Úvod > Vojtěch Kovařík na Kampě aneb něco jiného je vidět obraz na fotce, mnohem jiné je před ním v úctě stanout

Vojtěch Kovařík na Kampě aneb něco jiného je vidět obraz na fotce, mnohem jiné je před ním v úctě stanout

16.06.2024 13:42

Vojtěch Kovařík

Od linií k hmotě

8. 6. – 8. 9. 2024

Museum Kampa

„Letošní program Musea Kampa je ve znamení malby.

Rok jsme zahájili průřezovou výstavou Michaele Rittsteina, pak následovala výstava evropské malby generace dnešních čtyřicátníků Preparing for Darkness a

dvojvýstava Jana Merty a Petra Veselého.

Vojtěch Kovařík,

který se ve světě těší pozornosti jako žádný malíř za posledních několik desetiletí,

tuto sérii vhodně korunuje.“

ředitel Musea Kampa Jan Smetana

Museum Kampa připravilo reprezentativní výstavu třicetiletého

malíře a sochaře Vojtěcha Kovaříka,

který je jedním z mezinárodně nejúspěšnějších současných českých umělců.

Má za sebou výstavy v Paříži, New Yorku či Sao Paulu,

v České republice je však téměř neznámý.

Před pěti lety získal Cenu kritiky za mladou malbu, ale

takto velkou samostatnou výstavu však v Praze ještě neměl…

Není nad komentovanou prohlídku v Museu Kampa

Ne vždy se nám za www.www-kulturaok-eu.cz zdaří být všude a už vůbec ne vždy na zahájení výstavy, které není jenom pouhým otevřením další z akcí nějakého výstavního plánu.

Zahájení výstavy, vedené formou komentované prohlídky, kterou koná autor, nebo spolutvůrce výstavy - kurátor, je o něčem jiném. A děje–li se to v Museu Kampa, není předem pochyb, že účastník absolvuje ne, jen vemlouvání pocitu, jaký by z výstavy měl mít, ale fundované divácké minimum, srovnatelné s přednáškou na AMU. A to bez podsouvání důvodů, proč se mu vystavená díla mají líbit. Vždy se tu setká s kvalifikovaným zasvěcením do „nitra umělcovy duše“, do všeho podstatného, co do vystavených děl autor vložil, co nám svými díly mínil sdělit a co jej k tomu vedlo. Ale pak … pak už je dán divákovi prostor pro vlastní názor, osobní prožitek a hlavně, pro vlastní souznění či případnou polemiku. Ceníme si proto komentovaných prohlídek při zahájeních výstav v Museu Kampa.

Co jsme zachytili z přednášky kurátorky výstavy

Kurátorka výstavy, paní Martina Vítková, nám především zcela upřímně potvrdila to, co vždy pocítíme i my na každé výstavě, že reprodukce obrazu na jakémkoli mediu, je něco jiného, než stanout před obrazem, tváří v tvář a nechat dílo, aby s námi navázalo kontakt. Což pro obří obrazy Vojtěcha Kovaříka platí dvojnásob…

Navíc nám autor překládá antická témata. Ta jsou vždy silně emotivní, neboť jejich příběhy jsou zakořeněny v základech naší evropské civilizace. Mýty, jaké na svých obrazech autor evokuje, nejsou sice současné, ale jsou věčné a odkazují na chyby i klady dávné minulosti, jež platí dál a na jejichž základě si - i my dnes - vyváříme mýty nové.

„Antické mýty jsou konstantou evropské kultury.

I když ne všechny příběhy, které Vojtěch zpracovává, bude dnešní divák znát,

monumentalita a klasičnost jeho figur nás přesto dokáží oslovit, neboť

odkazují ke sdíleným archetypům,“

jak řekla kurátorka výstavy Martina Vítková doslova.

Martina Vítková nás také upozornila na některé zajímavé a významné detaily:

Obrazy Vojtěcha Kovaříka nejsou rámované rámem, ale umělcem. Končí tam, kde on to považuje za vhodné.

Pro autora je klíčová pevná linka a barevné hry.

Rozměry jednotlivých obrazů (jeden až 3 x 5 metrů!) je mění v umělecké objekty, jaké vyzní pouze v promyšlené a vzdušné instalaci.

Následně nám Martina Vítková přiblížila i souvztažnosti jednotlivých obrazů ve spojení s dávnými bájemi, jejichž obsah už z dob povinné školní četby většina z nás pozapomněla.

Vojtěch Kovařík byl v projevu střídmější...

… a maličko techničtější. Doplnil, že nejvíce obrazů je vytvořeno technikou kombinující akryl s pískem, nejnovější díla jsou kombinována i s olejem.

Na otázku proč písek, odpověděl, že písek vytváří tu správnou strukturu důležitou pro obraz.

Zajímavá byla i autorova zmínka, že velké obrazy tvoří přímo na plátně bez skic a skici, že si dělá k obrazům malým.

Zachyceno u monumentální sochy na terase Musea Kampa

Ani zde autor neplýtval slovy a nechal na nás - o to víc - působit dílo.

Byla jím impozantní písková socha.

Prozradil jen – skromně – že jde zatím spíše o experiment, že socha je stvořena v záměrně archaické podobě, a že se – jak přiznal – stále ještě se hledá…

Nyní už raději dejme prostor kurátorské zprávě

„Je-li naše cesta předurčena osudem, co znamenají vůle, štěstí, náhoda? Osudovostí se zabývá malíř Vojtěch Kovařík, který aktuální výstavou v Museu Kampa vykročil do třetího rozměru. Hladké malby doprovázejí reliéfy a socha. Cesta autora vede od kresebných linií členících plochu k sochařským hmotám.

Jeho témata jsou univerzální a stojí u základů euroamerické civilizace. Antické mýty, bohové, bohyně, Titáni, héroové a heroiny si podržují svůj význam i ve třetím tisíciletí. Robustními formami přesahují monumentální formáty obrazů. Považujeme je za archetypy, jejichž příběhy a činy slouží od nepaměti k vyznačení hranic či možností našeho vlastního procházení životem a pátrání po smyslu věcí.

Naddimenzovaní hrdinové jsou megalopsychoi, mají veliké duše, jsou to první individuality. Možná proto si je prohlížíme jen průzorem daným rámem plátna, nelze je vidět celistvé. Pod tíhou svých skutků podklesává Sisyfos, zátěží předurčení trpí rozloučení milenci Eros a Psyche. Naplňování osudu souvisí s Heraklovými úkoly. Hned tím prvním bylo skolení nemejského lva. Stejně jako Diův syn získal s kůží lva, do níž se oblékal, velký díl nezranitelnosti, i k malíři přicházejí stále další výzvy, jejichž splnění se zdá nemožné. Redukované prostředí tvoří stylizovaný interiér a středomořská krajina, úrodná i vyprahlá, soumračná nebo jitřní, zátoky, poušť i oázy.

Umělcův přístup je autentický, v jedinečné synkrezi vlivů starověku, modernity a digitální současnosti. Za patnáct století od pádu Říma z antiky čerpalo několik renesancí a klasicistních období. Rozpoznáme monumentální picassovské tvarosloví a formy mexických muralistů Diega Rivery a Josého Clemente Orozca. Kovařík netají obdiv k německé expresi pozdního 20. století, k dílu Georga Baselitze a Markuse Lüpertze. Stejně tak ho zaujaly nové nálezy v Pompejích, podivuhodný Black Room. Přítomnou dobu lze vidět ve webdesignových gradientech, pozvolných přechodech z jedné barvy do druhé. Figury zaujímají sošně zmrazené postoje, zdůrazněné absolutním profilem tváří. S údy postav v objetí, během introspekce nebo surového zápasu autor zachází jako s hmotou, již je možné maximálně transformovat, bez ohledu na anatomické determinanty.“

Martina Vítková, kurátorka výstavy Vojtěcha Kovaříka – Od linií k hmotě

O Vojtěchu Kovaříkovi

· Vojtěch Kovařík se narodil ve Valašském Meziříčí (*1993)

· Žije a pracuje v Brně a v Rožnově pod Radhoštěm.

· Studoval kresbu na Fakultě umění Ostravské univerzity a malbu na Academy of Fine Art ve Varšavě.

· Sochařské školení získal na Střední uměleckoprůmyslové škole Uherské Hradiště.

· V roce 2019 se stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu

· Od roku 2019 intenzivně vystavuje v zahraničí, aktuálně v The Power Station v texaském Dallasu.

· Kovaříkovy obrazy se v posledních pěti letech prosadily na světovém trhu umění.

· Pravidelně se objevují na aukcích v New Yorku, Londýně a Hong Kongu.

· Do sbírek je zakoupily Musée d’art Moderne de la Ville de Paris, Los Angeles County Museum of Art Museum of Art nebo National Gallery of Victoria v Melbourne.

· Výstavu Museum Kampa ve spolupráci s pařížskou galerií Derouillon, která umělce zastupuje.

· Vojtěcha Kovaříka vedle galerie Derouillon v Paříži zastupuje ještě galerie Mendes Wood s pobočkami v Sao Paulo, New Yorku a Bruselu.

· Jeho díla do svých sbírek již zakoupily Musée d’art Moderne de la Ville de Paris, Los Angeles County Museum of Art Museum of Art nebo National Gallery of Victoria v Melbourne.

Díky Museu Kampa je Vojtěch Kovařík konečně v Praze

Úvodem jsme zmínili jednu část přínosu Musea Kampa – divácké minimum – přibližující cenné horizonty naší výtvarné scény, začasté i poněkud pozapomenuté či u nás neznámé, ale hlavně takové, na něž můžeme být právem hrdi.

Dokladem je právě i výstava Vojtěcha Kovaříka Od linií k hmotě, která je opravdu reprezentativním vstupem tohoto našeho - třicetiletého - malíře a sochaře, konečně také už i na naši výstavní scénu.

Důvodem je především nevšímavost našich vrcholných galerijních institucí. Je smutné, že Vojtěch Kovařík, který je dnes jedním z našich mezinárodně nejúspěšnějších současných českých umělců, vystavuje normálně v Paříži, New Yorku či Sao Paulu, ale v České republice je vlastně neznámý. Je to smutné a je to hlavně škoda, kterou teď za ony instituce odčiňuje iniciativně Museum Kampa. Což konec konců odpovídá i odkazu prozíravého ducha paní Medy Mládkové. Zajisté by z toho měla radost a plně by s tím souhlasila.

Připomeňme si, že kurátorka výstavy, Martina Vítková, byla před pěti lety předsedkyní komise pro udělení každoroční „Ceny kritiky za mladou malbu“, jejímž vítězem byl v roce 2019, právě tehdy, pětadvacetiletý malíř a sochař Vojtěch Kovařík (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/a12-rocnik-ceny-kritiky-za-mladou-malbu-2019-aneb-malba-a-jeji-presahy-pro-umelce-do-30-let/).

Martina Vítková si proto jistě byla vědoma, že nám tenhle mimořádný talent uniká - chtě nechtě - do zahraničí, kde ho dovedou náležitě ocenit a přičinila se proto, abychom se o jeho další úspěšné tvůrčí cestě už konečně dozvěděli také my tady u nás.

Výstava nazvaná „Od linií k hmotě“ nám tedy, v Museu Kampa, konečně přináší – a to opravdu exkluzivně - dvě desítky autorových obrazů a sochu. Zdůrazněme, že jde o díla Vojtěchem Kovaříkem vytvořená v posledním půl roce, a speciálně pro jeho výstavu v Museu Kampa. Takže klobouk dolů. Před Museem Kampa, před jeho vedením a samozřejmě i před Vojtěchem Kovaříkem.

Text: Richard Koníček

Foto: Kaiza Luna