X. Konference policejních historiků aneb proč pořád medializovat jenom skandály a aféry?!
Muzeum Policie ČR – Praha
8. 10. 2015
„Abychom mohli tvořit moderní současnost, musíme dobře znát svoji historii. V dnešním světě, který se potýká s mnoha bezpečnostními problémy, je znalost historie o to důležitější,“ řekl na zahájení již X. Konference policejních historiků policejní prezident brigádní generál Tomáš Tuhý. Jeho slova se samozřejmě týkala policie, ale platí koneckonců všeobecně. ´Historia magistra vitae´ čili ´Dějiny - učitelka života´, jak jsme se učili v hodinách latiny.
Doba i Muzeum Policie ČR se po roce 1989 moc a moc změnily
Muzeum Policie ČR k jeho i naší škodě je poněkud opomíjeno. Nemíří sem davy zájemců ani se tu neobjeví fronty na nějakou novou výstavu. Škoda. Možná je to tím, že Muzeum je z dob našich školních let za socializmu spojováno s měnícími se náplněmi, jež mělo někdejší Muzeum Pohraniční stráže, kdy nás jako děti při vesměs povinných školních exkurzích fascinoval akorát populární pelichající hraničářský pejsek. V našem věku vyšším bylo muzeum Muzeem Sboru národní bezpečnosti, což zavánělo něčím, co až nahánělo strach. A nejpopulárnějším exponátem tam byl doma dělaný tančík, jímž chtěl jakýsi zoufalec provalit hraniční opevnění při cestě do zakázaného světa. Ty doby jsou naštěstí dávno, dávno pryč a nynější Muzeum Policie ČR ukazuje policejní historii nejen moderně, interaktivně, ale především objektivně. Jenže ke škodě těch, kdo ho dosud nenavštívili, se o tom zase až tak moc neví. A to je chyba. O nás na www.www-kulturaok-eu.cz to ale neplatí.
Jednak jsme nedaleko muzea vyrostli a byli jeho pravidelnými návštěvníky vzdor balastním nánosům historizujících tendencí doby, takže jsme zvyklí je navštěvovat. Jednak, jsme zaznamenali změny, jež v Muzeu proběhly díky roku 1989 a náš dorůstající syn byl hybnou pákou našich dalších návštěv. A nejen pro kluky vzrušujících expozic, ale také stále vylepšovaného dětského naučného dopravního hřiště. Teď už tam chodíme pravidelně každý zvlášť. Syn se svými slečnami a partnerkami, my především na specializované výstavy a nejrůznější akce či konference.
Konference policejních historiků
Loni jsme v muzeu navštívili konferenci odborníků, zaměřenou na koně a psy ve službách policie. Vyslechli jsme tam - mimo jiné - i úchvatnou historku o jízdním útoku pražského četnictva za Pražského povstání na německou posádku kdesi v Radotíně, která kupodivu neskončila masakrem několika odvážných četníků na koních se šavlemi, z rukou a hlavně hlavní dobře vyzbrojených německých vojáků, ale panickým útěkem zděšených Němců. Díky tomu, se tento akt vede jako poslední doložený jízdní útok za 2. sv. války.
Není proto divu, že když jsme se na www.www-kulturaok-eu.cz dozvěděli o letošní akci, konané v Muzeu Policie ČR ve dnech 8. – 10. října 2015 nazvané Konference policejních historiků, nemohli jsme tam chybět. Navíc jsme zjistili, že jde o jubilejní – už desátý – ročník. Akce trvala 3 dny, od rána do večera, přednášky střídaly přednášky zhruba po 20 minutách a přednášející byli, vesměs pro nás laiky, přímo chodící encyklopedie. Z bohatého programu asi čtyř desítek úžasných přednášek, jsme si v našem nabitém programu jiných aktivit patřících do témat našeho webu, vybrali zahajovací den konference, kdy byla – podle programu - snad nejvíce akcentována 2. sv. válka a role českého četnictva v ní. Což je i jeden z předmětů našeho dávného zájmu. Tak proč si nedoplnit znalosti?!
Důstojné zahájení v pozoru 
Nejprve pár slov o zahájení. Mělo opravdu vysokou úroveň. Defilé policejních uniforem všech období od roku 1918, pojatých jako slavnostní přehlídka za zvuku husitského chorálu ´Kdož sú Boží bojovníci´, působilo náramně. Následoval krátký, řízný a lidský projev policejního prezidenta brigádního generála Tomáše Tuhého, jenž v úvodu především poděkoval přítomným i nepřítomným historikům za jejich práci, se kterou se jim daří udržovat a osvětlovat velmi potřebné a po léta zkreslované historické povědomí o policejním sboru v minulosti. Kromě toho ocenil i stále trvající spolupráci se slovenskými kolegy, která ani porozdělení obou zemí nekončí a je dokonce právě v současné světové bezpečnostní situaci na vysoké a velice potřebné úrovni. Neopomněl ale poděkovat ani Občanskému sdružení Veterán Policie České republiky, jehož představitel byl konferenci přítomen. Ve svém vystoupení také vyzdvihl účinnou pomoc historiků při tvorbě nových uniforem policie, které jsou konečně vytouženým a plnoprávným návratem k tradičnímu vzhledu tohoto bezpečnostního sboru.
Závěrečné poděkování patřilo samozřejmě hostitelské instituci, Muzeu Policie ČR, jehož ředitelka PhDr. Marcela Machutová byla mezi čestnými hosty.
Pak už se zase ujal velení pplk. Mgr. Radek Galaš a standarta i její doprovodná čestná stráž opět za zvuku chorálu opustila sál. Konference začala.
Švih, spád, úroveň a zajímavost
Těmito slovy by se dal charakterizovat průběh konference. Režii, ´velení´, neformální autoritu a zasvěcené komentáře měl hlavní duch této a vlastně i všech 9i předchozích konferencí, již zmíněný Radek Galaš. Každého zná osobně, každého umí doplnit i ocenit, zdůraznit jeho význam, uvést ho. Ať už se jednalo o přednášející policisty či civily, tématikou se z různých pohledů zabývající. Radek Galaš je také koordinátorem a faktickým redaktorem hutného a precizně zpracovaného Almanachu příspěvků z Konference policejních historiků, který jsme si pro potřeby www.www-kulturaok-eu.cz z konference také přinesli. Jednalo se samozřejmě o Almanach z předchozího ročníku a my byly očitými svědky vzniku podkladů pro almanach ročníku desátého.
Hltali jsme neznámé i trochu známé informace
Konference, která byla mimochodem volně přístupná jak odborné, tak laické veřejnosti byla,vyjma 2 prvních přednášek zaměřených aktuálně na policejním prezidentem avizované změny uniforem, a s tím související změny insignií police ČR (vše ovšem s důkladným s historickým exkurzem), to byl příval informací z doby před, při a těsně po 2. sv. válce. Po celý den naší přítomnosti jsme byli svědky sledu přednášek o četnictvu, o vývoji Policajného zboru na Slovensku, o temné, ale zdaleka ne jen černobílé, a už vůbec ne kolaborantské existenci a působení četnictva a policie za těžké doby Protektorátu Čechy a Moravy, o jeho velmi významné roli ve prospěch Pražského povstání, i nelehkých osudech většiny policistů po osvobození. To vše proloženo zajímavými střípky z vyšetřovacích spisů. Nelze tlumočit jednotlivé přednášky. Nechceme umenšovat význam kohokoli z přednášejících a vyzdvihovat jiného nad ostatní. Jen zmíníme, že nás, stejně jako přítomné odborníky, zaujal svou přednáškou ´Státy násilné a státy přihlížející´ spisovatel Jiří Padevět, autor - zatím – dvou - až neuvěřitelných encyklopedických publikací vydaných nakladatelstvím Academia (Průvodce protektorátní Prahou a Krvavé finále, o nichž jsme se podrobně zmiňovali i na našem webu www.www-kulturaok-eu.cz viz.
V rozhovoru s tímto nám známým autorem jsme byli ujištěni, že jím chystaná 3. kniha vyjde příští rok a že bude mapovat období těsně po konci 2. sv. války u nás, a že se o ní včas dozvíme, abychom mohli návštěvníky našeho webu informovat.
Mezi další výrazná jména námi navštíveného prvního dne patřil známý publicista JUDr. Emil Hruška s přednáškou o Karlu Hermanu Frankovi a jeho působení ve funkci vyššího velitele SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava, historik Mgr. Tomáš Jakl a jeho Prameny k pražské Luftschutzpolizei či významný autor knih o Stráži obrany státu Jindřich Marek.
Nezbylo nám než litovat, že jsme se pro nával jiných akcí nemohli zúčastnit také dalších neméně zajímavých přednáškových cyklů obou dnů následujících. Tak snad příště…
Zdalipak víte, že…
Muzeum Policie ČR mapuje historii, vznik, vývoj a činnost bezpečnostních sborů na území našeho státu, kriminalistiku a známé kriminalistické případy, prezentuje problematiku dopravní a letecké služby, cizinecké a pohraniční policie, ale i bývalé státní bezpečnosti.
- Nalézá se v areálu pražského Karlova, který byl založen roku 1350 českým králem a pozdějším římským císařem Karlem IV. pro augustiniánský klášterní řád.
- Za vlády císaře Josefa II., byl ale řád zrušen a jeho veškerý majetek připadl státu. V objektu bylo zřízeno erární skladiště, od roku 1791, špitál pro léčení nakažlivých nemocí.
- V letech 1914-1918 jako středisko pro válečné rekonvalescenty a později jako nemocnice. V roce 1955 musel být objekt pro nevyhovující stav a celkovou zchátralost vyklizen, do té doby byl využíván jako chorobinec.
- Roku 1960 budovy získalo ministerstvo vnitra a byl zde umístěn Státní oblastní archiv. Od pol. 60. let minulého století je už podstatná část areálu využívána pro muzejní účely. Nejprve jako Muzeum Pohraniční stráže, od roku 1973 Muzeum Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra.
- Účelově byly zrekonstruovány i venkovní prostory - park před muzeem upraven na přírodní galerii a v zahradě vzniklo proslulé a bohatě využívané dětské dopravní hřiště.
- Od roku 1990 je muzeum Muzeem Policie České republiky a nová expozice byla pro veřejnost otevřena dne 12. dubna 1991.
Muzeum Policie ČR
150 00 Praha 2
Ke Karlovu 1
Máme otevřeno: úterý – neděle 10.00 - 17.00 hodin
Vstupné: dospělí 30 Kč
důchodci, studenti a děti od šesti let 10 Kč
rodinné vstupné 50 Kč
Vedení muzea
PhDr. Marcela Machutová, ředitelka
Dopravní hřiště
čtvrtek: 13.00 – 15.00 hodin
sobota/neděle: 10.00 -12.00 a 14.00 - 16.00 hodin
pplk. Bc. Radek GALAŠ
(*1967 v Chebu) - Vystudoval Střední průmyslovou školu báňskou v Praze, kterou ukončil maturitou v roce 1986.
Pak pracoval na rudných dolech na Měděnci nedaleko Vejprt jako horník a technik. V roce 1990 nastoupil k policii.
Po absolvování Střední policejní školy v Hrdlořezích nastoupil jako hlídkový příslušník na základní útvar v Praze. Prošel celou řadou funkcí.
V roce 1999 absolvoval Policejní akademii. V roce 2003 začal působit na Policejním prezidiu ČR.
Řadu let se zabývá dějinami bezpečnostních sborů, zejména pak jejich výstrojí a výzbrojí.
Mapuje a zaznamenává padlé příslušníky od roku 1918 do současnosti.
Je spoluautorem knihy Stráž obrany státu, vyd. v roce 2001.
Je jedním ze zakladatelů o.s. HS Četnická pátrací stanice Praha, jejíž je předsedou a velitelem v hodnosti poručíka četnictva.
Je nositelem řady vyznamenání a ocenění za propagaci dějin bezpečnostních sborů a odznaku Bojovník Rozhlasu.
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.muzeumpolicie.cz