Úvod > Zdena Šafka – Hlavy, mosty, kapradí aneb gobelíny tkané vlastníma rukama a s láskou k bližním i ušlechtilému řemeslu

Zdena Šafka – Hlavy, mosty, kapradí aneb gobelíny tkané vlastníma rukama a s láskou k bližním i ušlechtilému řemeslu

01.09.2023 18:42

Zdena Šafka

Hlavy, mosty, kapradí

30. 8. – 1. 10. 2023

Galerie Villa Pelle

„Jsem velmi ráda, že po delší době můžeme prezentovat v galerii tvůrkyni

– ženu, malířku a textilní výtvarnici, jejíž

obsáhlý a rozmanitý průřez tvorbou je vlastně ohlédnutím za pěti desetiletími její tvorby.

Už název výstavy Hlavy, mosty, kapradí naznačuje různorodost zpracovávaných témat.“

Vladana Rýdlová, ředitelka Galerie Villa Pellé

„K jednotlivým motivům se v průběhu let opakovaně vracím,

ať už jsou to hlavy a figura,

přírodní motivy inspirované exotickými místy i

Jizerskými horami anebo

technické objekty, jako například viadukt v Kryštofově údolí,“

Zdena Šafka

Proč se název výstavy Letní retrospektiva změnil na Hlavy, mosty, kapradí?

V úvodním slově nám ředitelka Galerie Villa Pelle, Vladana Rýdlová, nejprve vysvětlila, proč se sice odpovídající, ale nijak svěží původní název výstavy, jenž zněl - Letní retrospektiva, nakonec proměnil v přitažlivější název téže výstavy Zdeny Šafky, na Hlavy, mosty, kapradí. Kdo z nás už ale do výstavních prostor nahlédl před zahájením výstavy, věděl, že nový název Hlavy, mosty kapradí, je trefnější. Odpovídá, totiž převažujícím námětům na autorčiných obrazech, oděvních modelech i gobelínech.

Ale, jak Vladana Rýdlová dodala, stejně jde pořád a pořád o retrospektivu, neboť si autorka připomíná významné životní výročí a my s ní.

Pak už se Vladana Rýdlová zaměřila na um Zdeny Šafky.

„Zdenka Šafka je především mimořádnou textilní a kostýmní výtvarnicí, která je ale dokonce i zručnou tkadlenou goblénů. Ale ať už právě tvoří goblén, nebo navrhuje kostým případně maluje své obraz, vždy je vnitřním a zásadním pojítkem všech těchto činností fenomén touhy. Touhy po porozumění mezi námi všemi, po harmonii v nás samých a po kladných mezilidských vztazích.“

Kurátorská zpráva od Martina Dostála

Samozřejmě jsme si na www.www-kulturaok-eu.cz , již před výstavou prostudovali tiskovou zprávu odborníka z nejpovolanějších, kurátora této výstavy, dokumentaristy a filmového i divadelního režiséra, pedagoga, filmového architekta, herce, historika umění a scenáristy Martina Dostála, který v ní píše:

„Výstava malířky a textilní výtvarnice Zdeny Šafky ve Ville Pellé má ambici zachytit a vystavit všechny podstatné malířské periody a také textilní práce této umělkyně, je tedy svého druhu náznakovou retrospektivou. Zdena Šafka tak v roce svých sedmdesátin promísí obrazy a textilie, krajiny a abstrakce, oleje a akryly s pastely a akvarely. Barevný a citlivý pohled na přirozené věci, lidi a děje kolem nás, stejně jako jemné předivo představ, tvoří komplexní a provázaný soubor, který má v sobě letní esprit i melancholii, která patří k přírodě i k nadhledu nad životem. Barva je zde dominantní, stejně jako její tlumení a ztrácení v neurčitu. Estetická dominance není rafinovaností, ale nutností ke šťastnému prožívání přítomnosti.“

Čím svoji zprávu Martin Dostál doplnil?

Když mu Vladana Rýdlová předala slovo, tak Martin Dostál především potvrdil, že opravdu jde o výstavu retrospektivní a proto na ní můžeme spatřit pod jednou střechou Villy Pelle, jak autorčiny práce textilní, tak výtvarné.

Pak pokračoval tím, že autorka měla štěstí, že se při svém studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslová v Praze (1974 – 1981) dostala do slavného ateliéru, který založil Antonín Kybal (1901 - 1971) textilní výtvarník a pedagog, zakladatel ryze české školy tapisérie. Sám Kybal už sice v době autorčina studia v ateliéru nepůsobil, ale úroveň a styl, jaký svému ateliéru vdechl, tam ještě trval a jeho pokračovatelé ho ctili.

