Vladislav Mirvald: Konstruktivní variace aneb víme, jak formovat prostor za pomoci vztahů mezi barevnými tóny?!
Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových – Praha
21. 4. – 6. 7. 2015
Na tiskové konferenci k nové výstavy Vladislava Mirvalda, k první autorově retrospektivní výstavě v Praze, byli přítomni usměvavá paní Meda Mládková, Jiří Machalický – kurátor výstavy a Jiří Pospíšil – člen správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových.
Jedná se o první rozsáhlou průřezovou výstavu Vladislava Mirvalda, významného průkopníka geometrické abstrakce na pomezí op-artu. Máme tak možnost ve 2 patrech a v mezipatře Musea zhlédnout úžasnou retrospektivu díla Vladislava Mirvalda z období od 40. do 90. let 20. století. Především nás zaujmou, vůbec neunaví, jeho tušové kresby, zmrzláže, kaňkáže, geometrické oleje na plátně i jeho rané kubistické obrazy, kde to hraje přeedevším černobílou, černou a modrou. Při pohledu na ně máte pocit pohybu...
Co o Co o díle Vladislava Mirvalda nevíme?!
Vizuální umělec Vladislav Mirvald patřil ke generaci nastupující už ve 40. letech, kdy navazoval na progresivní směry počátku 20. století, především na kubismus, jehož principy rozvíjel v komorně laděných obrazech. V 50. letech se věnoval krajině, v níž vyšel z odkazu expresionismu či fauvismu. Její charakter, stavbu i atmosféru dokázal citlivě vystihnout a vracel se k ní i v dalších obdobích. Na počátku 60. let se postupně přikláněl k abstrakci a skutečnost vyjadřoval ve stále jednodušších náznacích. Brzy dospěl ke kaňkáním či zmrzlážím, v nichž se originálním způsobem přiblížil informelu. Později kaňkáže spojoval s písmovými strukturami, čímž se na čas dotkl mezinárodního proudu lettrismu. Ještě před pol. 60. let došel ke konstruktivním kompozicím, ve kterých využíval svou mimořádnou prostorovou představivost, rozvinutou studiem deskriptivní geometrie. V průběhu několika desetiletí pak vytvořil řadu soustředěných cyklů, v nichž vycházel z různých principů, z protínání a prostupování ploch a prostorů či geometrických tvarů.
Pro Vladislava Mirvalda bylo důležité lounské kulturní prostředí, kde se setkal s takovými osobnostmi, jako byli malíři Zdeněk Sýkora, Kamil Linhart, básník Emil Juliš nebo výtvarní teoretici Jan Sekera či Josef Hlaváček, kteří sledovali současné umělecké tendence a stáli spolu s básníkem a výtvarníkem Jiřím Kolářem u zrodu známé Galerie Benedikta Rejta. Dílo Vladislava Mirvalda, inspirované přírodními zákonitostmi, je výrazově i tematicky poměrně široké, i když je v něm kladen důraz na konstruktivní či geometrické variace. (Jiří Machalický)
Zápůjčky pocházejí ze státních institucí jako je Národní galerie v Praze, GASK, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie umění Karlovy Vary a také ze soukromých sbírek.
Vladislav Mirvald – výtvarník, pedagog a fotograf, jehož díla se neprodávala
teprve až ke konci života začínal být žádaným autorem
- narodil se 3. 8. 1921 – Záluží u Mostu
- 1941 – maturita na lounském gymnáziu
- 1941 – 1945: pracuje jako drážní dělník a telegrafista
- 1. pol. 40 let – vytváří kubistické obrazy a surrealistické koláže
- 1945 – 1949 - po skončení války studuje na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství, při ČVUT v Praze spolu se Zdeňkem Sýkorou a Kamilem Linhartem – výtvarná výchova, deskriptivní geometrie
- poté přechází na Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity v Praze (výtvarná výchova, deskriptivní geometrie a modelování) u profesorů Cyrila Boudy, Karla Lidického a Martina Salcmana) – zde získal schopnost, jak formovat prostor za pomoci vztahů mezi barevnými tóny a jak připravit základní koncepci obrazu
v 50. letech se věnoval především krajině
- 1949 – 1953: vyučuje různé předměty v Panenském Týnci a v Peruci
- 1954 – 1960 : působil na lounském gymnáziu
na poč. 60. let v krajinách směřoval k abstrakci
- 1961 -1963: vyučoval na Pedagogickém institutu v Ústí nad Labem, odkud se vrátil na lounské gymnázium, kde působil až do roku 1981
v 1. pol. 60. let vytvářel kaňkáže, zmrzláže, lettristické kaňkáže a první geometrické kresby a obrazy
od pol. 60. let až do konce života rozvíjel možnosti geometrických a konstruktivních kreseb, obrazů a objektů
- nebyl nikdy na volné noze
- 17. 4. 2003 zemřel v Lounech
Víme, co jsou kaňkáže?
V. Mirvald využíval rozpíjení tuše na mokré kladívkové čtvrtce.
Propojoval řád s náhodou.
Nešlo v nich je o volný sled bodů uspořádaných do jakýchsi energických polí,
ale vnášel do nich jemná i ostrá gesta.
Ve svých sériích kaňkáží se blížil ornamentu, jenž však nebyl v jeho době doceňován,
naopak byl pod doznívajícím vlivem meziválečných avantgardních proudů zavrhován…
Víme, co jsou zmrzláže?
V. Mirvald vynesl mokré čtvrtky na mráz, který do nich nechal ´kreslit´..
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková