VIZE aneb proč se ptáme, jaká bude naše budoucnost či ´vize´ ale televize není...
Galerie Na schodech, Pedf UK - (2. patro zadní schodiště Pedagogické fakulty) - Praha
17. 10. – 17. 11. 2016
Na vernisáži první výstavy v Galerii Na schodech Pedf UK, kde se spojily umělecké síly studentů 2. magisterského ročníku Katedry výtvarné výchovy Pedf UK a studentů doktorandského studia, bylo vskutku příjemně rušno. Výstavu jsme uspořádali u příležitosti 70. výročí založení Pedagogické fakulty UK, za podpory studentského grantu. Studenti se inspirovali akcí benátského Biennale 2015.
Současné moderní umění je vizitkou doby
„Jedním z klíčových kritérií kvality výtvarné výchovy je její provázanost s aktuálními trendy současného umění. K naplnění tohoto kritéria je nezbytně nutná aktivní komunikace studentů katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK se současným uměním. Vzhledem k pluralitě výtvarného projevu a bohaté škále výtvarných technik v široké nabídce tradičních i nových médií neposkytují tematické či monografické výstavy, které naší kulturní veřejnosti nabízejí české galerie a muzea výtvarného umění, možnost nahmatat puls aktuálního výtvarného projevu jako vizuální výpovědi doby.
Tuto šanci nabízejí jen dvě velkolepé evropské přehlídky současného světového výtvarného umění: benátské Biennale a kasselská Documenta. Proto katedra výtvarné výchovy pořádá každé dva roky pětidenní studijní zájezd na la Biennale di Venezia.
Máme zkušenosti dvou desetiletí, které nám jednoznačně potvrzují nezbytnost neustálého kontaktu se „žhavou přítomností“ výtvarného života. Verbální informace ani reprodukce vybraných děl nemohou v žádném případě „suplovat“ přímý osobní kontakt spojený s procesem bezprostřední komunikace.
V peripetiích zmíněných dvou desetiletí zájezdů na benátské Biennale jsme hledali různé možnosti zpětné vazby, aby zážitky, dojmy a zkušenosti nevyprahly, aby znovu ožily v celkovém obrazu závěrečné syntézy. V 1. fázi převažovaly různé podoby verbálních reflexí od seminárních prací přes emocionálnější eseje, zpracování vizuální dokumentace statické (fotografie) i dynamické (videa) apod. V 2. fázi jsme postupně přecházeli k tvůrčím reflexím, vycházejícím z osobní inspirace studentů.
Zásadní zlom nastal po posledním ročníku Biennale roku 2015
Svou roli zde sehrál i hřejivý pocit, že nezastupitelnou roli přehlídek současného umění na formování osobnosti budoucích učitelek a učitelů výtvarné výchovy ocenilo i vedení Pedagogické fakulty finančním příspěvkem 3000 Kč na studenta, čímž jednoznačně potvrdilo studijní zaměření zájezdu. Důsledkem bylo klíčové rozhodnutí.
Počínaje ročníkem 2017 bude pro studenty katedry výtvarné výchovy povinná účast alespoň na jednom ročníku benátského Biennale během studia.
Daleko důležitější však byla vnitřní potřeba studentů - a to jak studentů prezenčního, tak i doktorského studia – tvůrčím způsobem se vyrovnat s širokou škálou podnětů, které jim benátské přehlídka současného umění nabídla.
Výsledkem je výstava, za jejíž originální koncepci dostali její autorky a autoři studentský grant k 70. výročí Pedagogické fakulty a která je, podle mého názoru, naprosto přesvědčivým důkazem, že peníze skutečně nebyly vynaloženy nadarmo. O tom se můžete přesvědčit na vlastní oči. “
(Doc. PhDr. Jaroslav Bláha, Ph.D.)
Vystavující
Konvalinková Olga (Nejistota), Leisnerová Hana, Mele Valentino, Nosková Klára, Plíhalová Monika, Samková Barbora, Zawadská Kamila a studenti doktorského studia
Budoucnost probouzí otázky u každého z nás
"Budoucnost probouzí otázky. Někdo si myslí, že vidí jasně, co bude, zatímco pohled jiného zůstává rozostřený. Někteří doufají v lepší zítřky, další se smiřují s koncem. Svou představu o budoucnu má zkrátka každý. A právě rozličné vize daly vzniknout výstavě studentů Katedry výtvarné výchovy. Prostřednictvím individuálních prací i společné instalace odhalujeme diváku úvahy o směřování světa a nás samotných.
Biennale di Venezia stálo na počátku a přineslo mnoho inspirace. Už samotné téma loňské světové přehlídky současného umění s drobnými změnami opakujeme.
Název „All the Worldʼs Futures“ je zjednodušen na „VIZE“, odkaz k budoucnosti však zůstává patrný. Benátské pavilony ukázaly návštěvníkům rozmanitost možností uměleckého vyjádření. Každému vystavenému objektu vtiskl jeho tvůrce zcela osobitý ráz. Individualita umělce byla prosazena napříč všemi výstavními sály. Studentské práce navazují na Biennale ve stejném duchu. Ačkoliv mezi vystavujícími v Benátkách nalézáme silné inspirační zdroje jako je například Ricardo Brey, herman de vries, Ji Dachun, Dahn Vo či Bruce Nauman, své vzory nekopírujeme na úkor vlastních představ. Vystavené objekty jsou výsledkem individuálních reflexí a vycházejí z osobních postojů.
Hledali jsme způsob, jak jednotlivé práce, působící jako fragmenty skutečnosti, propojit v jeden celek. I zde sehrála roli benátská inspirace. Velkolepost většiny instalací i silné zastoupení práce s textem ovlivnily podobu naší VIZE. Pro prostory schodiště jsme zvolili kombinaci slov, jež se vznáší ve vzduchoprázdnu. Změť slov, změť myšlenek, změť vizí jako jeden pohled na budoucnost plnou otazníků.
Jazyk je mocný prostředek a pomohl nám slovní hříčkou. VIZE nebo VIZ E? Brzy jsme si všimli, jak trefná jsou slova začínající na písmeno „e“. Evoluce, emancipace nebo expanze jsou jen jejich některými zástupci. S nádechem cizích slov působí hesla vznešeně. Jako by najednou byla hodna diskuzí o vzdálené budoucnosti.
Co přinese zítřek, neznáme, sny a představy však zůstávají a vybízejí umělce k reakcím. O tom jsme se mohli přesvědčit už na benátském Biennale. Důkaz lze ale nalézt i v skromnějším prostředí, na schodech Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, mezi studenty, kteří přichystali výstavu VIZE. "
(text: Monika Plíhalová)
116 39 Praha 1 – Nové Město
Magdalény Rettigové 47/4
Akvarijní rybka také neví, co bude? A ví-li, neřekne...
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková