Žižkovské rozhovory s Martinem Severou aneb osobnosti tak trochu jinak
IC Praha 3 – Vinohrady
5. 12. 2017
Je víc modelů rozhovorů s osobností. A není moc možností, jak jinak a lépe… Ale aby byly rozhovory k něčemu, musejí být o Něčem, s Někým a hlavně mít Pana Moderátora.
Starosti starostky Městské části Prahy 3
Jsme občané z hranic. Trojjediní. Přes ulici je Praha 3, pár kroků k centru je už Praha 2 a my jsme ze ztracené varty Prahy 10. Z podstaty – jak naznačuje i náš web www.www-kulturaok-eu.cz - jsme Pražáky, co městem žijí a vzdor věku a neduhům dosud sledují, co se dá stihnout.
Samozřejmě, že něco unikne, něco musíme oželet a něčeho i želet nemusíme. Výhoda, toho, že náš web tvořit nemusíme, ale můžeme. O dost jiná práce, ač do náročnosti táž jako ta, co jsme měli před tím. A tím, že sledujeme, můžeme srovnávat. A srovnáváme.
O Praze 10 se nedozvídáme nic, jen o věčných radničních sporech a do spamů nám padají proklamace, které nás - opravdu, ale opravdu - nezajímají. Pro občana nic. O Praze 2 víme víc, ale nějak se tam nelze vlámat. Zadáno, rezervováno, nesděleno. Uzavřeno. Snad jen pro Dvojkaře, či co?
Ale stačí překročit ulici a jsme jinde. Praha 3, to je Vozovna, Galerie Toyen, Atrium Žižkov, Informační centrum na nám. Jiřího z Poděbrad, Jiřák sám je skoro permanentní dějiště něčeho. Přehršel malých, akčních galerií kolem Rajské zahrady a samozřejmě i ta Pod radnicí.
Až si člověk říká, čím to? A najednou obrací oči - ne v sloup - ale k radnici. Ano, jaký pán, takový kmán. Jaká starostka, taková městská část. Neberme teď otázku politiky, neřešme Nákladové nádraží, chystaný mrakodrap v Jeseniovce či Parukářku. Ne. Jsme ´jen´ občané, bydlíme tu a chceme normální prostředí a normální čas na normální žití. A - vzdor nespornému zatížení ve velkém - se zjevně starosti starostky ubírají i tímto směrem. A že to ing. Vladislavu Hujovou asi těší (možná víc než to válčení na poli radniční vlády), dokládá její úsměv a podpora všeho, co dělá lidem radost. V malém a jaksi nejbližším.
Mnoho projektů a jeden skoro nový
Jak naznačeno, kdo by se mínil nechat unášet nabídkou Prahy 3, neví, kam dřív. Projekty běží, jednorázové vznikají a jeden – na nějž chceme upozornit – začal. Žižkovské rozhovory s Martinem Severou. Nápad, jenž se zatím opakoval třikrát a dvakrát se nám zdařilo, při našem rozlítání ve prospěch našeho webu, i osobně zúčastnit. Jak už bylo také řečeno rozhovořování je všude plno a aby to bylo k něčemu, chce to nápad a přípravu (tu hlavně).
Martin Severa (* 1956) je ´starý´ harcovník (v současné době působí v TV Praha), jenž ví, jak na to. První plus nového cyklu. Nepovídá si jen tak. Má pořad dramaturgicky připraven, promyšlen a domyšlen. Dokladem je, že to pak působí jako improvizované přátelské posezení. O opravdovou improvizaci se postará – občas – publikum, ale i s tím autor předem počítá. A dokáže to vše zase dotlačit tam, kam míří.
Druhá věc je o čem a s kým hovoří. Nápad zvát žižkovské starousedlíky, současně ale všeobecně výjimečné a známé osobnosti, mezi ´obyčejné´, věkem povětšinou také starousedlíky ze Žižkova, rozehrává předem rezonanci mezi pozvaným hostem té hodinky a diváky. O čem se mluví? O hostu, o životě, práci, výsledcích, ale vlastně hlavně o Žižkovu. A o to jde. Padá bariéra ostychu, padá, odtažitost témat. Jeden z nás, co se někam dostal, si povídá s námi, co tu žijeme taky. Tady a teď. Je tu pro nás. A že to celé decentně řídí a posouvá Martin Severa, se upozaďuje (což je to mistrovské, že neexhibuje za sebe) a divák odchází se zaslouženým pocitem, že si poklábosil s tím oním, jako když se sejdeme někde v soukromí.
Osobnosti - zatím paráda
Prvním hostem Žižkovských hovorů byl skaut, dalo by se říci, věčný skaut, Eduard Marek. Druhým hostem, žel už jen zprostředkovaně, se stal závodník a jeden z posledních pravých žižkovských chlapů Franta Šťastný (8. 11. 2017).
A do třetice, náš světový kardiolog, prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. I když by se dala čekat – od něj ale fakt ne – akademická macha, nezklamal. Hovory se vedly v den, kdy naděluje Mikuláš, Anděl a Čert, a pan profesor (!) si náhle nasadil čertovské rohy, aby sehrál malou etudu s paní starostkou Vladislavou Hujovou. Úvod jak víno.
Ostatně o víně se i hovořilo. Přímo či nepřímo. Martin Severa totiž používá jeden nápaditý trik. Živý hovor prokládá projekcí dokumentu o dané osobě. Tedy živý host se vidí na plátně a sekvenci po sekvenci tu živě komentuje sám sebe. U Franty Šťastného to bylo naopak. Přítomní přátelé a pamětníci komentovali Frantovo povídání z plátna. (Řešení pro případ podobně nepřítomných). Profesor Jan Pirk (s nezbytným jako vždy motýlkem) se ale pobaveně a s chutí komentoval sám. A bylo veselo.
Doporučujeme
Protože tu neplatí místní a nemístní a Severou vybírané osobnosti přesahují hranice Prahy 3, není důvod, aby neoslovili i ty, co nemohou zavzpomínat. Jako prof. Pirk na to, jak běhal do Rigráku řádit a jak jej tam honil hlídač, na nějž si někteří také pamatovali, či jak chodil do školy na Jiřáku a s kým vším byl ve třídě. Ty zase někteří z přítomných znali také. Ostatní, odjinud či z jiné věkové doby, se zase dozvědí o Žižkovu i o osobnostech za mikrofonem víc než z Wikipedie. Tak držme palce Žižkovským hovorům s Martinem Severou. Stojí za to!
130 Praha 3 - Vinohrady
Milešovská 1/846
Vstup: volný
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: icp3, © Ing. Olga Koníčková
