Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu aneb stesk a touha po domově v nás zůstává dál…
Letohrádek Hvězda – Památník písemnictví Praha
16. 6. – 29. 10. 2017
Na slavnostním zahájení nové výstavy, výstavy Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu, které se konalo v II. patře Letohrádku Hvězda, v Hodovní síni, nás po hudební vložce přivítali a představili nám ty, kteří se na přípravě monumentální výstavy podíleli.
„ Příprava výstavy byla mimořádně náročná, neboť při ní spolupracovalo mnoho institucí, vystavena je řada zápůjček z těchto institucí a musela se řešit koordinace i celkové uspořádání, k němuž měl plné právo každý z kurátorů, zastupující tu kterou instituci, co říci.“
Slovanský ústav AV ČR – Václav Čermák:
„Slovanský ústav dal založit sám prezident T. G. Masaryk. Jednou z hlavních aktivit byla tzv. Ruská akce, otevření dveří mladého Československa ruské emigraci. Oblast nebyla až do roku 1989 nikdy probádána, protože minulý režim tomu z pochopitelných důvodů nepřál. Šlo přece o emigraci prchající před bolševizmem. V roce 1989 se ale vytvořil tým, který se začal pod vedením -dnes už bohužel zesnulé - Ljubov Běloševské - věnovat jednotlivým osobnostem tehdejší ruské emigrace. Dnes už je to 25 let, co tato skupina přináší stále další a další odborné informace, další výstupy o daném tématu.“
Národní galerie – sekce sbírek moderního a současného umění, na výstavu zapůjčila celou řadu uměleckých děl, která jsou spojena s ruskou emigrací v období 1. republiky. Pro výstavu byla vybrána z depozitářů nejvýznamnější díla z 20. a 30. let.
NFA - ředitelka sekce audiovizuálních sbírek - Dagmar Ostřanská:
„NFA připravil doprovodný program, a to ve formě projekce filmů v kině Ponrepo. V archivu máme 40 filmů z let 1918 – 39, na nichž se nějak ruští emigranti podíleli. Do doprovodných projekcí z nich bylo vybráno 11. Vstupenka zakoupená na výstavu ve Hvězdě, je současně i vstupenkou na projekci v kině Ponrepo.“
PhDr. Michaela Kuthanová, Ph.D., zástupkyně vedoucího literárního archivu, autorka výstavy a hlavní kurátorka:
„Proč právě toto téma výstavy v Letohrádku Hvězda? Navedlo nás k tomu letošní 100. výročí tzv. Velké říjnové revoluce v Rusku. Dopad té události nebyl jen dopadem na Rusko jako takové, ale i na celý svět.
V archivu má Památník písemností k tomuto tématu řadu materiálů,
jež se běžně ani nevystavují. Navíc jde o téma, o němž se až do roku 1989 mluvit nesmělo.
A tak se o něm ani nebádalo a nic se k tomu nedohledávalo. Vše se začalo dohánět až po roce 1989.
Památník písemnictví proto cítí v tomto tématu velký dluh vůči veřejnosti. Samozřejmě, že se už publikují nejrůznější objevy, výsledky bádání a zjištění, ale ty se dostávají do povědomí spíše odborné veřejnosti. Ne laické. Výstava by tedy měla napomoci přinést kompletní přehled i co nejširšímu spektru návštěvníků a dostat téma do povědomí veřejnosti.
Proto bylo rozhodnuto, že Památník písemností uspořádá reprezentativní výstavu, kde se spojí archivní dokumenty s praktickými ukázkami v celé škále oborů, do nichž ruská meziválečná emigrace vstoupila. A najednou se ukázalo, že i když má Letohrádek výstavního místa dost a dost, pro předpokládaný koncept výstavy se ukázal jako malý. Proto byl proveden výběr zaměřený na kulturní téma, zatímco politika a vojenství šly záměrně stranou.
Výstava by tak tedy měla oslovit především studenty většiny vysokých škol. Pouze její vstup je všeobecnější a navozuje širší kontext souvislostí celé Ruské akce. Další sekce jsou už ale úzce tematizované. Architektem výstavy byl arch. Zdeněk Baladrán, který dokonale spojil svébytný výstavní prostor Hvězdy s jednotlivými exponáty výstavy.“
Mgr. Zdeněk Freisleben - ředitel Památníku národního písemnictví:
„Teze výstavy mě zaujala už předem nejen jako odborníka, ale i jako potenciálního diváka. A když jsem se s ní postupně seznámil, musím říci, že splnila mé očekávání. Jsem rád, že náš ústav využil spolupráce s mnoha jinými ústavy, institucemi a pracovišti, protože výsledky jejich bádání se dají úspěšně propojit s našimi závěry. A divákovi se tak představí mnohem širší a hlubší pohledy na vystavovanou problematiku. Proto vítám a podporuji takovouto spolupráci našeho ústavu s ostatními a věřím, že to nebyla a nebude jen ojedinělá událost.
A pokud jde o exulantství? Je věčné a provází dějiny lidstva.
A nutno říci, že se vše opakuje a dějiny nás v tom směru poučují. V tom vidím aktuálnost téhle naší společné výstavy… “
**
Procházíme výstavou, je umístěna v l. patře Letohrádku Hvězda, zachycuje období od roku 1919 – do roku 1939.
Výtvarná díla, fotografie, předměty každodenního života, originály rukopisů a korespondence, ukázky dobové knižní, časopisecké, ale také filmové produkce
jsou rozděleny do 6 tematických okruhů výstavy:
I. Příběh emigrace
II. Nový domov / Každodenní život
III. Ruský Oxford
IV. Obrazy exilu mezi tradicí a modernismem
V. Paměť exilu: knihy a literatura
VI. Na jevišti a před kamerou
Všude je dostatek informačních tabulí, které se týkají daného tématu. Dozvíme se, že T. G. Masaryk (protože myšlenka intervence do Ruska byla nepopulární i v české domácí politice) šířil myšlenky o poslání ruské pomocné akce v ČSR. Nastal příliv ruských, běloruských i ukrajinských exulantů, kteří nechtěli vydávat v nebezpečí svůj život. T. G. Masaryk také připomínal ve svém memorandu ´Pomoc Rusku Evropou a Amerikou´ z 10. 2. 1922, že „vedoucí myšlenka je zvykat ruskou inteligenci a zejména mládež zase soustavné práci, aby unikla fantastice a demoralizaci hrozné emigrace. Za nějakou dobu mohl by se do Ruska navrátit značný počet připravené ruské inteligence.“ Připomněl, že ČSR už zakládá ruské školství, zve ruské studenty, pedagogy a učence a pečuje i o děti.
Podobně jako v případě jiných migračních vln 20. a 21. století stál i za porevolučním exilem z bývalého carského Ruska
rozvrat dosavadních sociálních struktur, existenciální nutnost úniku z jinak bezvýchodné situace, ale také přímá represe ze strany nastupujícího režimu. 1. světová válka, únorová a říjnová revoluce i následná občanská válka přivedly zemi k totálnímu hospodářskému a politickému chaosu. Odchod okolo 2 miliónů obyvatel ji připravil o velkou část organizačních, vědeckých a uměleckých kapacit. Mnohonárodnostní exil z území rozvráceného impéria zároveň znamenal nesporné kulturní a intelektuální obohacení hostitelských zemí.
Postoj mladé Československé republiky se jeví jako mimořádně inspirativní. Poskytnutí pomoci běžencům bylo vnímáno jako vklad do budoucnosti zemí, ze kterých exil přicházel. I když se tato očekávání nenaplnila, lze v pomoci meziválečné emigraci spatřovat jeden z čestných momentů našich dějin, svědčící o schopnosti solidarity a empatie.
„Celá tvůrčí radost je pro mne v živém obcování s živými dušemi. A v Československu jsem pocítil, že toto obcování již dávno se uskutečnilo, a mně zbývá jen pokračovati v něm. Mám velké a blahosklonné posluchačstvo, jehož jsem pozbyl po ztrátě vlasti. Jako pro spisovatele, a tudíž i člověka rozděliti tyto kategorie, je po mém soudu nemožné, neboť jsem nalezl jakoby druhou vlast.“
Jevgenij Čirikov (1864 – 1932), ruský spisovatel
Kromě známých osobností – jako jsou básnířka Marina Cvetajevová či malíř Grigorij Musatov – budeme mít možnost seznámit se s osudy a díly méně známých, ale velmi zajímavých postav emigrace, například originálního malíře Ivana Kulce, výtvarníka Sergeje Maka, s životními příběhy techniků a přírodovědců, kteří zanechali výraznou stopu ve vývoji československého zbrojního průmyslu, stavitelství, chemického průmyslu a mnoha dalších technických a vědních oborech.
Zastoupeni jsou také představitelé společenských věd a v neposlední řadě také divadelní a filmoví umělci. Kromě exponátů ze sbírek PNP, které obsahují největší kolekci osobních fondů emigrantů u nás, zhlédneme velké množství dokumentárního materiálu z fondů řady archivů, muzeí a galerií i ze soukromých sbírek.
Námět a libreto: Jakub Hauser, Michaela Kuthanová
Autoři a kurátoři: Dana Hašková (SLÚ AV ČR): sál II, III; Jakub Hauser (PNP): sál I, IV, V; Sergej Gagen: sál I; Julie Jančárková (SLÚ AV ČR): sál III, IV; Anastazie Kopřivová: sál II; Michaela Kuthanová (PNP): sál I, V; Vlasta Smoláková: sál VI; Věra Velemanová (IDU): sál VI
Na výstavě jsme použili originály a kopie materiálů ze sbírek těchto institucí a osob:
Památník národního písemnictví, Národní galerie v Praze, Národní filmový archiv, Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Národní muzeum v Praze, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ústavu botaniky a zoologie Fakulty přírodovědecké Masarykovy univerzity v Brně, Archiv města Plzně, Národní technické muzeum, Vojenský historický ústav Praha, Archiv Národního divadla v Praze, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Státní Treťjakovská galerie v Moskvě, Múzeum ukrajinskej kultúry Slovenského národného múzea vo Svidníku, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní archiv ČR, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Archiv hl. m. Prahy, Státní oblastní archiv v Plzni, soukromá sbírka Anastázie Kopřivové.
Výstava je součástí projektu č. DG16P02R057 podpořeného MK ČR v rámci programu NAKI II.
Výstava se koná pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana.
Kurátoři: PhDr. Michaela Kuthanová, Ph.D. a Mgr. Jakub Hauser
Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán
Grafická úprava a design: Filip Heyduk, Martin Strnad (HMS Design Studio)
Pořadatel: Památník národního písemnictví ve spolupráci se Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., Národní galerii v Praze a Národním filmovým archivem
Letohrádek Hvězda, Obora Hvězda, Praha 6
Máme otevřeno denně kromě pondělí: 10.00–18.00 hodin
Dopravní spojení: Metro A (Petřiny), tram 1, 2; bus 108, 164, 168, 191 (Sídliště Petřiny)
VSTUPNÉ: základní: 75 Kč, snížené: 45 Kč, rodinná vstupenka: 150 Kč
ZDARMA: děti do 6 LET, osoby ZTP A ZTP/P, držitelé průkazů AMG, GSA A ICOM, doprovod skupiny žáků, studentů a osob se zdravotním postižením
Hodnocení: 100 %
Zapsal Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková