Velkorysost. Umění obdarovat aneb když jsme pozvedli pokleslý umělecký vkus obyvatelstva...
Palác Kinských - Praha
5. 2. – 3. 7. 2016
Vše má někde začátek. I historické události, i historie institucí. Často je znám na den přesně. A zpravidla jsou známy i osoby, jež u zrodu stály. I Národní galerie má svůj počátek. V jejím případě se to ví zcela přesně. Bylo to 5. 2. 1796. To tedy znamená jediné, že si letos, v tento den, mohla naše - vskutku národní - instituce připomenout 220. výročí vzniku. A také, že připomněla. A připomíná a připomínat bude. Jak jinak než ´autobiografickou´ výstavou a ´intervencemi´ ve všech 6 výstavních prostorách a hlavně celou řadou akcí, jimž se říká doprovodné, ač v mnoha případech jsou svým obsahem a předmětem téměř nosné…
Autobiografická výstava v paláci Kinských
I připomínky vlastní historie se musejí někde nějak odstartovat. Termín byl jasný - 5. 2. 2016. Jak?! To vyplynulo jako nejlepší z více návrhů. A kde?! To zase určil celkový výstavní plán Národní galerie. Ústředním místem a takříkajíc výchozím bodem celého sledu akcí (vyšla k tomu dokonce přehledná mapka ´postupu´ s kompletním seznamem všech akcí pořádaných NG v rámci oslav 220. výročí) se stal palác Kinských. Odrazovým můstkem pro vše následné je výstava nazvaná ´Velkorysost/Generosity. Umění obdarovat/The Art of Givin´, která je zajímavá svým netradičním pojetím a dá se o ní mluvit jako o autobiografické výstavě 220 let Národní galerie. Ale vezmeme to popořádku…
Historie, jakou nám může závidět téměř celý svět
„Dějiny Národní galerie se začaly psát 5. února 1796 založením Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Její počátky byly skromné – neměla vlastní sbírky a byla odkázána na výpůjčky ze šlechtického majetku. V dalších letech následovalo jen pozvolné získávání vlastních děl – především díky velkorysým darům konkrétních osobností či institucí. A právě ty, představuje výstava Velkorysos,.“ řekl generální ředitel NG Jiří Fajt při zahájení výstavy ´Velkorysost. Umění obdarovat´ v paláci Kinských, jehož jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz zúčastnili. A bez umění obdarovat, štědrosti jedněch, milosrdenství jiných, bez lásky a přátelství si nelze představit vznik žádné sbírky.
Výstava v paláci Kinských je promyšleným výběrem nejvýznamnějších děl.
Každý návštěvník tak má možnost na jednom místě zhlédnout vše, co NG připravila (výstava není velká, spíš komornější, skvěle architektonicky řešená a vhodně situovaná - okny výstavních síní lze hledět na starobylé Staroměstské náměstí, kde se od nepaměti protínaly dějiny státu s kroky osobností národního cítění a umělců).
Na výstavě lze spatřit pohromadě díla Filly, Kupeckého, Picassa, Škréty, Grunda, Toyen...
A proč jsou zde a ilustrují rozmach a přerod původně skromné Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění přes dějinné peripetie až k hrdému obsahu současné Národní galerie?
To je příběh. Zajímavý, poučný, dramatický, krásný. Příběh naší Národní galerie na výstavě v Kinského paláci názorně vyprávějí jednotlivé místnosti. Díky nápadité architektuře výstavy se celou expozicí hadovitě vine základní výstavní panel, který mapuje stručným výkladovým slovem kontext vystavovaných děl. A jsou to pečlivě volená klíčová díla, získaná postupem času do sbírek Národní galerie díky oné zmíněné velkorysosti a hluboce lidskému umění obdarovat. Vystavená díla pocházejí ze sbírek, jež každá, sama o sobě, by stála za samostatnou výstavu, neboť se jedná o tak významné sbírky, jaké vytvořili například Vincenc Kramář, Josef Thomayer či Jiří Kolář a spolu s nimi i desítky dalších velkorysých mecenášů. Jak to ostatně formulují sami kurátoři výstavy v čele s hlavním kurátorem Národní galerie Adamem Budakem, jenž nás v den zahájení osobně celou výstavou provázel a v každé z jednotlivých částí dal navíc slovo jednotlivým kurátorům dané části expozice: „Národní galerie chce tímto způsobem ukázat nezapomenutelné vzory a otevřít kvalitativně novou kapitolu spolupráce veřejné instituce se soukromými sběrateli a filantropy.“
Mnoho tváří velkorysosti
Uplynulých 220 let činí z NG v Praze jednu z nejstarších veřejných sbírek na světě. Letošní připomínky výročí ale nereflektují jen historii, věnují se také přítomnosti a dokonce i budoucnost nejrozsáhlejší umělecké sbírky v Česku. A taková je vlastně i autobiografická výstava Národní galerie - Velkorysost. Umění obdarovat. Jak také uvedl generální ředitel NG Jiří Fait: „Poprvé v historii obsahově propojuje všechny galerijní budovy a sbírky.“
Jak to tenkrát bylo
Naše Národní galerie předběhla v datu vzniku většinu světových galerií. Jedno ale měly všechny sbírky společné. Na počátku byla velkorysost a umění obdarovat. Řada muzeí a galerií – včetně Národní galerie - odvozuje svůj původ od prvního aktu štědrosti a šlechetnosti.
Když v roce 1796 došlo k velkorysému gestu Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách založit Obrazárnu, impulzem pro členy pocházející z řad vlastenecké aristokracie a osvícených intelektuálů, bylo „pozvednout pokleslý umělecký vkus místního obyvatelstva."
Dále se ale vše odvíjelo od štědrosti a velkorysosti těch, kterým tyto pojmy byly vlastní. Proto k dalším významným osobnostem tvořícím sbírky Národní galerie patřili vlastenci jako Vojtěch Lanna, Vincenc Kramář či Lubor Hájek. A jejich řada pokračuje až do dnešních dnů. Proto je tato biografická výstava jakousi reflexí oné velkorysosti a umění obdarovat v průběhu celého 220 let trvajícího historického kontextu. Ale nejen v něm. Jak zaznělo při prohlídce výstavy, „také v kontextu lingvistickém, poetickém i sociálním. A to zdůrazněním faktu, že muzeum je či může být samo o sobě darem (viz. šestice paláců, ve kterých se nalézají sbírky Národní galerie) a sbírky jsou pak sdíleným vlastnictvím nás všech.“
Jak šel čas až do dnešních dnů
Po té, co se 5. 2. 1796 skupina složená z patrioticky zaměřené šlechty a osvíceného měšťanstva rozhodla pozvednout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti a založila Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění, se od skromných počátků – šlechtických výpůjček - pozvolna přešlo k získávání děl prostřednictvím nákupů a darů.
V roce 1918 se navíc ´Obrazárna´ proměnila v Ústřední uměleckou sbírku Československé republiky. Z původního zanícení a velkorysosti zakladatelů Obrazárny se vyvinulo mecenášství uvědomělých podnikatelů (Tomáš Baťa, Emil Škoda, či Ignaz Petschek, který například v roce 1923 financoval nákup dnes už legendárních děl tzv. francouzské sbírky, v níž nechyběli ani tehdy ještě ne tak proslavení Pissaso a Braque), mocných institucí (Živnobanka a další) a samozřejmě i vhodná a účinná spoluúčast státu.
To vše zásadním způsobem přispělo ke vzniku moderní a odborně spravované galerie, jež trvá dodnes.
