Z nouze ctnost i móda/ Umělecká litina ze sbírek Muzea hl. města Prahy aneb co se stane, když se spojí Galerie a Muzeum hlavního města Prahy
Galerie hl. města Prahy - Trojský zámek
5. 5. – 1. 11. 2015
Levé křídlo přízemí Trojského zámku je vyhrazeno výstavě pořádané partnerskou městskou institucí – Muzeem hlavního města Prahy. I zde byla iniciátorkou ředitelka GHMP Magdalena Juříková (na foto vpravo), která téma litiny jako uměleckého media navrhla.
Ředitelka MHMP Zuzana Strnadová nad touto nabídkou zajásala, protože – jak nám s povzdechem prozradila, výstavní prostory Městského muzea jsou omezené, a tím pádem depozitáře muzea nechtěně návštěvníkům tají bezpočet zajímavých uměleckých a historických pokladů. Navíc věděla, že je v řadách pracovníků jedna osoba nad jiné povolaná Jana Bělová, naše největší odbornice na uměleckou litinu. Výstavě tak nestálo nic v cestě.
Příběh litiny ve střední Evropě
Kurátorka neobvyklé výstavy (na foto vpravo), věnované umělecké litině, nám potvrdila, že název výstavy ´Z nouze ctnost i móda´ odpovídá plně jejímu obsahu. A následně nás seznámila s příběhem litiny ve střední Evropě. Zde ale dáme raději prostor plnému znění jejího zajímavého textu k výstavě připravenému.
„Tradice výroby železa a litiny sahá v Čechách a na Moravě do 17. a 18. století. Prvotním impulzem k budování hutí byly válečné události. V první řadě třicetiletá válka. Výroba byla vždy vázána na místní zdroje, to znamená na hornictví železa a těžbu dřeva.
Období, kdy se litina začala využívat ve velkém, začíná na konci 18. století a svého uměleckého vrcholu dosahuje toto odvětví ve 30. letech 19. století.
Na jeho počátku stojí Pruské královské slévárny v Gliwici (1796) a Berlíně (1804). Je pro ně typický rozvoj moderní technologie, spolupráce s předními umělci, různé experimenty a jejich sdílení mezi jednotlivými podniky. Příznačná je rovněž vysoká technická a umělecká kvalita odlitků.
Novoklasicismus zde souzní s empírovou módou, preferující zájem o egyptské umění a oba tyto styly pomalu střídá romantická novogotika. Dochází tím k pozoruhodné koexistenci stylů, a to jak ve velkých uměleckých dílech, tak v drobné tvorbě.
Velikou inspirací i pro české prostředí se stala díla umělců činných ve spolupráci s Pruskou královskou slévárnou: berlínského architekta a malíře Karla Friedricha von Schinkel (1781–1841), sochaře Johanna Gottfrieda Schadowa (1764 –1850) a medailéra Leonharda Posche (1750–1831).
Na rakouskou domácí železářskou tradici navázala na počátku 19. století generace majitelů sléváren z řad šlechty, která je dokázala proměnit v moderní podniky, schopné konkurovat pruským vzorům.
Nejvýznamnější podniky procházejí modernizací na panstvích Vrbnů (Hořovice, Komárov – 1802), Fürstenbergů (Nový Jáchymov, Nižbor – 1811) a Salmů (Blansko – 1807).
Před polovinou 19. století bylo jen v Čechách takřka 50 sléváren
Z počátku se hledá inspirace v Pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici. Velmi často dochází k vzájemnému zapůjčování forem, i proto se můžeme setkat se stejným výrobkem v sortimentu různých sléváren. Většina sléváren se postupně vydala po umělecké stránce vlastní cestou. V přímé souvislosti s českou uměleckou litinou je pak třeba jmenovat sochaře Václava Prachnera (1784–1832) a modeléra vrbnovské slévárny v Hořovicích (Komárově) Dominika Zafouka (1795–1878).
Období od 60. let 19. století do 20. let 20. století je typické masovou výrobou litiny ve velkých sériích. Stále je běžné ´přelévání´ vzorů mezi jednotlivými podniky. Bohužel kvalita provedení odlitků postupně klesá. Vedle oblíbených historizujících stylů přichází na konci 19. století oživení v podobě ´Art noveau“ – secese´.
To vše v kostce nabízí výstava věnovaná litině. K nejcennějším exponátům, na něž nás Jana Bělová osobně upozornila, patří jednoznačně novoklasicistní socha Génia, největší kuriozitou je japonská litina, svítilna, která se zavěšovala nad vchody do tamních chrámů a k nám se zatoulala v 18. století a k nejzajímavějším předmětům patří drobné výrobky, téměř lidové, protože lokální, z nichž asi nejvzácnější je ´svatý obrázek´ na litinové destičce.
Kurátorka výstavy: Jana Bělová
Koordinátorka: Olga Malá
Grafické řešení: Belavenir
Instala a produkce, vedoucí: Diana Brabcová
https://www.facebook.com/GHMP.cz
170 00 Praha 7
U Trojského zámku 4/1
Máme otevřeno úterý – neděle: 10.00 – 18.00 hodin, pátek 13.00 – 18.00 hodin
Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
Doprovodný program k výstavě
Komentované prohlídky s kurátorkou výstavy: neděle 7. 6. 2015 v 16.00 hodin
Víkendové výtvarné workshopy
sobota 29. 8. 2015: 10.00–18.00 hodin Design, tvar a funkce
Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory
neděle 26. 7. 2015: 15.00– 18.00 hodin na téma: umělecké řemeslo
Hlavním tématem edukačních aktivit bude umělecké řemeslo a design. Budeme se inspirovat vystavenými artefakty a navrhovat podobné předměty (šperky, medaile, svícny…). Pokusíme se je také posunout do nových kontextů a směrem k experimentálnímu a konceptuálnímu stylu. Zamyslíme se nad souvislostí tvaru, vizuální formy a funkce. Formou skic navrhneme i vlastní originální díla, do kterých vtiskneme mimo jiné přímou inspiraci zdejším prostředím – například témata, symboly, šifry a kódy typické pro Trojský zámek.
Víkendové programy vznikají jako součást oblíbeného cyklu ´Tvořivé dialogy s uměním´ a jsou určené dětem, rodinám s dětmi a dalším zájemcům všech věkových kategorií včetně seniorů a znevýhodněných.
Příchod a odchod je individuální, tzn. kdykoliv ve vymezeném čase.
Rezervace do 16.00 hodin předchozího dne (není podmínkou účasti).
Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.
Rezervace nutná.
Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové 5 Kč; nad 10 let 20 Kč
Kontakty: Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz, 606 612 987, 608 216 418.
Hodnocení: 60 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková
O rozsáhlé výstavě Václava Ciglera informujeme na jiném místě