Venkovní dlažba z kamene aneb když si můžeme na cestu i svítit!
Venkovní dlažba z kamene aneb když si můžeme na cestu i svítit!
Jak se bezpečně dostaneme z ulice přes zahradu do našeho domu suchou a čistou nohou? Rozhodneme-li se, že na přístupové cesty položíme venkovní dlažbu, můžeme si vybrat materiál takový, aby nám vydržel po delší dobu, či dokonce po celý náš život.
Rozhodneme-li se pro přírodní kámen, který je, i přes vznik řady nových materiálů, nadále unikátem, pak se nemusíme bát, že bychom měli být v našich nejnáročnějších představách omezováni. Určitě zvolíme dobře, protože řešení zpevnění povrchu, abychom se vyhnuli nebezpečí "smyku" na blátě, kromě provedení, jakými jsou souvislé vybetonované či dokonce vyasfaltované plochy, nabízí s širokými možnostmi - dlažba z kamene. V létě dokáže kámen hřát i chladit a déšť na kámen působí jako očistná a zkrášlující koupel.
Kámen je nejstarší obkladový materiál
Od počátku civilizace jsme se museli spokojit s tím, co nám přinesla příroda. Jedním z dostupných materiálů byl kámen. Za důvěru, kterou jsme mu dali, se nám kámen odměnil svou neomezenou životností. Kámen těžíme, opracováváme a odpad při tom vzniklý různě likvidujeme. Současný kámen díky vývoji technologií a strojů lépe opracováváme. To, co jsme kdysi dělali pracně ručně, zvládneme pomocí dokonalých strojů řízené počítači. Včetně náročného frézování.
Konkurencí kamene je keramika
Mezi velkou konkurenci kamene počítáme keramické dlažbu, jež je levnější a postupně kámen vytlačuje. A přesto v současné době sledujeme stále častější návrat k dlažbě kamenné. A proč? Protože přírodní kámen se nám stále líbí, je to kus neživé přírody.Jaký si vybereme kámen?Vybíráme-li si materiál na venkovní dlažbu, nemusíme postupovat příliš vědecky, spíše se budeme řídit svým estetickým cítěním. Nejvhodnější bude, když se poradíme s odborníkem. Nestačí však, abychom měli pocit, ten kámen se nám líbí a ten chceme, neboť musíme znát i ostatní kvality kamene.
Doplněk našeho domu
Velmi často můžeme v poslední době vidět zámkovou dlažbu, různé druhy keramických venkovních dlaždic, ale i dlažbu žulovou, a jednu z nejoblíbenějších, dlažbu z přírodního pískovce. Krásu přírodního kamene však nedokážeme ničím jiným nahradit, takže záleží-li nám na trvanlivosti a ušlechtilosti kamenného materiálu, pak se jistě rozhodneme pro nějaký druh kamene, kterých je na trhu dostatek. Jestliže si vybíráme kámen a rozhodujeme se, co si dáme na zahradu, do zimní zahrady či na přístupovou cestu, pak bychom měli uvažovat, zda námi vybraný kámen bude elegantní a zároveň účelný. Současně si musíme uvědomit, když upravujeme určitý druh povrchu, zda nám bude sloužit jako pojízdná či pochozí komunikace, nebo jako pobytová a zahradní plocha.
Pojízdná komunikace
Čím vyšší dopravní zatížení, tím více zvyšujeme nárok na otěr a únosnost kamene. Pro pojízdnou komunikaci vybíráme dlažební kostky. Vůbec nevybíráme mramor, zejména kolem bazénu je nebezpečný. Musíme zachovat požadavek protiskluznosti, čili neklouzavosti dlažby, což je u venkovní dlažby požadavek nezbytný a logický, zvláště v souvislosti s novými normami, zejména v okolí bazénů a podobně. Volíme tedy stupeň protiskluznosti přiměřený k našim konkrétním podmínkám a rozhodně se nám nevyplatí používat stupně vyšší, než je nezbytné. Nejběžnější protiskluzovou úpravou je, že povrch otryskáme ocelovou drtí nebo pískem. Novinkou jsou povrchy opalované, které nám nabízejí navíc i snadnou údržbu, protože se na nich nezachycují ani drobné částečky nečistot.
Jak vyzkoušíme povrch dlaždice?
Obvykle zkoušíme hmatem. Připadá nám povrch dostatečně drsný, neklouzavý holou rukou? Vybíráme-li si dlažbu k bazénu, zkusíme si na vzorek kleknout, či sednout, nebo stoupnout bosou nohou. A namočíme-li vzorek, nekloužeme po něm v obuvi, kterou běžně používáme? A nakonec bychom měli vyzkoušet i jak se bude vzorek chovat pod sněhem. Nadrolíme trochu námrazy z ledničky, a začneme se klouzat! Zde můžeme objevit i největší riziko námi vybrané dlažby.
Úprava okolí našeho domu
Při výběru dlažby musíme přihlédnout k charakteru našeho pozemku a materiálům použitých při stavbě našeho domu a dalších objektů v zahradě. Dále se rovněž zamyslíme, jak často budeme z dané plochy odstraňovat sníh, i když mnohdy nedostatečně odstraněný sníh je méně protivný než klouzající povrch s dlouhou dráhou skluzu. Když jsme se konečně rozhodli, nejbližší okolí našeho domu upravíme pomocí dlažby z přírodního kamene. Dlažební materiály z přírodního kamene sluší nejvíce zahradě. Nabízejí se nám tak široké možnosti, jak provádíme zpevňování cest, cestiček a svahů. Protože je to naše soukromé prostranství, nejlépe oceníme nenápadné úpravy od technického charakteru až po úpravy přírodní. Můžeme totiž použít ploché kameny šlapáky, lomový kámen, oblázky a drtě, valouny a balvany, nebo můžeme mít dlažbu se spárami, které prorůstá tráva.
Kouzlo kombinací
Dekorativnosti dlažeb - kruhových, segmentových, mozaikových i páskových obrazců - snadno dosáhneme, když použijeme doplňkové tvary z kamene. Příliš pestrou směsí však vytvoříme povrch, který bude soupeřit s výsadbou zeleně. Klademe důraz nejen na celkovou úpravu dlažby, ale mnohdy o úspěchu rozhodují "detaily", jako je např. způsob provedení spár.
Spáry
Spáry mezi kamennými deskami můžeme mít cementové, nebo je můžeme vysypat kupříkladu směsí písku, substrátu a travního semene pro výplň spár. Vzniklá dlažba je pak nejen nenápadná, ale účelná a vzhledná. Navíc ji můžeme kdykoli rozebrat a slouží nám současně i jako účinná drenáž s nekonečnou životností. Spáry zarostlé trávou jsou kromě toho flexibilní a zejména u venkovských objektů a chalup působí velice sympaticky.Pokud budeme mít cementové spáry, pak každý přírodní štípaný kámen doporučujeme spárovat po spárách, což znamená, že spárovací hmotu nemusíme zbytečně roztírat po ploše kamene. Zabráníme se tím zbytečnému zašpinění kamene. Případné zašpinění sice odstraníme, ale musíme použít odstraňovač cementového nánosu, který je sám o sobě zbytečně drahý a souběžně s odstraněním cementu z povrchu kamene může spáru narušit. Však také říkáme, že firma, která zanechává po spárování povrch kamene čistý, je dobrou firmou s kvalitními řemeslníky. A naopak, špatnou firmu poznáme podle toho, že zdůvodňuje, proč nelze hrubý kámen, který svou neprofesionální prací při spárování zašpinila, dokonale vyčistit. Je to nesmysl, a vyplývá z toho pouze jejich "neumětelství". Spárování je proces, jenž nemůžeme uspěchat. Především bychom neměli spárovat předčasně. Cementové lože by po uložení kamene bychom měli nechat alespoň po dobu jednoho týdne zrát a spáry bychom měli nechat otevřené. Teprve po uplynutí této doby začínáme se spárováním. A stejně tak i vlastní spárování má svou dobu zrání. Proto musíme při použití cementového lože vyčkat s čištěním a impregnací kamene cca 3 - 4 týdny. Až pak kámen v okolí spár definitivně vyčistíme.
Impregnace dlažby
Po uplynutí asi tak dvou dnů můžeme dlažbu v případě potřeby ještě impregnovat. U některých druhů kamene to však neděláme kvůli prodloužení životnosti, ale proto, že tak výrazně snižujeme nasákavost kamene, který je pak mnohem mrazuvzdornější. V neposlední řadě impregnací snižujeme i špinivost povrchu a co je důležité, chráníme tím cementové spáry, které mají přece jen kratší životnost než kámen a jsou tak slabým místem celé dlažby. Impregnací jejich životnost výrazně prodlužujeme.
Grilujeme-li
Máme-li v okolí venkovního ohnišť či zahradního grilu dlažbu, můžeme aplikovat impregnaci proti biologickým olejům a mastnotám, kterou zabráníme tvorbě skvrn nasáknutím oleje.
Schody
Jistou odlišnost od běžného postupu vykazujeme u schodů. Na schody kámen většinou pokládáme do lepicího tmelu. To znamená, že schody jsou betonové, s vůlí pro položení kamene, který lepíme kvalitním, mrazuvzdorným a flexibilním tmelem. Špatně zvoleným lepidlem můžeme - způsobit nevzhledné výkvěty na povrchu kamene. Odstraníme je sice chemicky, ale přidáváme si zbytečnou práci i výdaje, neboť výkvěty jsme zavinili nevhodným lepidlem, které však samo o sobě nemusí být nekvalitní. Jen pro daný případ lepení jsme ho vybrali zcela nevhodně.
Formáty kamenných desek
Kromě nepravidelných formátů si vybíráme z různých pravidelných rozměrů, což nám umožňuje širokou škálu skladebních možností, kterou máme k dispozici. Můžeme si volit z výkresů zpracovaných na počítači, které zřetelně naznačují celkové vyznění pokrytí žádaného prostoru. U nepravidelných formátů musíme rovněž přesně, důkladně a odborně zaměřit pokládané plochy. Proto si, máme -li zájmu o toto provedení, pozveme k nám domů projektanta, který vytvoří výkres spárořezu, z něhož jednoznačně vyplyne plocha, na niž budeme klást desky, včetně jejich přesné spotřeby. Eliminujeme tak nežádoucí prořez a zároveň si můžeme v klidu posoudit navržený rastr celého řešení dřív, než dojde k pokládce. Máme-li námitky, můžeme vše včas změnit.
Vlastnosti kamene
Kámen je krásný na pohled a tento pohled se nám jen tak nezevšední. Navíc je kámen vysoce ekologický a životnímu prostředí neškodící materiál. Dříve jsme ho využívali zejména v místě těžby a ovlivňovali tím regionálně architekturu a stavebnictví. Dnes kámen rozvážíme po celém světě a obohacujeme tak i stavby v zahraničí. Za výhodu kamene považujeme jeho neopakovatelnost. Každý kámen je sám o sobě krásný a žádný není stejný jako druhý. Vzhledem k novým výrobním technologiím, umožňujícím vznik kamenných desek o tloušťce 10 milimetrů, můžeme kámen použít všude.
Barva
Kámen nacházíme v celé barevné škále od bílé až po černou, s žilkami, skvrnami, pruhováním i s nepravidelnou kresbou. Barva kamene závisí na množství minerálů, obsažených v kameni - tj. železo, mangan, titan, kobalt, uran, atd. Podle množství zastoupení jednotlivých prvků a podle jejich vzájemných kombinací je kámen zabarven (např. malachit má díky mědi zelenou barvu).
Struktura
Strukturu kamene můžeme rozlišovat: jemnozrnnou, jemnozrnnou vrstevnatou, jemně až hrubě krystalickou, jemně krystalickou, středně pórovitou, hrubě pórovitou a nepatrně pórovitou.
Druhy přírodního kamene
V přírodě těžíme kámen tvrdý (např. přírodní žula), středně tvrdý (např. mramor, travertin) i měkký (např. pískovec). Kámen označujeme podle místa těžby, např. mrákotínská žula (světle šedá).
* Terazzo
Terazzo poznáme dobře jako klasické terazzo římské s většími spárami a ručním skládáním kamenů v celé ploše. Hlavním znakem historických podlah bylo členění z jednotlivých kusů. Industrializace přináší terazzo se standardními jemnými materiály, sekanými kostkami a bohatým probarvením. V současné době shledáváme, že ornamentika terazza díky řezání i těch nejtvrdších materiálů je neomezená a členění podlahy se stává místem výtvarných příležitostí. Podmínkou je ale dokonalé vybroušení kusů kamene.
* Granit, žulové bloky, černý kámen, čedič, přetavený čedič
Tyto přírodní kameny zařazujeme k dalším možným variantám na výběr. Přetavený čedič navíc velmi dobře využijeme i pod podlahové vytápění, neboť má vysokou tepelnou vodivost a značnou akumulační schopnost.
* Kvarcitové a pískovcové desky
Štípané pískovcové a kvarcitové desky jsou zajímavé tím, že nabízejí rozmanité pastelové barvy a strukturní varianty, včetně velké pevnosti a odolnosti kamene. Postačí, když položíme desky o tloušťce již od 20 milimetrů, a můžeme se bez obav po takové dlažbě projíždět i nákladním autem. Kvarcit (křemenec) je tvrdý přírodní kámen s vlastnostmi obdobnými vlastnostem žuly. Mimořádně praktickou vlastností pískovce je skutečnost, že dešťová voda se mírně nasává do povrchu kamene a díky tomu dochází k nárůstu odpařovací plochy, takže povrch kamene velmi rychle vysychá. Tentýž jev napomáhá i urychlenému zimnímu odtávání sněhu.
Svépomocná pokládka
Pokud pokládku provádíme sami jako amatéři, bude nám chybět nezbytné strojové vybavení. Nicméně i jako amatéři máme možnost zvládnout pokládku svépomocí, máme-li ve výbavě alespoň kvalitní úhlovou brusku, kterou opatříme diamantovým kotoučem, vhodným na daný typ kamene. Ale nedoporučujeme, abychom se vrhali amatérsky na pokládku dlažby, protože nemáme žádnou záruku od dodavatele, jen na kámen jako takový.
Odborník nade vše
Položíme-li dlažbu odborně za pomoci renomované firmy, pak by jimi správně provedená dlažba měla vydržet cokoliv, aniž by vykázala nějaké poškození. A to po řadu generací. Zato veškeré ostatní technologické úkony spojené se svépomocnou pokládkou dlažby, v jejichž důsledku se třeba rozdrolí spáry či odlomí kámen od pokladu, už padají na náš vrub, a to bez náhrady. Včetně všech problémů tím způsobených, neboť šlo jen a jen o naši nedokonalou práci. Proto chceme-li mít kvalitně provedenou dlažbu, vždy se obracíme na firmu, která má se zpracováním a pokládkou kamene víceleté zkušenosti. Firma nám nabídne architektonický návrh až po vlastní položení kamene. Dohodneme se na velikosti kamenných desek, dostaneme informace o "kosmetice" při ošetřování kamene, tedy o využití speciální impregnace, která nám usnadní očistu a prodlužuje životnost spár mezi kameny.
Údržba a správná dilatace dlažby
Předem zdůrazňujeme, že kámen nepotřebuje údržbu. K jeho oživení poslouží v podstatě každý větší liják, který jej dokonale omyje. A pokud dlouho neprší, či máme dojem, že se na kamenný povrch nanesla špína z okolní zahrady, spláchneme ji proudem vody z hadice.
Závěr
Z výše uvedeného plyne, že kvalitní provedení venkovní dlažby není práce, kterou bychom měli uspěchat. Realizace venkovní dlažby z kamene by měla být promyšleným komplexem nejmodernějších technologií, špičkového řemesla a velké míry citu pro přírodninu, jež se do přírody po citlivých úpravách opět vrací, uzpůsobena našim potřebám a přáním. Proto, věnujeme-li venkovní dlažbě pozornost, jaká jí náleží, bude výsledek odpovídat námi vynaložené energii, umu a architektonické kompozici.
Richard Koníček
Foto: internet