Zbyněk Havlín, Paulina Skavova, Jaroslav Valečka: Zkřížené cesty aneb proč je pro umělce důležité dané téma a to, co nám sdělují?!
Galerie Artatak - Praha
6. 5. – 31. 5. 2015
Na vernisáži nové výstavy v galerii Artatak jsme byli přivítáni umělkyní Paulinou Skavovou a dvěma postavami s obřími hlavami ustarostěných mužů. Vyklubali se nakonec z nich oba vystavující: Zbyněk Havlín a v zelené košili Jaroslav Valečka, jež vystavují i své nejnovější práce z letošního roku 2015.
Dáme slovo kurátorce - Elišce Furčákové
Dalo by se obrazně říci, že cesty těchto 3 autorů se kříží z profesního hlediska na mnoha rovinách a to, že spolu nevystavují v tomto složení poprvé, tuto skutečnost dokazuje. Všichni tito umělci nepředpojatě a již dlouhodobě využívají klasické výtvarné médium – malbu a figurální sochu - nejen ke ztvárnění svých představ, vycházejících z osobní zkušenosti, ale také s danými médii pracují jako se strukturami, jež je možné formulovat dále a dávat jim nové významy. Zdá se, že v rámci současného výtvarného diskurzu ani není jiné východisko pro klasickou malbu a sochu, než neustále hledat nové formy a obsahové roviny či přesahy a pro umělce je to stále velice odvážné se k těmto klasickým médiím obracet a pracovat s nimi.
To často zmiňované a především s klasickou malbou spojované slovo ´stuck´, kterým konceptuální umělkyně Tracey Emin označila malby několika londýnských malířů, kteří pak vydali manifest ´stuckismu´, tedy zřejmě již zůstává dvojsmyslným reziduem 90. let a nyní jsme spíše v situaci, kdy tzv. doba hájení pominula a malba i figurální socha jsou na poli výtvarných technik naprosto rovnocennými partnery s novými médii a konceptuálními projevy. Původní manifest stuckismu, který obsahoval mimo jiné radikální věty
„Umělec, který nemaluje, není umělec“
a
„Umění, které musí být vystaveno v galerii, aby se stalo uměním, není umění“,
měl velký smysl pro následující vývoj a zároveň byl v podstatě z velké části reakcí na útisk malby. Nejen tito 3 dnes již nepřehlédnutelní výtvarníci na současné české scéně dokazují to, že již ztratilo význam se na tomto poli obhajovat, že konkrétně jejich cesty plynou a vyvíjejí se dále bez ohledu na to, co zrovna převažuje v okolí a že důležitá pro umělce všeobecně není jen forma sama o sobě, ale spíše dané téma a co sdělí divákovi.
Zbyněk Havlín
v rámci výstavy prezentuje obrazy z cyklu ´Závislost na kráse´. Tyto na první pohled svěží krajinomalby vznikají na bázi ´rozpomínání´. Zbyněk Havlín se na přírodu dívá očima zasněného pozorovatele.
Jeho obrazy jsou tedy spíše ztvárněním vnitřních dojmů a pocitů z krajiny nikoli pouze vyobrazením konkrétního místa a následným abstrahováním detailů.
Figurální motivy jsou v obrazech přítomné například šablonami ptáků, žraloků, nafukovacích kruhů.
Člověk je potom v obrazech krajiny zastoupen svojí činností, urbanismem, tedy symbolicky tím, jak krajinu přetváří.
Malby Zbyňka Havlína jsou znázorněním pohybu v přírodě a tedy i přírody samotné ve své absolutnosti, permanentnosti a zároveň tajemnosti a moci.
Autor z ní čerpá, aby si o ní vytvořil vlastní iluzi a je až překvapivé, jak bezprostředně ji z jeho díla cítíme.
Paulina Skavova
pracuje ve svém díle s klasickými archetypy figurálního sochařství, ale témata obohacuje o osobní výpověď. Své vlastní příběhy převádí do soch, objektů i performancí. Čerpá ze svého života a okolí, kdy často pohlíží na věc ze své vlastní ženské perspektivy.
Tak dává těmto tradičním atributům novou estetickou hodnotu a především význam.
Její výpovědi nechybí ani ironie a nadsázka, což jak sama autorka přiznává, pochytila již během studií od svého profesora Karla Nepraše.
Jaroslav Valečka
se ve svém malířském díle nechává inspirovat minulostí – konkrétně dětstvím, kdy vyrůstal v bývalých Sudetech krutě zasažených odsunem a komunistickou devastací.
Proto z jeho maleb cítíme spíše ponurou atmosféru a tíseň. Jeho tvorbu bychom mohli vnímat skoro až jako snahu o vizuální vyprávění místních temných až hororových příběhů.
Krajiny Jaroslava Valečky jsou také právě proto velmi často zachycené v noci, při soumraku, nebo před úsvitem. Kromě toho malíř pracuje i s figurálními tématy, která jsou opět ovlivněná skutečnými příběhy a lokálními historkami ze Sudet, takže sledujeme například oběšence, zabijačku a jiné životem decimované existence.
Vystavující: Zbyněk Havlín, Paulina Skavova, Jaroslav Valečka
Kurátorka: Eliška Furčáková
Praha 9 - Horní Počernice
Bystrá 751 - Hala 12
Máme otevřeno denně: 11.00 – 19.00 hodin
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková