Zmizelý kolorit městských flašinetářů: Flašinet žije! aneb když navodíme hudební atmosféru starobylou
Praha – Karlův most
12. 8. 2014
Přijali jsme pozvání na malý, ale jednodenní mezinárodní festival, který pro všechny návštěvníky Karlova mostu i Kampy připravilo Národní muzeum – České muzeum hudby
Jde o jedinečný festival, na kterém se setkali flašinetáři z Čech, Německa, Francie, Rakouska, Maďarska, Slovenska a Polska. Zazněly hrací strojky historické i zcela nové, z nichž všechny spojuje nezaměnitelný zvuk i vysoká technická hodnota. Na přelomu 19.
a 20. století sice patřili flašinetáři ke koloritu většiny evropských měst, nyní ale pro nás ztělesňují především vlastní nostalgické představy starých časů. Snahou festivalu bylo upozornit mimo jiné i na skutečnost, že flašinetářská tradice je stále živá především díky nadšení a píli nemnoha lidí, kteří hrací strojky sbírají, náročně restaurují či stavějí. (oficiální text NM – ČMH)
Program:
11.00 hodin– koncert pod širým nebem v ulici Na Kampě /pouze za dobrého
počasí – naštěstí jen krápalo trošku)
14.00 hodin – koncert v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí
19.00 hodin – koncert v Českém muzeu hudby v Karmelitské 
ulici
Vstup byl na všechny koncerty volný
I když trošku krápalo, hrálo se o sto šest
Byla v nás malá dušička, když jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz kolem jedenácté hodiny dopolední blížili ke Karlovu mostu, abychom si vyslechli skoro desítku flašinetářů, jejichž flašinety měly na pražské Kampě vyhrávat, avšak jen v případě příznivého počasí. Naštěstí flašinetáři počítají s rozmary počasí, a byli tudíž vybaveni pestrobarevnými deštníky. Usměvaví flašinetáři nám jeden po druhém na svých hracích strojcích, vybavených mnohdy nezbytnou plyšovou opičkou, představili své skladby…nejen ty pouťové, ale i díla klasické vážné hudby (v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí)…
Okamžitě naši hosté – flašinetáři byli obklopeni i zahraničními turisty. Filmovalo se, fotografovalo o stošest, debatovalo, dokonce zde byl jeden vážný zájemce o koupi flašinetu, jehož cena je však dosti vysoká. A ty, které nám hrály, byly zcela neprodejné…flašinetář svůj nástroj opatruje jako oko v hlavě, a těžko a nerad by se s ním loučil…
Princip flašinetu
Je to mechanický hudební nástroj (většinu ze dřeva), kde pracujeme se vzduchem, kdy točíme klikou a vháníme vzduch do vzduchových píšťal. A o kolik je víc melodií, o to je flašinet dražší…zaleží na tom, jaký má váleček počet kolíčků, či zda obsahuje válečky s perforovaným papírem, které můžeme obměňovat.
Zúčastnili jsme se tak
jednodenního festivalu, který uspořádalo Národní muzeum – Muzeum české hudby
Pražský festival Flašinet žije! Touto akcí také zahájil sérii mezinárodních setkání flašinetářů s letitou tradicí
- Liberecký flašinetář (13.–14. 8. 2014 )
- Pekařovská pouť (16.–17. 8. 2014 )
- Mezinárodní setkání flašinetářů v Brně (18.– 19. 8. 2014)
České muzeum hudby
118 00 Praha 1
Karmelitská 2
T: +420 224 497 738
M: +420 724 412 275
Zopákneme si, co se o flašinetu píše (zdroj: Wikimedia)
- Flašinet (nebo válec varhany) je mechanický hudební nástroj skládající se z měchu a jedním nebo více hodností potrubí uložených v případě, většinou ze dřeva, a často velmi zdobený. Základní princip je stejný jako tradiční varhany, kolovrátek se aktivuje buď osobou točením kliky, nebo hodinkami poháněné závaží nebo pružin. Kusy hudby jsou zakódovány do dřevěných sudech (nebo lahve), které jsou analogické k klávesnici tradičních varhan.
- Flašinet (někdy také kolovrátek) je přenosný hudební nástroj (automatofon), zpravidla poháněný klikou, který reprodukuje předem ´nahranou´ hudbu. Patří mezi aerofonní automatofonické hudební nástroje.
- Jsou to principiálně malé varhany s řadou vyladěných retných nebo jazýčkových píšťal a s měchem se stlačeným vzduchem, ten se tam vhání otáčením kliky. Klika dále otáčí válcem opatřeným kolíčky, které otvírají u jednotlivých píšťal klapky a těmi proudí do píšťal stlačený vzduch. V jednodušším případě má flašinet jen jednu laděnou píšťalu a podélně několik klapek, které se opět otvírají kolíčky na válci. Válec, někdy nemá výstupky, ale dírky, je výměnný a pro každou skladbu jiný.
- Mezi flašinety se někdy řadí i mnoho podobných nástrojů, které neměly píšťaly, ale pomoci obdobného mechanizmu rozeznívaly zvonky, struny nebo jen laděné plíšky. Také jejich pohon se různí, může to být péro či závaží. Válec je mnohdy nahrazen kotoučem nebo pásem z tuhé lepenky. Délka skladby je omezena velikosti válečku, při použití kotouče nebo pásu může být skladba mnohem delší. Flašinet byl předchůdcem aristonu i orchestrionu.
- Flašinet pochází z východní Asie, kde vznikl asi v 16. století. Do Evropy se rozšířil v prvé polovině 18. století a stal se oblíbenou zábavou vyšší společenské vrstvy. V 19. století se počaly vyrábět flašinety přenosné, které se používaly při různých lidových slavnostech a nástroj takto zlidověl.
- Koncem 19. a počátkem 20. století mnohdy přenosný flašinet sloužil jako trafika. Vojenští vysloužilci a hlavně invalidé dostávali povolení veřejně hrát a takto si vydělat na živobytí.
- Flašinetáři obcházeli nejen poutě a lidové zábavy, ale byli běžně k vidění v městech na ulicích, kde hráli za několik drobných peněz od kolemjdoucích, jejich produkce nebyla považována za žebrotu.
- Hrály se většinou tzv. kramářské písně, nadanější flašinetáři doprovázeli svou hru zpěvem, jejich oblíbená témata byly písně náboženské a písničky podávající svědectví o požárech, povodních, nešťastných láskách, vraždách apod. Podnikavější používali cvičenou opičku k výběru peněz. Flašinet vytlačil z ulic oblíbenou niněru.
Flašinet dodnes používáme pro zpestření při různých akcích majících spojitost s minulostí, na výročních trzích, poutích a regionálních slavnostech, kterým dodává starobylou atmosféru…
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: © Ing. Olga Koníčková