Zhang Xiaogang aneb dokument Jany Chytilové o malíři, který ´jenom´ zobrazuje sebe a svou zemi
Dům U Kamenného zvonu - Praha/7. 2. 2018
Dům U Kamenného zvonu, v němž se podle všech dostupných pramenů v roce 1316 narodil Karel IV. - Otec naší vlasti, slouží GHMP jako prestižní výstavní prostora, vyzařující (snad i proto) neobyčejným charizmatem. A většina zde pořádaných výstav zpravidla přesahuje hranice ´pouhé´ výstavy ´pouhého´ umělce, a posouvá také nazírání poučeného diváka na mimořádné umělecké jevy.
Z takto daného rámce nevybočuje ani současná výstava dvou výjimečných současných čínských malířů, ´The Reunion of Poetry and Philosophy / Znovusetkání poezie a filosofie´.
O výstavě, na niž jsme byli vedením GHMP pozváni a při zahájení se na mediálně sledované tiskové konferenci setkali s oběma předními tvůrci moderního čínského umění, informujeme na jiném místě (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/zhang-xiaogang-wang-guangyi-the-reunion-of-poetry-and-philosophy-aneb-pozice-otce-ci-nebezpecny-jazyk/).
Jak je u podobných výstav zvykem, organizátoři připravují i řadu doprovodných akcí. Přehled je v i v našem článku. Nás zaujala, pro GHMP atypický počin, premiéra dokumentu o jednom z autorů, snímek Zhang Xiaogang, české režisérky Jana Chytilové a jejího českého štábu.
Malé milé zahájení
Již při setkání s Zhang Xiaogangem, jsme nabyli – v momentě – neformální až přátelský vztah k tomuto muži. I přes jazykovou bariéru, kterou hravě překlenul jeho český tlumočník, jsme měli pocit jako bychom byli osobní přátelé tohoto umělce. Stejně tak působil i při uvádění filmu – stylově v gotické prostoře koncertního sálu Domu U kamenného zvonu - kam nás také pozvala GHMP.
A nebyli jsme tam sami. Nabitý sál zaplnili výrazní čeští výtvarníci (mezi jinými například Tomáš Císařovský), filmaři (za ostatní například režisér Jaroslav Brabec), fotografové (za jiné alespoň Pavel Baňka) a odborní novináři z předních medií.
Po zahájení ředitelkou GHMP, Magdalenou Juříkovou, měla slovo režisérka a scénáristka dokumentu Jana Chytilová.
Skromně zmínila náročnost dvouleté práce, neboť se dokument natáčel v Číně tam, kde se Zhang Xiaogang pohybuje, v jeho ateliéru, bydlišti, na jeho vernisáži a část záběrů vznikla i v Čechách při jeho návštěvách a jeho dávné pražské komorní výstavě v Galerii Zdeňka Sklenáře.
Film je namluven přímo hlavním aktérem, jehož doplňují čínští odborníci, krátce Zdeněk Sklenář, a opatřen je titulky. Ty – jak připomněla autorka - byly velký úkol pro práci ve střižně, aby za pomoci překladatelky byly do obrazu vloženy přesně a správně titulky k tomu, co právě Zhang Xiaogang říká.
Hlavní protagonista Zhang Xiaogang nás pak už jen skromně ´varoval´, že je to film o něm, ve kterém ještě ke všemu i sám hraje. Tak abychom to brali s pochopením. A pak došlo na premiéru. Nejvíc napjatá byla sama Jana Chytilová…
Neokázalý vhled do duše i dílny opravdového Mistra
Dělat dokument o takové osobnosti je otázkou, jak k tématu přistoupit. Podle názoru www.www-kulturaok-eu.cz se autorka správně nepokusila o stylizaci ani glorifikaci Mistra. Dala mu šanci projevit své já a být svůj. Už tím, že nebyl manipulován do role mluvící hlavy. Naopak se živě pohyboval ve svém teritoriu a na svých dílech svobodně glosoval svůj život i díla a jejich odkazy, vliv doby, kdy vznikly a kdy si utvářel osobní charakter a vztah k umění.
Bylo obdivuhodné, že umělec, jenž s rodiči odžil vymknutost kultu Mao Ce-tunga a řádění Rudých gard (zahubily 80 milionů lidí), nezatrpkl, netíhne k pomstě, jako jiní s režimem nesouhlasící a do jisté míry postižení. Stoicky nelituje nucené a kruté práce v zemědělství, přidělené za trest v kulturní čínské revoluci. Bere to jako zkušenost, jež mu spoluutvářela život a vnikla mu do děl. Nic víc.
Citlivý je i jeho vztah k rodičům. Ne sentiment či vlezlé zbožnění, ale lidský, vyrovnaný a s mírným humorem. Hovoří o jejich často nesmyslných a zbytečných zvyklostech, jež vidí z jiného pohledu, s odstupem, ale respektuje je a s úctou i úsměvem toleruje.
Komentáře Mistra Zhang Xiaoganga během snímku vyjevují znalosti, jež si musel a mohl doplnit až po desetiletí vlády Rudých gard, když byly školy zakázány. I to komentuje humorem. Jásal, že nebude muset dělat úkoly. Až časem zatoužil po studiu a matka mu dala blok, ať si kreslí svůj svět a oddělí se od toho podivného za dveřmi. Tak objevil touhu malovat.
Dozvíme se i o jeho vztahu českému národu, k Praze, o níž se dočetl v literatuře, když si po čase temna objednal průřez světovou literaturou. Objevil Kafku a zatoužil Prahu poznat. Dnes je její pravidelný návštěvník, který se rád setkává s našimi umělci. Milý je jeho postesk, že ač si s nimi rozumí, díky jazykové bariéře, se ke své lítosti s žádným nesblížil tak, jak by si přál.
Nelze jmenovat vše. Film je nabit osobností Zhang Xiaoganga a divák odchází s pocitem, že tak nějak by mělo vypadat lidství, tak nějak by měl vypadat umělec a tak nějak bychom se měli dívat na svět kolem. Kdo si vezme z Mistra příklad, je však jeho věcí, ale dokument do divákovy duše rozhodně střípek dobra implantuje. A to je dobře.
Oficiální text distributora:
Dokument režisérky Jany Chytilové přibližuje životní osudy a dílo jednoho z nejvýznamnějších současných čínských malířů – Zhang Xiaoganga. Umělec, napojený na fenomén čínského umění poč. 90. let 20. století, vždy zastával nezávislé postoje. Umělec zobrazuje sebe i svou zemi. Zobrazuje minulost s přesahem do současnosti a jeho úhel pohledu je specifický, unikátní.
Na světové umělecké scéně se proslavil svým pohledem na čínského člověka a čínskou minulost spolu se svébytným estetickým výrazem. V Číně je známý mezi mladou generací, v uměleckých kruzích, je tržně úspěšný, uznávaný nezávislými kritiky současného umění; jeho hodnotový postoj však není v jeho zemi oficiálně uznávaný.
Titul: Zhang Xiaogang (56 min)
Scénář a režie: Jana Chytilová
Střih: Miloš Málek
Odborná spolupráce a překlad: Zuzana Li
Producent: Galerie Zdeněk Sklenář
Žánr: dokument
Stopáž : 56 minut
Jana Chytilová (* 28. 7. 1957)
- režisérka, producentka, scenáristka, autorka dokumentů a publicistických pořadů,
- spolupráce s ČT, TV Nova a Prima
- spoluzaložila nezávislé filmové a televizní studio FATE
Z filmografie:
The Plastic People of the Universe (celovečerní film)
Cesty víry a naděje
(dokument o Pražském Jezulátku, u příležitosti české účasti na Světové výstavě v Seville)
Alfons Mucha
(dokument o životě a díle zakladatele Art Nouveau,
pro londýnskou Barbican Art Gallery a nadaci Alfonse a Jiřího Muchy)
portréty Lukáše Pollerta
portréty snowboardisty Davida Horvátha
portréty herečky Chantal Poullain
portréty výtvarníka Vratislava Hlavatého (pro ČT1)
TV filmy
Cesty Josefa Pleskota
Thomas Messer - Můj život s Guggenheimem
Miloslav Chlupáč, sochař
Věra Janoušková, sochařka
První dáma české architektury
Art from the Heart v Šanghaji
Velký svět techniky Po Jantarové stezce
Ivan Wernisch, básník
Šetlík Jiří, historik umění
TV seriál Fenomén Underground
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková