Zelená střecha aneb vítězíme nad přírodou?! (the green roof)
Zeleň, nejen na plochých, střechách aneb vítězíme nad přírodou?!
Vegetačním krytem zelených, nejen plochých, střech dotváříme architekturu nových i rekonstruovaných domů. Je-li prostor pečlivě osázen okrasnými travinami, ostrůvky trvalek a nižšími stromy, pak nejen, že lákáme hmyz i motýly, ale i sami sebe, abychom si sedli, nebo sejen tak prošli.
Tradice zelených střech je dlouhá. Na severu Evropy byly odpradávna nejpřirozenějším způsobem ochrany hospodářských staveb i obydlí před větrem a mrazy. Příčinou jejich dosud stále ještě malého rozšíření v Česku jsou podle odborníků nízká informovanost a vysoká cena.
Jak začneme?
Základní podmínkou založení zelené střechy je posudek odborníka - statika. Ten zjistí únosnost nosné konstrukce střechy a stav střešní krytiny. Další je na nás a zůstává otázkou, zda lze firmy zabývající se výrobou takzvaných zelených střech nazývat bez uzardění ´výrobci´, kdy nám vlastně dodají jen základní prvky a návod, jak na to, s tím, že vše ostatní už je na nás a na přírodě.
Příroda o patro výš
Člověk jakoby vracel přírodě to, co jí odňal svou stavbou. A navíc zhodnocujeme tržní bonitu takto vylepšeného pozemku. Ti šlechetnější navíc vnímají, že vytvořenou zelení oživujeme svět a zlepšujeme kvalitu ovzduší. My, ti pragmatičtější, zase spíše vidíme, že chráníme střešní konstrukci před vlivem klimatu. Mimo jiné i tím, že naši střešní zeleň absorbuje ´v prvním sledu´ déšť. Dokonce i ten český, kyselý. K těmto pro pak přibývají ještě další důvody - vědecké. Díky zeleni na střeše se totiž - jak bylo propočteno - snižují teplotní rozdíly, neboť drahou vnitřní teplotu zelená střecha zadržuje, zatímco vnější, která je zdarma, absorbuje. A nakonec ještě jedna vlastnost, která je u zelené střechy chvályhodná: tlumíme hlučnost.
Zeleň pro sídliště
Zkusme vidět v zelených střechách i něco jiného než jen možnost pro rovné plochy vil, garáží a atraktivní terasy. Stačí, podíváme-li se třeba z věžáku panelového sídliště na známé betonové pláně rovných panelákových střech. Už teď se nejeden z obyvatel vnitřku šedivých škatulí chodí v létě opalovat po žebříčku na střechu. A proč mu tam tedy nevytvořit loučku s brouzdalištěm pro děcka…
... dokonce
jsou už úvahy, že by mohla města na takovéto zazelenění svých monolitů třeba i nějak přispívat...
Řešení na léta?
Podle všech studií a expertíz nejde o nadsázku. Fólie o síle 1,2 - 1,5 mm má sama o sobě životnost 20 let. A pokud ji pokryjeme zelení, jedná se o 50 - 75 let. No, a na jak dlouho, že uvažujeme životnost domu...? Je potěšující, že novodobé izolační materiály – plastové fólie a vhodný výběr rostlin i pěstebních substrátů – už dovolují rozšířit technologii zelených střech i do našeho klimatu. Důležité je, že nedochází k podstatnému přitížení nosné konstrukce. Vystačíme totiž klidně s 50 kg/m2 materiálu v mokrém stavu. Jako substrát slouží půdy odlehčené škvárou, keramzitem, v nízké vrstvě (cca 5 cm), bez vrstev dalších. Fólie je kryta už jen netlející geotextilií. Údržba zelených střech je minimální, či téměř žádná, ale péče o zeleň, především zalévání, je nutná!
Co můžeme pěstovat?
Určitě ne obilí nebo třešně, i když obilí jsme už na plochých střechách v jistých loftech viděli (Praha – Holešovice). Hovoříme totiž o zelených střechách a nikoli dusíkatém záhumenku. Při pěstování rozlišujeme intenzivní a extenzivní způsob. Intenzivním rozumíme tlustou vrstvu vegetačního substrátu, umožňujícího růst určitých typů trávníků, trvalek a pozor - i zeleniny. Intenzivnost spočívá zejména v intenzivnosti opečovávání námi, majiteli. Extenzivní zeleň je přímo pohodová a unesou ji i málonosné střechy. Stačí totiž pouze mělká vrstva substrátu, která ´uživí´ mnohé nenáročné a odolné rostliny. Zálivka po založení není nutná, ale v parném létě neškodí. A pak už nezbývá než čekat, až se vegetace rozroste. U nízkých substrátů se - vedle polštářujících rostlin, měnících během roku barvu, časem objeví i stálezelené mechy. Nevadí. Na střeše nechme růst vše, co se tam uchytí.
Drahé řešení?
Fóliový systém sloužící za podklad stojí (v nejzákladnější mutaci) od 300 do 400 Kč za metr čtvereční. Asfaltový krycí nátěr též. Střešní zeleň- ´to je to zelené na tom´ - nás přijde na dalších asi 800 Kč. Celkem se můžeme tedy - při rozumné variantě- vejít do zhruba 1 200 Kč za metr čtvereční. Hodně nebo málo...?
Závěrem: princip ozelenění střechy
* hydroizolační kryt střechy
* drenážní vrstva (úkolem je odvádět přebytečnou vodu)
* filtrační vrstva, geotextilie bránící vymývání substrátu
* substrát s vegetací
Olga Koníčková
Foto: internet