Vladimír Houdek: Interakce…. Helena Hladilová: Já tam nejdu
Polansky Gallery … Polansky Gallery parter/Praha
14. 1. – 4. 3. 2017
Na vernisáži první části nové prodejní výstavy v Polansky Gallery, výstavy Vladimíra Houdka ´Interakce´, jsme se mohli seznámit s fantaskními, přitom geometricky a opticky klamavě koncipovanými autorovými díly (akryl a kvaš na desce, olej a akryl na plátně).
Mezi působením a skutečností
(úryvek z kurátorského textu: Oliver Zybok)
„Přechody mezi hmotou a senzací od počátku charakterizují díla Vladimíra Houdka. Přestože si udržel svou techniku překrývání více vrstev barvy, a tím i plastičnost svých děl, v poslední době rozšířil nejen svůj slovník geometrických tvarů, nýbrž i paletu barev – od černé a bílé se posunul ke kontrastnějším variantám. Zatímco dosud se stuhy, vějíře, leporela a vruty vznášely na obraze izolovaně, na malbách vzniklých za poslední rok jsou tyto tvary komplexnější, překrývají se a vytvářejí nové, jim nadřazené, komplexní struktury.
Monochromatické pozadí bývá stále častěji nahrazováno rastrem například z vypouklých nebo zploštělých kosočtverců a čtverců, připomínajících malby op-artu, například raná díla Bridget Riley. Jejich povrch vytváří optický klam, a o to intenzivněji se pohybuje v rovině prostorové iluze. Promyšleně zvolené barvy tvarových struktur a podkladu jsou vůči sobě v protikladu a ještě zesilují efekt klamu.
Ve středu Houdkova zájmu stojí vzájemné působení tvarů a barev.
Albers pojmenoval svou obsáhlou učebnici o efektu barev Interaction of Color (1963). Kniha se v nemalé míře odráží od poznatků mistrů Bauhausu Johannese Ittena či Vasilije Kandinského. Albers v zásadě rozlišoval mezi skutečností a klamem.
S ohledem na Houdkova díla to znamená:
Skutečnost je, že jsou na určitém rastru jeden přes druhý poskládány různobarevné tvary.
Klam je, že hra barev často vytváří dojem, jako by se jednotlivé tvary – pokud si představíme, že obraz má svou hloubku – vznášely v různých vzdálenostech od pozorovatele.
Právě tyto formy bytí barev a tvarů Albers označoval jako ´actual fact´ a ´factual fact´. Cílem rozlišení je podtrhnout, že naše vnímání je podmíněné, tedy podtrhnout fyziologicko-psychologické působení barev v kontextu tvarů.
Naše oko klamu často podlehne, protože hra barev působení mění. Takové kompozice fascinují člověka odedávna, lze mluvit o skutečné radosti z iluze, o níž Vladimír Houdek v jednom rozhovoru zcela všeobecně řekl:
„Lidstvo ve všech dobách tíhlo ke lži.“
Kurátor: Oliver Zybok
Helena Hladilová: Já tam nejdu
Polansky Gallery parter
V Polansky Gallery parteru, v druhé části také prodejní výstavy (v komornějším prostředí), Helena Hladilová vystavila své ručně vyrobené vlněné koberce, barvami vskutku hýřícími, z nichž jeden lze například použít jako závěsný pro věšáky. Autorka využívá každodenní materiály, z nichž vytváří snadno rozpoznatelná prostředí, která však hraničí s tajuplností a neobvyklostí.
Helena Hladilová (* 1983 v Kroměříži)
- žije a pracuje v Itálili
- věnuje se sochařství
- na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně získala bakalářský titul
- v Itálii absolvovala magisterský studijní program na AVU v Carraře v ateliéru sochařství
- 2016: vystavovala ve Veletržním paláci NG v Praze (součást expozice Velkorysost: Umění obdarovat)
Kurátorka: Christina Gigliotti
170 00 Praha7
Veletržní 45
Máme otevřeno: středa – sobota: 14.00 – 19.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková