Zdenek Rykr a továrna na čokoládu aneb víte, kdo vytvořil sluníčkový obal na lahodnou Kofilu?
Národní galerie v Praze - Veletržní palác /1. patro
27. 5. – 28. 7. 2016
Na pozvání NG jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz zúčastnili 26. 5. 2016 zahajovací tiskové konference a komentované prohlídky pozoruhodné výstavy ´Zdenek Rykr a továrna na čokoládu´. Průvodcem nám byl detailně zasvěcený Prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. z Ústavu pro dějiny umění. Prof. Lahoda je také autorem a hlavním kurátorem objevné výstavy o osobnosti neprávem pozapomenuté, a přece po generace s námi spojené.
Konferenci moderovala a organizovala jako vždy s přehledem Tereza Ježková, tisková mluvčí NG. Úvodní slovo patřilo ředitelce Sbírky moderního a současného umění Mileně Kalinovské (na foto vlevo). Za firmu Nestlé promluvil ředitel pro korporátní záležitosti společnosti Nestlé Česko s.r.o. JUDr. Vratislav Janda (na foto uprostřed) , který projevil hrdost nadnárodní společnosti na české lokální dědictví a na to, že výrobky s čokoládovou hvězdou Orion spojené mají dál domov v Česku. Potvrdil, že společnost pokračuje ve šlépějích české čokoládovny Orion a spolupráce s českými umělci pokračuje i dnes. Připomněl také aktuální soutěž pro mladé umělce týkající se právě zmíněné pochoutky Kofila. (více viz. https://www.nestle.cz/cz/media/tiskove-zpravy/kofila-hleda-novy-obal.) Krátce promluvila i spolukurátorka výstavy, Lenka Pastýříková. Hlavní slovo ale měl profesor Lahoda (na foto vpravo), jenž nás následně výstavou i provázel (na foto vpravo dole)l.
Kofila
Jsou výrobky, předměty, značky, loga, i obaly, jež bereme do rukou po generace. Přetrvaly politické změny, změny v uměleckém vyjadřování, technologie tisku, obalové i reklamní techniky. Není jich moc, ale jsou a zůstávají. My je bereme do rukou a vlastně jim už ani nevěnujeme pozornost. Jsou součástí a synonymem něčeho, o čem víme, co od toho čekat. A bereme jako samozřejmost, že to je to, co už známe.
Co už ale dávno neznáme, je příběh takového výrobku, výtvoru, značky, obalu. Příběh lidí, kteří to vytvořili, dokázali tomu vdechnout tu dlouhověkost a možná dokonce i nesmrtelnost. Jedním z mála takových je i obal a v něm čokoláda Kofila. Výrobek čokoládoven Orion, dnes společnosti Nestlé Česko. Ta malá, milá a všem známá, čokoládová tyčinka Kofila má ten svůj charakteristický obal totiž už bezmála 100 let. Vydržela, přestála a podnes od 20. let 20. stol. patří k našim oblíbeným pochoutkám. A obal? Vnímáme ho už jako samozřejmost. A tou byl už i po naše rodiče, je pro nás, naše děti a naše vnoučata. A vůbec nevnímáme, kdo ten obal tehdy před málem 100 lety vytvořil. A právě to je předmětem nové výstavy ve Veletržním paláci nazvané ´Zdenek Rykr a továrna na čokoládu´.
„Čím dál tím horší jsou ta naše nároží a plakáty. Stále se doufá, že se toho nějaký český malíř chytne. Stovky adeptů vysílá ročně umělecko-průmyslová škola, desítky akademie výtvarných umění a pořádný plakát si nakonec český průmyslník musí objednat z Německa. Je to zvláštní. Už do nakladatelství se pár malířů dostalo, dělají obálky, prospekty, ilustrace k pohádkám o botách, o pivu, o kloboucích – ale ještě žádný český malíř nenamaloval pořádný plakát na boty. Na pivo, na klobouk.“
Zdenek Rykr (v roce 1929)
Kdo byl Zdenek Rykr? 
Definice osoby Zdenka Rykra je snadná a jasná: Na jedné straně autodidakt, outsider umělecké komunity, na straně druhé průkopník a inovátor na poli propagační grafiky. Jeho volná tvorba kolísá mezi řadou stylů od expresionismu přes kubismus, novoklasicismus až k surrealismu. Jeho reklamní tvorbu lze naopak charakterizovat naprosto jednoznačně – moderní, a v dané době byla přímo vizionářská. Ve 20. a 30. letech minulého století díky Rykrovi vznikla mimo jiné vizuální podoba značky Orion, včetně oné legendární čokoládové hvězdy. A také zmíněného a dodnes používaného obalu na čokoládu Kofila.
Dluh Zdenku Rykrovi splácíme až dnes
Od tragického, předčasného a poněkud motivačně nejasného skonu Zdenka Rykra uplynulo letos už 76 let. Za celou dobu nebyl jeho životní osud a hlavně jeho neuvěřitelně rozsáhlé dílo nikdy a nikým zmapováno. Až počin Národní galerie v Praze ve spolupráci s nástupcem čokoládovny Orion, firmou Nestlé Česko, představuje na výstavě ´Zdenek Rykr a továrna na čokoládu´ tvorbu neprávem téměř zapomenutého autora v celé až neuvěřitelné šíři.
Koncepce výstavy je architektonicky pojata tak, že vás celou expozicí vede krátká životní dráha tohoto mimořádně pracovitého, všestranného a neuvěřitelně nadčasového umělce. Podél této linie se pak jako ubíhající krajina za okny jedoucího vlaku míhají vlevo i vpravo jednotlivé etapy jeho tvůrčího vývoje. Objevujete Rykra, jako kdyby vás vlak vezl vám dosud neznámou krajinou. A tenhle váš divácký ´vlak´ má ale výhodu - můžete v kterémkoli míjeném místě zastavit a jiné místo, jež vás nezaujme, prosvištět třeba bez povšimnutí. Ale byla by to škoda. Rykr je tak mnohočetný a tak zajímavý, že snad každý návštěvník bude překvapeně kroutit hlavou nad objevováním jeho životních peripetií a uměleckých počinů. Včetně spolupráce s čokoládovnou Orion až téměř do jeho trpkého konce.
Proč železnice v souvislosti se Zdenkem Rykrem?
Ač Zdenek Rykr nebyl železničář, přesto se paralely s železnicí a jím nabízejí. Narodil se v roce 1900 v Chotěboři – na nádraží. Otec byl úředník tehdejší severozápadní dráhy. Malý Zdenek od 7 let vyrůstal a bydlel v Kolíně – na nádraží. Pak bydlel sice jinde v Kolíně, ale mnoho času prožil ve vlacích trasa Praha – Kolín a Praha – Paříž. V roce 1934 namaloval manifestační obraz malé prázdné nádražní čekárny ´Pryč!´a po něm pojmenoval i svou výstavu.
Celoživotně rád cestoval za poznáním i odlehlých míst našeho starého kontinentu, opět především - vlakem. A svůj život ukončil předčasně, dobrovolně, možná i díky tlaku nacistické okupace, v roce 1940 – na železniční trati pod pražským Barrandovem. Skokem pod - vlak…
Mravenčí práce
Profesor Lahoda toho o Rykrovi ví u nás zřejmě absolutně nejvíc. Vždyť jen tuto výstavu připravoval od roku 2001. A nebylo to snadné. Na výstavě se objevuje průřezově 300 Rykrových prací. Soubor se zdařilo dát dohromady díky široké spolupráci a pochopení řady organizací, institucí, sběratelů i jednotlivců. Základem je archiv čokoládoven Orion, jenž s pochopením a nadšením profesoru Lahodovi zpřístupnili jeho nynější opatrovníci - společnost Nestlé Česko. Rozsáhlé sbírky se pak doplnily o artefakty od Regionálního muzea v Kolíně, organizace Cekus Chotěboř a od Městského muzea Praha. Ale mnoho bylo ti těch ostatních.
Dejme slovo autoru výstavy, prof. Vojtěchu Lahodovi
„Zdenek Rykr přitahuje rezignací na konkrétní výtvarný styl i oscilací mezi volnou a komerční tvorbou. Jako jednadvacetiletý student dějin umění a archeologie dostal nabídku rozmáhající se čokoládové továrny. Pro značku Orion pak úspěšně tvořil až do roku 1939. Rykr byl přesvědčen, že dobrá a kvalitní reklama může kultivovat vkus diváka i veřejný prostor.
V roce 1921 zahájila s Rykrem spolupráci První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky a čokoládu na královských Vinohradech, dnes známá ještě pod značkou Orion. Firma díky němu získala prestižní ceny ze světových výstav (1929, Barcelona, 1935, Brusel a o rok později v Paříži.
Rykr předurčil vizuální podobu sladkostí, bonbonů a čokolády Orion - Maršner, později Orion. Je i autorem legendární čokoládové hvězdy a obalu tyčinky Kofila, který se s dílčími změnami zachoval dodnes. Rykr ovšem nebyl pouze vynikajícím grafikem – pro značku redigoval časopis Čokoládový svět a podílel se třeba i na prezentaci cukrovinek přímo v obchodech.
Zdenek Rykr tvořil i pro další značky tehdejší doby jako byly Čedok, Káva Kulík, Palaba Slaný, německá automobilka Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa.
Mimo to se věnoval i volné tvorbě – malbě, kresbě, karikatuře, ale také žurnalistice – podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem časopisu Domov a svět.
V oblasti volné tvorby se výstava soustředí na Rykrovo dílo v kontextu českého umění – především na výběr zásadních momentů, jež měly vliv na další vývoj tuzemského umění.
- již v roce 1921, coby samouk a student, vystavoval se slavnými Tvrdošíjnými ve 30. letech v Paříži v Salónu Nadnezávislých
- 1937 se výrazně podílel na expozici Lázeňství v ČS pavilónu architekta Jaromíra Krejcara na Světové výstavě v Paříži
Výstava poukazuje na Rykrovo přátelství s J. Funkem i okrajové surrealisty kolem Jindřicha Chalupeckého jako byli František Hudeček nebo František Janoušek.
Důležitou roli hrály v Rykrově životě i tvorbě změny bydliště Z Chotěboře do Kolína, Chyše, Prahy, Paříž, působil i ve Španělsku.
- Stále cestoval, od Německa a Belgie po Řecko a Rhodos.
Výstava v Národní galerii představuje soubor Rykrových obrazů, soch, kreseb a jiných technik, desítky grafických prací a materiály z umělcova pracovního i soukromého života.
Navzdory řadě úspěchů byla Rykrova tvorba za jeho života tvrdě kritizována.
Je zajímavé sledovat, jak byla Rykrova díla aktuální tehdy a jak jsou stále aktuální dnes.
Pevně věřím, že výstava umožní pochopit výraznou aktuálnost Rykrova projevu, který byl ve své době považován za laboratorně experimentální a nesrozumitelný,“ dodal Vojtěch Lahoda.
Pár faktů o výstavě
Výstava byla zahájena večerní vernisáží ve čtvrtek 26. 5. 2016. V pátek, o den později (26. 5. 2016) se koná odpolední (16.00 – 18.00 hodin), tzv. rodinná vernisáž spojená s dětským programem.
K výstavě vznikl stejnojmenný katalog a připraven je také obsáhlý doprovodný program. Vedle tradičních komentovaných prohlídek či výtvarných dílen a programů pro školy, proběhne i několik speciálních akcí inspirovaných umělcovým životem – třeba prohlídka výstavy a ilustrované vyprávění umělce Pavla Ryšky.
V úterý 14. 6. 2016 proběhne vyhlášení soutěže designérů o návrh limitované edice tyčinky Kofila spojené s přednáškou ´Reklamní tvorba a marketingová strategie Zdenka Rykra pro Orion.´
Autor a kurátor výstavy: Vojtěch Lahoda
Kurátorka: Lenka Pastýříková
Uskutečněno ve spolupráci:
Regionální muzeum v Kolíně, organizace CEKUS Chotěboř a Městské muzeum
Odborná spolupráce: Ústav dějin umění AVČR, v. v. i.
Hlavní partner výstavy: Nestlé
Vstupné na výstavu: základní: 150 Kč, snížené: 80 Kč, rodinné: 300 Kč
Základní vstupné v kombinaci se vstupenkou do Veletržního paláce: 300 Kč
Snížené vstupné v kombinaci se vstupenkou do Veletržního paláce: 150 Kč
Rozsáhlé letní a prázdninové doprovodné akce naleznete zde:
https://www.ngprague.cz/userfiles/filemanager/files/rykr_dopr.programy_z_tz.pdf
Ze životopisu Zdenka Rykra
- 26. 9. 1900 - narozen v Chotěboři v bytě na nádraží. V křestním listu má Zdenko Josef
- otec Otakar byl úředník severozápadní dráhy, matka Antonie dcera c.k. zemského soudce.
- 1907 - rodina Rykrových se stěhuje do Kolína
- 1917 - Rykr vystavuje ve výkladní skříni Šindelářova knihkupectví kresbu Promenáda na Kolínském náměstí, kterou údajně pobouřil kolínské spoluobčany, jež karikoval
- 1919 - Rykr maturuje a s neúspěchem se hlásí o přijetí na pražskou Akademii výtvarných umění
- do 1920 působí jako vychovatel syna hraběte Prokopa Lažanského v Chýši v západních Čechách
- vytváří plakát pro kolínskou firmu SFK – Kolínská obuv je nejlepší
- 1920 - navrhuje plakáty pro německou automobilku Horch Werke AG a pro Kolínskou rafinerii petroleje
- je výrazně ovlivněn výstavou Bohumila Kubišty, sám vystavuje obrazy, kresby a linoryty v Kolínském klubu mladých
- na podzim zahajuje studium dějin umění a klasické archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
- 1921 - Rykr souhlasí s nabídkou První ČS akciové společnosti továren na orientálské cukrovinky a čokoládu na Královských Vinohradech, aby zpracoval do konce roku návrhy reklamních předmětů a plakátů
- putuje do Německa a zhlédne výstavu Edvarda Muncha
- 1923 - maluje ´barevný expresionismus s primitivní příchutí´ (J. Rambousek), o prázdninách vytváří realistické akvarely z Polabí a na podzim nostalgické, šerosvitně modelované krajiny
- 1924 - skládá doktorát z klasické archeologie
- vystavuje v Krasoumné jednotě Praze
- cestuje do Paříže s malířem O. Kerhartem
- nadále jezdí téměř každoročně na 1 až 2 měsíce do Paříže
- 1925– 1926:- cesty Korsikou a Španělskem
- v Právu lidu uveřejňuje své reportáže a kresby Kapitoly z cest
- 1927 – objevují se Rykrovy ženské figury v negližé v duchu smyslového realismu (Jiřina), reprodukce v časopise Domov a svět
- maluje motivy Kolína (cukrovar, továrna) v duchu syrového realismu
- 1928 – vznikl vrcholný obraz ´hygienické´ malby – Schodiště
- spolupracuje s měsíčníkem Trn
- 1929 - Jindřich Chalupecký charakterizoval Rykrovu tvorbu (1964): „Oprostí obraz na minimum, nejprve k puristickému stylismu, 1929 ještě dál k ukázněné malbě, odpovídající nejspíše tehdejší ‚nové věcnosti‘".
- na konci roku se opět vrací k smyslové ´neofauvistické´ malbě
- firma Orion získává řadu ocenění za výrobky na Světové výstavě v Barceloně. Grand Prix získala čokoláda Kofila s Rykrovým obalem
- Rykr cestuje do Německa
- 1930 - Rykr se žení s Miladou Součkovou
- vytváří vrcholný plakát Dalcrozovy kurzy tance
- 1931 - výstava v Topičově salonu. Vrchol neofauvismu, příbuzný dobovému J. Čapkovi
- 1932 - navštěvuje Mallorcu
- výstava v Topičově salónu a Sdružením výtvarníků v Praze
- 1933 - redaktorem časopisu firmy Orion Čokoládový svět. Maluje nejabstraktnější obrazy
- 1934 - s ženou cestuje do Holandska a Belgie, pobývá také v Paříži
- na vlastní náklady pořádá výstavu Pryč v paláci Dunaj ve Voršilské ulici
- maluje symbolické a tajemné obrazy Pryč!, Amor a Psyché, ale i surrealismem ovlivněné (V docela nových domech)
- 1935 - manželé navštěvují Řecko
- spolupráce s Baťou, která vede k založení umělecké galerie ve Zlíně
- na Světové výstavě v Bruselu výtvarně zpracovává expozici společnosti Orion v ČS pavilónu. Řada čokolád firmy s Rykrovými obaly získala Zlaté ceny.
- 1936 – výstava v Topičově salónu, účast na pařížské podzimní výstavě Salónu Nadnezávislých
- vznikají propagační plakáty pro rozvoj turistiky v ČSR
- 1937 - retrospektivní výstava v Krasoumné jednotě v Praze
- v červnu je v Paříži při instalaci firmy Orion a části turistiky československého pavilónu na světové výstavě
- v říjnu je v Paříži na přípravě a zahájení výstavy Les Surin dépendants
- maluje obrazy venkovského mýtu a první obrazy s historizujícím prostředím (Interiér, Město)
- 1938 - výstava v Galerie l'Equipe Paříž spolu s Maurice Estèvem, Fedorem Loevensteinem, Alfredem Pellanem a Gezou Szobelem
- navštěvuje Londýn, Vídeň a Budapešť
- dává výpověď Orionu a následně podepisuje smlouvu s trvalým úvazkem od 1. ledna 1939
- 1939 - Člen správní rady fa. PIRAS a.s. (Propagační, Insertní, Reklamní a Nakladatelská Akciová Společnost), později ředitel
- Vzniká cyklus Elegie a obrazy Koupelna (Žena v koupelně)
- 1940 - poslední kresba z cyklu Koupelna
- 15. 1. 1940 ve čtvrt na 12 hodin Zdenek Rykr spáchal sebevraždu na železniční trati pod Barrandovem v Praze
- pohřeb následuje 20. 1. 1940 ve strašnickém krematoriu
- urna s popelem je uložena na Vinohradském hřbitově (odd. XLIII, č. hrobu 252)
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková