Violette aneb proč jsem milovala ty, kteří se katany mými stali?!
Byli jsme pozváni na novinářskou projekci filmu Violette. Odešli jsme z projekce mírně deprimovaní, ale šťastní, že jsme 
mohli nakouknout aspoň trošku do zákulisí francouzských spisovatelek Violette Leducové a Simone de Beauvoirové (autorka bestselleru Druhé pohlaví).
Francouzský režisér, scénárista a herec Martin Provost se zapsal do hlubšího povědomí diváků svým v pořadí třetím filmem Séraphine. Příběh nevinné, čisté a upřímné dívky, která se díky svému výjimečnému talentu dostane do víru ´„velkého světa´, který ji pomalu ale jistě začne pohlcovat, je až znepokojivým odrazem života Violette Leducové. Jakoby Séraphine a Violette byly sestry.
Violette Leducová se narodila na počátku minulého století jako nemanželské dítě. Dívka, která celé dětství trpěla nízkým sebevědomím, se utíkala do světa literatury, který jí skýtal jistou útěchu a možnost seberealizace. V poválečném Saint-Germaindes-Prés potkává Violette Simone de Beauvoirovou, slavnou spisovatelku a feministickou ikonu, ke které Violette zahoří, žel, neopětovanou láskou. Nicméně díky Simone a podpoře Maurice Sachse se z nemilované a přehlížené dívky stává uznávaná a obdivovaná spisovatelka, jež ovlivnila další generace autorů. Violettina autobiografie La Bâtarde (1964) se pak stala doslova bestsellerem.
Nadšené kritiky filmu Violette nešetří chválou pro Emmanuelle Devosovou, která dodala hlavní postavě upřímnost, otevřenost a bezbřehé charisma. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Haifě byl v roce 2013 snímek oceněn cenou Zvláštního uznání a na Cinemanii získal Cenu diváků. (oficiální text distributora)
Smrtelný hřích ženy je narodit se ošklivá
„Za krásnou ženou se muži na ulici otáčejí, protože je krásná, a za ošklivou, protože je ošklivá, “ uvádí film mladičká Violette, podle svých představ si myslíc, že je ošklivá. Možná podle francouzských měřítek Francouzů i Francouzek, ale postupně si to jako diváci dvouhodinového filmu už vůbec nemyslíme…
Proč žijeme na venkově?
Octneme se v době II. světové války na francouzském venkově. A proč? Protože ve městech a v Paříži není dostatek jídla, a na venkově se dá jídlo naopak sehnat a dá se s jídlem jít na černý trh, a dá se z prodeje potravin trochu obstojněji žít, i za cenu, že nás po lesích pronásleduje policie.
Film jsme rozdělili do několika oddílů, podle názvů mužů a ženy, kteří zasáhli do osudu ubohé Violette. Proč ubohé?
I. Maurice
Její manžel Maurice s ní se sice oženil, ale je homosexuál, nepříliš dobrý pisálek a nemiluje pro něj prý dotěrnou Violette, kt
erá je ještě navíc žena hysterická a ošklivá. Ale ona není. Ona jen Maurice miluje…ale marně …Maurice volí řešení, které ho nakonec zničí…odejde do války, ale ještě než je všemu jejich vztahu konec, doporučí Violette, aby raději vzala papír a pero a něco psala…
II. Simone 
Violette objeví v sobě vášeň pro psaní, a vyplivne na papír své dětství, svá traumata s matkou, která ji nikdy za ruku nevzala. Např. při přecházení ulice ji matka tahala za rukáv, za límec, ale nikdy ji nepohladila… protože byla dítě nechtěné…a v tu dobu takové dítě považováno za bastarda – parchanta.
A tak se smutkem vnímáme, jak Violette vysloveně vychutnává, dojde-li ke kontaktu jejích rukou někým, kdo je jí sympatický, vypadá to nakonec jako jakási milostná předehra…
Po odchodu z venkova, kdy skončila válka, se Violette vrací do svého pařížského kutlochu a dopíše svou knihu. Najde si v té době slavnou spisovatelku Simone de Beauvoirovou a naváže s ní spolupráci na vydání své knihy…a pak už to má rychlý spád…Simone de Beauvoirová má svůj života a podivínská, do ní zamilovaná, Violette jí moc nevoní…ale Violette na její spisovatelské dráze upřímně podporuje… i v době Violettiny náhlé nemoci…
III. Jean - IV. Jacques
Sledujeme osobitosti zvučných jmen jako jsou Albert Camus, Sartre, Jacques Guérine (voňavkář –miliardář D´Orsey). Po válce se Francie nachází ve stavu hlubokých změn. Zejména kniha Druhé pohlaví od Simone de Beauvoirové vzbudila rozruch. A Violette? Píše další knihy – vzpomínky na svůj první sex s Isabellou v internátě, na svůj potrat…její knihy jsou považovány za eroticky vitální...
„Mužský úd mít v ženské ruce? Je to přece ale kořen světa.“ Violette
...odvážné, překrásně stylizované, básnivě… I když je velmi citlivá Violette stále bez opětované lásky, brala by ženskou či mužskou lásku, jen aby nebyla pořád sama…ale nemá šanci…hlavně je Violette vyhladovělá ze skutečného hladu, nemá co jíst, její knihy se nepříliš moc prodávají, trvá to trošku déle, než se stane slavnou spisovatelkou…a než najde sponzora….názvy jejích knih jsou jednoduché … ale trefné
„Vás zraňuje úplně všechno,“, Simone de Beuavoirová řekla smutné Violette
Naopak se do Violettina života vetře opět její dosud nemilovaná matka, která jí v dětství stále srážela sebevědomí, se kterou však brzy začneme sympatizovat, protože i když je stará, je se svým ženským údělem trpně smířená, stále se chová jako žena…(„nikdy se nic nezmění..“).
V té době do roku 1964 francouzská žena byla bezprávná, francouzské ženy nesměly bez povolení manžela pracovat, nesměly mít svůj bankovní účet…no, nevěřili jsme tomu na www.www-kulturaok-eu.cz...
A tak buditelská literární činnost francouzských spisovatelek našla nakonec své ovoce, když nakonec zákonem v roce 1964 byla francouzským ženám přiznána práva, která dosud náležela jen francouzským mužům….
Spása skrze literaturu
Violette těžce zkoušená osudem, po těžké své nemoci, se nakonec rozhodne žít v Provence…a proč? To už je jen na nás, kdo na film půjdeme! Výkon herečky Emmanuelle Devos je vskutku grandiózní...z mužských rolí nás nezaujal nikdo ze všech těch filmových ješitů ...
A Violette Leducová?! Zemřela 28. 5. 1972, ve věku 65 let, poté zemřela její matka.
„Její tvorba byla odvážná a stala se inspirací pro mnoho generací spisovatelů.”
https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=kC13KPbItGA#t=0
Originální titul: Violette
Země původu: Francie, Belgie, 2014
Režie: Martin Provost
Hrají: Emmanuelle Devos, Sandrine Kiberlain, Olivier Gourmet, Catherine Hiegel, Jacques Bonnaffé
Scénář: Martin Provost, Marc Abdelnour, René de Ceccatty
Kamera: Yves Cape
Hudba: Hugues Tabar-Nouval
Střih: Ludo Troch
Francouzská verze, české titulky
Stopáž: 139 minut
Žánr: biografický, drama
Premiéra: 26. 2. 2015
Přístupnost: nevhodné do 15 let
DIstributor: Film Europe
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: Film Europe