Úvod > Za Loosovými interiéry do Plzně ČÁST TŘETÍ aneb byt Viléma a Gertrudy Krausových

Za Loosovými interiéry do Plzně ČÁST TŘETÍ aneb byt Viléma a Gertrudy Krausových

28.06.2022 15:53

Na www.www-kulturaok-eu.cz již na více místech a v několika rubrikách mohl pozorný návštěvník tohoto webu zaznamenat narážku či přímo zmínku o historickém unikátu zachovaném pro učebnice architektury, Loosových interiérech v Plzni. A vždy u toho následoval náš slib, že o nich budeme ještě referovat.

Konečně jsme se tedy dostali k jeho splnění.

Činíme tak formou třídílné minisérie, kde upozorňujeme postupně na všechny tři námi navštívené interiéry.

Třetím, který nás - díky tzv. Retrovýletu pořádanému pražskou Vilou Winternitz - v Plzni uvítal, byl byt Viléma a Gertrudy Krausových…

O znovuobjevení interiérové tvorby Adolfa Loose v Plzni se zasloužila - neprávem pozapomenutá - historička umění, PhDr. Věra Běhalová. Stalo se tak na přelomu 60. a 70. let. Věra Běhalová ještě stihla hovořit s některými z Loosových plzeňských klientů!

Tato na pohled křehká žena, kunsthistorička, byla po válce vězněna v lágrech. Po propuštění ale - jako zázrakem - našla možnost pracovat, a to dokonce ve svém oboru, na tehdy ještě periferii socialistického Československa, v Plzni. Byla to shodou okolností práce v tehdejší obdobě současného Památkového ústavu a také v Karlovarské galerii.

Ti co ji takto – dle nich – odstranili z dohledu, netuše této činorodé badatelce dali možnost objevit a studovat v té době už prakticky (režimem záměrně) zapomenuté plzeňské realizace od Adolfa Loose.

A mnohé z nich byly dokonce v té době ještě jen málo zdevastované.

I když přišel neblahý rok 1968 a konec tzv. pražského jara pod pásy okupačních sovětských tanků a Věra Běhalová raději - nechtěje riskovat opět svá prožitá 50. Léta - emigrovala do Vídně, zůstal tu po ní imaginární pomník v podobě zviditelnění plzeňských realizací. Ne sice ještě pro veřejnost, ale pro odborníky už ano. Což v dané chvíli bylo mnohem důležitější. Navíc se i po své emigraci do Rakouska, dál věnovala práci na Loosově odkazu.

Dnes, kdy si Plzeň a odborná veřejnost připomněla sté výročí jejího narození výstavou na plzeňské radnici, o níž píšeme na jiném místě, jsou plzeňské interiéry vytvořené Adolfem Loosem už z valné části přístupné. A my jsme tak, díky pozvání vedením Vily Winternitz, měli možnost do nich vstoupit a připravit pro návštěvníky našeho webu třídílnou minisérii těmto vzácným památkám. Dnes tedy publikujeme třetí díl naší Loosovské minisérie věnovaný bytu Krausových.

Byt Viléma a Gertrudy Krausových, Bendova 10

Interiér bytu rodiny Krausových byl Adolfem Loosem vytvořen v roce 1931. Odborníci jej řadí k vůbec nejpůvabnějším a nezajímavěji řešeným ze všech Loosových plzeňských realizací.

Už v chodbě tohoto bytu nás uvítá velkoplošná fotografie Adolfa Loose. Jde o značně známý a také značně typický, snímek, který působí na návštěvníka až osobním dojmem. Stejně jako následná atmosféra celého interiéru.

Z bytu Krausových jsou odborníky vysoce ceněny především dva prostory.

Salon s jídelnou a ložnice.

Salon s jídelnou a nádherným mramorovým obkladem doplněným protilehlými zrcadlovými stěnami je vskutku impozantní. Dozvěděli jsme se, že zachovaný originální obklad, je ze vzácného švýcarského mramoru Cipollino a neunikl naší pozornosti ani stropní obklad, který jak jsme také byli poinformováni, tvoří mahagonové desky, oblíbený to materiál Adofa Loose. Protilehlá zrcadla, zde prostor přímo násobí ze všech možných úhlů a vždy nově a nově i celý interiér této místnosti, která pak působí jako trvale proměnlivá.

V ložnici je zase pozoruhodný především detailně a puristicky domyšlený vestavěný nábytek. Adolf Loos zde doslova myslel na všechny možnosti ukládání všech potřebných a snad i nepotřebných věcí v dokonalém ladu a skladu.

Samozřejmě jsme zvědavě zavítali i do zbylých částí tohoto bytu.

Tedy do bývalé koupelny a také do místnosti, jež bývala pracovnou pána domu, Viléma Krause. Tam nás zaujala nepřehlédnutelná tapeta.

A dokladem, že o kulturu bydlení dbal architekt i investor také pro personál je byt pro tehdy běžnou rodinou služebnou. Do dnešních dnů se zde zachovala podlaha, vkusně řešená z dřevěných prken, která jsou červeně lakovaná.

Byt Krausových se plným právem stal místem přímo vybízejícím k uspořádávání nejrůznějších kulturních akcí, což se zde také běžně děje. I my, při návštěvě u Krausů, jsme pro doplňující informace od našeho plzeňského průvodce Filipa Louvara, usedli do místnosti upravené jako přednáškový sál, s bohatou panelovou dokumentací na téma Adolf Loos po všech stěnách.

Další Loosovy interiéry v Plzni

Náš čas věnovaný prohlídkám Loosových interiéru vytvořených za jeho působení v Plzni, umožnil návštěvu tří bytů. Manželů Voglových v Klatovské ulici 12, manželů Brummelových v Husově ulici 58 a třetího, manželů Krausových v Bendově ulici 10. Tím ale není ještě pokladnice Loosových interiérů vytvořených v Plzni u konce.

Plzeň nabízí zájemcům ještě byt Oskara a Jany Semlerových na Klatovské 110, který je pro Loosovy interiéry jediný v Plzni zcela typický. Loos totiž uplatňoval v interiérech především tzv. raumplan. A Plzni je jen a pouze důsledně realizován v domě na Klatovské 110 u Semlerových. Však se zde také usadí regionální badatelské centrum architektury pro patronací Západočeské galerie Plzeň.

Dalším interiérem od Adolfa Loose je byt rodiny Huga Semlera, na Klatovské 19. Tento dům a byt v prvním patře vstoupil – dá se říci - do dějin 2. Světové války. V pánském salonu tohoto bytu totiž byla na konci války podepsána kapitulace německé plzeňské posádky do rukou americké armády. Dům totiž po celou dobu okupace sloužil jako regionální velitelství wehrmachtu.

Do dneška se zachovaly z původních Loosových realizací jídelna, salon a hudební salonek.

A do třetice je v Plzni ještě zachován interiér, jemuž se říká apartmán Richarda Hirsche v Plachého ulici 6. V domě byl původně vůbec první plzeňský interiér navržený Adolfem Loosem v roce 1907, byt Marty a Wilhelma Hirschových. Nezachoval se však. Zato mládenecky byt, určený jako apartmán pro syna Hirschových, Richarda, který mu vytvořil Adolf Loos v roce 1927, se částečně podařilo zachovat.

Všechny námi nenavštívené interiéry, o nichž je zmínka v tomto odstavci, jsou deklarovány jako „Byty přístupné příležitostně“.

Kudy a jak po stopách Adolfa Loose v Plzni?

Nejprve je nutno objednat se předem. Objednávky se vyřídí na www.adolfloosplzen.cz . Na dohodnutý termín si lze objednat prohlídku v češtině, angličtině, němčině nebo ve francouzštině. Existují tři prohlídkové trasy, různě kombinující jednotlivé byty.

Nám nezbývá než dodat, že ten, kdo se jen trochu zajímá o kulturu bydlení, o bydlení a život za první republiky, o architekturu interiéru vůbec a život a díla Adolfa Loose, neměl by si nechat plzeňskou pokladnici ujít. Jde o světový fenomén, protože realizace podle Loosových návrhů nejsou nikde jinde tak pěkně koncentrovány v jedné nevelké lokalitě.