Jak k tomu řekl generální ředitel Národní galerie Jiří Fait:
„Oslava významného výročí Národní galerie není pouze oslavou historického okamžiku, ale především připomenutím výjimečného odkazu našich předchůdců a zároveň předznamenáním dalšího rozvoje muzea umění 21. století. Československý stát v roce 1923 učinil z dnešního pohledu nesmírné strategické rozhodnutí – nejenže hodnota děl tzv. francouzské sbírky z původních 5 milionů korun mnohonásobně vzrostla, ale nákupem vzrostla především historicko-kulturní hodnota sbírky Národní galerie jako takové. Stejně jako hledalo prvorepublikové Československo vzory ve Francii, měla by dnešní Národní galerie hledat vzory v předních zahraničních institucích vizuální kultury.
Galerie by měla stimulovat zájem o poznání, inspirovat a rozvíjet kreativitu jednotlivců i celé společnosti. Prostředkem k tomu jsou jak umělecké sbírky, tak krátkodobé výstavní projekty, které umožňují zprostředkovat umělecké zážitky překračující hranice. S významným výročím, které Národní galerie příští rok oslaví, chceme veřejnosti připomenout nejen její význam, ale také ukázat, kam chceme, aby dále směřovala.“
Výstavou krok za krokem
Hlavní část výstavy se skládá ze 6 logicky i chronologicky pojatých kapitol představujících jednotlivé pohledy na sbírky Národní galerie. Názvy kapitol zní:
- Šlechetnost otců zakladatelů
- Institucionální štědrost jako princip vzniku sbírek
- Velkorysost dárců a benefaktorů
- Štědrost světa jakožto pramen života
- Láska a soucit ve filosofii a náboženství
- Láska a přátelství jako součást a přesah lidské existence
Už v prologu výstavy nás ohromuje živá obří bílá kytice (bude zvolna uvadat), dar holandského umělce (Van de Roye), jež má být živou a smyslově (včetně čichu) vnímanou protiváhou mrtvým obrazům a dalším exponátům.
Pak objevíme kromě vskutku prvních obrazů věnovaných už při vzniku Obrazárny také různé zakládací listiny a dokumenty. Čeká nás i ukázka typické barokní šlechtické obrazárny a nechybí zde ani mimořádný portrét Petra Brandla. Bez povšimnutí jistě nemineme ukázky sbírek moderního umění, obrazy Georgese Braqueho či Pabla Picassa i jeho kubistickou skulpturu ženské hlavy instalované na dochovaný kubistický sokl navržený pro premiérovou pražskou instalaci v roce 1913 architektem Pavlem Janákem.
Setkáme se s čínskými díly, jejichž sbírka čítající 200 kusů ve vlastnictví Národní galerie je vůbec největším kompletem čínských obrazů vlastněných mimo Čínu. A nepřehlédneme jistě ani obrazy Kubištovy. U obrazů Jakuba Schikanedera si zase připomeneme osobní vazby významných osobností jako byl například profesor MUDr. Josef Thomayer, jehož sbírka obrazů věnovaná NG vyplývala z jeho osobních vztahů s umělci, o které nejen pečoval, ale s nimiž se i přátelil.
Podobné osudy měly i sbírky ušlechtilých dárců Národní galerii, s nimiž NG získala díla Toyen či Jindřicha Štýrského. A tak výstava ´Velkorysost. Umění darovat´ odhaluje mnoho spojitostí a lze na ní spatřit mnoho pozoruhodných děl ze sbírek NG.
Specifikou výstavy je propojení jednotlivých kapitol z Paláce Kinských s jakýmisi ozvěnami této výstavy do prostředí a konceptu všech 6 budov Národní galerie v Praze. To znamená, že v každé z výstavních prostor Národní galerie (Klášter sv. Anežky České, Veletržní palác, Šternberský palác, Salmovský palác, Schwarzenberský palác) tak, jak jsou svým obsahem a svou ideou zaměřeny, nalezne návštěvník určité pokračování výstavy z Paláce Kinských.
Bez zajímavosti není ani ohlas výstavy pro dnešní umělce, kteří pro Národní galerii vytvořili nová díla. Z našich umělců jsou to: Jiří Kovanda, Klára Kristalová či Jaromír Novotný, ze zahraničních Matts Leiderstam, Yoshihiro Suda, Prinz Gholam, Edmund de Waal, Hiroshi Sugimoto.
Místo konání Palác Kinských, doprovodné instalace a další díla stálých expozic – Klášter sv. Anežky České, Veletržní palác, Šternberský palác, Salmovský palác, Schwarzenberský palác
Výstavu připravil hlavní kurátor NG Adam Budak a tým kurátorů: Eva Bendová, Kristýna Brožová, Oldřich Bystřický, Markéta Hánová, Adéla Holubová, Veronika Hulíková, Štěpánka Chlumská, Martina Jandlová, Rea Michalová, Zuzana Novotná, Michaela Pejčochová, Radomíra Sedláková, Petr Šámal, Olga Uhrová, Marcela Vondráčková, Petra Zelenková
Pozor: 220 let za 220 Kč!!!
U příležitosti zahájení oslav zpřístupnila NG od 5. do 7. 2. 2016 všechny své objekty zdarma a připravila návštěvníkům doprovodný program formou komentovaných prohlídek, přednášek a programů pro rodiny.
Po dobu konání výstavy Velkorysost (5. 2. – 3. 7. 2016) bude speciální výroční vstupenka za 220 Kč (snížená 110 Kč), s níž získají návštěvníci možnost navštívit jak výstavu Velkorysost, tak stálé expozice ve všech 6 budovách Národní galerie.
Jednorázový vstup do každé budovy bude možný kdykoli po dobu trvání výstavy.
I v letošním roce také pokračuje projekt Národní galerie a Komerční banky, která umožňuje vstup zdarma do stálých expozic pro děti, mládež a studenty do 26 let.
Výběr z programu 3. – 7. 2. 2016:
5. 2. – 7. 2. 2016
Všechny budovy NG – Praha - VOLNÝ VSTUP do všech expozic a výstav s bohatým doprovodným program (komentované prohlídky, přednášky, čtení, výtvarné herny a dílny)
5. 2. 2016/16.30 hodin: Filozofická fakulta UK, Kulatý stůl s Aj Wej-wejem ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, moderuje Jiří Fajt
5. 2. 2016/19.00 hodin: Veletržní palác - Vernisáž GRAND OPENING 220
Zahajuje Jiří Fajt, Aj Wej-wej, El HadjiSy a Jiří David
Hudební improvizace Petara Introviče
Koncert Vladimíra Mišíka & ETC
Koncert Gorana Bregoviće&Wedding and Funeral Band
Taneční performance El HadjiSy a SE.S.TA Mořská archeologie
Performance Jiří Kovanda: Polibek přes sklo
Heinrich Dunst: A B out A sentenCe
Annie Vigier a FranckApertet: les gensd'Uterpan: Meditation
Roman Ondák: Pasáž
Prinz Gholam: ymages a personnages
6. 2. 2016/11.00 hodin: Veletržní palác - Brunch s El HadjiSym
6. 2. – 7. 2. 2016: Veletržní palác - Dvoudenní workshop pro mládež s El HadjiSym
6. 2. 2016/17.00 hodin: Veletržní palác – Studio Hrdinů , Projekce filmu Aj Wej-wej: Bez omluvy a následná diskuze s umělcem
7. 2. 2016/12.30 hodin: Veletržní palác - Autorská prohlídka Apoteózy s Jiřím Davidem
Kompletní program akcí ke 220. výročí Národní galerie:
https://www.ngprague.cz/userfiles/filemanager/files/grand_opening_program.pdf
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček (s využitím informací z Tiskové zprávy)
Foto: © Ing. Olga Koníčková