Zámek Veleslavín aneb o kom se mluvívá daleko nebývá aneb objekt, o kterém jsme dosud nevěděli a teď o něm čteme každou chvíli

16.10.2024 19:04

 

 

Zámek Veleslavín

Objektivem naší fotografky

Dne 1. 10. 2024

 

 

Bývaly doby, kdy každá vesnice měla kapli, větší kostel a ještě větší zámek.

Nebylo tomu jinak ani v případě Veleslavína.

Zámek Veleslavín v době relativně ještě nedávné, býval dominantou obce Veleslavín. Dnes ho už není odnikud ani vidět.

Ocitl se v sevření zástavby, jež ho obklopuje stále víc, až ho hodlá zcela zadusit.

Zálusk na něj mají - jako vždy a všude - developerské firmy.

Už teď roste na jeho někdejším pozemku vícepatrová developerská exhibice.

A vše vypadá, že to stále není ještě konec…

 

 

Když to v roce 2018 vypadalo, že se Zámek Veleslavín dostane do soukromých rukou

se všemi očekávatelnými důsledky,

zareagoval spolek, které si říká Hradní potok a podnikl to jediné, co mohlo –

 zorganizoval petici.

Rozum na čas vyhrál.

Prodej se nekonal a na chvilku, v rámci akce Den architektury, se dokonce otevřel veřejnosti. Sdružení Hradní potok se s tím nespokojilo a

od roku 2020 usilovalo o trvalý přístup veřejnosti do Zámku a

„citlivý rozvoj jeho sousedství“.

Píše se rok 2024 a sen se stal – zatím - skutečností.

Exteriér Zámku Veleslavín navštívila se svým aparátem i naše fotografka…

 

 

 

Slavná minulost, tristní současnost, nejistá budoucnost

 

Zda se Zámek Veleslavín opět dočká, když ne slávy, tak alespoň pozitivní budoucnosti, je spíše nejasné. Co se však událo v jeho zdech a okolí během jeho už bezmála třistaleté historie se naopak ví dobře. Tak si udělejme průlet dějinami Zámku Veleslalvín.

·         Zámek byl zbudován z prostředků tehdejší majitelky panství Veleslavín, téměř uprostřed obce, na vyvýšeném místě jinak mělkého a často přímo bažinatého údolí.

·         Za autora projektu není - s mírnou nejistotou - považován nikdo menší, než sám Kilián Ignác Dienzenhofer (1689 – 1751). Architekt a stavitel, autor asi 200 staveb, z nichž značná část dodnes obohacuje barokní tvář Prahy. Např. kostely sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí či na Malé Straně a také třeba smutně proslulý pravoslavný kostel Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, známý dnes především marným posledním bojem parašutistů, kteří zbavili svět démona zla, Reinharda Heydricha.        

·         Zámek byl postaven v letech 1730 – 1750.

·         Od jeho vzniku k němu přináležely i nezbytné hospodářské budovy.

·         Osudy zámku jsou ovlivněny - jako vše v té době - během dějin Prahy a jejího okolí.

·         Kupříkladu za obléhání Prahy Prusy, pod velením samotného pruského krále, se vetřelec a dobyvatel Fridrich II. dokonce právě v Zámku Veleslavín ubytoval. (vzhledem k tomu, že během dvou měsíců obléhání, za tzv. Sedmileté války, od května do června roku 1757, následujícího po porážce Rakouského vojska u Štěrbohol, nám stihli Prušáci zbořit a nebo alespoň notně pobořit v Praze 880 domů, včetně  katedrály sv. Víta či kláštera na Karlově, bylo Fridrichovo okupování a ubytování se v Zámku Veleslavín možná pro zámek štěstím, zůstal - teprve sedm let po dostavění - nepoškozen.

 

 

·         Pomineme-li osudy zámku chtě nechtě související s rozšiřujícím se blízkým městem a pozvolnými přeměnami zemědělského charakteru okolí v rodící se industrializované

předpolí města a pomineme také mnohé zámecké pobyty řady osobností z různých oborů, dané i umístění zámku poblíž Prahy, je asi nejvíc klíčovým datem pro Zámek Veleslavín rok 1910,

·         Tohoto roku zámeček získali dva vědci židovského původu, MUDr. Leo Kosák a akademik Oscar Fischer. Ti zde vybudovali špičkové plicní sanatorium.   

·         Až do roku 1912 zůstával zámek a k němu patřící objekty prakticky beze změn. V roce 1912 však došlo ke stržení hospodářských objektů a zámku přibyla dvě nedlouhá křídla, zbudovaná v novobarokním stylu.

·         Od té doby se začaly psát novodobé dějiny Zámku Veleslavín spojené se zdravotnictvím.

·         Z celé řady významných pacientů, kteří se zde léčili, je uváděna kupříkladu Milena Jesenská, pokroková novinářka a spisovatelka, jejíž život byl násilně ukončen z důvodu židovského původu, stejně jako životy obou lékařských kapacit, jež sanatorium založili, za okupace v koncentračních táborech.  

·         Další významnou pacientkou byla žena T. G. Masaryka, paní Charlotta Masaryková. Shodou okolností právě dlela v sanatoriu v době návratu Masaryka z exilu a v čase jeho volby prezidentem a ve dnech vzniku naší republiky. Je doloženo, že vlastně vůbec prvním místem, které Masaryk navštívil po návratu z exilu, bylo právě sanatorium v Zámku Veleslavín. Masaryk si zde dokonce na krátkou dobu nechal vytvořit svou první pražskou kancelář, odkud řídil své úplně první kroky vedoucí k zakotvení samostatného státu, naší republiky.

·         V neblaze proslulých 50. letech už převzal Zámek Veleslavín stát.

·         Až do roku 2018 sloužil chátrající zámek zdravotnictví.

·         Od roku 2018 už ale nevyužívaný a spíše individui zneužívaný zámek nezadržitelně chátral.

 

 

Zámek Veleslavín potřebná enkláva klidu

 

Stačí si vybavit lokalitu, kde se Zámek Veleslavín nachází nebo nahlédnout do mapy. Veleslavín tu protíná vysoce frekventovaná výpadovka, Evropská třída. Vede jen asi pět set metrů pod zámkem. Buštěhradská železniční trať vede dokonce kolem pustnoucí zahrady Zámku Veleslavín. A mezi zahradou zámku a buštěhradskou železnicí se zase prakticky dotýká zámecké zahrady rozlehlý teplárenský areál s dýmajícím komínem…  

Zámek a jeho zahrada jsou tak posledním ostrůvkem možného klidu uprostřed všemožného ruchu. Uvědomme si frekventovanost dopravního uzlu dole, o oněch 500 m od zámku. Ztvoří ho autobusový terminál pro přestup z metra na městské autobusy, na regionální autobusy směrem na Kladno. Je zde i dosud funkční železniční nádraží Veleslavín. A nepřehlédnutelný a nemalý je i ruch působený bezpočtem lidí vlekoucích četná zavazadla a putujících na anebo z, letiště Václava Havla do Ruzyně. Zkrátka a dobře, klidný park a pro veřejnost otevřený a veřejnosti sloužící Zámek, by dané lokalitě prospěl, jako sůl.

 

 

Stát verzus obyvatelé…

 

Běžný střet zájmů veřejnosti a státu samozřejmě nastal ihned po roce 2018, kdy zdravotnictví objekt uvolnilo. Neviditelná ruka trhu, iniciovaná developery, začala lačnit po vybraném soustu v místě, kde už jinak není ani píď možné půdy k zastavění v jejich zájmu. O zámek projevila ale zájem jak Praha 6, která sdílí týž názor jako hlas lidu. Chtěli získat zámek pro vznik „zeleného ostrova svobody pro místní i vzdálenější populaci. Bohulibou myšlenku dokonce podporovalo i Hlavní město. Ale, známe to, lidé míní a úřad mění. Stát dal zelenou Úřadu pro zastupování státu, co je koneckonců i řádný postup, a Úřad rozhodl dát celý Zámek do dražby a po ní, tomu, kdo nabídl nejvíc. A už tu byla ona zmíněná neviditelná developerova ruka trhu a už se sápala po zámku i s okružím. Konec si lze domyslet. Petlice na bránu, místní obyvatelé co nejdále z venku za zdí a objekt - téměř po třech stoletích existence odsouzen ke komercionalizaci a zásahům o nichž neradno přemýšlet. Zázraky se zpravidla nedějí, ale zde se stal. Ještě v tom - pro zámek tak osudovém - roce 2018, Ministerstvo kultury na nátlak ze všech stran zasáhlo a úřad dražbu zrušil. Vítězství se zdálo být vítězstvím. Bylo avšak ne na dlouho…

 

 

A dějiny jdou zase do kruhu

 

Jako to bývá u podobných kontroverzních záměrů, počká se na další kolo, kdy se už na klíčových křeslech vystřídala jiná pozadí a zkusí se to znovu.

Zde se už ale náš web může odmlčet. Rozruch a vývoj událostí lze ledovat on-line na stránkách všemožných médií. Úřad pro zastupování státu se totiž po menší šestiletce oddechového času opět rozhodl zámek pronajmout. A tak je kolem zámku zase napětí jak v elektrické rozvodně. Kupodivu - a možná, že i proto - se zatím nikdo zámkuchtivý nezjevil. Co však není, to může být…!

 

 

Jak by to vypadalo, kdyby se vlády věcí svých ujal lid?

 

Již výše zmíněná z. s. Hradní potok, vypracovala dokument s tímto názvem:

 

„KONCEPCE VYUŽITÍ ZÁMKU VELESLAVÍN

ZÁMEK VELESLAVÍN – SRDCE A PLÍCE OBLASTI S CELOMĚSTSKÝM VÝZNAMEM“

              

Nejsme na našem webu kompetentní, abychom se k problematice jakkoli vyjadřovali, nejsou nám známy ani případné jiné projekty – jsou–li. Avšak z našeho laického hlediska, návštěvníků parku o kterém jsme se dozvěděli za celý život až nyní a který jsme si osobně prohlédli (tedy vše, co bylo přístupné dne 1. 10. 2024) dovolujeme sdílet - pro návštěvníky našeho webu – obsáhlý a podrobný dokument spolku Hradní potok. (viz. webové stránky spolku Hradní potok: https://www.zamekveleslavin.cz/koncepce-vyu%C5%BEit%C3%AD ).

A dál už je na každém z nás, jaký názor k tomu zaujme, a jak se k problematice postaví.

 

Text připravil: Richard Koníček

 Foto: Marie Kubíčková, DiS.

 

 

Zámek Veleslavín

Veleslavínská ulice

Objektivem naší fotografky

Dne 1. 10. 2024