Martin Dostál také připomněl, že textilních výtvarníků, návrhářů koberců a goblénů je významných víc, ale jediná Zdenka Šafka si své goblény nejen navrhuje, ale také sama na stavu tká. A dodal, že v jejím případě nejde jen o relativně běžné nástěnné koberce, gobelíny, normálních rozměrů, ale že je schopna navrhnout a sama utkat i goblény velké ba až největší. Navrhla a utkala totiž dokonce i divadelní oponu pro divadlo F. X. Šaldy. Čili, tak jak ji Hynajs maloval pro Národní divadlo, tak ona ji pro změnu tkala pro divadlo F. X. Šaldy. A aby toho nebylo málo, tkala naopak i gobelíny zcela miniaturní. Jeden z nich je umístěn na výstavě také. Ale musíme si ho objevit.

Pro jistotu ho v podkroví nainstalovali tak, aby na něj nebylo možno dosáhnout. Ovšem za cenu, že pak na něj zase není z té dálky moc vidět…

Co se týče obliby goblénů, tak nás Martin Dostál upozornil na zajímavou skutečnost. V 70. a 80. letech, která Zdenu Šafku zastihla při a po studiu, byl o goblény mimořádný zájem a tento umělecký žánr měl doslova boom. Pak ale zájem o tento druh umění v 90. letech opadl a goblény se staly okrajovým uměleckým směrem. Zajímavé je, že dnes, se právě tento druh umění zase znovu dostává do středu zájmu a společenská poptávka se po třiceti letech vrátila.

Zájemci o tento druh umění jistě ocení, že se podařilo instalovat i dva goblény nedokončené, ještě na rámech a lze si tak udělat představu o pracnosti a způsobu vzniku této umělecké techniky.

S poklesem zájmu o goblény se musela vypořádat i Zdena Šafka. Proto se od 90. let přeorientovala na kostýmní výtvarnictví. Opět velice úspěšně. Navrhovala kostýmy pro divadla a posléze dokonce založila i vlastní uměleckou značku. O umělecké kvalitě jejích návrhů svědčí mimo jiné i to, že o některé z jejích kreací projevilo zájem UMPRUM a zaujímají dnes čestné místo v jeho sbírce.

Nakonec ale převážilo u Zdeny Šafky malování. Uplatňuje se v něm i autorčin smyls pro detail a výrazovou složku.

A co na to autorka?

Zdeně Šafce náleželo také slovo a vzala ho s humorem sobě vlastním. Poděkovala sice především Vladaně Rýdlové za možnost uspořádat takto rozsáhlou výstavu ve všech třech patrech Villy Pelle, ale „vyčinila“ Martinu Dostálovi, že ji donutil vytáhnout všechny dávné goblény včetně těch dodnes nedokončených. Pak ale smířlivě dodala, že to vlastně nebyla tak marná práce, protože se ty goblény po letech alespoň trochu provětrají…

Poslední slovo měl starosta Prahy 6

Starosta Prahy 6, Mgr. Jakub Stárek, který se zúčastnil zahájení výstavy Zdeny Šafky, dostal příležitost pronést závěrečné slovo k výstavě.

Prozradil, že vždy, když jde o takovouto akci, hledá předem nějakou spojitost mezi Prahou 6, svou osobou a umělkyní či umělcem. A ke své radosti zjistil hned dvě souvztažnosti. Ta všeobecnější je, že paní Šafka je autorkou nových skautských uniforem, aktuálních od roku 2000, a on – jakožto stále ještě skaut – tedy hrdě tuto uniformu při skautských akcích obléká. Ta druhá souvztažnost je osobnější a docela překvapivá shoda okolností, neboť před měsícem měl tu čest oddávat na radnici Prahy 6 právě dceru Zdenky Šafky.

Křest katalogu k výstavě

Zlatým hřebem zahájení výstavy byl křest už vytištěného katalogu. K tomu jak Vladana Rýdlová, tak Martin Dostál, neopomněli zdůraznit, že je teď už u nás naprostou výjimkou, aby se zdařilo získat od tiskárny vytištěný katalog v den zahájení výstavy. V české kotlině je totiž už neblahou samozřejmostí, že katalog vychází až v průběhu výstavy, často dokonce až po výstavě. Tentokrát se ale podařilo katalog získat včas. Dokonce už týden před výstavou!

Starosta Prahy 6, Mgr. Jakub Stárek, při křtu katalogu pak pronesl následující zdravici:

Výstava Zdenky Šafky je především dárek pro ni, k jejímu jubileu, ale současně je to i milý dárek pro Prahu 6 a její občany.

Text: Richard Koníček

Foto: Wenca NiKoníček