Výstava obrazů akademické malířky Miluše Poupětové aneb když už se o dítě bát nemusíme
Chodovská tvrz - Praha
2. 10. – 2. 11. 2013
V úterý 1. 10. 2013 se uskutečnila na Chodovské tvrzi v Praze 4 vernisáž nové výstavy, a to za osobní účasti akademické malířky Miluše Poupětové, jejíž vystavené zde obrazy jsou jakousi retrospektivou jejího dosavadního díla. Přivítal nás galerista, akad. sochař Milan Martiník, o výstavě promluvila PhDr. Lucie Holá. Poté jsme byli pozváni na koncertní klavír Lukáše Klánského.
Výstavu jsme podle slov galeristy uskutečnili u příležitosti životního jubilea Milušky Poupětové, protože se již dostala na práh dospělosti (50 let). Je to její první průřezová výstava plná barev i materiálu.
Podle slov paní PhDr. Lucie Holé na obrazech dominuje temperament malířky, která vše velmi intenzivně prožívá. Můžeme zde zhlédnout jak abstraktní malbu, tak i expresionistické její malířské podání (´neopop´)´. První období Poupětové na přelomu 80. a 90. let 20. stol. Je ovlivněno prožitým mateřstvím , a to jak v obrazech, tak v kresbách, jednak krajině. Malířčiny pocity ohrožení vyvěraly do potemnělé barevnosti, jako potemnělé jsou její nálady odrážející strach o dítě, která se v 90. letech 20. století již konečně změnila v podání mnohem barevnější.
Později se malířka posunula od problematiky mateřství k osamělé ženské figuře v existenciálních souvislostech, těžiště se přesunula do obecnější symbolické roviny, pracovala s tématy živlů, meditace a jógy. Kolem poloviny 90. let se vyrovnávala se zážitkem moře, barevnost se projasnila, stala se pestřejší, začala dominovat propletená figura v pohybu, pocit odloučenosti a izolace vystřídala vitalita a energie. V závěru 90. let se soustředila na půlfiguru usebranějšího a kontemplativnějšího ladění.
Postupně se vytrácí konkrétní subjektivita a prosazuje se abstraktnější podoba, do obrazů se začal promítat zážitek spojený s umíráním a smrtí, reflexe tragické situace v životě. To se projevilo v litých asfaltových kresbách a do cyklu bílých obrazů. Abstraktní směr tvorby se prosadil po přelomu století a vyústil do cyklu Hlavy, kde se střetává konkrétní tvar s barevnou abstrakcí, některé jsou inspirovány přírodní mystikou a rituály ověřující koloběh života a jeho zanikání, ve výsledku se však prosazuje v geometrických konstrukcích touha po obnově řádu. Abstraktní tvorba vyvrcholila cyklem obrazů inspirovaných biblickými výjevy, v nichž autorka zachází s barvou a písmem.
Z abstraktních geometrických kompozic se malířka postupně přiklonila znovu k figuraci, ale v nových souvislostech, intenzivní barevnost spojuje s šablonami figur a řeší vztah muže a ženy. Šablonové postavy se chovají očekávatelně, představují univerzální archetypy přítomné v duši každého z nás, které přechováváme z dávnověké historie našeho druhu. Řeší existenciální otázky, význam individuálního osudu uprostřed anonymity těch ostatních. I tentokrát je téma předkládáno jako časové, jako cyklicky se opakující, jako růst, vrchol a odumírání. Příběh, který vyprávějí, je bez konce.
Miluše Poupětová - akademická malířka/rozená Kautznerová/* 22. července 1963 ve Vlašimi
- absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy na Žižkovo náměstí 1 v Praze 3, obor Užitá malba
- po jejím dokončení začala studovat na pražské Vysoké Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Užité malby pod vedením profesora Quido Fojtíka
- po škole se věnovala volné tvorbě
- na konci 80. let studovala na Akademii Pietra Vannucci v italské Perugii
- od roku 1991 učí a vede ateliér Užité malby na VOŠUP SUPŠ na Žižkově náměstí v Praze 3
- v minulosti učila kaligrafii, figurální kreslení, technologii malby a anatomii
- v oblasti užité malby se ještě věnuje dekorativní výzdobě hudebních nástrojů a dekorativní nástěnné malbě (cembalo francouzského typu)
- volné tvorbě se věnuje ve svém ateliéru ve Vlašimi
- vychází z výtvarných prostředků expresionismu a monumentální malby
- pohybuje se jak na poli abstraktní, tak figurální tvorby
- její obrazy sledují individuální cestu k sobě sama, inspiruje se jak tělesným prožitkem vlastní ženskosti, tak orientální, křesťanskou i psychoanalytickou filosofií
- dřívější vypjatou temnou expresivitu vystřídala jasnější barevnost, promyšlené kompozice, větší harmonie a nadhled
- od roku 2004 se věnuje dekorativní nástěnné malbě
Výstavy:
samostatné výstavy
1990 Zámek Vlašim
1992 Praha, Galerie mladých „U Řečických“
1994 Praha, Galerie mladých „U Řečických“
1996 Praha, Galerie SUPŠ
1999 Praha, knihkupectví „U Knihomola“
2003 Praha, Internetová kavárna „Globe“
2004 Praha, Galerie Nová síň, Voršilská 3
2009 Praha, Carpe Diem
2012 Praha, 366 dní, Galerie ABF, Václavské náměstí 31
2013 Praha, 25/50, Velká galerie Chodovské tvrze, Ledvinova 9
společné výstavy
1990 „CZECH INTROSPECTIVE“, Linhartova nadace, města Západní Kalifornie
1991 Praha 4, Modrý Pavilon
1992 XIV. Concorso di Pittura ad Acquerello, nadace „SINAIDE GHI“, Řím
1994 zámek Jemniště, společně se studenty
1994 „TOLERANCE - INTOLERANCE“, Altkirch, Francie
1995 zámek Jemniště, společně se studenty
2011 Jičín, zámek, jízdárna „Pedagogové SUPŠ“
2011 Leeds, Spojené království, University of Leeds, Corridor Gallery
Chodovská tvrz
Chodovská tvrz je nejvýznamnější historickou památkou na Jižním Městě.
Její historie sahá až do 13. století,
ale svou stávající programovou nabídkou se pohybuje v aktuální současnosti.
KULTURNÍ JIŽNÍ MĚSTO, o. p. s.
Chodovská tvrz
Ledvinova 9/86
149 00 Praha 4
tel.: 267 914 831
e-mail: info@chodovskatvrz.cz
Jak k nám?
Autobusem č. 125, 136, 213, 293 - zastávka Chodovská tvrz, 3 min. chůze
metrem C - Chodov, 10 min. chůze
Galerie Chodovské tvrze
je otevřena každý den mimo pondělí
v době od 13.00 do 19.00 hodin
Hodnocení: 95 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka