Záhada Čapkova koberce aneb víme, jak vypadá koberec s bílou půdou?!
Národní galerie - Veletržní palác/ 4. patro
22. 8. - 25. 11. 2018
Tiskovou konferenci k zahájení trojvýstavy Národní galerie ve Veletržním paláci konferovala Mgr. Tereza Ježková, Ph.D., tisková mluvčí NG. Úvodní slovo měl doc. Dr. et Ing. Jiří Fajt, Ph.D., generální ředitel NG.
„A teď o své nové lásce.
Jsou to perské koberce, do kterých jsem se zbláznil.“
Karel Čapek
Z dopisu Věře Hrůzové, 27. 11. 1922
Záhada Čapkova koberce
je předvojem podzimních výstav,
které budou ve Veletržním paláci věnovány plně 100. výročí založení republiky.
Na tiskové konferenci byly přítomny autorky výstavy Záhada Čapkova koberce,
Zdenka Klimtová, kurátorka NG a Tereza Hlinková, restaurátorka.
Zdenka Klimtová nám ozřejmila téma výstavy s netradičním názvem.
Dozvěděli jsme se, že ve 20. letech 20. století ve společnosti
panoval mimořádný zájem o orientální koberce a jejich znalci byli v kurzu.
Celý ten jev reflektoval i sám Karel Čapek,
který v té době napsal povídku Čintamani a ptáci.
A povídka není jen fikcí, má do značné míry i spojitost se samotným autorem,
takže obsahuje i značné autobiografické prvky.
Koberec, o který se jedná, v povídce i v reálu, a tedy i na výstavě,
od doby svého vzniku až do 90. let 20. století
sloužil opravdu jako koberec
na podlaze a byl pochozí.
To na něm zanechalo stopy opotřebení. Poté, co koberec získala Národní galerie,
bylo následně rozhodnuto o jeho restaurování.
Proces restaurování tohoto vzácného díla, a současně památky na Karla Čapka,
inspiroval kurátorku a restaurátorku natolik,
že vytvořily výstavu na toto téma.
A směrovaly ji k 100. výročí vzniku Československé republiky.
Proto přistoupily k instalaci v duchu 30. let 20. století i
s autentickými zachovanými součástmi interiéru bytu Karla Čapka,
doplnily ji o některé čapkovské artefakty (obrazy Josefa Čapka)
a současně vytvořily i druhoplánovou výstavu o restaurování takto drahých
a takto opotřebovaných koberců.
Zdenku Klimtovou doplnila restaurátorka Tereza Hlinková.
Svoji práci krásně charakterizovala slovy, že se pokouší prodloužit život koberců.
Pak nám prozradila,
že na restaurování tohoto konkrétního koberce pracovala s manželem,
také restaurátorem, již od roku 2015.
A že po celou dobu vznikal průběžně časosběrný dokumentární film o tom,
jak probíhá takováto práce.
A také o tom, jak to není snadné,
jak se musí denně řešit řada problémů, technologických, estetických i historických.
Zvláštností tohoto koberce je navíc skutečnost,
že už byl jednou restaurován,
a to v polovině 20. století,
avšak metodami a materiály té doby.
Restaurátoři také řešili dilema, zda koberec oprostit od těchto pozdějších zásahů,
kdy byl vznikl autentický,
ale jen fragment koberce,
nebo restaurátorskou práci svých předchůdců ponechat,
i když bude patrna, ale koberec bude ponechán dál celý.
Rozhodli se pro druhou variantu
a my tak můžeme vidět koberec celý a poznat i předchozí opravy.
(zapsal Richard Koníček)
Čintamani a ptáci, slavná kobercářská povídka Karla Čapka, má jádro ve skutečném příběhu z 20. let 20. století.
Koberec s bílou půdou, legendární ´bílý anatolák´, který Čapka inspiroval k napsání jedné z Povídek z druhé kapsy, získala do svých sbírek v roce 2014 Národní galerie. Nyní ho po rozsáhlém restaurování poprvé vystavuje.
Orientální koberce zaujímaly mezi rozmanitými zájmy Karla Čapka významné místo. Spisovatel v jednom pražském obchodě rozpoznal sběratelský význam vzácného koberce a chtěl ho získat, na prodej však nikdy nedošlo.
Po desetiletí zůstával koberec v rodině tehdejší majitelky. Ta se ale nijak nepodobala postavě povídkové vetešnice paní Severýnové, již ve filmu přesvědčivě ztvárnila vdova po Karlu Čapkovi Olga Scheinpflugová. Byla to Helena Zajíčková, která vedla jeden z nejuznávanějších pražských obchodů s orientálními koberci a která tak hodnotu ´bílého anatoláku´ dozajista dobře znala.
„Koberec selendi se vzorem ptáků
pochází ze západního Turecka,
pravděpodobně z města Selendi,
a jeho vznik dnes zařazujeme do 2. poloviny nebo sklonku 16. století.
Jde tak o jeden z nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách.
Bílé anatoláky, jinými slovy koberce s bílou půdou,
mívají 3 typy pravidelně uspořádaných motivů:
čintámani (trojice kruhů doplněných obvykle dvěma vlnovkami),
ptačí motiv
a
nejméně častý motiv škorpionů,“
uvedla kurátorka výstavy Zdenka Klimtová.
Názvy motivů a vzorů se však často volily ne na základě jejich původního, dnes neznámého významu, ale jen podle toho, co na pohled připomínaly. Motivy čintámani a motivy ptáků se přitom na skutečných kobercích nikdy neobjevují společně jako rovnocenné - k propojení došlo tedy jen ve spisovatelově fantazii a v materiální podobě až v roce 1964 při návrhu rekvizity pro povídkový film režiséra Jiřího Krejčíka.
„Selendi získaný do sbírek Národní galerie je výjimečný sám o sobě - stářím, typem a formátem.
Můžeme si ale být jisti, že jde skutečně o ‚bílý anatolák‘,
který spisovatele inspiroval?
Ano, protože kromě tradované ústní verze autentičnost
potvrzuje memoárová literatura a archivní dokumenty včetně původní rukopisné verze Čapkovy povídky,“
řekla Zdenka Klimtová.
Původní název v rukopisu povídky Případ se sultánskou manufakturou je přeškrtnutý a změněný. V původní verzi se hovoří jednoznačně o koberci s bílou půdou ze 17. století mimořádně velkých rozměrů, označení vzorů Čintamani a ptáci však Čapek doplňoval dodatečně. Ve 20. letech byly koberce s jedním i druhým vzorem publikované v zahraniční literatuře, ale jediným známým kobercem s bílou půdou na území Československa byl pravděpodobně Schwarzenberský čintámani na zámku Hluboká.
„Setkání s kobercem s ptačím vzorem, co do významu srovnatelným,
muselo být pro milovníka a znalce orientálních koberců velkou událostí,“
dodala Zdenka Klimtová.
Aby mohl být koberec selendi představen návštěvníkům, prošel náročným restaurátorským zásahem, jehož průběh je na výstavě doložen fotografiemi i dokumentárním filmem. K zájmu Karla Čapka o orientální koberce se vztahují i další exponáty výstavy.
K vidění jsou koberce zapůjčené přímo z Čapkovy vinohradské vily, kterou v roce 2013 odkoupila Městská část Praha 10 a která v současné době prochází rekonstrukcí.
V rámci katalogizace vznikl odborný soupis koberců, které Čapek na rozdíl od toho ´ptačího´ získal, v němž jsou zastoupeny koberce turecké, kavkazské, perské i středoasijské. Nejde však o homogenní soubor, zahrnuje jak koberce, které Čapek jako jejich znalec a milovník oceňoval, tak velkoformátové dílenské práce, od jejichž koupě sám přátele odrazoval. Výběr z Čapkovy sběratelské vášně stejně jako část vybavení z jeho pracovny je ve Veletržním paláci vystaven díky laskavosti Městské části Praha 10, která tyto exponáty zapůjčila.
Publikace - monografie Příběhy ptačího koberce představuje výsledky interdisciplinárního výzkumu, věnovaného legendárnímu koberci selendi se vzorem ptáků v širších souvislostech. Kniha v úvodu představuje povídku Karla Čapka Čintamani a ptáci, inspirovanou právě kobercem, který do svých sbírek v roce 2014 zakoupila Národní galerie a který se Čapkovi nikdy získat nepodařilo. Čtenář se dozví také o historii osmanských koberců s bílou půdou a propojení tématu výtvarného umění a literatury v kontextu osmanských koberců se vzory čintámani a ptáků.
Kurátorka: Zdenka Klimtová
Restaurátoři: Tereza a Jiří Hlinkovi
Architekt: Richard Loskot
Grafika: Lada Krupková Křesadlová, Jiří Krupka
Dokumentární film: Janek Rous
Hodnocení: 79 %
Richard Koníček, tisková zpráva NG
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková
Doprovodné programy
- komentované prohlídky
ne 23. 9. & 18. 11. 2018 od 15.30 hodin s autorkou a kurátorkou výstavy Zdenkou Klimtovou
čt 8. 11. 2018 od 16.30 hodin s autorkou a kurátorkou výstavy Zdenkou Klimtovou
zdarma k platné vstupence / 45- 60 minut / setkání ve 4. patře Veletržního paláce / bez rezervace
- komentované prohlídky na objednávku v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce / 1-15 osob / čeština - 600 Kč + vstupné / ostatní jazyky - 1 500 Kč + vstupné / 60 minut / rezervace dva týdny předem
- přednášky a semináře s odborníky
čt 20. 9.od 16.30 Zdenka Klimtová (NGP): Orientální koberce ve sbírkách NGP
čt 18. 10. od 16.30 Hasan Zahirović (Slezská univerzita v Opavě): Karel Čapek – sběratel výtvarného umění
čt 15. 11. od 16.30 Hasan Zahirović (Slezská univerzita v Opavě): Obyčejný život Karla Čapka
zdarma / 60–75 min / setkání ve 4. patře Veletržního paláce / bez rezervace
st 7. 11. od 17.30 Znalectví orientálních koberců: seminář pro začínající sběratele a milovníky orientálních koberců. Pod vedením Zdenky Klimtové (NGP) si účastníci na ukázkách skutečných koberců osvojí řadu znaleckých postupů, naučí se jak hodnotit a rozeznat kvalitní kusy, a v neposlední řadě se dozví i zajímavosti ze světa obchodu s koberci v Asii i u nás.
250 Kč / 150 Kč / 120 min / maximální kapacita 20 osob / rezervace nutná
- speciál
Čapek ve filmu: letní kino na střeše Veletržního paláce
út 11. 9. 2018 od 19.30 hodin
Člověk proti zkáze: Jedinečný životopisný snímek jako pocta Karlu Čapkovi. Vykresluje jeho poslední léta a pohnutou dobu nástupu nacismu, ohromí nadčasovostí a aktuálností svého odkazu. / Štěpán Skalský / ČR / 1989 / 89 minut / 16 mm
st 12. 9. 2018 od 19.30 hodin
Hmyz: Nejnovější filmová lahůdka od Jana Švankmajera podle předlohy Čapkovy divadelní hry Ze života hmyzu. / Jan Švankmajer / ČR / 2018 / 98 minut / 35 mm
100 / 80 Kč / rezervace v den projekce od 12.00 hodin na www.veletrzak.cz
- divadelní tok-šok Hany a Ivany
pá 21. 9. 2018 od 19.00 hodin
„Vzácná Věro, a jak dál?“
Povídání o Karlu Čapkovi a Věře Hrůzové. Karel Čapek nadbíhá Olze, zároveň si dopisuje s Věrou. Dva milostné příběhy nejslavnějšího českého spisovatele, dvě zajímavé ženy… Karel prožije celý život s Olgou, Věra se provdá, o jejich vztahu se toho moc neví. Dokud nevyjdou Dopisy ze zásuvky. Vzácné hosty, vnučku Věry Hrůzové - paní Carolu Wastiaux a herce a znalce Čapkova života a díla Hasana Zahiroviće vyzpovídají herečky divadla D21 Hana & Ivana. Přijďme se zeptat na vše, co nás zajímá…
120 Kč / 80 Kč / 90 minut / setkání na střeše Veletržního paláce / bez rezervace
- návštěva vily bratří Čapků
út 25. 9. 2018 od 14.30, 15.00, 15.30, 16.00, 16.30, 17.00, 17.30 hodin
Jedinečná příležitost nahlédnout do prostor vily Karla Čapka, postavené podle projektu Ladislava Machoně v letech 1923 - 1924, kde se pravidelně scházeli proslulí pátečníci. Komentář k vyklizeným interiérům, připravované rekonstrukci i původnímu stavu vily podá Ing. arch. Jan Vašek.
zdarma / 15 minut / setkání v ulici Bratří Čapků 28 / rezervace nutná
- vycházky Národní třídou po stopách Karla Čapka a Věry Hrůzové
čt 25. 10. 2018 od 10.00 & 17.00 hodin s Hasanem Zahirovićem
zdarma / 90 - 120 minut / setkání na Jungmannově náměstí u sochy / bez rezervace
- pro rodiče s dětmi
Létající koberec: herna pro rodiče s dětmi 1,5 -5 let s Michaelou Trpišovskou
st 5. 9. 2018/ 10.15 - 11.30 & 15.30 - 16.45 hodin
čt 6. 9. 2018/ 10.15 - 11.30 & 15.30 - 16.45 hodin
60 Kč za osobu starší 1,5 roku / 15- 75 minut / setkání v korzu Veletržního paláce / bez rezervace
- Víkend: víkendové dílny pro rodiče s dětmi
ne 23. 9. 2018 od 10.30 & 14.30 hodin/
Barvířská dílna (6–14 let) s restaurátory textilu Terezou a Jiřím Hlinkovými
ne 14. 10. 2018 od 10.30 & 14.30 hodin
Tkalcovská dílna (8 -14 let) s galerijními pedagožkami Denisou Sedlákovou a Alenou Kingham
ne 18. 11. 2018 od 10.30 & 14.30 hodin
Báje a hádanky (6–14 let) s galerijními pedagožkami Olgou Fadlí Pětivokou a Alenou Kingham
90 Kč za osobu starší 6 let / 180 minut / setkání v korzu Veletržního paláce / rezervace nutná
- Studio a čítárna: Nejen psice Amina má ráda koberce…
Popusťme uzdu své fantazii, tvořme a zkoumejme. Nechme se zlákat orientálním pohodlím a povznášející četbou knih Karla Čapka nebo literaturou o kobercích.
Pro školy
Čapek na koberečku
Program s pracovním listem a výtvarnou etudou pro druhý stupeň ZŠ a SŠ. Čapkovi povídkoví hrdinové vycházejí ze spisovatelovy osobní sběratelské zkušenosti. A detektivní příběh obestírá i koberec samotný. Podaří se nám rozluštit jeho záhadu? Seznamme se s vybranými hrdiny povídek Karla Čapka a nahlédněme do světa orientálních koberců a sběratelství.
1 200 Kč za skupinu 1 -15 osob / 1 500 Kč za skupinu 16 -25 osob / 65- 120 minut / rezervace nutná
Pro pedagogy
čt 13. 9. 2018 od 16.00 hodin/
komentovaná prohlídka a představení koncepce vzdělávacího programu s autorkou a kurátorkou výstavy Zdenkou Klimtovou a galerijní pedagožkou Alenou Kingham
pro pedagogy zdarma / 60-90 minut / rezervace nutná
Informace a rezervace na vzdelavani@ngprague.cz
Tel. 224 301 003 / změna programu vyhrazena
Společné století
Výstavní projekty se konají za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a jsou součástí oslav připomenutí významných výročí roku 2018 spojených s českou státností. Přehled všech akcí, které se v rámci oslav konají, jsou uvedeny na webových stránkách www.spolecnestoleti.cz.