Znojmo aneb týden ve městě očima zvídavých Pražáků
Znojmo – srpen 2017
Chtít poznat město, jakékoliv za týden, nejde. Chtít objevit město za týden ale jde. A tak byl náš pobyt ve Znojmě nejen objevený, ale i objevů plný. O něčem jsme už věděli z bedekrů a studia předem, mnohé na nás vybaflo spontánně až tam. To druhé je zajímavější. Nejsme v tomto směru systematici, co polykají někým vybrané památky jak vitamínové pilulky. Raději se dáme unášet náhodou, pohledem, průhledem, výhledem a to, co je nám nabídnuto, až pak analyzujeme a pojmenováváme. Jsme tedy cestovatelé pocitoví, ne faktografičtí. A tím je to celé zajímavější. A tím déle pak trvá dodatečné zjišťování faktů. Protože jak platí pro celý náš web www.www-kulturaok-eu.cz, píšeme jen o tom, co sami vidíme a píšeme o tom, co nás zaujalo. Ostatní budiž ponecháno tak. Bez komentáře kladu či záporu. Tak jsme přistoupili už k mnoha městům, jež jsme takto navštívili, a tak jsme přistoupili i ke Znojmu.
Proč Znojmo?
Kolega, jemuž jsme prozradili před odjezdem náš cíl – Znojmo, zvolal spontánně ono sládkovské „Znojmo, vidím tě dvojmo“. A jedna naše zvídavá čtenářka, když jsme jí také prozradili, že míříme do Znojma, jsa z jiného konce republiky, zavzpomínala na svůj mladický pobyt ve Znojmě, kde se zúčastnila Znojemského vinobraní.
Ano, Znojmo, Znovín, víno, vinice, vinobraní, to vše jedno jest. Ale – alespoň podle nás – to není to jediné, i když nejvýraznější. Znojmo je mnohem víc, než jen vinobraní. Akorát se to díky vinobraní zas tak moc neví. A to je - myslíme si - chyba.
Proto jsme tam jeli. A proto jsme tam jeli před vinobraním. Koná se v září, letos to bylo 19. 9. 2017 a navštívilo je, jak bylo posléze hrdě uvedeno v tisku, 80 tisíc návštěvníků. No, zkuste v takovém rumraji hledat a objevovat krásu a atmosféru města. To nejde. A my ji chtěli objevit a my ji objevili. Proto jsme do Znojma jeli na sklonku srpna - před vinobraním.
Vinice, víno, vinařství
Vinicím a vinařství jsme se samozřejmě nevyhnuli. Využili jsme jeden pobytový den a místní atrakci -Vinobus. Autobus, co zájemce vozí po okolních vinicích a vinařských obcích a ještě s ochutnávkou (viz. naše články https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/znojemsko-a-podyji-aneb-proc-jsme-navstivili-znojemske-okolni-vinice/ , https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/znojemsko-a-podyji-aneb-proc-jsme-navstivili-znojemske-okolni-vinice-cast-2/ , https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/znojemsko-a-podyji-aneb-proc-jsme-navstivili-znojemske-okolni-vinice-cast-3/)
a samostatně jsme jiný den zavítali do městské části Znojma, Přímětic, proslulých nejen vínem, ale i působením Prokopa Diviše (viz. článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/primetice-prokop-divis-krizovy-sklep-aneb-primesti-znojma-ktere-stoji-za-to-a-ne-ze-ne/). Ale teď dost vínka a konečně něco o městě.
Znojmo (německy Znaim)
Dnes je to tzv. město s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji, na levém břehu Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně. Rakouské hranice jsou pouhých 8 km od města. V roce 2016 tu napočítali téměř 34 tisíc obyvatel, čímž je Znojmo druhým největším městem Jihomoravského kraje. Hlavně je to ale jednoznačně historické centrum jihozápadní Moravy. Až do roku 2002 si drželo statut okresního města a spravovalo okres - Znojmo. Podobné postavení mělo už i za Rakouska - Uherska a ještě i celou 1. dekádu první republiky, kdy Znojmo bylo tzv. statuárním městem, tedy v podstatě městem okresním.
Znojmo bylo osídleno už v prehistorické době
Tohle vědí archeologové. Historici v archiváliích dokládají zase záznamy z 8. st. n. l. To se tu na skalním ostrohu (naproti dnešnímu centru města a hradu) nalézalo rozsáhlé staromoravské hradiště (dnes městská část Hradiště). Střežilo brod přes Dyji (asi kilometr vzdálený), kudy vedla obchodní cesta z Čech přes západní Moravu do Podunají. Z hradiště (8. až 10. st.) se vládlo valné části dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska.
Za Velkomoravské říše tu byla - v návaznosti na první křesťanské mise - postavena rotunda sv. Hypolita. Dnes na jejím místě a základech stojí kostel sv. Hypolita. Poblíž se nalézalo i pohřebiště (objevené v roce 2007). Staromoravské Znojmo (tehdy Hradiště) bylo v pol. 10. st. ale zničeno nájezdem Maďarů. Muselo být - po jejich odchodu- kompletně obnoveno.
V 11. st., během deset let (1019 – 1029), dobyli Moravu Přemyslovci. A i jejich správní centrum nově nabyté oblasti měli na Hradišti, čili ve Znojmu. Ke spravování a upevnění moci, byl ale nezbytný hrad. Přemyslovský hrad. Postaven byl také u strategického říčního brodu, ale na protější straně Gránického údolí, naproti Hradišti. Odtud vládl moravský kníže Konrád I. a pak i jeho syn Litold. (O Znojemském hradu se rozepíšeme příště…)
V Hradišti, tedy na dohled hradu,vznikly dvě významné předměstské osady, obě korunované kostely (sv. Michala a sv. Mikuláše. Ani je v naší sérii nevynecháme. V obou jsme byli.)
Vedle hradu také založil o dvě století později král Václav I. klášter minoritů (1226–1239). Zajímali jsme se i o jeho - pro náš národ významnou historii - a budeme o ní také psát.
Švédové ve Znojmě
Zvláštní a pro Znojmo významnou kapitolou je třicetiletá válka, během níž se zde konal (1628) zemský sněm, na němž bylo vyhlášeno - pro Moravu důležité – obnovení tzv. zřízení zemského, uzákoňující dědičnost Habsburků na český trůn a rekatolizaci. Na sklonku této šílené války (1645) ještě dobyli Znojmo (za pouhé tři dny) Švédové v čele s nechvalně i chvalně známým generálem Lennartem Torstensonem (1603–1651). 
Ten při svém - během třicetileté války již třetím - tažení na Moravu, proslul tím, že nedobyl Brno. Znojmo ano. Ale jeho opanování Znojma nebylo také jednoznačné. Významnou roli v tom sehrálo obdivuhodné znojemské podzemí, jež jsme navštívili a o němž budeme také referovat.
Co zavinili Turci?
Porážkou Turků u Vídně (1683) ztratily brod i Znojemský hrad strategický význam. Z hradu se stal (v západní části) zámek, ve východní (pivovar). I o něm pár slov ještě ztratíme…
Napoleon a Znojmo
Znojmu se nevyhnul ani Napoleon. A to dvakrát. V roce1805 a 1809. Poprvé, když se schylovalo k bitvě u Slavkova, podruhé při totální porážce rakouských vojsk v „bitvě u Znojma“. O té už na www.www-kulturaok-eu.cz řeč byla, a to v souvislosti s naší návštěvou obce Přímětice, a povídáním o místní faře (https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/primetice-prokop-divis-krizovy-sklep-aneb-primesti-znojma-ktere-stoji-za-to-a-ne-ze-ne/)
Po kolech i na kolejích
My do Znojma jeli autobusem. Žlutým, společnosti Student Agency. Vlakem bychom to měli s přestupem. Tak jsme ho nezvolili. Návaznosti, zpoždění, přeběhy se zavazadly, není nic pro nás a pro naše léty turistování poněkud ochozené nohy a pro léta strávenými u počítačů zvalchovaná záda.
Doprava obého druhu nás zajímala nejen, co by cestující, ale i jako zvídaví objevovatelé Znojma. Doprava je klíčová pro rozvoj měst a rozvoj měst odjakživa závisí na dopravní obsluze.
Výstavba dráhy tedy umožnila - mimo jiné - rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. A znojemská okurka se vlastně až díky tomu, stala pojmem doma i v zahraničí.
Úspěšný rozvoj města měl blahodárný vliv na jeho strukturu. Založily se četné parky (nás fascinoval Horní park a budeme o něm psát), postavily se školy, vznikla tzv. Albrechtova kasárna (později Žižkova), vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel, krajský soud s věznicí (1913–1919, dnes soud okresní).
Přijeli jsme autobusem, tak nejprve silnice a kolová doprava
Hospodářský rozvoj Znojma se datuje do st. 18. a 19. Byl to důsledek výstavby tzv. císařských silnic, spojujících významná města Rakousko – Uherské říše a regionu (Brno, Praha a Vídeň).
Kolová doprava pronikla do Znojma. Na okružní silnici díky vzniklo zajímavé hvězdicové (dnes) Mariánské náměstí (zmíníme se i o něm), inspirované pařížským Place de l'Étoile.
Znojemské autobusové nádraží
Čas přinesl časem i autobusovou dopravu civilní, a to si vynutilo postupně vznik autobusového nádraží.To dnešní, kam nás dovezl autobus, je návazné na železniční stanici, tedy rovnoběžné s přednádražní ulicí Milady Horákové. Stanoviště jsou tu pod krytými nástupišti. Ale autobusové nádraží nedisponuje žádnou odbavovací budovou. Předpokládá se, že cestujícím poslouží hala vlakového nádraží vzdálena cca 500 metrů. A slouží.
Městská doprava
Pokud jde o vnitroměstskou dopravu, tak ve Znojmě se provozuje jen autobusová MHD. Každá linka začíná, končí nebo alespoň protíná centrální zastávku MHD, umístěnou před vlakovou nádražní halu. Nevíme, co na MHD říkají místní, ale nám - Pražákům - se jevila jako dobrá a přehledná. MHD na ploše před nádražím vlakovým má k dispozici šest stání. Vždy pro několik linek, mířících do všech směrů. Značení je ale zřetelné a hlavně digitální, takže ukazuje čas do příjezdu toho kterého autobusu na několik časů a linek dopředu.
A teď už k železnici
V roce 1870 byla postavena tzv. Propojovací Státní dráha Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno, s odbočkou Znojmo. Rok na to (1871) tzv. Severozápadní dráha Vídeň - Znojmo - Jihlava - Nymburk - Praha/Děčín. Tím se odstartoval i plošný růstměsta, zejména na východ od středu starého města, ale i k údolí potoka Leska a k novému nádraží…
Znojemské vlakové nádraží
„Znojemské vlakové nádraží je tak smutné, téměř chcíplé
a jakoby zaminované, bohem odstrčené...“
Zní v refrénu písně Znojemské nádraží, zpívané svébytným písničkářem a básníkem, jenž si říká Záviš (vlastním jménem- Milan Smrčka(*1956), označovaný jako "Kníže pornofolku" a jeho tvorba "pornofolkem“). Žel, je vidět, že Záviš na tomto nádraží musel být. Dokonale vystiženo. Klasický postsocialistický relikt opravdu působí – řekněme – dost podivně.
Ze Znojma dnes vycházejí 3 tratě. Do Hrušovan nad Jevišovkou a Břeclavi, do Moravských Budějovic a Okříšků a do Šatova a dál do rakouského Retzu - z roku 1871.
Osobní nádraží Znojmo dnes, to je ale jen smutná a prázdná (až na pár stánků a skvělé pečivo v jednom z nich) vlastně naddimenzovaná odbavovací hala se zázemím pro cestující (fungují zde i neodpudivá WC).
Ale jinak nic. Prostě: „Bohem odstrčené“.
Zmíněné tratě jsou jednokolejné, neelektrifikované a jezdí po nich (střídmě) osobní (zastávkové) vlaky „couráky“. Kde jsou ty doby, kdy tudy jezdila i legendární Vindobona.
Trať do Retzu se elektrifikuje. Rakousko má trať elektrifikovánu dávno. Až dílo dokončíme, bude Znojmo konečnou příměstských vlaků z Vídně (vzduchem činí vzdálenost76 km, po silnici 90,5 km).
Elektrifikace je rakouským systémem a s pokračováním do našeho vnitrozemí se nepočítá.
Z našeho pohledu by mohlo mohutné větvené seřadiště odbavit větší kapacity. Takhle koleje po většině zaplňují odstavené řady vagonů s dřevem (kampak asi míří…).
Škoda. Zaujaly nás ale dvě zajímavosti. Technické. Jedna dávná a druhá nová. Starší jsme mohli vidět - pro nedostatek času – jenom z dálky (z ochozů Znojemského hradu a od kostela sv. Václava naproti hradu. Novou technickou stavbu jsme používali denně při cestách do města.
Znojemský železniční viadukt z roku 1871
Je to technická památka. Viadukt na jihozápadním okraji města, kde trať Znojmo – Šatov - Vídeň překonává hluboké údolí Dyje mezi Znojmem Kraví horou. Řešení nebylo pro projektanty bývalé Severozápadní dráhy snadné. A podařilo se. Vznikl největší most této trati.
Projektantem byl J. Brik.
Odborně řečeno, „viadukt s horní mostovkou tvoří spojité příhradové nosníky, ukotvené ve dvou krajních pilířích v náspech na svazích údolí a jenž je podepřen třemi kamennými sloupy.“
(kámen je z kamenolomu ve Vlčí rokli za Hradištěm).
První vlak přejel 220 metrů dlouhý a 48 metrů vysoký most dne 1. listopadu 1871. Pro neopakovatelný pohled na město se z toho stala atrakce a most dominantou panorama Znojma od jihu.V letech 1871 - 1914 jej přejíždělo denně 40 souprav včetně rychlíků z Vídně do Berlína a zpět. Kov, čas a povětří ale dělá své. Původní - památkově chráněná železná nýtovaná konstrukce – musela v roce 1992 pryč a byla vyměněna. Věřme, že vydrží také dalších 120 let…
Lávka přes železnici z let 1992 - 1994
Nevíme a nezjistili jsme o lávce skoro nic. Jen to, co je na cedulce u jednoho z pilířů. Vznikla v letech 1992 až 1994. A je krásná, moderně a elegantně řešená a hlavně praktická. Spojuje dnes už především hlavně budoucí část města za nádražím s autobusy s městskou dopravou a vlaky. Zjevně spíš jako investice do budoucna, protože za nádražím se nalézá klasický prvek všech současných měst - brownfield (z angličtiny, česky něco jako „hnědé pole“).
Urbanisté tak označují nevyužívané území. Od jednotlivých budov, přes jejich komplexy, areály s budovami nebo jen plochu bez budov. Prostě nevyužívané průmyslové stavby a areály, dopravní stavby a skladové prostory (haly i deponie), prázdné administrativní budovy.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nahrazuje slovo brownfield českým a dost výstižným opisem - „deprimující zóna“. A to tak je. Za znojemským nádražím je poněkud „deprimující zóna“. Z ojedinělých náznaků je ale vidět, že věčně nebude, že mementa minulosti tiše nahradí nové stavby a nové už asi nepříliš průmyslové využití. Zatím to tak ale moc nevypadá. Jen ta krásná lávka přes trať naznačuje, že se s revitalizací rozlehlého prostoru se počítá.
A proč jsme tam denně lezli?
My tam byli ubytováni. Když někam míříme, hledáme ubytování, co nejblíže nádraží, kam doputujeme. Důvody jsme naznačili. Hledání a zavazadla nutná pro týdenní pobyt. Nejinak tomu byla na našich misích v Ostravě, v Českých Budějovicích, ve Volarech i v Bechyni. A bylo tomu tak i ve Znojmě. Kolem nádraží bývají buď drahé hotely, nebo levné a nám postačující ubytovny. Jedna taková se stala naším týdenním domovem i ve Znojmě.
Penzion Morava
Penzion, kde jsme se ubytovali, je v relativně těsné blízkosti centra Znojma a hlavně nádraží. Nabídl nám ubytování v naprosto vyhovujícím pokoji (ubytovna má kapacitu 82 lůžek, ve dvou čtyřlůžkových a 31 dvoulůžkových pokojích, rozmístěných v přízemí a patře pohledné budovy.
Sociální zařízení je - pravda - na chodbě (jen třílůžkáče mají vlastní), ale problém to nebyl. Je jich tu víc a dostatečně dimenzované, takže si každý najde soukromí.
Pro ubytované hosty je tu funkční bar, kulečníkový stůl, šipky, ping-pong stoly, půjčovna horských kol a kolárna pro úschovnu kol. K dispozici je WiFi Hotspot 16Mb (zdarma). Parkuje se na osvětleném parkovišti u penzionu (v ceně). Parkoviště je celkem nezbytně díky zatím ještě brownfieldové lokaci hlídáno kamerovým systémem.
To vše jsme nevyužili. Dokonce ani bar. Odcházeli jsme totiž denně kolem deváté hodiny dopolední a vraceli se kolem páté hodiny odpolední. A v našem věku po takové túře už není moc sil na bar či jiné aktivity.
Ale jinak jsou tu ceny mírné, jednání personálu bylo skvělé a kuchyňka na patře pro startovní posílení a večerní doraz stačila (lednice v ceně). Rádi proto prozrazujeme kontakt a přidáváme naše doporučení všem nenáročným a znojmachtivým turistům:
Penzion Morava
669 02 Znojmo 669 02
Hakenova 16
t.: +420 / 602 526352
e-mail: znojmo@penzionmorava.cz
A protože jsme se v úvodu zmínili o historickém začátku města - jež představuje někdejší Znojemský hrad, tak příště začneme právě s touto památkou. A možná ještě něco přidáme…
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková