Vojtěch Vlk: COEXIST? aneb když bohužel platí, že šaty dělají (charakter) člověka?!
Galerie 1 – Praha
8. – 31. 1. 2016
Na vernisáži nové výstavy v Galerii 1, tentokráte výstavy fotografií ´COEXIST?´ (z angl. slova ´co-exist´= současně existovat), jsme zhlédli osobně autora Vojtěcha Vlka (rodáka z Třebíče) a jeho zhruba 100 fotografií , které jsou jakýmsi průřezem autorovou tvorbou na toto téma a jež přinášejí autorův pohled na diverzitu lidské bytosti v současném světě. A název výstavy Coexist? Ten vyjadřuje otázku, na kterou výstava odpověď však nedává, otázku, jak a zda dokážeme všichni lidé různých náboženství vedle sebe existovat tak, abychom byli schopni řešit mezi námi vznikající konflikty? Výstavu kromě starosty Prahy 1 Oldřich Lomeckého zahájila kurátorka MgA. Marie Vítková.
Autor zde vystavil své 4 cykly, které vznikly při jeho cestách po světě na nelehké pouti k získání zajímavých, mnohdy i dojímavých fotografií : ´Misionáři v Praze´, ´ Na březích řeky Gangy ´, ´Velikonoce v Andalusii/Semona Santa ´a´ Family of Man/ Bezalel Academy v Jeruzalémě.´ Ke každému cyklu si v Galerii 1 můžeme přečíst textík s vysvětlením, proč ten který cyklus vznikl.
K cyklu Semona Santa se vyjářil Josef Moucha (výběr): „Přestože se Vlkovy fotografie svých tajemství nikdy úplně nevzdají, jak jejich spirituálnímu rozměru ostatně přísluší, spolupráci adresátů rozhodně přivítají. Sám o sobě neviditelný vnitřní pulz duchovního života naznačuje Vojtěch Vlk pomocí jeho navenek směřujících symbolů. Viz třeba roucha halicí okázalost procesí křesťanských bratrstev v sérii Velikonoce v Andalusii. Během Svatého týdne nabízejí jejich příslušníci okolí zejména oči, pojítka světa vnitřního a vnějšího.“
O co autorovi také jde?
Jde vlastně o to, že svými černobílými i barevnými portrétními fotografiemi Vlk (kde je podle Vlkových slov zobrazena jen jedna žena, ale kde?) dokazuje, že změnou třeba nějakého jen jediného prvku v našem oblečení, klobouku či pokrývky hlavy lze změnit naši tvář, v důsledku čehož pak daného člověka nahlížíme úplně jinak. A dále autora zajímá, jak bychom měli vytvářet mezilidské vztahy a řešit konflikty, protože je to v současné době téma velmi aktuální?!
Dáme slovo kurátorce:
„Autor si vybírá především témata, která otevírají otázku lidské identity a zakotvení člověka v chaosu současné společnosti. Jak napovídají některé z předcházejících fotografických cyklů, Vojtěch Vlk zkoumá lidskou bytost do hloubky a záměrně vybírá pro svou tvorbu místa, která jsou duchovně živá. Bádání začíná u sebe samého, následně expanduje za hranice Evropy.
- Téma Identity a lidského soužití inicioval již v roce 1998 sérií autoportrétů, vytvořených během studijního pobytu na Bezalel Academy v Jeruzalémě. V rámci projektu se soustředil na otázku, kolik tváří může navenek projevit jediný člověk a jak málo stačí k docílení manipulace cizího mínění.
- Na otázku vnitřního života a jeho projevu zas jiným způsobem nazírá v souboru´Misionáři v Praze´, který zachycuje portréty zahraničních představitelů různých náboženství v pražském prostředí. Během portrétování ozařoval fotograf své modely světlem ve tvaru symbolu jejich víry.
- V roce 2014 autor své své téma rozpracovává i v nejrozsáhlejší sérii nazvané ´Na březích řeky Gangy´. Zde se jedná o velkoformátové portréty tzv. svatých mužů – Sádhuáů v Indickém Váranasí.
- Prozatím poslední cestu za tématem religiozity podnikl Vojtěch Vlk do Španělska, kde se zaměřil na tradice procesí křesťanských bratrstev během Svatého týdne (Semana Santa) o Velikonocích v Andalusii.
Tvář, identita a duchovní život člověka je hlavní linií výstavy s názvem COEXIST?. Samotný název napovídá, že série portrétů Vojtěcha Vlka představuje neustále se rozvíjející mozaiku lidského bytí, kdy tvář odráží hru vnitřního života. Přiblížením rozmanitosti se autor pokouší narušovat zažité xenofobní stereotypy a zjednodušený pohled na věc.“ (MgA Marie Vítková)
Vojtěch Vlk
- studium ateliéru fotografie na Vysoké škole umělecko-průmyslové
- absolvent několika stáží v Kanadě, Vídni a v Izraeli
- kromě portrétů fotografuje módu, architekturu i design
- rád cestuje, kde vznikají jeho reportážní fotografie, často zaměřené na duchovní témata
„Duchovní témata mě zajímají od malička, protože si sám uvědomuji, jak nepatrným zrníčkem písku v moři jsme já. To, co nás přesahuje, mě fascinuje, snažím se tomu přijít na kloub a čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že je všechno možná jinak a že je to větší tajemství, než bychom si mohli myslet,“
svěřil se Vojtěch Vlk
Kurátorka: MgA Marie Vítková
Malá odbočka autorky:
A přesto si musíme na www.www-kulturaok-eu.czv připustit, že se každý z nás oblékáme právě tak, abychom se ve svém oděvu cítili co nejlépe, že?! Již malé děti a zejména puberťáci odmítají mnohé, co jim rodiče vnucují k oblečení… odmítání určitého oděvu může být totiž i formou jakési revolty dětí vůči rodičům, a tak přijatý model oblečení je jejich jistým druhem sebevyjádření se.
A naše známé ´šaty dělaj člověka, je to pravda odvěká´ bohužel platí stále. Rozpoznáme tak snadněji, kdo může čím být, a proč se tak obléká (např. lékař v nemocnici by neměl chodit ve v černém jako kominík, to bychom asi moc k němu tu důvěru neměli, že?), dále podle oděvu poznáme snadněji motorkáře, atp. či kdo je asi jakého náboženství, jaké profese (řezník určitě nebude vypadat jako manažer, i když je možné že v budoucnu se to může stát, protože to záleží vždy na vývoji technologií), atd. A pokud jde o mezilidské vtztahy, pak nám asi nezbude nic jiného, než si nejdříve vyřešit ty své sami mezi sebou, jinak totiž platí: "Když se dva perou, třetí se směje." (Ing. O. K.)
110 00 Praha 1
Štěpánská 47
Máme otevřeno:
úterý - pátek 10.00 – 12.00/13.00 – 18.00 hodin
sobota: 10.00 -14.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 79 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková