Znojmo a jeho dominanta aneb jak město přišlo o svůj slavný hrad a získalo zámek
Znojmo
21. – 15. 8. 2017
Řeky jsou přirozenou hradbou. Dyje v znojemském podhradí není výjimka. A pohled na ni z hradeb znojemského zámku je pohled téměř z ptačí perspektivy. Dobývání takové krajinné dominanty rozhodně nebylo nic moc.
Dnes už na stráni pod hradem směrem k Dyji sice ´bivakují´ malebné domky a zahrádky a šplhají po strmých uličkách auta, ale v časech, kdy hrál Znojemský (tehdy ještě) hrad zásadní úlohu v obraně před vpády z nebezpečně blízkých Rakous, to byla bašta k nedobytí. Dokonce tak krkolomně přístupná, že původní dávné znojemské, ale hlavně velkomoravské správní i vojenské centrum a křižovatka cest z Rakous do nitra Moravy, z Podunají do Čech, bylo naproti ostrohu, blíž dnešnímu centru Znojma.
Vzhůru na Znojemský zámek
Od naší ubytovací základny v Penzionu Morava, tedy vlastně přímo od Znojemského hlavního nádraží (víc o tom všem náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/znojmo-aneb-tyden-ve-meste-ocima-zvidavych-prazaku/), jsme se vydali vzhůru ulicí 17. Listopadu, přes Mariánské náměstí, Studentskou ulicí, přes náměstí Komenského, Kovářskou ulicí, přes Horní a Václavské náměstí, pár kroků po ulici Přemyslovců, doleva na tzv. Jižní přístupovou cestu.
Nabízela se sice i ulice Hradní, vede kolem pivovaru Hostan, ale ta byla rozkopaná.
A dobře tak. Výhledy z hradeb, po nichž Jižní přístupová cesta vede, jsou neopakovatelné. A protější panorama kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava vyvolává dojem, že jsme kdesi ve Francii a vidíme stavby klasické francouzské gotiky. O kostelích ale bude řeč v jiném článku.
Jižní přístupová cesta, tak jak měla činit cesta Hradní, vede průchozím Infocentrem kolem rotundy sv. Kateřiny až ke vchodu do hradu. Byl však srpen a pondělí. Otvírací doba je tu v květnu - září, út-ne, 9.00 – 17.00 hodin. (V dubnu jen so + ne v témže čase.) Takže nic.
Kdo má zájem, ten by si prohlídku nemusel nechat ujít. Trvá prý 45 minut a kromě tradiční expozice typické pro hrady a zámky tu najde znojemskou keramiku a vranovskou kameninu, lapidárium s fragmenty raně středověkých stavebních prvků a tajemné hradní podzemí.
My tedy hrad obešli po hradbě i z druhé strany, kde se nám přes údolí otevřel výhled na Znojemskou přehradu dole na Dyji, a naproti na čtvrť zvanou Kolonka, kde se nacházely i zjevně pohledné funkcionalistické vily a kde je znojemský Zimní stadion.
Na stráni, pod Kolonkou, jsme viděli vinice a stezka nás dovedla zpět do Přemyslovské.
Kdy a proč vznikl Znojemský hrad?
Kdy vznikl, dokládají historici. V 1. pol. 11. století. Otcem zakladatelem byl kníže Břetislav I. (1034 —1055). A proč? Vyplynulo to z dobové situace. Centrum moci té doby a té oblasti bylo, jak už řečeno, na nedalekém Hradišti. Jenže kníže Břetislav I. budoval moderní správní organizaci sféry svého vlivu a k tomu patřil nezbytně i strategicky – hrad. Přenesl tedy sídlo své feudální moci z Hradiště sv. Hypolita, jak se jmenovalo celým jménem, na protilehlý a vojensky bezpečnější skalnatý ostroh, kde nechal zbudovat Znojemský hrad.
Nový románský hrad byl v roce 1146 kamenný, považovaný za ´nejpevnější hrad Znojeni´. Tzv. Zeměpanský přemyslovský hrad, měl společně s ostatními hrady rozmístěnými zpravidla u brodů podél Dyje bránit územním ztrátám Moravy. Od svého vzniku se hrad dále rozrůstal.
Stál na nejvýše položené části ostrohu na úpatí románské, netradičně osmiboké, strážní věže. Ta se ale v r. 1892 zřítila, takže dnes už není. Ostatně z původního románského hradu se nám vlivem četných válečných nájezdů a požárů a pak přestavbám nedochovalo nic. Ve2.pol. 15. st. byl navíc hrad ještě přebudován. Ale i z této přestavby se dochovala pouze část sklepů a snad i základy někdejších staveb, zabudované do později vzniklého zámku.
Rotunda sv. Kateřiny
Jedná románská památka, ale stojí. Od pol. 11. století. Románská rotunda zasvěcená původně P. Marii. V r. 1134 ji dali tehdejší znojemský kníže, Konrád II. a kněžna Marie Srbská vyzdobit obrazy, znázorňujícími genealogii českých a moravských Přemyslovců. Od 13. st. je kaple zasvěcena sv. Kateřině. Dnes je to národní kulturní památka. Model byl v infocentru, skutečná na místě. Opravovala se, přístup byl zalešněný a vchod zavřený. Ale i tak se nám líbila.
Strategický význam hradu
Hrad chránilo údolí Dyje a potok Gránice, na jihovýchodě prohlubeň mezi hradem a návrším s chrámem sv. Mikuláše, tzv. Jáma. Hrad byl přístupný jen od východu. Tím směrem bylo předhradí a dnes celé Znojmo. Předhradí, kde ve 13. st. vznikly kláštery minoritů, pak klarisek a Jezuitů, sahalo až po dnešní Václavské náměstí, kde stál ve středověku kostel Sv. Petra.
Ač na takto strategickém místě byl kamenný hrad až od 11. st., neznamená to, že lidé nevnímali jeho válečné přednosti. Osídlení je doloženo od konce mladší doby kamenné.
Hrad zůstal strategicky významným prakticky až do 18. st. To už ale válečná technika anulovala jeho vojenskostrategické přednosti. Proto jej v letech 1710-21 jeho tehdejší majitelé, páni z Deblína, přestavěli. Ze zadní části hradu se stal barokní zámek, který se, byť s menšími úpravami, dochoval dosud. V těsném okolí – teď už zámku - jsme objevili i některá kdysi asi hodně malebná zákoutí, která ale teď čekající na své znovuzrození.
Vsuvka o Znojemském měšťanském pivovaru
Zatímco ze zadní části hradu vznikl zámek (dekretem císaře Josefa I. z roku 1709), přední část hradu páni z Dobenína nechtěli. Iniciativně ji zakoupili znojemští měšťané. A- byť v kraji vína – založili si tu (1720) Měšťanský pivovar. A je tu dodnes. Dokonce se dá i navštívit při exkurzi. Ale… Exkurze jsou v pátek, od 16.00, trvají cca. 40 min. a musí být dohodnuty předem. Limit je i nutné minimum 5 osob ve skupině. Cena takové exkurze (bez degustace) je 100 Kč za osobu (děti do 15 let zdarma). S degustací je to 150 Kč/osoba. Platí se jen hotově.
Pivovar jsme tedy viděli jen z venku. Bylo pondělí, byli jsme dva a nebyli objednaní.
Smutně jsme vzpomínali na naše setkání s budějovickým Budvarem (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ceske-budejovice-budvar-aneb-panstvo-jede-na-klasiku/ ) a srovnávali s podobnou situací v nedalekých Příměticích a tamním přeslavném Křížovém sklepě (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/primetice-prokop-divis-krizovy-sklep-aneb-primesti-znojma-ktere-stoji-za-to-a-ne-ze-ne/).
Ale zpět na Znojemský hrad
Po smrti Josefa z Deblína (1784), posledního majitele panství, připadl zámek císaři. Inventář byl rozprodán a prázdná budova celé 19. st. sloužila tu jako kasárna, tu jako vojenský špitál. Až v roce 1910 připadl zámek městu Znojmo. To jej od té doby využívá pro muzejní účely.
Slavné časy Znojemského hradu
Nesporně vrcholným obdobím hradu bylo 13. století. Hrad byl centrem krajské správy a soudů, střídali se tu a pobývali tu čeští králové i moravská markrabata jako např. Přemysl Otakar I. (1221 a 1226). Byla zde mincovna, razily se ´mince znojemského údělného knížectví´. V r. 1327 část hradu a dokonce i města vyhořela při jednáních Jana Lucemburského s rakouským vévodou následkem jejich radovánek s jednáním spojených. Jan Lucemburský byl ale posledním českým králem, který na znojemském hradě pobýval pravidelně.
Několikrát do Znojma zavítal (1335 – 1342) i Karel IV. ještě jako markrabě moravský, v roce 1348 už jako král český a římský a v roce 1364 jako císař. Právě zde také uzavřel smlouvy s rakouským vévodou Rudolfem IV. o nástupnictví v Čechách.
Václav IV. na znojemském hradu zase potvrdil (1379) rakouskému vévodovi Albrechtu III. privilegia habsburského rodu. Za husitských válek byl znojemský hrad bezpečnou oporou tehdy nenáviděné ´lišky ryšavé´, krále a pak císaře, Zikmunda. V r. 1425 se husité pokoušeli Znojmo dobýt, ale neuspěli. Císař Zikmund později na Znojemském hradě dokonce (shodou okolností) v roce 1437 i zemřel. V r. 1453 přebýval na znojemském hradu i Ladislav Pohrobek (za přítomnosti Jiřího z Poděbrad) a právě zde bylo tehdy rozhodnuto o jeho zemském správcovství v Čechách.
Z hradu na zámek
Obsazení města Švédy za třicetileté války znamenalo hospodářský úpadek celého Znojma a také definitivní konec slávy znojemského hradu. Panovníci jej sice dál udělovali lénem, ale už ho nebrali jako sídlo a když už byli ve Znojmě, tak bydleli jinde (například císař Leopold I.v jezuitské rezidenci).
Od 16. st. disponovali hradem dokonce už jen moravští stavové. Hrad byl také stále více v dezolátním stavu. A ani sám velký Albrecht z Valdštejna, jenž byl ve Znojmě v r. 1632 jmenován generalissimem císařských vojsk, na hradě nebydlel. Jen tam kasernoval část svého vojska. A když v r. 1645 přitáhl k městu švédský generál Torstenson, nebylo nikoho, kdo by město či dokonce hrad bránil, takže Švédové hrad i město obsadili a hrad ztratil definitivně význam. Za 75 let po té zanikl a nahradil ho zámek.
O znojemském zámku
Znojemský zámek byl postaven za 11 let (1710 — 1721) architektem J. B. Fischerem z Erlachu. Fasády trojkřídlé budovy byly později přeměněny v duchu klasicismu. Z interiéru je nejpozoruhodnější vstupní oválný vestibul s nástropní freskou J. M. Fisséa z r. 1720, jejíž střed vyplňují alegorie Čech, Moravy a Slezska a medailóny zachycující genealogii českých panovníků. V podzemí levého křídla je - zde zcela samozřejmý - sklep ´na 120 věder vína´. Někdejší nádvoří zámku se postupně změnilo v zahradu.
Tolik o znojemském hradu, který je dnes znojemským zámkem
Příště se ještě trochu porozhlédneme po okolí zámku, kde jsme obdivovali mimo jiné Minoritský klášter, kde je Jihomoravské muzeum a především vstoupíme do dvou kostelů naproti zámku, do kostelů sv. Michala a sv. Václava.
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková