Výstaviště České Budějovice aneb na Zemi živitelce hlavně o Zemi živitelce
České Budějovice – 21. 8. 2016
V Českých Budějovicích je toho k vidění zajímavého mnoho. To jsme věděli, než jsme se do nich vydali na náš krátký pobyt. A byl to vlastně i ten hlavní důvod, proč právě České Budějovice. Předem jsme si vytipovali pár zajímavostí, které bychom neměli minout a pár akcí, které bychom neměli prošvihnout. Jednou z nich byla samozřejmě i návštěva Výstaviště České Budějovice a vlajkové lodi aktivit tohoto areálu, výstavy Země živitelka.
O tom, co bylo, jsme už psali…
O tom, že tradice trhů v Českých Budějovicích je téměř tak dlouhá jako existence samotných Českých Budějovic jsme už dopodrobna psali (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vystaviste-ceske-budejovice-aneb-na-zemi-zivitelce-o-tom-co-bylo-kdyz-jeste-nebyla/).
Připomeňme si tedy jen to nejhlavnější. České Budějovice založil Přemysl Otakar II. v roce 1265 a tradici trhů, udělením zvláštního městského privilegia o půl století později, v roce 1351, zažehl sám otec vlasti – Karel IV. A od té doby, víc jak 660 let, v Českých Budějovicích tradice veletrhů trvá.
I když ve 20. století někdejší tradice 4 hlavních historických českobudějovických veletrhů byla postupně utlumována, protože jejich smysl pozvolna nahradily především sítě specializovaných obchodů, obchodních domů a příležitostných trhů. Z dávné tradice se ale přece jen něco dochovalo až do 21. století.
Stánkový prodej zemědělských výpěstků na Piaristickém náměstí a trhy či jarmarky na náměstí Přemysla Otakara II., které se odbývají v čase obvyklých křesťanských svátků.
České Budějovice ale potřebovaly veletrh a výstaviště
Dnes už celostátně ceněné Výstaviště na první pohled vzniklo na místě nanicovatém. Za Vltavou, za historickým přístavištěm a bylo zbudováno na ploše někdejších, opomíjených - protože skoro trvale zamokřených a blízkou Vltavou navíc běžně zaplavovaných - luk.
Začátek moderního výstaviště, v podstatě už ale takového, jaké jsme navštívili i my, se datuje do roku 1960. Tehdy se uskutečnila první výstava - zemědělská. Tím byl předznamenán hlavní cíl a hlavní zaměření nového českobudějovického výstaviště do budoucna.
Pravda, na začátku nešlo ještě o výstaviště v pravém slova smyslu, ale o - dobově typický a ve velkých městech pro dělný lid hojně zakládaný - Park kultury a oddechu, jenž měl ve své škále programů nabídku od rekreace přes zábavu po - výstavy. Něco jako někdejší pražská obdoba - Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Věc veskrze praktická, ale díky nabídce programů dobově dost zpolitizovávaná. V Praze, stejně jako v Českých Budějovicích a kdekoli jinde.
Až když ideové ledy trochu potály, byl českobudějovický Park kultury a oddechu rozdělen na dva samostatné celky. Bylo to v roce 1973 a vznikly dvě relativně samostatné části areálu. Výstavní a část nadále kulturně oddechová, spravovaná - tehdy - Městským domem kultury.
A vznikla i oficiální celostátní výstava - Země živitelka
Již od roku 1970 se – tehdy ještě v Parku kultury a oddechu - konaly zemědělské výstavy od počátku nazývané - Země živitelka. Takže v roce dělení na kulturu a výstavnictví dostala i ta výstavní část už rovnou název po zavedené výstavě - Země živitelka. Názvy výstavní části areálu se pak sice měnily, ale jeho smysl a náplň tak moc ne. Od roku 1972 měl areál název „Zemědělské výstaviště - Park kultury a oddechu České Budějovice". O něco později byl změněn na „Celostátní zemědělská výstava Země živitelka České Budějovice".
Organizace tehdy provozující onu stále se rozrůstající zemědělskou výstavu se od roku 1981 dostala spolu s celým areálem přímo do správy tehdejšího Ministerstva zemědělství a výživy ČSSR, čímž byl posvěcen i její celostátní statut a nastavena i náplň. Později došlo k další změně názvu na„Výstavnictví zemědělství a výživy České Budějovice" příspěvková organizace.
Rok 1989 změnil hodně, ale Země živitelka to naštěstí přežila
Rok konce vlády jedné strany a následující pádící dny změn neminuly ani výstavní instituci jakou byla Země živitelka. Co dál, zněla otázka? Názorů bylo víc než rozumu, ale ten kupodivu v tomto případě zvítězil a po nezbytné transformaci a dobově nezbytné privatizaci vznikla specializovaná akciová společnost. 1. 3. 1991 byl název společnosti opět změněn, a to na „Park Centrum - propagační a tisková služba MZe ČR".
Od 1. 1. 1994 Zemi živitelku a vše s tím související provozovala společnost Park Centrum a. s. Je to ta samá společnost, která provozuje i dnešní výstavní areál a zachovává v něm i kultovní Zemi živitelku, akorát že má (od roku 1997) novější a výstižnější název Výstaviště České Budějovice a. s. a nové logo.
Pro detailisty dodejme, že k majoritním vlastníkům společnosti patří Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (má podíl 88%). Ke cti jí nesporně slouží i fakt, že v roce 1999 akciová společnost výrazně posílila svoji image, neboť získala certifikát ČSN EN ISO 9001.
Věci dostaly řád a společnost rozjela další aktivity
Moderní doba si – jak jinak – žádala změn a nové postupy i aktivity. A tak provozovatel hlavní výstavy Země živitelka provozuje třeba i vlastní reklamní agenturu. Což, jak každý jistě uzná, smysl má. Hledala a vyprofilovávala se i náplň areálu. Ten má (tedy, když v něm právě nedominuje Země živitelka), charakter příjemného rozlehlého lesoparku (zaujímá plochu 25 ha). Nalézá se tedy, jak už řečeno, na levém břehu Vltavy, kolem se vine celostátní komunikace E55, což je ideální pro dopravní obslužnost areálu. Sídlo společnosti Výstaviště České Budějovice ale nehledejte na Výstavišti, sídlí poblíž centra na Husově třídě 30.
Výstaviště se stále vyvíjí 
Na pozemku výstavního areálu se sice stále něco děje a mění, to je pro chod a údržbu nezbytné, normální a má to tak být. Mimo to, ale areál zdevastovala v roce 2002 vltavská povodeň (výše škod byla vyčíslena na 100 milionů korun!). V jádru je tedy současný stav saturován nově, od roku 2005.
Areál od té doby disponuje celkem 27 výstavními pavilony.Výstavy se ale pravidelně konají „jenom“ v 15 z nich (dohromady mají 6000 m2 výstavní plochy!). Tři z pavilonů se (mimo hlavní výstavy) pronajímají a dalších 12 je pronajato trvale.
Z 15 vysloveně výstavních pavilonů je v současnosti 11 vytápěno. Kryté výstavní plochy dosahují výměry 6,2 tisíce m2 a dalších 35 649 m2 je upraveno zatravňovacími tvárnicemi, štěrkovými plochami a zámkovou dlažbou. Zbývající volné plochy jsou zatravněné a zčásti odvodněné. O chod celého areálu se stará necelá stovka stálých zaměstnanců.
V posledních letech je velmi úspěšně využíván modernizovaný polyfunkční pavilon Z (plesy, konference, semináře, kulturní a společenské akce a firemní prezentace) a pavilon R2 (konference, semináře, kulturní a společenské akce, firemní prezentace a soukromé akce).
Od roku 2011 je k dispozici i další - multifunkční - pavilon - T, který se stal jednou z dominant Českých Budějovic díky své zajímavé, až futuristické architektuře. Najdeme ho v severní části areálu. Vstupním koridorem je rozčleněn fakticky na haly dvě.
Podle architektonické definice:
„má ortogonální půdorys, do něhož z jihu zasahuje kruhová výseč kopírující stávající komunikaci kruhového objezdu pavilonu Z. V příčném řezu má tvar půl-elipsy odsazené kolmo k terénu, jejíž výška roste směrem ke středu půdorysu. Podélný řez objektu tvoří od země odsazený oblouk. Hlavní vstupy do obou hal jsou ze zastřešeného koridoru, kterým se od hlavní brány až ke stávajícímu pavilonu táhne pás membrán spojující oba pavilony opticky i funkčně. Nosnou konstrukci pavilonu je tvoří systémem dřevěných lepených vazníků. Jsou posazeny na zvýšených betonových patkách a sloupech. Severní fasádu tvoří celistvý plášť, přerušený jen pásem oken. Jižní je v místě vykrojení prosklená. Nad fasádou jsou zvenčí umístěny membrány pnuté na ocelové konstrukci v mírném odsazení sloužící jako zastínění. Východní fasádu tvaru evokujícím turbínu, či její výseč, tvoří oblý přesah střechy, skládaný kovový plášť z profilovaných plechů s kruhovými otvory a předsazenými membránami. Ty jsou vypnuty na ocelových lanech v podobě lopatek turbíny a mají stínící funkci. Západní fasáda je pojata funkčně, tvoříji skládaný kovový plášť z profilovaných plechů s podlouhlým okenním otvorem obdélníkového tvaru, jenž ve středu přechází do posuvných vrat. Prostor pavilonu lze využít i pro společenské akce nebo sportovní účely. Dá se dál dělit pomocí posuvných nafukovacích dělících příček. Nad vstupní částí větší haly s pokladnou a mobilní šatnou je vestavěna prosklená galerie s jednacími salonky. Podél severní fasády se táhne pás technologie a zázemí pavilonu.“
Obě části haly se liší jen velikostí. Ostatní parametry jsou shodné. Dodejme, že stavba získala ocenění Presta jižní Čechy 2010 – 2012, v kategorii občanské a průmyslové stavby – novostavba, že v roce 2012 byla nominována v Rakousku na titul evropská Dřevostavba roku 2012 av témže roce byla nominována i u nás na titul Stavba roku 2012.
Země živitelka - trvalá vlajková loď Výstaviště a jeho aktivit
Výstavní areál Výstaviště České Budějovice a jeho hlavní výstava Země živitelka se přes všechny kladné i záporné peripetie udržel hlavně kvůli výstavě Země živitelka jako klíčový areál prvořadého celostátního významu. Ale nelze žít jen z jedné – byť zásadní akce. Proto se k mezinárodnímu agrosalonu Země živitelka, jak je výstava oficiálně kvalifikována, konané již tradičně na sklonku letních prázdnin, od 90. let přiřadily i další aktivity. K těm nejvýraznějším patří především jarní a podzimní veletrh Hobby (s podtitulem Vše pro dům a zahradu), dále dubnový Mobil salon (věnovaný dopravním prostředkům), oblíbené červnové Slavnosti piva, zářijový veletrh Vzdělání a řemeslo, listopadová Móda show a samozřejmě nezbytné Adventní trhy. K tomu by bylo třeba přiřadit ještě celou škálu drobných akcí recipročních i jednorázových jednodenních i vícedenních. O budoucnost areálu, i námi navštívené výstavy Země živitelka, není tím pádem třeba mít obavy.
A jaká byla ta, co jsme navštívili my v roce 2016?
O výstavě Země živitelka se říká, že je jednou z nejnavštěvovanějších výstav v České republice. Možná to překvapí, je to výstava zemědělská, možná je to ale právě proto. Výstava Země živitelka se věnuje převážně zemědělské produkci a mechanizaci. Nestačili jsme si ani všechno prohlédnout a často i s možností vyzkoušet. Součástí hlavní výstavy je ale i nekonečná spousta dalších - doprovodných - programů, podvýstav a projektů.
Od zpracovávání a využití potravin, přehlídku oborů pěstitelských a chovatelských až po expozice historie i budoucnosti. Expozice odborné i zcela lidové až zábavní. A díky tomu všemu je výstava tak přitažlivá i třeba pro zmíněné drobné pěstitele, producenty všeho možného v malém, řemesla, umění spjaté s lidovými zvyky a prostředím a … no Země živitelka je zkrátka výstava pro celou rodinu a na celý den.
Zahájení, trocha oficialit a jinak volná zábava jako ve dnech dalších
My navštívili výstavu – jak už bylo řečeno - v den zahájení. Měli jsme tak možnost se – ale zdaleka ne jen my, jako novináři, atmosféra je tam tak otevřená, že i běžní diváci měli stejnou šanci, pokud měli zájem – setkat se a setkávat tváří v tvář s plejádou odborných, regionálních i politických osobností. Pohybovali se mezi námi a my se s nimi setkávali na řadě míst po celý den. Jedině v případě pana prezidenta Miloše Zemana se nám to nepovedlo ani jako novinářům. I když to byl právě on, kdo slavnostně výstavu zahajoval. Ty ostatní ale potkat problém nebyl.
A tak jsme se opakovaně míjeli s Miroslavem Tomanem, prezidentem Agrární a Potravinářské komory ČR, ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou a předsedou senátu Milanem Štěchem. A nutno říci, že o ně byl zájem. Nejen od vystavovatelů a lokálních či odborných činitelů, ale i od obyčejných lidí. Každý si s nimi mohl, chtěl-li, klidně promluvit a každý byl vyslechnut. I když organizátoři ony osobnosti hnali od expozice k expozici od pavilonu k pavilonu na předjednané schůzky…
Zemi živitelce bylo letos už (nebo teprve?) 43 let! Blahopřejeme.
Areálem při Zemi živitelce projde podle výstavní správy 100 tisíc návštěvníků každý rok. A tak vzniká samozřejmě obava, aby se výstava neunavila, neokoukala a aby neztratila nic ze svého významu. Ale podle nás na www.www-kulturaok-eu.cz to nehrozí. Dá se souhlasit se slovy hejtmana Jihočeského kraje, Jiřího Zimoly, který ten střední věk Země živitelky okomentoval, když byl tázán, co že by výstavě přál do budoucna: „Aby na ni nedopadla únava středního věku, a aby byla stále tak svěží a čerstvá jako za mlada. … Aby si řekla, že ta nejhezčí doba na ni ještě možná čeká, a aby pro své návštěvníky i vystavovatele byla dobře naladěná.“
A to my, jakožto nadšení návštěvníci můžeme s čistým svědomím potvrdit. Země živitelka na nás byla dobře naladěná a my s ní a my v ní. A než uplyne rok do té příští Země živitelky, tlumočíme alespoň aktivity českobudějovického Výstaviště do konce roku:
Mezinárodní výstava psů: 18. - 21. 10. 2016
Gastrofest: 10. – 12. 11. 2016
Vzdělání a řemeslo: 23. - 25. 11. 2016
Adventní trhy: 1. - 4. 12. 2016
Artfest: 3. - 4. 12. 2016
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková