Úvod > Zuzana Badinková - Leoš Suchan: Postprodukce aneb Zabalený obraz či Jan Čejka Gallery, malá, ale zajímavá …

Zuzana Badinková - Leoš Suchan: Postprodukce aneb Zabalený obraz či Jan Čejka Gallery, malá, ale zajímavá …

25.10.2019 11:00

Jan Čejka Gallery/Hyb 4 - Praha

23. 10. - 27. 11. 2019

Pozvánky od galeristů dostáváme rádi. Pozvánky od umělců ještě raději. Není to neúcta ke galeristům, ti to mají takříkajíc v popisu práce, ale pozvání od umělců značí, že je zaujal náš web a že mají zájem jeho prostřednictvím poslat svým divákům a obdivovatelům vzkaz, že připravili novou výstavu. Když nás pozval Leoš Suchan, autor, o němž už www.www-kulturaok-eu.cz vícekrát psalo a jehož práce nás i návštěvníky našeho webu zaujaly, nešlo pozvání odmítnout.

Navíc přinesla pozvánka i dva závažné argumenty. Tím hlavním byla autorova spoluúčast s mladou slovenskou výtvarnicí, Zuzanou Badinkovou, absolventkou AVU v v Bánské Bystrici v ateliéru nových médií prof. Milana Murina (2009 - 2013), později v ateliéru malby prof. Stefana Balázse (2013 - 2015). Kromě slovenských galerií Zuzana Badinková zanechala své stopy už i na kolektivních výstavách na našem území v progresivních galeriích jako jsou The Chemistry Gallery, studio Bubec či Pragovka Gallery.

Druhým trumfem plynoucím z pozvánky bylo místo konání

Kampus Hybernská a zde působící minigalerie -

Jan Čejka Gallery,

která je důsledně a promyšleně vedená kurátorem a galeristou Janem Čejkou.

Postprodukce

Jak Jan Čejka

píše ve své obsáhlé kurátorské zprávě

k výstavě Zuzany Badinkové a Leoše Suchana nazvané Postprodukce :

„Žijeme ve světě postprodukce, ve světě tvůrčím,

ve světě nekonečných možností, který modifikuje již vytvořené…

Protože, když se někoho snažíme zaujmout,

v tu chvíli pořádáme výpravu do svých vzpomínek

skládáme z nich ideální sebeobraz určený druhým…“.

Při zahájení výstavy Jan Čejka ještě doplnil:

„S postprodukcí velmi zřetelně pracují oba vystavující umělci.

Oba umělci, Zuzana Badinková i Leoš Suchan ,

totiž vycházejí z fotografií, které nadále modifikují.

Zuzana Badinková pracuje s fotografiemi určených k medicínským účelům.

Skládá je do různorodých kompozic

zároveň redukuje jejich sdělení, až vznikají, především geometrické, abstrakce.

Leoš Suchan,

pro kterého je fotografie nejčastěji statickým záznamem předmětů,

naopak fotografii obohacuje,

protože zobrazené předměty

chce skrze malbu udělat ještě skutečnější a věrohodnější.

V obou případech je částečným výsledkem jakási vizuální hra,

při které se můžeme pokusit v díle jednotlivé fragmenty původní fotografie rozeznat.

Ovšem nejdůležitější je,

že výsledné dílo fotografii široce přesahuje.

Neupíná se již k fotografii, upíná se ke zkušenostem autorů,

se kterými tvoří kontext právě pro originalitu, neboli autorský výraz, styl.

Zuzany Badinkové

výtvarné práce směřují

k jejím dřívějším figurativním obrazům a ilustraci

nebo street-artu a digitální malbě, které paralelně rozvíjejí.

Leoš Suchan

zas dlouhodobě navazuje na historické výtvarné přístupy,

ať jde o styl trompel’oeil nebo o techniku grisaille.“

Za nás diváky pak Jan Čejka přiznal, že

„nejde určit, jaký z nástrojů byl pro dílo nejdůležitější.

Zda fotografie nebo řemeslná zkušenost.

Musíme se zkrátka zajímat komplexně…

A čím více toho budeme znát, tím více jedinečnosti spatříme.“

A co na to my na www.www-kulturaok-eu.cz?

Leoš Suchan (* 1989 Tábor) se svými hyperrealistickými schopnostmi tvorby, kdy nevíte, zda vidíte trojrozměrně, nebo obraz trojrozměrný je, zda závoje či igelitové pásy před obrazem nevlají, potvrdil, že má svůj styl, který si drží. A dobře dělá. Třeba se v budoucnu posune, třeba ne, ale dnes je to - při pohledu na jeho obrazy - Suchan a hotovo. Nemusí je ani signovat.

Zuzana Badinková (* 1990 Detva) - při pohledu na její portfolio - možná vědomě či spíše podvědomě čerpá z půvabného koloritu rodné Detvy, kterou ale transformuje do moderní, až kaleidoskopické hravosti, vynikající zejména v jejích realizacích v plenéru.

Kombinace obou autorů se proto zprvu - přiznal to i sám kurátor Jan Čejka - jevila při nejmenším jako podivná a nesourodá. Ale ukázalo se, že oba dva umělci však mají i cosi společného. Svými obrazy vytvářejí v divákovi podobné pocitové vjemy, oba volí obdobnou barevnost a vzletnou pestrost svých děl a také oba vycházejí - jak už řečeno - z fotografií.

To Janu Čejkovi stačilo, aby je oslovil a připravil jim sourodou společnou výstavu. Oběma dal čas najít ve svých ´depozitářích´ taková díla, která by se doplňovala. A zdařilo se.

Zuzana Badinková zvolila v podstatě jednotný kruhový formát /malba, airbrush na plátně/, Leoš Suchan zvolil formát klasický/akryl a olej na plátně/, ale různých rozměrů a oba si spolu s kurátorem pohráli s instalací a uspořádáním.

Proto je v titulku uvedena ona parafráze známé hlášky, Jan Čejka Gallery je malá, ale zajímavá. Je! A jak nám osobně Jan Čejka přiznal, vyhledává takovéto nečekané kombinace autorů, kteří pak spoluvytvářejí - malou, ale zajímavou výstavu. Což se v případě výstavy Postprodukce zdařilo na výbornou, včetně precizního doprovodného katalogu.

Jan Čejka (*1996) a jeho galerie: