Vyhlídková věž Nové radnice aneb Ostrava z ptačí perspektivy
Ostrava – Nová radnice/září 2015
Když jsme odjížděli na náš krátký pobyt do Ostravy, měli jsme v plánu samozřejmě i návštěvu vyhlídkové věže tzv. ostravské Nové radnice. Měli jsme řadu možností, jak se dostat k radnici, která je v centru a díky vyhlídkové věži nepřehlédnutelná i z dálky. Mohli jsme tam dojet tramvajemi č. 8 či č. 9 – na zastávku Důl Jindřich a dojít asi půl kilometru ulicí 30. dubna. Mohli jsme jet také trolejbusem č. 103 do zastávky Nová radnice. My jsme se ale vydali k radnici romantičtěji, po krásně upraveném nábřeží řeky Ostravice, s cyklostezkou a cestou pro pěší. Bylo krásně, sportovci sportovali a v dálce na řece se dokonce nějací nadšenci koupali. Inu, bylo 1. 9. 2015 a teploměr stále ještě ukazoval hodně přes 30 stupňů…
Dobrá práce Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu a Klubu Fiducia
Začalo to už v podchodu pod mostem vedoucím ze čtvrti Moravská Otrava do čtvrti Slezská Ostrava. Tedy pod mostem, kde obě části Ostravy spojuje ulice Českobratrská, míjící radnici na straně Ostravy Moravské a mířící na protější břeh Ostravice už na straně Ostravy Slezské, směrem k proslulému – leč už pro Baník zastaralému - stadionu na Bazalech. Stěny podchodu pod mostem, jinak šedé betonové, vtipně využil Okrašlovací spolek za krásnou Ostravu ve spolupráci s Klubem Fiducia a proměnil je v naučnou galerii, věnovanou Nové radnici. A tak už na jejím úpatí se lze nenásilně na přehledných panelech, doplněných dobovými snímky a vysvětlivkami, seznámit s historií radnice, jejím duchovním otcem, s architekty, kteří toto pozoruhodné dílo vyprojektovali a s radničním životem po jejím otevření.
Jak to tedy tenkrát bylo…
Tak předně to nejdůležitější. Budova Nové radnice byla vyprojektována v roce 1925. V roce 1930 byla stavba dokončena. Nalézá se v nadmořské výšce 212 m n. m. a pyšní se 85,6 metrů vysokou věží. Nová radnice je absolutně nejznámější stavbou Ostravy (a to nejen proto, že ji Nova a její moderátoři v hlavních zprávách využívají pro zprávy z regionu jako symbol), ale proto, že je největším radničním komplexem v ČR.
Mohutná dvoukřídlá budova s centrální částí a vyhlídkovou věží se stavěla podle projektu architektů Františka Koláře a Jan Rubého. Vedením stavby byl pověřen tehdy mladý architekt Karel Kotas. Budova s celkovými náklady 52 milionů korun byla slavnostně otevřena symbolicky dne 28. 10. 1930 (letos oslaví – v dobré kondici - u příležitosti státního svátku ČR úctyhodné 85. narozeniny).
Ze stavebního hlediska dodejme, že centrální část budovy je zpevněna 3 metry silnou železobetonovou deskou, aby udržela - dodnes stále ještě - nejvyšší radniční věž v republice. Má 85,6 metrů, takže jinou věž, všeobecně daleko preferovanější, naši pražskou Petřínskou rozhlednu, převyšuje o víc jak 20 metrů. (Petřín má výšku 65,5 metru).
Na vrcholku věže ostravské Nové radnice, od počátku koncipované jako vyhlídkové, je pro návštěvníky připravena terasa, od počátku až dodnes, přístupná veřejnosti. Je umístěna ve výšce 73 m.K věži neodmyslitelně patří i mohutné a zdaleka ´čitelné´ věžní hodiny. Ty mimochodem váží přes půl tuny a ciferník má průměr 350 cm. Délka ručiček je 175 cm.
Původní hodinový stroj neumožňoval pravidelné odbíjení, což spolu s jeho zvetšelostí vedlo k tomu, že už byl nahrazen moderní technikou, umožňující Ostraváky žádané pravidelné bití hodin. Na vyhlídkovou terasu vede 465 schodů (na Petřínskou jen 299). My je ale nepočítali ani nešlapali, protože v tubusu věže je zabudován výtah. A ten jsme zvolili raději. Ne snad až tak z lenosti, ale klouby už máme zvetšené, jak ten původní hodinový stroj a hlavně, už jsme měli po Ostravě něco naběháno, mnoho ještě před sebou a bylo těch 35 stupňů vedra. Rychlovýtah byl nahoře dřív, než jsme si to stačili uvědomit. Rychlovýtah tam byl ostatně k dispozici vždy a ve své době byl dokonce se svými 51 metry nejvyšším výtahem v republice.
Nebyla radnice pro Ostravu tak trochu nadměrečná?
Byla. Ale nebyl to projev megalomanství, jak by se dnes řeklo, ani velikášství, ale docela chladný kalkul. Politické rozhodnutí by se to dalo nazvat. A strůjcem byl tehdejší vládní komisař, pověřený řízením Moravské Ostravy, jménem Jan Prokeš, pozdější starosta města Ostravy a dnes vnímaný jako její otec zakladatel, ve smyslu moderního města.
Ale popořádku. Jedním z vůbec klíčových důvodů, proč takhle obří radnice nazvaná logicky Nová radnice, vznikla, byla příprava župního zřízení a vznik tzv. Velké Ostravy, která vznikla sloučením s okolními moravskými obcemi (Hrabůvka, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz, Vítkovice a Zábřeh nad Odrou).
Zmíněný Jan Prokeš se v chudobě panující po 1. sv. válce, snažil ve svém úřadu starosty Velké Ostravy především pomáhat těm nejpotřebnějším.
Organizoval pro ně různé ošacovací a vyživovací akce, nechal rozšířit chudinskou péči a nabádal ke sbírkám pro nezaměstnané. Současně ale budoval i moderní velkoměsto. Jako jeden z předpokladů bylo vyřešení rozvodu vody a kanalizace. Podařilo se mu, že během jeho starostenství bylo téměř celé město napojeno na vodovodní a kanalizační síť. V té souvislosti - a opět z jeho pudu – byly rozšířeny i vodárny a dokonce objeveny a zužitkovány nové zdroje pitné vody.
Dalším kritériem moderního města jsou veřejné komunikace. I jim věnoval pozornost. Investoval do nich, stejně jako do oprav chodníků a všeho, co s tím souvisí, včetně městského mobiliáře, nemalé městské prostředky. A aby mohlo moderní město fungovat, potřebovalo i infrastrukturu, a tím pádem nové obyvatele, kteří by ji zajištovali. Prokeš byl tedy také iniciátorem rozsáhlé, ba přímo velkorysé, bytové výstavby.
Kromě těchto praktických a hmatatelných kroků činil i ale kroky politické. Tím nejdůležitějším bylo jeho úsilí o sjednocení rozdrobených, samostatných, obcí kolem ´jeho´ Moravské Ostravy. To nebylo snadné, ale i to se mu podařilo. A dopomohla k tomu - mimo jiné - právě dominantní budova radnice, naddimenzovaná, ohromující, ale důstojná pro řízení - velkoměsta, které vznikne po sjednocení a připojení okolních obcí, jež takové ambice neměly nebo je nedokázaly prosadit.
Za Prokešova starostenství skutečně došlo k postupnému připojení okolních obcí k Moravské Ostravě. V prvním kole Vítkovice, Slezská Ostrava, Přívoz a Mariánské Hory. V druhém kole Hrabůvka, Zábřeh a Nová Ves.
Proto se za jeho starostování začala stavět Nová radnice taková, jaká je dnes. Projekt, připravený na základě požadavků radnice, byl už od počátku samozřejmě předmětem svárů a kritik. A od počátku se o něm hovořilo jako megalomanském a počtáři jako argument proti uváděli třeba i to, že by Nová radnice klidně stačila prostorově pro potřeby tehdejšího národního shromáždění a senátu státu dohromady.
Nelehké to měl starosta i v otázce financování. Kvůli gigantické výstavbě se město dokonce na čas i silně zadlužilo.
Ale nakonec to ustál a zvládnul. Kritikům ústa přivíral mimo jiné i tím, že prosadil také získání budovy pro Moravskoslezské národní divadlo a právě on byl také největším zastáncem výstavby Domu umění. Za jeho působení získala městská knihovna sídlo v křídle paláce nové městské spořitelny. Dokázal najít i peníze na tak populární a užitečné stavby, jakými bylo rozšíření městské nemocnice a celá řada škol. V neposlední řadě se přičinil i o sepsání historie Moravské Ostravy.
Kdo byl Jan Prokeš?
Jak Ostraváci sami uznávají, především byl Jan Prokeš jejich nejlepší starostou vůbec. Jeho význam pro město by se dal srovnat s v téže době vládnoucím pražským primátorem Kalem Baxou a jeho významem pro Prahu.
Prokešovi životopisci uvádějí, že byl pracovitý, houževnatý, důsledně sociálně zaměřený. Požehnáním pro něj a neštěstím pro jeho nepřátele bylo, že se nikdy nezamíchal do žádného komunálního skandálu, korupce ani uplácení. Což i za I. republiky nebylo pro osoby v takové funkci zase tak běžné.
Když se stal ostravským starostou, bylo mu ideálních 52 let.
- Narodil se v roku 1873, v Černotíně u Hranic na Moravě v rodině venkovského ševce. I on se vyučil ševcem. Ale své vzdělání si později dobrovolně doplňoval a rozšiřoval. Původ a podmínky života způsobily, že byl sociálně vnímavý, což směrovalo později jeho politiku.
- Po příchodu do Ostravy (1894) se sblížil se sociální demokracií.
- V roce 1911 byl zvolen za sociální demokraty do říšské rady a od roku 1917 patřil k takzvaným autonomistům, prosazujícím samostatný český stát. Od počátku vzniku Československa stál v čele moravskoostravské radnice. Nejprve jako tzv. vládní komisař a od roku 1925 jako starosta.
Ostrava byla v jeho době trojnárodnostní. Prokeš s tím ale neměl problém. Dokázal prosazovat zájmy německé, židovské i polské menšiny. A to tak, že mu už tehdy horující komunisté vyčítali malou revolučnost. Aktivní práce pro město se vzdal až teprve krátce před smrtí, v roce 1935.
- Učinil tak uznale sám od sebe, ze zdravotních důvodů a vzdal se i další kandidatury. Po dlouhé nemoci zemřel 11. 12. 1935 na srdeční mrtvici. Za jeho celoživotní zásluhy o rozvoj města mu uznalá Ostrava vystrojila velkolepý pohřeb a s oblíbeným starostou se přišlo tehdy rozloučit na sto tisíc občanů.
Po válce a zejména pak za socialismu byl ale nahlížen jako málo revoluční, jeho význam byl potlačován, z dějin byl retušován a až teprve po roce 1989 došel znovu náležitého uznání. Až tehdy byla jeho památka obnovena a náměstí před Novou radnicí opět pojmenováno jako Prokešovo náměstí. V roce 2008 mu byla ve foyer budovy Nové radnice konečně odhalena důstojná pamětní deska.
A co jsme z věže viděli?
Byl překrásný, stále ještě tvrdě a letošně, letní den, obloha bez mráčku a na věži bylo příjemně a vznešeně. Skoro, jako kdybychom pluli v koši balonu z Vernova románu ´Pět neděl v balonu´ nebo v jiném jeho románě ´Robur Dobyvatel´, stanuli na palubě létající lodě, vrtulového vzdušného plavidla Albatros a shlíželi dolů. Tentokrát na Ostravu pod námi a kolem nás do široka a daleka. Nebyl to ale Verne a jeho fantazie, kdo nás vynesl do takových výšek, ale výtah a pár schodů k tomu. Z ptačí perspektivy jsme tak mohli obhlížet horizont Beskyd, Oderských vrchů, Jeseníků, Opavsko, nahlédnout do blízkého Polska a dokonce je prý i vidět Praděd. Ale hlavně jsme se na vlastní oči ujistili, že Ostrava už není černá, ale že je zelená.
Zatímco jsme se kochali pohledem a za pomoci popisků snažili zorientovat, co už jsme z Ostravy absolvovali, a co nám ještě zbývá, když, skoro jako v pohádce, kde se vzala, tu se vzala, stanula tam za námi dívka. Nebyla to věžní víla, ale milá hosteska. Nevíme, zda ji tam v té výši objeví každý návštěvník, dole u vstupu jsme se prokázali novinářským průkazem, ale nám k dispozici byla. Milá, půvabná studentka, rodilá Ostravačka, nás nejprve zorientovala v našem výhledu a posléze odpovídala na naše praktické i nepraktické otázky.
A stejně jako drtivá většina Ostraváků, které jsme při naší týdenní misi v tomto městě na nejrůznějších místech oslovili, byla vstřícná a sdílná, a to, i když jsme prozradili, že jsme z Prahy…
Dokonce jsme se dočkali i pozvání, abychom přijeli na Nový rok a přišli na věž.
Vyhlídková věž totiž funguje i na Nový rok, kdy pohled na její vyzdobené a osvětlené bulváry, pokud budeme mít štěstí, tak i zasněžené, je prý nezapomenutelný. Což se dá věřit mimo jiné už z toho, že každou noc je věž osvětlena a působí opravdu malebně a velkolepě. V noci je totiž radnice nasvětlena nepřehlédnutelnými světelnými pásy a do tmy září i mohutné radniční hodiny.
Také jsme se dozvěděli, že pokud bychom na Nový rok věž navštívili, můžeme vhodit do speciální schránky svoje novoroční předsevzetí. Lépe se nám pak prý bude plnit a nedopadne tak jako to loňské a předloňské a tak…
My osobně na Ostravskou radnici nezavítáme, máme u nás v Praze jiné novoroční rituály.
Večer se chodíme dívat do Riegrových sadů na ohňostroj a přes den absolvujeme náš rodinný a již tradiční ´novoroční pochod´ Prahou. Nicméně pro všechny ostatní připomínáme, že otevírací doba Vyhlídkové věže ostravské Nové radnice je na Nový rok od 12.00 do 17.00 hodin. A našemu odmítnutí nezabránilo dokonce ani sdělení, že dole na pobočce Ostravského informačního servisu si budeme moci vyrobit vlastní PF s ostravskými fotografiemi, opatřenou unikátním poštovním razítkem věže. A ani to, že se dozvíme plno informací o obyčejích a tradicích, kterými lidé oslavují Nový rok na Ostravsku i ve světě.
Ale i tak vřelý dík za pozvání…
I když pobyt na vyhlídkové terase není omezen časem, náš byl. Museli jsme naši věžní vílu i celou Ostravu z nebeské báně opustit a sestoupit zpátky na zem. Obrazně i doslova.
Impozantní interiéry
Cestou z radnice jsme si konečně náležitě začali všímat i impozantních interiérů, které jsme při vstupu nedočkavě vábeni věží, ani nestačili vnímat. Teď jsme jim už pozornost věnovali.
A stálo to za to. I když, musíme – možná trochu kacířsky a asi i trochu pragocentricky - podotknout, že mohutné mramorové vstupní schodiště radnice i architektura vnitřních prostor, stejně jako jejich design, nám dost citelně připomínaly stavbu našeho pražského Národního památníku na Vítkově. Což vůbec není posměšek. Spíš uznání. A koneckonců i logická věc. Obě stavby jsou ve funkcionalistickém slohu, a obě byly postaveny zhruba v téže době (hrubá stavba pražského Památníku vznikla v letech 1929–1933 podle projektu architekta Jana Zázvorky, ostravská radnice se zrodila, jak už řečeno v letech 1925 až 1930). Není divu, že ostravská Nová radnice je dnes nejen místem zasedání úřadů, jak se na radnici 3. největšího města v republice sluší a patří, ale také turisticky vyhledávanou destinací. Jako například námi.
V budově kromě úřednictva sídlí i Informační středisko. Nabízí vkusně a nevtíravě
originální suvenýry s logem Ostravy, knihy o Ostravě, ale třeba i vstupenky na kulturní a sportovní akce a občerstvení. Prodávají tam mapy, pohledy Ostravy a všelijaké balíčky zážitků. Dají se tam dokonce koupit i dálniční známky ČR, Slovenska a Rakouska. Je tam důvěryhodná směnárna a prý bez poplatku.
Pokud chceme jakékoli jiné služby jako třeba individuální prohlídky s výkladem v různých řečech, je lepší se objednat předem (tel. 599 443 096 či e-mailem vez@ostravainfo.cz).
My dodáváme, že Vyhlídková věž Nové radnice je bezbariérová a bezbariérový vstup s obsluhou najdete na pravé straně od hlavního vchodu. S otevřením vozíčkářům pomůže vrátný po přivolání zvonkem. A zvonek je na levé straně dveří, v optimální výšce 106 cm.
Loučil se s námi sám ostravský Ikaros
Dominantou umístěnou na Prokešovo náměstí před budovou Nové radnice je mohutná socha. Socha Ikara, dílo pražského akademického sochaře Františka Štorka, jež je tu nainstalováno od roku 1999. Váží 7 tun a je to třetí největší bronzová plastika v ČR. A proč, že zrovna Ikaros? Protože má - po vzoru známé báje - symbolizovat vzlety a pády samotné Ostravy. Není bez zajímavosti, že původně měl být na tomto samém místě vztyčen Masarykův pomník. T. G. M. sice Ostravu navštívil právě v den otevření radnice (28. 10. 1930) a setkal se i se starostou Prokešem, ale takto je to i podle nás na www.www-kulturaok-eu.cz přece jen originálnější. Zjistili jsme, že fontána, která sochu dotváří, spotřebuje 7 000 litrů vody za den, a že je v provozu od 15. 4. do 31. 10., pokud to dovolí povětrnostní podmínky.
A nakonec Koníček- Horníček
Tak jsme si pojmenovali pro sebe další sochu, která nás upoutala před Novou radnicí.
Je to socha ´koníka´, která je umístěna na kruhovém objezdu před Novou radnicí. Stvořili ji mladí umělečtí kováři. Po svém vzniku byla socha umístěna pár měsíců před Domem kultury města Ostravy, a to v rámci sympozia střední umělecké školy Ave Art. Po té byla instalována tam, kde je nyní. Ostravská veřejnost o tomto umístění vede dodnes spory. Je to kontroverzní téma. Ve hře jsou obvyklé atributy naší doby a reality současnosti. Umístění bez výběrového řízení. Což je prý pro Ostravu, ale my v Praze víme, že nejen pro ni, typické, a to už od 90. let.
Netroufáme si hodnotit vhodnost či nevhodnost umístění, stejně jako kvalitu či nekvalitu sochy jako takové. Nejsme Ostraváci a nestali jsme se jimi pochopitelně ani po tom našem intenzivním týdenním pobytu. Ale sami za sebe můžeme říci, že se nám socha moc líbila, že je výstižná, že v sobě slučuje dávnou historii, kdy těmito místy vedla obchodní stezka od Baltu ke Středozemnímu moři a zpět. Probíhala po ní kulturní i řemeslná spojnice budoucí Evropy. A tu odřeli právě formanští koně táhnoucí vozy se zbožím tam i zpět. Současně však symbolizuje i novodobou historii Ostravy – hornictví a dřinu, kterou zase odskákali nejen lidé, ale i koně. Ti důlní zejména. Takže nám se Koníček-Horníček líbil a držíme mu palce, ať ty věčné spory ustojí. Už proto, že jsme také Koníčkovi…
Ostravská Nová radnice a vyhlídková věž 
Otevřeno celoročně: od prosince do února 9 až 17, od března do listopadu 9:00 až 19:00.
Cena prohlídky: 50 Kč pro dospělé, 40 Kč pro děti, studenty a důchodce.
702 00 Ostrava
Prokešovo náměstí 1803/8
GPS: 49.841675, 18.291581
tel.: +420 599 443 096
e-mail: vez@ostravainfo.cz
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková