Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu aneb stesk a touha po domově v nás zůstává dál…

20.06.2017 11:53

Letohrádek Hvězda – Památník písemnictví Praha

16. 6. – 29. 10. 2017

 

 

 

 

Na slavnostním zahájení nové výstavy, výstavy Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu, které se konalo v II. patře Letohrádku Hvězda, v Hodovní síni, nás po hudební vložce přivítali a představili nám ty, kteří se na přípravě monumentální výstavy podíleli.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příprava výstavy byla mimořádně náročná, neboť při ní spolupracovalo mnoho institucí, vystavena je řada zápůjček z těchto institucí a musela se řešit koordinace i celkové uspořádání, k němuž měl plné právo každý z kurátorů, zastupující tu kterou instituci, co říci.“

 

Slovanský ústav AV ČR – Václav Čermák:

Slovanský ústav dal založit sám prezident T. G. Masaryk. Jednou z hlavních aktivit byla tzv. Ruská akce, otevření dveří mladého Československa ruské emigraci. Oblast nebyla až do roku 1989 nikdy probádána, protože minulý režim tomu z pochopitelných důvodů nepřál. Šlo přece o emigraci prchající před bolševizmem. V roce 1989 se ale vytvořil tým, který se začal pod vedením -dnes už bohužel zesnulé - Ljubov Běloševské - věnovat jednotlivým osobnostem tehdejší ruské emigrace. Dnes už je to 25 let, co tato skupina přináší stále další a další odborné informace, další výstupy o daném tématu.“

 

Národní galerie – sekce sbírek moderního a současného umění, na výstavu zapůjčila celou řadu uměleckých děl, která jsou spojena s ruskou emigrací v období 1. republiky. Pro výstavu byla vybrána z depozitářů nejvýznamnější díla z 20. a 30. let.

 

NFA - ředitelka sekce audiovizuálních sbírek - Dagmar Ostřanská:

NFA připravil doprovodný program, a to ve formě projekce filmů v kině Ponrepo. V archivu máme 40 filmů z let 1918 – 39, na nichž se nějak ruští emigranti podíleli. Do doprovodných projekcí z nich bylo vybráno 11. Vstupenka zakoupená na výstavu ve Hvězdě, je současně i vstupenkou na projekci v kině Ponrepo.“

PhDr. Michaela Kuthanová, Ph.D., zástupkyně vedoucího literárního archivu, autorka výstavy a hlavní kurátorka:

Proč právě toto téma výstavy v Letohrádku Hvězda? Navedlo nás k tomu letošní 100. výročí tzv. Velké říjnové revoluce v Rusku.  Dopad té události nebyl jen dopadem na Rusko jako takové, ale i na celý svět.

V archivu má Památník písemností k tomuto tématu řadu materiálů,

jež se běžně ani nevystavují. Navíc jde o téma, o němž se až do roku 1989 mluvit nesmělo.

A tak se o něm ani nebádalo a nic se k tomu nedohledávalo. Vše se začalo dohánět až po roce 1989.

 

Památník písemnictví proto cítí v tomto tématu velký dluh vůči veřejnosti. Samozřejmě, že se už publikují nejrůznější objevy, výsledky bádání a zjištění, ale ty se dostávají do povědomí spíše odborné veřejnosti. Ne laické. Výstava by tedy měla napomoci přinést kompletní přehled i co nejširšímu spektru návštěvníků a dostat téma do povědomí veřejnosti.

 

Proto bylo rozhodnuto, že Památník písemností uspořádá reprezentativní výstavu, kde se spojí archivní dokumenty s praktickými ukázkami v celé škále oborů, do nichž ruská meziválečná emigrace vstoupila. A najednou se ukázalo, že i když má Letohrádek výstavního místa dost a dost, pro předpokládaný koncept výstavy se ukázal jako malý. Proto byl proveden výběr zaměřený na kulturní téma, zatímco politika a vojenství šly záměrně stranou.

Výstava by tak tedy měla oslovit především studenty většiny vysokých škol. Pouze její vstup je všeobecnější a navozuje širší kontext souvislostí celé Ruské akce. Další sekce jsou už ale úzce tematizované. Architektem výstavy byl arch. Zdeněk Baladrán, který dokonale spojil svébytný výstavní prostor Hvězdy s jednotlivými exponáty  výstavy.

 

Mgr. Zdeněk Freisleben - ředitel Památníku národního písemnictví:

„Teze výstavy mě zaujala už předem nejen jako odborníka, ale i jako potenciálního diváka. A když jsem se s ní postupně seznámil, musím říci, že splnila mé očekávání. Jsem rád, že náš ústav využil spolupráce s mnoha jinými ústavy, institucemi a pracovišti, protože výsledky jejich bádání se dají úspěšně propojit s našimi závěry. A divákovi se tak představí mnohem širší a hlubší pohledy na vystavovanou problematiku. Proto vítám a podporuji takovouto spolupráci našeho ústavu s ostatními a věřím, že to nebyla a nebude jen ojedinělá událost.

A pokud jde o exulantství? Je věčné a provází dějiny lidstva.

A nutno říci, že se vše opakuje a dějiny nás v tom směru poučují. V tom vidím aktuálnost téhle naší společné výstavy… “

**

 

Procházíme výstavou, je umístěna v l. patře Letohrádku Hvězda, zachycuje období od roku 1919 – do roku 1939.

Výtvarná díla, fotografie, předměty každodenního života, originály rukopisů a korespondence, ukázky dobové knižní, časopisecké, ale také filmové produkce

 jsou rozděleny do 6 tematických okruhů výstavy:

 

 

 

 

 

 

 

 


I. Příběh emigrace

II. Nový domov / Každodenní život

III. Ruský Oxford

IV. Obrazy exilu mezi tradicí a modernismem

V. Paměť exilu: knihy a literatura

VI. Na jevišti a před kamerou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všude je dostatek informačních tabulí, které se týkají daného tématu. Dozvíme se, že T. G. Masaryk (protože myšlenka intervence do Ruska byla nepopulární i v české domácí politice)  šířil myšlenky o poslání ruské pomocné akce v ČSR.  Nastal příliv ruských, běloruských i ukrajinských  exulantů, kteří nechtěli vydávat v nebezpečí svůj život. T. G. Masaryk také připomínal ve svém memorandu  ´Pomoc Rusku Evropou a Amerikou´  z 10. 2. 1922, že „vedoucí myšlenka je zvykat ruskou inteligenci a zejména mládež zase soustavné práci, aby unikla fantastice a demoralizaci hrozné emigrace. Za nějakou dobu mohl by se do Ruska navrátit značný počet připravené ruské inteligence.“  Připomněl, že ČSR už zakládá ruské školství, zve ruské studenty, pedagogy a učence a pečuje i o děti.

 

Podobně jako v případě jiných migračních vln 20. a 21. století stál i za porevolučním exilem z bývalého carského Ruska

rozvrat dosavadních sociálních struktur, existenciální nutnost úniku z jinak bezvýchodné situace, ale také přímá represe ze strany nastupujícího režimu. 1. světová válka, únorová a říjnová revoluce i následná občanská válka přivedly zemi k totálnímu hospodářskému a politickému chaosu. Odchod okolo 2 miliónů obyvatel ji připravil o velkou část organizačních, vědeckých a uměleckých kapacit. Mnohonárodnostní exil z území rozvráceného impéria zároveň znamenal nesporné kulturní a intelektuální obohacení hostitelských zemí.

Postoj mladé Československé republiky se jeví jako mimořádně inspirativní. Poskytnutí pomoci běžencům bylo vnímáno jako vklad do budoucnosti zemí, ze kterých exil přicházel. I když se tato očekávání nenaplnila, lze v pomoci meziválečné emigraci spatřovat jeden z čestných momentů našich dějin, svědčící o schopnosti solidarity a empatie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celá tvůrčí radost je pro mne v živém obcování s živými dušemi. A v Československu jsem pocítil, že toto obcování již dávno se uskutečnilo, a mně zbývá jen pokračovati v něm. Mám velké a blahosklonné posluchačstvo, jehož jsem pozbyl po ztrátě vlasti. Jako pro spisovatele, a tudíž i člověka rozděliti tyto kategorie, je po mém soudu nemožné, neboť jsem nalezl jakoby druhou vlast.“

Jevgenij Čirikov (1864 – 1932), ruský spisovatel

 

Kromě známých osobností – jako jsou básnířka Marina Cvetajevová či malíř Grigorij Musatov – budeme mít možnost seznámit se s osudy a díly méně známých, ale velmi zajímavých postav emigrace, například originálního malíře Ivana Kulce, výtvarníka Sergeje Maka, s životními příběhy techniků a přírodovědců, kteří zanechali výraznou stopu ve vývoji československého zbrojního průmyslu, stavitelství, chemického průmyslu a mnoha dalších technických a vědních oborech.

 

Zastoupeni jsou také představitelé společenských věd a v neposlední řadě také divadelní a filmoví umělci. Kromě exponátů ze sbírek PNP, které obsahují největší kolekci osobních fondů emigrantů u nás, zhlédneme velké množství dokumentárního materiálu z fondů řady archivů, muzeí a galerií i ze soukromých sbírek.

 

Námět a libreto: Jakub Hauser, Michaela Kuthanová

Autoři a kurátoři: Dana Hašková (SLÚ AV ČR): sál II, III; Jakub Hauser (PNP): sál I, IV, V; Sergej Gagen: sál I; Julie Jančárková (SLÚ AV ČR): sál III, IV; Anastazie Kopřivová: sál II; Michaela Kuthanová (PNP): sál I, V; Vlasta Smoláková: sál VI; Věra Velemanová (IDU): sál VI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na výstavě jsme použili originály a kopie materiálů ze sbírek těchto institucí a osob:

 Památník národního písemnictví, Národní galerie v Praze, Národní filmový archiv, Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Národní muzeum v Praze, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ústavu botaniky a zoologie Fakulty přírodovědecké Masarykovy univerzity v Brně, Archiv města Plzně, Národní technické muzeum, Vojenský historický ústav Praha, Archiv Národního divadla v Praze, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Státní Treťjakovská galerie v Moskvě, Múzeum ukrajinskej kultúry Slovenského národného múzea vo Svidníku, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní archiv ČR, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Archiv hl. m. Prahy, Státní oblastní archiv v Plzni, soukromá sbírka Anastázie Kopřivové.

 

 Výstava je součástí projektu č. DG16P02R057 podpořeného MK ČR v rámci programu NAKI II.

 Výstava se koná pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana.

 

 

Kurátoři: PhDr. Michaela Kuthanová, Ph.D. a Mgr. Jakub Hauser

Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán

Grafická úprava a design: Filip Heyduk, Martin Strnad (HMS Design Studio)

Pořadatel: Památník národního písemnictví ve spolupráci se Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., Národní galerii v Praze a Národním filmovým archivem

 

Letohrádek Hvězda, Obora Hvězda, Praha 6

Máme otevřeno denně kromě pondělí:  10.00–18.00 hodin

 Dopravní spojení: Metro A (Petřiny), tram 1, 2; bus 108, 164, 168, 191 (Sídliště Petřiny)

 

VSTUPNÉ: základní: 75 Kč, snížené:  45 Kč, rodinná vstupenka: 150 Kč

ZDARMA: děti do 6 LET, osoby  ZTP A ZTP/P, držitelé průkazů AMG, GSA A ICOM, doprovod skupiny žáků, studentů a osob se zdravotním postižením

 

 

Hodnocení: 100 %

Zapsal Richard Koníček

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková