Zbyněk Hraba /linoryty/: Ze zátiší přes portrét do krajiny aneb Zátiší s fonendoskopem ´ či inspirace Váchalem …
Galerie U zřícené lávky - Praha
22. 5. - 26. 7. 2020
Vernisáž výstavy Zbyňka Hraba: Ze zátiší přes portrét do krajiny v Galerii U zřícené lávky se konala venku v zahradě mimo vnitřní prostory galerie, a to z důvodu (snad už konečně!) končící akutní hrozby koronavirové krize. Sympatický autor Zbyněk Hraba byl osobně přítomen. Akce se zúčastnil také Michal Cihlář, grafik, který v polovině 90. let 20. století vzkřísil techniku barevného linorytu.
„Do galerie, kde byla díla vystavena, jsme se trousili jen po skupinkách odměřených příhodně téměř na lékařských váhách. Zbyněk Hraba zjevně nadšený, jak z možnosti konečně zas vystavit své práce (bohužel vše pod sklem), tak z přicházejících známých i neznámých, kteří tu v roušce, tu už i odvážně bez nich, vítali jeho. Zkrátka všeobecné rozvolnění, zejména, když vedlejší ´okénková´ vinárna příchozím nabízela možnost zavítat na - mošt - jak se vracející dušovali.
Sluníčko hřálo, ptáci pěli, zasypávalo nás čmejří z okolního stromoví a kurátorovi a opatrovateli malebné Galerie U zřícené lávky kdosi přinesl misku prvních třešní... Úleva opatrně se vkrádajícího normálu. Malé hudební (téměř) kasací (instrumentální oslavná skladba na uvítanou, s cílem navodit náladu k případnému dalšímu jednání) dvou muzikantů (housle a kytara) v rytmu swingu 30. let, vším stávajícím navozenou náladu ještě povýšilo.
Pak se ujal slova Jan Kavan, kurátor výstavy, grafik, malíř a ilustrátor. Blahopřál nám k přežití a děkoval za chuť přijít a zúčastnit se. A těm - kdo autora snad ještě neznali - Zbyňka Hrabu představil.
I Zbyněk Hraba nás uvítal:
Zdravím vás zde, u zřícené lávky.
Tím si ovšem vykoledoval repliku Jana Kavana, jenž připomněl, že původní název galerie byl U lávky. Spontánně došlo k přejmenování v upomínce na tragickou událost, na Galerii U zřícené lávky. Jak jsme ale všichni při příchodu viděli, staví se nová lávka, a tak se na pořad dne dostala otázka, zda se nevrátit k názvu U lávky?! Podle názoru Jana Kavana (a souhlasné reakce přítomných) že je však lepší zachovat název U zřícené lávky, čímž se bude nadále připomínat smutná událost, na níž by se zapomenout nemělo.
Myšlenku potvrdil i přítomný Ing. arch. Tomáš Drdácký, zástupce starosty městské části Praha - Troja, předseda komise pro výstavbu a dopravu. S nadějí špitl, že je pro ponechání upomínky na zřícení a doufá, že nová lávka už vydrží, aby se nemusela galerie zase přejmenovávat na Galerii U znovuzřícené lávky.
Pak už dostal hlavní slovo Zbyněk Hraba, autor vystavených barevných linorytů. Otázal se nás, zda jsme už viděli tu přehlídku pozvánek na zde konané výstavy, zaplňující stěnu chodby do galerie. A dodal, že když ji viděl a spatřil ta zvučná jména, jaly ho obavy, co on a jeho linoryty v takové společnosti vlastně dělají?!
Jan Kavan ho doplnil, že se té stěně říká ´výHřad´ a že tam po výstavě přibude i pozvánka na jeho výstavu. Zbyněk Hraba to kvitoval, že proč vlastně ne, když si vybaví ony osoby v reálné tělesné výšce. Snad že až na Borise Jirků totiž všechny převyšuje…
Pak ještě charakterizoval svou výstavu a výstavy předešlých přirovnáním proslulé americké NBA a naší české - košíkové. A že o to víc si považuje fakt, že zde svou výstavu má.
Ke své grafické práci na sebe prozradil, že na počátku linorytů je okouzlení. Zpravidla krajinou, ale i osobnostmi či objeveným zátiším. Pak následují nákresy a přemýšlení, jak ten impulz ztvárnit. A když ho uvidí v duchu před sebou, nastává - pro něj potěšení a zábava největší - vznik linorytu. Vyřezává, míchá barvy, nanáší je - až je hotovo. Pak se na obraz zadívá a vidí, že je jiný, než byla jeho původní představa a vůbec se mu nelíbí. Vidí, co měl udělat jinak, co je zbytečné a co chybí. Ale je to. A co teď? Časem se ale na obraz podívá znovu a už nevnímá pochyby a nespokojenost, vnímá jen radost z tvůrčí práce, kterou do díla vložil a již si považuje daleko nejvíc. A pak už ví, že ten prvotní pocit v tom přece jen je. A nezbývá než doufat, že ho v jeho linorytech objevíme i my.
Po zhlédnutí linorytů v galerii jsme pochopili nadsázku autorova sebehodnocení a směle Hrabovy linoryty jako plnohodnotné zařadili po bok prací - jemu předcházejících - mistrů.
Závěrem nám Zbyněk Hraba, (který svými úsměvy nešetřil, jichž nám v této divné době bylo hodně potřeba), ještě prozradil, že v jeho obrazech nebývá nic jinotajného, ale jistou neznámou v sobě mají. Jakousi polotajnou postavičku kdesi v ploše, jež je - jak řekl - nevysvětlitelným tajemstvím i pro něho a že ani on sám neví, jak že se tam dostala.
Zkrátka a dobře. Byl to milý a úlevný večer. A niterná výstava autorových vyznání kráse a citu tomu odpovídala. A lze ji rozhodně doporučit.“
Pak už zase zněl swing z 30. let….
Richard Koníček
Zbyněk Hraba - grafik
/ technika vícebarevného linorytu/
(* 26. 4. 1960 Praha)
- umělecké vzdělání
- na konci 70. let: absolvent Střední průmyslové školy grafické, obor Grafická úprava tiskovin
- 1 rok: pracuje v přípravném oddělení tiskárny Polygrafia
- 1980 - 1986: studuje a absolvuje Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, Atelier knižní kultury a písma u profesora Milana Hegara
- řadu let pracoval jako výtvarný redaktor v různých nakladatelstvích, naposledy v Albatrosu
- navrhoval logotypy, graficky upravoval knížky a jiné tiskoviny a později také časopisy
- tvoří grafické lístky věnovaných knižní značce ex libris
- od 2015: člen Hollaru
Klíčovou inspirací pro tvorbu Zbyňka Hraby v oblasti barevného linorytu je dílo Josefa Váchala. Linoryty tvoří většinou z jedné desky technikou postupného odrývání a tištění jednotlivých barev. Kromě barevného linorytu se věnuje užité grafice, zejména knižní typografii.
Zbyněk Hraba v roce 2006 objevil podle svých slov ´kouzlo poutnictví´, což se projevuje ve zpracovávání prožitků z cest v mnohých krajinných motivech jeho grafik. Hrabovo grafické zpracování je nezaměnitelné, vysoce kultivované a tiskařsky vždy dokonale provedené.
Autorovu tvůrčí originalitu můžeme s potěšením sledovat i u námětů, kdy nabízí rafinovaně promyšlená a kompozičně vtipně uspořádaná zátiší. Hrabova tvorba je pestrá, kultivovaně barevná a může nám připomínat tvorbu impresionistů, hledajících stejně jako on nový způsob vyjádření nálad, pocitů a živě spontánně zaznamenat svět, v němž žije.
Kurátor: Jan Kavan
171 00 Praha -Troja
Povltavská 21/42
Bus č. 112/stanice metra Holešovické nádraží - zastávka Kovárna
Máme otevřeno:
pátek: 13.00 - 17.00 hodin
sobota - neděle: 10.00 - 18.00 hodin
Vstup: volný
Historie
Budova, ve které je umístěna galerie, je bývalá budova školy, postavená v roce 1875 na území obce Troji. Ta fungovala do roku 1928, kdy byla v Troji postavená nová Čechova škola. Dnes, po rozsáhlé rekonstrukci, je zde umístěn Dům spokojeného stáří. Nápad, zřídit v nevyužitých přízemních prostorách galerii, pochází od tehdejšího starosty Oldřicha Adámka, kterému se se spolupracovníky nápad podařilo prosadit. Jako první výstava byla v říjnu 2001 instalována výstava fotografií Jaroslava Rajzíka, týkající se trojské krajinné lokality a panoramata Josefa Sudka. Tato výstava se stala impulsem k založení trvalé trojské galerie. Díky blízkosti Trojské lávky byla původně pojmenována Galerie U lávky. Po jejím zřícení roku 2017 získala jméno Galerie U zřícené lávky.
V komorním prostoru 50 m² se pravidelně uskutečňují výstavy na profesionální umělecké úrovni. Prostor zde dostávají známí umělci i studenti výtvarných škol. Výstavu zde měli např. Stanislav Holý, Václav Sivko, Jiří Sozanský, Jaroslava Pešicová, Boris Jirků, Helena Horálková, skupina grafiků sdružení Hollar a mnozí další. Kromě toho se stalo tradicí v prostorách galerie každoročně uspořádat přehlídku, věnovanou trojské urbanistice a architektuře, nazvanou Trojské plány. Specifickou atmosféru mívají zdejší vernisáže, často doprovázené hudbou, někdy tancem a zpěvem. Prostor provozně a režijně zajišťuje Městská část Troja, kurátorem galerie je akademický malíř a grafik Jan Kavan.
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: wikipedia)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jubilanti-hollaru-2017-aneb-%c2%b4ponekud-pichlava-basen%c2%b4/