Zdenko Feyfar – neznámý i známý aneb připomínáme 100 let výročí jeho narození!
Muzeum hlavního města Prahy
13. 3. - 25. 8. 2013
Muzeum hlavního města Prahy připravilo v hlavní budově muzea na Florenci výstavu ´Zdenko Feyfar– neznámý i známý´. Výstava ke stému výročí narození tohoto významného českého fotografa potrvá od 13. 3. do 25. 8. 2013.
Jak řekla ředitelka Muzea hlavního města Prahy, PhDr. Zuzana Strnadová: „Touto výstavou prezentujeme fotografie Zdenka Feyfara nejen ze sbírek našeho muzea, ale celé široké spektrum jeho tvorby. Doufám, že návštěvníky výstava potěší vysokou kvalitou jednotlivých fotografií a stejně tak i svojí jedinečnou atmosférou“.
Na výstavě můžeme spatřit Feyfarovy fotografie Prahy i málo známé snímky Vltavy a Podkarpatské Rusi. Rovněž lze v expozici nalezneme fotografie Krkonoš, jejich panoramat, přírodních krás a ukázek lidské práce. Do výstavy jsme zahrnuli také díla otce Zdenka Feyfara, MUDr. Jaroslava Feyfara, jakožto vášnivého fotoamatéra. Velkou měrou jsou na výstavě zastoupeny fotografie, které vznikly v době pořádání světové výstavy v Bruselu v roce 1958. Prezentujeme i autorovy záznamy ve formě skicářů a deníků, které vznikaly při toulkách Prahou a díla z fotoreportážní a portrétní tvorby.
Život Zdenka Feyfara (1913–2001) v kostce
- Považujeme ho za klasika české fotografie
- Narodil se v Jilemnici v rodině lékaře a vášnivého fotoamatéra MUDr. Jaroslava Feyfara
- Fotografovat začal ve 30. letech během studia medicíny
- Z počátečního období uvidíme na výstavě kromě snímků Prahy také málo známé fotografie staré Vltavy a Podkarpatské Rusi, kam se vydal s přítelem v r. 1934
- V r. 1939 nacisté uzavřeli české vysoké školy a Zdenko Feyfar musel studium přerušit
- Studium na Státní grafické škole v Praze (profesoři Jaromír Funke, Josef Ehm, Rudolf Skopec) vystudoval obor fotografie (1940–1943)
- Od r. 1943 pracoval jako fotograf ve filmových ateliérech Barrandov
- Od r. 1945 jako profesor Státní grafické školy
- Od r. 1951 jako fotograf na volné noze
- Ve 2. polovině 40. let 20. století vrcholí Feyfarova tvorba
- Fotografuje milované Krkonoše - přírodní panoramata a obyvatele hor při jejich práci, horskou květenu. Feyfarovy krkonošské snímky dnes mají vedle umělecké hodnoty i velikou hodnotu historickou, protože způsob života a krajina v Krkonoších se vlivem turistického průmyslu podstatně změnily
- V r. 1958 se pod heslem „Za lidštější svět“ konala světová výstava v Bruselu, na které Československo získalo řadu nejvyšších ocenění. Jedním z nich je i stříbrná medaile v oboru fotografie, udělená Zdenko Feyfarovi
- Fotografuje milovanou Prahu - architekturu historického centra, okolí Vltavy a Karlův most . Při svých toulkách po Praze zachycoval také – jakoby ve formě skicáře nebo deníku – všednodenní výjevy, malebná zákoutí a slovy těžko postižitelnou dobovou atmosféru města.
- Řada negativů těchto snímků je šťastnou shodou okolností v držení Muzea hlavního města Prahy. Většina z nich je – ve zpracování Zdeňkem Helfertem – na této výstavě publikována poprvé.
- Zdenko Feyfar zřejmě neplánoval jejich zveřejnění v této podobě, ale právě přesnost záběrů a dokonalý výřez zpozorovaného motivu poukazují na jeho mistrovské vidění skutečnosti. Ač fotoreportáž nestála v popředí jeho zájmu, zaznamenával Zdenko Feyfar po celý život i historické události. I zde se jedná o jakýsi deník, a i zde dosáhl vynikajících výsledků, jak o tom svědčí například jeho snímky během osvobození Prahy v r. 1945.
- Ještě dávno před přijetím do Spolku výtvarných umělců Mánes (1949) se Feyfar přátelil s mnoha výtvarníky a spisovateli. Připomeňme alespoň malíře Jaroslava Lebedu, popraveného nacisty, nebo Jaroslava Havlíčka. Zvlášť pevné přátelství ho poutalo k malířské rodině Strettiových. Jím postupně jakoby „mimochodem“ vytvořené portréty – sám se necítil být portrétistou a ani teoretici fotografie ho za něj nepokládali – představují dnes nejen cennou galerii vynikajících osobností, ale jsou i příkladem skvělé portrétistické práce.
- I tyto snímky byly až do této výstavy v České republice většinou neznámé (několik z nich bylo zveřejněno v monografii a vystaveny byly souborně – pokud je nám známo – dosud pouze v Ewing Gallery ve Washingtonu). Protože si Zdenko Feyfar velmi vážil svého otce a jeho fotografického díla, které téměř vždy uváděl i ve vlastních důležitých publikacích, zahrnuje výstava rovněž ukázky z díla MUDr. Jaroslava Feyfara.
(Podle tiskové zprávy - Petr Feyfar, Jan Jungmann, zpracovala Ing. Olga Koníčková)
Na Poříčí 52, Praha 8
Autorský tým: Petr Feyfar, Jan Jungmann
Architektonické řešení: Emil Zavadil
Grafické řešení: Jaroslav Bárta, Matěj Bárta
Máme otevřeno: denně kromě pondělí 9.00 – 18.00 hodin
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: MMP