Výprava k Martiňáku aneb V Pískovně žijí ondatry aneb divočina pár metrů od sídliště…
Podivné jaro 2020 - Praha
Čas koronaviru a jeho specifika vybudil lidskou kreativitu. Mírné porušování pravidel v mezích zákona. A bezpečnosti. Otázka zněla, jak z toho ven?! (psáno proloženě, nešlo o onu svébytnou skupinu). Opravdu šlo o to, jak se dostat ven a neohrozit jiné či sebe a nebýt otrok bytu. I my dumali, až jsme vydumali. Metro B je v dosahu o pár stanic tramvají od bydliště a po pár stanicích jsme na Černém Mostě. Ale výlet - úlet - na sídliště? Ne, to ne! Naopak, na jeho konec, z této strany do blízké ulice Bryksovy, kde se nachází Park U Čeňku. Nový. A na jeho vzdálenějším konci rybník Martiňák a … no, ještě jsme tam nebyli. Tedy před lety ano, ale to tu ještě byly velké širé rodné lány. Takže - roušky nasadit a vybrat den, kdy to hřeje a jen vyrazit.
Černý Most není jen nákupní megacentrum
Černý Most je tzv. sídlištní čtvrť. Podle sčítání z roku 2011 má 24 427 obyvatel. Tolik, co třeba má Vsetín, Šumperk či Uherské Hradiště. V posledně jmenovaném městě jsme byli a přivezli repo pro náš web. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/%c2%b4241-minut%c2%b4-v-uherskem-hradisti-aneb-nejkrasnejsi-vlakove-nadrazi-roku-2011/ ). Nic proti sídlištím a Černému Mostu zvlášť, ale na Uherské Hradiště tohle ´město´ nemá…
Černý Most tvoří 491 domů. Od roku 1987 je katastrálním územím Prahy 14. A jako každou sídlištní čtvrť ho tvoří paneláky, nákupní centrum, multikino, hypermarket, 200 obchodů a kde co. Nás, procházeje sídlištěm směr Park U Čeňku, šokovala asi desítka (v čase koronoviru zavřených) kadeřnictví, holičství, barber center a shopů…
Proč je Černý Most Černým Mostem?
Nazýval se tak železniční kamenný mostek, jenž už není. Sloužil trati směřující do Čelákovic, a protože jezdily jen parní lokomotivy, byl očouzen. V roce 1924 ho nahradil nový, a po něm další, ale název zůstal i pro okolí. Nesla a nese ho ulice v Kyjích ´Za černým mostem´. Koncem 70. let název vztáhli na vznikající sídliště, jež rostlo v 2. pol. 80. let po etapách až do roku 1992. Dnes jde o obří komplex, rozkládající se na západě od Kyjí až po Horní Počernice na východě.
Černým Mostem do Bryksovy ulice
Jde to pěšky, ale čas a síly při našem koronarovirovém úletu byly vzácné, tak jsme po malém bloumání téměř liduprázdným sídlištěm z terminálu Černý Most popojeli autobusem č. 224 do stanice Bryksova. Na hranici sídliště a Parku U Čeňku.
Proč Bryksova? Jmenuje se tak ulice, kde je zastávka autobusů. A kdo byl Bryks? Josef Bryks (1916 - 1957) byl československý voják a letec, účastník protinacistického odboje, pak oběť komunistického teroru. Dotáhl to na majora letectva a in memoriam byl povýšen na brigádního generála. Zasvou činnost dostal Řád britského impéria (1946) a u nás 3 x Československý válečný kříž 1939 a 2 x československou medaili Za chrabrost. Brzký skon (41 let) a rok smrti (1957) napovídá, že byl obětí 50. let. A proč jeho jménem je pojmenována právě tahle ulice? Za minulého režimu se rozhodlo, že nové ulice Černého Mostu dostanou jména sovětských hrdinů z 2. sv. války. Po roce 1989 byly přejmenovány po našich hrdinech z téže války. A jednu si zasloužil i Josef Bryks.
Skatepark Černý Most
První, co nás na prahu Parku U Čeňku potkalo, byl ´Skatepark na Černém Mostě.´Avizován je jako ´plocha s povrchem vysoké kvality (asfalt) - pro skateboardy, koloběžky i milovníky inline s překážkami.´ Otevírací dobu nemá, vstupné se neplatí. Místo pro sídlištní mládež jak dělané. My už se o tyto typy adrenalinu nezajímáme, tak jsme ho minuli a šli dál.
Pro mladší ročníky je street workout
Co je street workout, mladí vědí. Pro nás to bylo a je hřiště.
Doslova ´pouliční cvičení´.
Možnost pro dospělé a mládež nechodit jenom do posilovny, ale cvičit i venku.
Ale teď už hurá do parku U Čeňku
Park U Čeňku vznikl na zemědělské půdě v katastru Dolních Počernic. Proč park U Čeňku? Zjistili jsme, že Martiňák, jenž je součástí parku, se jmenoval Čeněk. Proč je nyní nazývána jako Martiňák, netušíme, ale uvádí se i název předchozí. Park nabízí kvalitní cesty. Tak moc kvalitní, že jsme pro proudy kol a koloběžek kráčeli raději vedle cest.
Mířili jsme jimi mírným svahem k Martiňáku. Žádný park není nikdy definitivní, ale finální zprovoznění parku U Čeňku nastalo v roce 2018. Tehdy skončila 2. etapa prací za 19 mil. Kč. Hlavním investorem byla Praha, generálním dodavatelem Lesy hl. m. Prahy.Trvalo to od roku 2014. Dnes je to tzv. ´multifunkční park´mezi Černým Mostem, Horními Počernicemi, Dolními Počernicemi a Hostavicemi.
V letech 2015 - 2016 tu byly vysázeny alejové stromy a lesní sazenice (250 dubů, javorů, jabloní a hrušní i 7 tisíc sazenic dubu letního, jež doplnily mladé lípy, habry, modříny a jedle.). Než ale dorostou, bude však trvat déle. Dnes park připomíná spíš pláň. (Autor vzpomíná na podobný stav dnešního lesoparku nad Hostivařskou přehradou, směrem k Chodovu okolo roku 1960).
Po stromech v Parku přibyly cesty (víc jak 2,5 km, z toho 1 904 metry mlatových a 635 metrů dlážděných), dvě hřiště s altány a herními (21) a fitness (15) prvky. Park nabízí i lavičky, těch je 78 a 16 cyklostojanů a 2 veřejné cyklopumpy. Ráj cyklistů. Jenže to pak není ráj chodců. Zejména v současné málo ohleduplné atmosféře. Park je ale rozhodně ideální pro volný čas, sport, rekreaci, vycházky s dětmi i setkávání s přáteli. Vše se kolem také konalo.
Kolem vodní nádrže k Martiňáku
Dole, na konci parku, jsme konečně zahlédli vodní hladinu. Hurá! Ale, to že je ono? Není. Je to vodní nádrž. Od ní jsme zahlédli jinou hladinu. Ani to nebyl Martiňák, jen menší rybník V Pískovně, kam jsme se koncem ´úletu´ vrátili. A na déle. Na konci vysvětlíme…
Zdroj vody - Svépravický potok
Takže v těsné blízkosti se tu nacházejí rybníky dva. Martiňák (Čeněk) a V Pískovně. Oba napájí Svépravický potok a potůček Chvalka, jenž v Martiňáku končí a Svépravický plyne přes rybník V Pískovně, až do poldru Čihadla, kde se vlévá do mocnější říčky - Rokytky. Svépravický potok pramení u tvrze Hamr (jihových od Horních Počernic), míjí Xaverov u Božanovské ulice, posílí o potok z rybníka Obora a přes rybník Barbora dorazí k Martiňáku.
Rybník Martiňák
Od rybníka V Pískovně je ve vzdálenosti asi 800 metrů vidět na hladinu Martiňáku. Je tu už od 18. století. Na potoce Chvalka se kdysi vyskytovala soustava 6 nádrží, ale v 19. století byly zrušeny. V 50. letech 20. století došlo k obnově jednoho z nich - Martiňáku. Byl zrekonstruován (1987), odbahněn (1990) a v roce 1991 byla v jeho okolí vyhlášena tzv. ´Oblast klidu Klánovice – Čihadla´.
Dnes je Martiňák určen především k rekreaci. V čase naší návštěvy se v podstatě napouštěl. Bylo sucho (počátek května 2020) a deštivý červen 2020 (nejvíce červnových srážek od roku 1961) před námi. Navíc byl uprostřed dokončen ostrov (13 000 m² pro rekreaci).
U rybníka vznikly - jak ve svých materiálech uvádí Magistrát hl. m. Prahy - 3 malé a 7 velkých vodních ploch o výměře 3 300 m². „Smysl těchto prací je jednoduchý. Dáváme do pořádku to, co člověk v minulosti svou činností poškodil. Tato opatření nám pomohou co nejvíce zadržovat vodu v krajině. Vzniknou také nové biotopy pro rostliny a vodní a mokřadní živočichy. Celé okolí rybníku Martiňák má také obrovský rekreační potenciál, což myslím, zejména letos, přijde Pražanům vhod,“ uvedl pro Náš REGION náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.“ Vše ve jménu nezbytných a naléhavých opatření proti suchu.
Z Martiňáku byla vytěžena zemina a písek. Z písku na břehu vznikla až 5 metrů vysoká písečná duna - přírodní pískoviště. Historickou zajímavostí - jak zdůrazňuje Magistrát hl. m. Prahy - byl objev archeologických nálezů germánského osídlení z doby Říma a neolitické hroby. Hotovo ale není. Následovat má vznik luk, jejich propojení cestami a pěšinami a další výsadba lesních i ovocných stromů. Z technické dokumentace vybíráme, že nádrž má „krajinotvorný, rybochovný“ účel, plochu 49 700 m² a objem 39 500 m³. Martiňák má zemní sypanou hráz o výšce 1.7 metrů. Vlastní ho hlavní město Praha a spravují Lesy hl. m. Prahy.
Úklid břehů, kde je povolen od 16. 6. do 31. 12. lov přívlačí, zajišťuje Český rybářský svaz. Do rybníka se proto z jara a na podzim nasazuje 1300 kusů kaprů o váze min. 1.25 kg a štiky a candáti. V rybníce se podle odborníků vyskytují ropuchy obecné a zelení skokani, vzácně i ropucha zelená. Z plazů užovky obojková a hladká. Z vodních ptáků pak volavka popelavá, lyska černá a potápka roháč. Roste tu víc druhů keřových vrb a vzácné ostřice.
Zpátky k rybníku V Pískovně
Rybník V Pískovně je svou rozlohou malý (3,5 ha) a malebný. Na délku má 250 metrů, na šířku 150 metrů a asi 2 metry hloubku. Objem má 25 000 m³. Rybník V Pískovně, ale také jen Pískovna, leží na pomezí obcí Dolní Počernice a Hostavice. Byl pískovnou, od konce 19. do počátku 20. století. Opuštěná pískovna časem ale zarostla dřevinami a průsaky zatopila. Vzniklo tu mokřadní společenstvo hnízdiště ptactva. Od roku 1988 je hlavní součást přírodní rezervace - V pískovně.
V letech 2009 - 2010 se i on dočkal odbahnění a revitalizace. Ale citlivě k mokřadní vegetaci. Ponechány byly i romantická zatopená torza stromů a trsy ostřice. Břeh byl v jednom místě upraven tak, aby tam mohl zahnízdit ledňáček říční. My ho ale nespatřili. Uvnitř rybníčku vznikl malý písečný ostrov, kde podle odborníků hnízdí kulík říční. Nechybí tu ani kachny a lysky, zprvu jsme je nadšeně krmili, a údajně i slípky zelenonohé. Ty jsme nespatřili. Zato potápku ano, a má se tu vyskytovat někde i chřástal vodní. Žáby (skokan zelený i hnědý, ropucha obecná) o sobě vědět dávaly. Odborné materiály uvádějí výskyt bahnitky hladké, motýlů jako travařík velký či zdobníček rákosinový i střevlíkovitých brouků. Co se ale nikde neuvádí, a nás zaujalo úplně nejvíc, byla - podle nás - ondatra. A hned její celá rodinka.
Ondatra V Pískovně
Jak jsme vyčetli, ondatra je savec, hlodavec, hraboš z čeledi křečkovitých, našeho milovaného zvířátka, jež jsme chovávali a dokonce o něm napsali i publikaci. Ondatry byly do Evropy zavlečeny ze Severní Ameriky počátkem 20. století. Může za to český šlechtic, hrabě Josef Jeroným Colloredo-Mannsfed. Přivezl je v roce 1905 a nic zlého netuše vypustil je na svém panství v Dobříši i v několika dalších místech. A ondatra se, díky plodnosti a vhodnému klimatu, stala invazním druhem. Za 9 let ovládla Česko a pokračovala osídlením Evropy a posléze i do části Asie. Zprvu se ondatry v Česku lovily pro kožešinu a maso, ale pak se od toho upustilo. Dnes ondatra obývá spokojeně řeky, jezera i rybníky celé ČR, vyjma hor. Ač byla obava, že bude problém, není. Zdomácněla. A jedině, dojde-li k jejímu přemnožení, škodí hrázím. Ale katastrofa to není. Nic takového, jako mají a měli se zavlečením nemístních druhů třeba v Austrálii.
Odborná literatura ondatru popisuje jako 30 cm velkou, na hřbetu hnědou (to jsme viděli) a na bříšku šedou (to nám nepředvedly). S dlouhým zploštělým ocáskem, jímž ve vodě kormidluje. Velké kusy, co jsme krmili ve vodě, pluly jako koráby, malé kusy se klidně vydaly za naším krmením až na břeh. Jak jsme se dočetli, tak si staví nory na břehu a jsou dosti plodné. Vyvádějí i 4x ročně 5 - 14 mláďat. ´Naše´ rodinka disponovala asi 6 mláďaty.
Ondatru živí malé rybky, vodní rostliny, měkkýši, mrkev, jablka a ořechy.
V našem případě jim šmakoval tvrdý chléb,
co máme vždy u sebe.
Loudící kachny a potápky byly bez šance.
Není divu, že těžiště naší ´výpravy´ na Martiňák bylo u rybníka V Pískovně s ondatrami.
A jsa sami, bez roušek. Ta úleva! Jak se nám nechtělo domů, do roušek a do sídliště…
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček (zdroj: internet)
Foto: © Ing. Olga Koníčková