Zatoulaný/Sauvage aneb když potřebu lásky tak lehce uspokojit nelze...
Kino Lucerna /Malý sál - Praha
11. 7. 2019
Na novinářské projekci v pražském kině Lucerna jsme na www.www-kulturaok-eu.cz zhlédli francouzský snímek Zatoulaný, na jehož slavnostní premiéru v Praze osobně přijede francouzský herec Eric Bernard. Syrové drama zobrazuje svět mužské prostituce a absolutní svobody, ve kterém se režisér Camille Vidal-Naquet skrze příběh hlavního hrdiny dotýká širších společenských témat a sugestivně vykresluje jednu z podob života gay komunity.
„Muži jsou pro Léa zaměnitelní stejně jako dny, jimiž se protlouká. Jeho minulost je nám neznámá, budoucnost nejasná. Jediným opěrným bodem je pro dvaadvacetiletého mladíka přítomnost, a ta není dvakrát růžová - prodává se na ulici, nemá, kde by složil hlavu, a únik mu dokážou poskytnout jen drogy.
Na rozdíl od ostatních prostitutů navíc nechodí s klienty, aby si vydělal peníze, nýbrž aby si na pár okamžiků užil blízkost a teplo těl, která má uspokojit. Jako by ale do světa neosobních setkání, násilí a konkurence nepatřil. Potřebu lásky totiž v momentě, kdy již všechny zábrany padly, nejde lehce uspokojit.
Syrový debut Camille Vidal-Naqueta je sondou do prostředí absolutní svobody i příběhem jedince, který k životu přistupuje pasivně, ale žádá si od něj něžnou pozornost. Vyzývavě tělesné drama mělo premiéru v Týdnu kritiky v Cannes a přináší nezkrášlený pohled do zákoutí, která nám jsou v běžném životě skrytá.“ (oficiální text distributora)
Slovo autora článku
Na počátku byla touha po nezávislosti, neprosté a bezbřehé osobní svobodě.
Ta touha je nesporně dána každému z nás, člověku,
ale svět, život a společnost nás přece jen limitují
a
tvoří nám jisté mantinely, přes něž nemůžeme.
A když se za nimi ocitáme nedobrovolně,
ať už z jakýchkoli důvodů,
pudově se snažíme se z marasmu vybřednout.
Nějak.
Když ale osobní svobodu zaměníme za řešení všeho i vlastní existence,
je to sice naše právo, pokud tím neničíme své okolí,
ale je to z hlediska okolí, společnosti a lidské osobitosti na pováženou.
Snímek Zatoulaný nabízí, pomineme-li jeho konkrétní materii
-
hodně naturalistický vhled do mužské prostituce
-
právě o takové touze jedince po svobodě, nadřazené všemu a všem.
Rozdíl, mezi těmi, kdo jsou na štaflu nedobrovolně a touží se z něj dostat,
a mezi tím, kdo nic jiného nevnímá,
po ničem jiném netouží a nic jiného ho také nečeká,
je ve výroku jednoho z těch, kteří tomu nakonec uniknou.
„Nejsme zvířata, máme trochu chování…“.
Ten, kdo tohle pronesl, tím chtěl hrdinovi snímku pomoci,
protože na rozdíl od něj,
to bral jako svéráznou,
ale živící práci a do jisté míry i cestu ven a k novému začátku.
Hrdina filmu ale nadřazuje svobodu nade vše a v kleci,
byť by byla sebekomfortnější a sebezlatější, nedokáže žít.
Tak jako zvíře z přírody z nejlepší pohnutek přemístěné do klece
a
zahrnuté péčí,
touží po své, drsné, nelehké a často i nebezpečné a sebedestruktivní
-
ale svobodě.
O obsahu filmu se dá přemýšlet a po zhlédnutí je o čem.
Mnozí možná budou narážet na hodně nezvykle explicitní scény
a
bude se jistě skloňovat slovo porno.
Jenže skutečné porno je ještě explicitnější
a
ony scény jsou tam samoúčelné,
a to proto, aby tam byly.
Zde je sice ztvárnění na hraně, ale explicita má své místo,
jež jasně ukazuje, jakou cenu je ochoten hrdina brát za normu,
protože má tu svou svobodu.
A tu si nedokáže nechat vzít. Po dobrém ani po zlém.
Je ve filmu několik scén, kdy mu okolí kupodivu hodlá pomoci.
Ale on to nechce, ani to nedokáže.
Pravidelnost, řád, povinnosti, starosti, to je na úkor jeho svobody.
A té obětuje vše. I sebe.
A poslední postřeh chápajícího,
leč díky svému společenskému začlenění,
hlavou kroutícího diváka,
který má zkrátka jiná kritéria žití i svobody:
příběh není vycucaný z prstu.
Autor scénáře i režisér v jedné osobě ví přesně, o čem mluví,
ale mimoděk, kvůli autenticitě přináší i nejeden návod.
Těžko říci v době absolutní dostupnosti všeho a všech informací na internetu,
zda by to ještě mělo smysl,
ale možná by stálo za úvahu označit film jako do 18 let nevhodný.
Zavání to sice minulostí, cenzurou,
porušením práva na informace, ale přece jen.
Je rozumné servírovat po lopatě to, či ono, před oči puberťáků…?!
Najdou-li si to kdesi,
vědí, že to najít neměli,
ale vidí-li to v kině, pochopí vůbec,
že to nemá být následováníhodné…?
Richard Koníček
Tento režijní debut francouzského tvůrce Camille Vidala-Naqueta o mladém prostitutovi měl světovou premiéru na 70. Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2018, kde v rámci sekce Týdne kritiky získal Cenu nadace Louise Roederera za nejlepší herecký objev pro Félixe Maritauda. Další ocenění si snímek Zatoulaný odnesl i z dalších filmových festivalů (MFF Bělehrad, MFF Namur, MFF Oslo, MFF Jeruzalém, a dalších). Na loňském festivalu Mezipatra porota udělila francouzskému filmu Zatoulaný Zvláštní uznání nejen za skvělé herecké výkony, ale i pro celkovou atmosféru snímku.
Název snímku: Zatoulaný/ Sauvage
Země původu: Francie
Producenti: Emmanuel Giraud, Marie-Sonne-Jensen
Režie: Camille Vidal-Naquet
Kamera: Jacques Girault
Producentka: Charlotte Casamitjana
Kostýmní výtvarník: Julie Angel
Hudba: Romain Trouillet
Hrají: Félix Maritaud, Eric Bernard, Nicolas Dibla, Philippe Ohrel
Stopáž: 99 minut
Žánr: drama, queer
Premiéra: 19. 7. 2019
Distributor v ČR: Queer Kino
Hodnocení: 59 %
Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, internet
Trailer: https://bit.ly/2ICSXK8