Velká Morava a počátky křesťanství/Great Moravia and the Beginnings of Christianity aneb pojďme hledat poklad byzantského kupce!
Císařská konírna Pražského hradu – Praha
17. 4. – 28. 6. 2015
Na pozvání Správy Pražského hradu, které jsme na www.www-kulturaok-eu.cz obdrželi, jsme se 16. dubna 2015 mohli v Císařské konírně Pražského hradu účastnit oficiálního zahájení pozoruhodné mezinárodní putovní výstavy věnované historii Velkomoravské říše a jejím dějinným přesahům.
Znovu po více než 50 letech
Díky stále modernějším metodám výzkumu objevených archeologických nálezů a především díky trpělivé mravenčí práci bezmála 3 generací odborníků mohla být výstava nazvaná Velká Morava a počátky křesťanství připravena. Do Prahy dospěla - obsahově téměř nezměněna - z Brna. Na Pražském hradě v Císařské konírně pobude do 28. června 2015. Po té dojde k jejímu přemístění na Slovensko do prostor bratislavského hradu Devín.
Pamětníci si možná vzpomenou, že podobná výstava už tu byla. Byla a jedná se skutečně o jakési symbolické pokračování obdobné, také putovní a na danou dobu i mimořádně rozsáhlé a kvalitní výstavy, uspořádané v letech 1963 - 68. Tehdy byla nazvána - Velká Morava: Tisíciletá tradice státu.
Současná výstava má ale oproti té minulé jedno velké plus. Věda a technika umožňuje odborníkům zkoumat a hodnotit nálezy zcela jinak, mnohem důkladněji a moderněji. Tím se jim ovšem otevírají i úplně nové souvislosti. Současná výstava je proto oproti té někdejší mnohem propracovanější a daleko více objasňuje. Navíc jí autoři přiřkli i delší časový záběr. Výstava totiž mapuje nejen samu dobu existence Velkomoravské říše, ale také krok za krokem i historii jejího vzniku a posléze zániku, a to včetně reflexí této významné kultury v kulturách okolních.
Téměř 400 let vývoje dokládá 1 400 vesměs unikátních exponátů
Výstava Velká Morava a počátky křesťanství na Pražském hradě nám předkládá ty nejvýznamnější archeologické nálezy z období existence Velké Moravy. Státního útvaru, který v 9. století vznikl především na území dnešní střední Moravy a stal se v té době nepominutelným partnerem i soupeřem všech tehdy existujících významných mocností kolem něj. Pro větší pochopení významu tohoto útvaru v dobovém kontextu ale přibližuje výstava návštěvníkům i proces formování, kulminaci a nakonec postupný pád Velkomoravské říše.
Autoři a kurátoři (Doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., Doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc), spolu s další spolukurátorkou (Mgr. Zdenka Kosarová) výstavu rozčlenili do 6 hlavních tematických celků. Nás v den zahájení výstavou provázel osobně Doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
Prošli jsme si tedy s ním a s jeho komentářem dějiny Velkomoravské říše od počátku jejího formování, zhruba od 7. století do posledních ohlasů jejího doznívání v polovině 10. století. Tuto dějinnou etapu jednoho významného útvaru, přesvědčivě ilustruje téměř 1 400 vystavovaných exponátů. Oproti zmíněné výstavě z 60. let 20. stol. jde ale vesměs o nově objevené předměty a jejich nesrovnatelně dokonalejší a přesnější zařazení.
Malá procházka výstavou
Šestice tematických celků je řazena především chronologicky. Mimo to jsou ale také děleny tematicky a pro lepší orientaci je dokonce každý z celků odlišen vizuálně. Ladění výstavy záměrně není tedy jen suchopárné tradičně muzeální uspořádání.
Instalace a organizace výstavy se snaží zdůraznit nejen historickou roli Velké Moravy, ale také půvab představovaných předmětů, často vyslovených uměleckých a řemeslných artefaktů.
Prostorové členění výstavy dopřává divákovi vždy na určitý čas vnitřně proniknout do představované velkomoravské reality a nic z dalších na něj připravených expozic zbytečně neodpoutává jeho pozornost směrem k novým a novým exponátům. Výstava ho tak nežene zbytečně kupředu, ale oddělením jednotlivých kójí mu dává možnost v jisté intimitě absorbovat to, co je v té které kóji prezentováno.
Výstava je záměrně instalována ultramoderně, a my jsme tak svědky konfrontace současného designu aranžmá se skvosty starými řádově 12 století.
- Každá výstavní kóje má navíc i svůj specifický hudební podkres, který povyšuje působení vystavených předmětů a násobí jejich atmosféru.
Spatříme - mezi mnohým - i ohromující soubory mimořádně honosných velkomoravských šperků – náušnic, gombíků, náhrdelníků a prstenů. A jak jsme se na výstavě dozvěděli, zlato se do Velkomoravské říše dováželo, takže zlaté šperky se tedy vytvářely i přepracováváním cizích výrobků.
- Významná je i kóje věnovaná souborům vojenské výstroje (meče, ostruhy, sekery), nebo precizně řemeslně zpracovaným předmětům vyrobeným až filigránsky z kostí a parohu. A to jak předměty ozdobné, tak třeba i užitkové jako jsou hrací žetony (!). Náš průvodce s obdivem k předkům nám dokonce prozradil, že u mnohých předmětů bychom měli i dnes s tím vším, co máme k dispozici, problém je takhle kvalitně vytvořit a u některých byly dokonce naše moderní pokusy zatím zcela marné.
Pozoruhodné jsou také originály artefaktů objevených ve významných hrobových celcích z velkomoravských center (Staré Město či Mikulčice) prezentované formou transparentní rekonstrukce těchto pohřbů.
- Zajímavou složkou expozice jsou do jednotlivých kójí situované hmotové rekonstrukce modelů vybraných velkomoravských kostelů a objektů z různých míst centrální zóny Velkomoravské říše (Uherské Hradiště – Sady, Břeclav – Pohanska či Mikulčice), které se převážně nedochovaly. Jejich vznik a vytvoření umožnily právě moderní možnosti vědy. Dozvěděli jsme se také, že jsou zhotoveny specifickou technologií pryskyřicových odlitků.
A když už jsme u té moderní vědy ve službách archeologů, nelze nepřipomenout i lákavé a působivé 3D vizualizace archeologických zlatých, kostěných a železných předmětů.
Nedílnou součástí celé výstavy je velkoformátová projekce ´rekonstrukcí´ dávných sakrálních staveb, jejichž pozůstatky nám nečekaně přiblíží také fotografie z leteckého snímkování.
Velká Morava nebyl jen uzavřený útvar
Výstava – jak už bylo řečeno – si klade za cíl provést návštěvníka celou historickou paralelou Velké Moravy. Usiluje ale také o novum, zejména vůči výstavě z let 60., dokumentovat i vliv této významné říše v rámci evropského teritoria. Návštěvníkům je tu prezentováno skoro 1 400 mimořádných archeologických nálezů, jak jsme už řekli. Řada z nich ale nepochází jen z našich institucí a našich zdrojů.
K výstavě přispělo svými zápůjčkami 30 institucí, především samozřejmě z Moravy, ale také z Čech, ze Slovenska a dokonce i z Rakouska a Polska. Neboť tam všude nalézáme stopy Velké Moravy. Ať už zprostředkované, plynoucí ze vzájemných vztahů a ovlivňování, ale i zcela konkrétních kontaktů, dílem způsobených zcela konkrétními fyzickými setkáními a dílem i prostřednictvím válečných půtek, kořistí, zajatců a podobně.
O pokladech včetně pokladu byzantského kupce
Na vlastní oči si na výstavě můžeme prohlédnout některé mimořádně unikátní nálezy v celé šíři. Především to je legendární kolekce z nálezu v kolínském knížecím hrobě, nazývaná a popularizovaná jako tak zvaný ´poklad byzantského kupce´. Nechybí ani skvostné nálezy z hrobu kněžny ze Želének či Staré Kouřimi. Ohromí nás honosné šperky další osobnosti, označované jako princezna sadská. A vůbec poprvé na veřejnosti spatříme neopakovatelný soubor železných předmětů pocházejících z Klášťova a Pružiny.
Jak se ostatně shodují oba autoři výstavy, Doc. Kouřil a Doc. Galuška:
„Mnohé z předmětů, ze starších i nových archeologických výzkumů, jsou národními kulturními památkami a řada z nich nebyla dosud nikdy vystavována.“
Stačí uvést, že na mysli mají především tzv. trezorové velkomoravské stříbrné a zlaté šperky z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., Moravského zemského muzea, Národního muzea v Praze, Slovenského národného múzea, Archeologického ústavu SAV v Nitře, Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně a ze zápůjček dalších našich i zahraničních institucí…
FOTO viz video: Bronzové pozlacené pásové nákončí zdobené skleněnými vložkami/
Mikulčice - Valy - 9. století
A co děti, mají si kde hrát?
Mají. I na děti je pamatováno. V suterénu Císařské konírny, v prostoru u šaten, je vytvořena jakási interaktivní vzdělávací herna s instalovanými dotykovými obrazovkami s tematickým programem. Je jím u dětí a mládeže tak oblíbený žánr - komiks, který názorně a nenásilně přibližuje omladině archeologii jako takovou i způsob života na Velké Moravě. Pozornost jistě upoutá také možnost, kterou návštěvníkům, malým i velkým, nabízí ražba vlastních mincí. Pro zvídavé vědátory je tu nachystán tzv. badatelský list označený jako „Můj deník z cesty po Velké Moravě“. Součástí výstavy bude i velkolepý katalog.
Velká Morava a počátky křesťanství
Výstavní prostor: Císařská konírna Pražského hradu
Termín výstavy: 17. dubna – 28. června 2015
Máme otevřeno denně: 10.00 – 18.00 hodin
Námět výstavy: Doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. a Doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
Kurátoři výstavy: doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. a Mgr. Zdenka Kosarová
Výstavu pořádá Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. a Moravské zemské muzeum ve spolupráci se Správou Pražského hradu.
Výstava je financována v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury ČR (Projekt Velká Morava a 1150 let křesťanství ve středu Evropy, 2012 - 2015), kde hlavním řešitelem je Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. a partnerem Moravské zemské muzeum.
Web stránky projektu: https://iabrno.cz/velkamorava/NAKI_home.html
Zajímavosti o připravované výstavě lze nalézt na FB stránkách
https://www.facebook.com/VelkaMoravaAPocatkyKrestanstvi
Hodnocení: 90 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková
