Zem Miroslavy Klesalové je momentálně v Chebu aneb „Jsem člověk jednoho místa.“ M. K.
Miroslava Klesalová
Zem
3. 10. – 1. 12. 2024
GAVU – Malá galerie
Kurátor: Marcel Fišer
„Krajina okolo naší vesnice byla členitá a rázovitá.
Důležitou roli hrál les.
Změny současné krajiny oproti té, kterou si pamatuji z dětství,
jsou obrovské.”
Miroslava Klesalová, u příležitosti autorské výstavy Krajinná RE-konstrukce
Galerie Caesar Olomouc, 2024
„Přestože Miroslava Klesalová vstoupila na scénu současného umění vlastně až nedávno,
od své diplomové práce stihla samostatné výstavy hned na třech prestižních adresách –
v roce 2022 v Muzeu umění v Olomouci,
v roce 2023 v Galerii Jiřího Jílka v Šumperku a
v roce 2024 v Galerii Caesar opět v Olomouci.
Její práce, zakotvená v osobní paměti a zkušenosti,
je originálním příspěvkem k textilnímu umění, které
po vzestupu počínajícím v šedesátých letech, ztratilo v porevolučních dekádách poněkud dech a nyní se prostřednictvím několika zajímavých autorek opět hlásí o slovo.“
Ředitel GAVU Cheb, Mgr. Marcel Fišer, Ph.D., kurátor výstavy Zem
Miroslava Klesalová, náš objev roku
Již tradičně nás – tentokrát poslední říjnový den tohoto roku - pozval laskavý hostitel, pan ředitel Galerie výtvarného umění Cheb, Mgr. Marcel Fišer, Ph.D. v rámci jeho občasného „návštěvního dne pro pražáky“, k němu, do galerie.
Vždy se jedná o právě zahájenou mimořádnou výstavu, s níž se rád - a plným právem - pochlubí. Ale vždy si ve volné chvíli rádi a znovu, a znovu, při té příležitosti, prohlédneme i doslova nezapomenutelnou a mistrně nainstalovanou stálou expozici Gotického umění (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/cheb-gotika-aneb-socharske-a-historicke-unikaty-v-galerii-vytvarneho-umeni-cheb/ ) a rovněž tak i všechny další výstavy, rozeseté po výstavních prostorách vznosného paláce obhospodařovaného s vybraným vkusem a uměleckým přehledem jakého je schopen právě Marcel Fišer. A vždy tam také natrefíme nějaký umělecký objev, o kterém jsme - k naší škodě i přes už jedenáctiletou historii našeho webu - až dosud nevěděli.
Ani letošní návštěva nebyla výjimkou. Výstavě, na kterou nás pan Fišer pozval především, se na www.www-kulturaok-eu.cz samozřejmě budeme dostatečně věnovat také, ale první, o čem chceme informovat, je komorní výstava Miroslavy Klesalové. Její nevelkou výstavu jsme objevili hned v přízemí, vlevo, od vstupního schodiště galerijního paláce. Nese kratičký, ale zcela vyčerpávající název – Zem.
Osobitá výtvarnice, Miroslava Klesalová
Z tiskových materiálů, připravených kurátorem výstavy Miroslavy Klesalové, nazvané Zem, jsme se dozvěděli ve zkratce vše, co jsme už dávno měli znát. Proto citujeme doslovné znění:
„Miroslava Klesalová (*1985) začala vysokou výtvarnou školu studovat až v poměrně pozdním věku, nejdříve v ateliéru textilní tvorby na pražské UMPRUM, poté přešla do ateliéru grafiky na Akademii výtvarných umění. Zde vytvářela práce inspirované přírodou a krajinou rodného kraje v různých technikách – tušové kresby, sítotisky nebo monotypy. Svým charakterem často na hranici abstrakce silně evokovaly čínské umění, ať už tušovou krajinomalbu nebo i kaligrafii. Krajina se v roce 2020 stala i hlavním tématem její diplomové práce, k níž však přistoupila zcela jinak. Dokonce se jí v ní podařilo originálně propojit obě dvě předchozí polohy své práce, tedy textilní a grafickou.
Východiskem se jí stal umělecký výzkum, v němž se zabývala proměnami zemědělské krajiny v malé vesnici Kejnice v Pošumaví na hranici jižních a západních Čech, kde vyrostla a k níž má dodnes silný vztah. Zajímalo ji, jaké důsledky měla jednak kolektivizace zemědělství po roce 1948, jednak i zpětný proces, tedy restituce zemědělské půdy po sametové revoluci. A také jak tyto procesy proměnily životy lidí a jejich vztah ke krajině, v níž žijí, nebo i k sobě navzájem, což zjišťovala prostřednictvím dotazníkového průzkumu. Jestliže v předchozí fázi tvorby zachycovala subtilní krajinné imprese, zejména nejrůznější světelné efekty, téměř vědeckému charakteru této práce odpovídal zcela jiný formální jazyk – lineární kresba, vycházející ze sítí katastrálních map, jež nemají ani čistě geometrickou, ale ani organickou povahu. Obě polohy jsou však v nich obsaženy: jedna koresponduje s obrysy přírodních entit, jejichž nepravidelné tvary v mapové projekci většinou souvisí s výškovým profilem krajiny, druhá s lidskými zásahy, například s vymezením parcel a cest, jež směřují nejkratším, tedy zpravidla přímým směrem.
I linie stvořené lidmi ovšem musí respektovat charakter krajiny, a proto ani ony nemají zcela pravoúhlý charakter. Mapy z různých časových období pak vrstvila na sebe, aby se v nich projevila proměna krajinného rázu, a výsledky následně převáděla do počítačových grafik a zejména do textilních obrazů na bázi geotextilií. Tento zvláštní typ materiálu, určený především pro průmyslové využití, ji zaujal hned z několika důvodů. Zaprvé svým zcela neuměleckým charakterem, díky čemuž může být neutrálním východiskem její práce, podobně jako třeba bílý papír. Zadruhé absencí barvy, kde černé, respektive šedé tóny odpovídaly její předchozí grafické tvorbě. A konečně přítomností struktury, připomínající pole a brázdy. Tyto textilie vrstvila, prošívala na šicím stroji a vytvářela z nich monochromní strukturální obrazy v nízkém reliéfu. Kvůli jejich ne-barevnosti je pro jejich vnímání zásadní právě světlo, které zviditelňuje jejich kresbu a dodává jim plasticitu.“
Naštěstí jsme se nakonec s tvorbou Miroslavy Klesalové neminuli
Kapacita našeho webu věnujícího se pražské kultuře, není schopna absolvovat všechny výstavy, které se týden co týden v Praze konají. Nicméně, téměř dva a půl tisíce námi už navštívených výstava, za 11 let existence webu, někde zaznamenalo alespoň někdy snad každého, kdo v Praze měl výstavu. Jak se ukázalo na příkladu Miroslavy Klesalové, jsou stále ještě výjimky, které nám unikaly. A jak je vidět, patrně ještě mnohé další dál unikají.
Ačkoli Miroslava Klesalová žije a tvoří v Praze a v Praze i vystavuje, byla po nás objevem zcela novým.
Ani na výstavě Experimentální textil, konající se v Galerii Kuzebauch, v roce 2016, jsme nebyli, ani na kolektivní výstavě Umění je jen jedno (souřadnice), v Kampus Hybernská, v roce 2018 jsme nebyli, ani na její autorské výstavě Prostory grafického myšlení v Galerii Hollar v roce 2019, jsme nebyli a ani Výstavě diplomantů AVU 2020, konané v Akademie výtvarných umění Praha jsme nebyli. A tak nám setkání s tvorbou Miroslavy Klesalové dopřál, oboustranně netuše, až Marcel Fišer, v „dalekém“ Chebu. K naší radosti a jako důkaz, že do Galerie výtvarného umění Cheb se vyplatí vypravit. Nebo alespoň sledovat jejich webovou stránku (www.gavu.cz).
Miroslava Klesalová na otázku proč stále - Krajina
U příležitosti již výše zmíněné výstavy Miroslavy Klesalové nazvané Krajinná RE-konstrukce, konané v roce 2024 v pření Olomoucké Galerii Caesar, jí položila jednu otázku kurátorka tamní výstavy Barbora Kundračíková.
„Krajina: proč? Jakým způsobem? Je to pro tebe ´prostor osobní´?”
A Miroslava Klesalová jí odpověděla:
„Krajina - kraj - domov - prostor. Struktura - zemský plášť - matrice - reliéf - paměť - stopa - záznam - plocha. Mapování místa - pohled shora - struktura - rytmus - řád - trvalost. Osobní prostor - místo, které skutečně znám s ohledem na proměny, jimiž prošlo a prochází - možnost v tomto prostoru být a vnímat půdu pod nohama… To podstatné zůstává - připomíná se a drží mne. Jsem člověk jednoho místa.“
A v její tvorbě, to je znát. Nenechte si proto ujít výstavu vizuální umělkyně MgA. Miroslavy Klesalové (až do 1. 12. 24) v Chebu, anebo později, kdykoli a kdekoli jinde. Zaručeně budete odcházet zamyšleni, ale i - tak nějak - povzneseni.
Text: Richard Koníček
Foto: archiv autorky
Miroslava Klesalová
Zem
3. 10. – 1. 12. 2024
Kurátor: Marcel Fišer
GAVU – Malá galerie
náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 16
350 02 Cheb
