Úvod > Ve SmetanaQ Gallery zkoumají Paralelní dimenze aneb sport i umění nejsou jen aktivity, ale jsou to způsoby života

Ve SmetanaQ Gallery zkoumají Paralelní dimenze aneb sport i umění nejsou jen aktivity, ale jsou to způsoby života

04.04.2025 17:28

Paralelní dimenze

7. 3. 2025 – 11. 5. 2025

Kurátorka: Martina Vítková

SmetanaQ Gallery

„Paralelní vesmíry sportu a umění se prolínají i oddělují,

přinášejí smysl a propojují lidi.

Stejně jako sport, i umění je neustálý proces, happening bez hranic.

V obojím jsme aktivní – tvoříme i vnímáme.

Sport i umění nejsou jen aktivity, ale způsoby života.“

„Paralelní vesmíry vnímají sport a umění jako světy existující vedle sebe.

Někdy oběma dimenzemi volně prostupujeme, jindy je považujeme za oddělené.

Jeden vesmír můžeme nalézt stulený ve druhém, i když se pozorovateli zdá, že

vibrují nezávisle na sobě.“

Kurátorka: Martina Vítková

Výstava přesně v duchu poslání SmetanaQ Gallery

Kurátorka výstavy Paralelní dimenze dbala plně proklamace uvozující poslání SmetanaQ Gallery. Už v charakteristice galerie stojí totiž zcela jasně psáno:

„SmetanaQ Gallery je umělecká galerie, která věří, že umění patří do běžného života.“

A co jsou - umění a sport- součásti běžného života. Jednoho u jedněch samozřejmě víc, druhého zase víc u druhých. Ale obé – umění i sport - se tak, či onak, dotýkají každého z nás a pro každého z nás tvoří součásti našich životů.

Ale v preambuli SmetanaQ Gallery můžeme číst také další základní smysl, který si – mimo jiné - tahle galerie předsevzala.

„Galerie se věnuje prezentaci začínajících umělců napříč výtvarnými styly, genderem i věkem je spojuje s již etablovanými autory.“

A i v tomto směru dostála kurátorka výstavy Paralelní dimenze přesně dikci litery. Stačí se podívat na jména vystavujících autorů, z nichž většina už dnes patří k legendám oboru a zařadila mezi ně Finalisty open callu pro umělce do 30. let. Jména, která - při vší úctě k finalistům - www.www-kulturaok-eu.cz zatím opravdu nezaznamenala. Výjimkou je snad trochu Jan Soumar, jehož existenci a tvorbu jsme zaznamenali v roce 2021 na masové výstavě v v prostorách bývalého smíchovského kláštera – tehdy galerijního prostoru a skvělé výstavní akce nazvané „Co nám nedá den, má noc“ (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/co-nam-neda-den-ma-noc-aneb-prvni-atelierova-vystava-rezidentnich-umelcu-v-netusene-prostore-byvaleho-smichovskeho-klastera-gabriel-loci/).

Je tedy víc než dobře, že výstava Paralelní dimenze, a vůbec celá dramaturgie SmetanaQ Gallery, kráčí právě tímto směrem, jímž je spojování „paralelních dimenzí“ uměleckého světa – zkušeného se (zatím, ještě) nezkušeným.

Malá úvaha paní kurátorky na téma sport a umění, nebo umění a sport

Moudrá kurátorka výstavy Paralelní dimenze, Martina Vítková, se ve své kurátorské zprávě zamýšlí nad významem sportu a umění pro lidstvo současnosti:

„Umění i sport nastupuje na místo, které v minulosti okupovalo náboženství. Spojují nás i rozdělují, dodávají našim životům hlubší význam. Stejné jiskření jako mezi Slávisty a Sparťany lze najít i mezi zastánci tradičních a nových médií. Například sochařství a konceptuální umění považujeme za překrývající se území i za naprosto nesmiřitelné světy a navzájem nepochopená univerza. Všechny metaforické paralely trochu kulhají, právě proto, že jsou to metafory. Jsou to paralely nejasné, kolísající, vyhýbavé, či zastřené. Právě skrze nesmírnou proměnlivost se může náhle zjevit záblesk jasného tvaru poznání.“

Napočítali jsme 79 prací

Soubor děl, který výstava přináší, je už bezesporu dostatečným průřezem výtvarných projevů, který může docela dobře ilustrovat, jak na tom je souvztažnost či souznění, ale naopak i nesoulad existující mezi uměním a sportem. Autorky a autoři měli zjevně volnou ruku ve způsobu vyjadřování, formě, stylu, provedení. Spojující silné zadání však jistí výsledek proti nebezpečí vzniku jen jakési sbírky všeho, co dům dal. Naopak vznikl soubor se značnou vypovídací hodnotou uměleckou i myšlenkovou. A to i přesto, že většina prací hledí na vztah obou oborů spíše s humorem, nadhledem, nadsázkou. I tak je ale z většiny děl možno vytušit, či často přímo transparentně vidět, myšlenku, která jde za prvoplánovým sdělením.

Ať už sledujeme víceméně známé a autorem oblíbené koupací scény Kurta Gebauera, či nadčasově úderné práce Jiřího Surůvky. Z jiného soudku jsou zase poetiky Lindy Klimentové či Jana Soumara. U instalací Benedikta Tolara je dobré se podívat na popisek. Kombinované techniky Rafanů nutí diváka zapřemýšlet, zda jde o symboly hodné jakéhosi budoucího pomníku daného sportu. Úžasné jsou svojí bezbřehou fantazií a vtipem také drobné linoryty Zdenky Huškové. Mnohotvárné a mnohopohledové, takže mnohovýznamové, jsou nepřehlédnutelné sochy Martina Daňka, stejně jako porcelánové sošky od Rafanů. A to tu zmiňujeme jen některé realizace na dané téma. Nelze tu o všech dílech a autorkách a autorech referovat. Mnohem lepší je se na výstavu jít podívat. Až do 11. 5. ta možnost ještě trvá.

Ale zpět k Martině Vítkové a její úvaze

Druhá část kurátorské zprávy Martiny Vítkové se totiž zabývá aktivitou, jakožto průsečíkem obou - pro výstavu Paralelní dimenze - zvolených oborů.

„Je důležité, jak intenzivně se sportu nebo umění věnujeme, co nám přináší. V obojím vyvíjíme aktivitu tvořivou, vnímání sportu i umění není jen pasivní částí procesu. Aktéři jsou na obou stranách, ti, co ze sebe něco vydávají, i ti, co přijímají. Protože smysl má tento nevyčerpatelný pohyb jen jako happening. Jako nepřetržitě probíhající stávání se. Umění i sport mají smysl zvláště, pokud se dějí neustále, bez ohraničení počátkem a koncem. Navazuje-li jedna událost na druhou a vytváří tak ustáleně kolísající a přelévající se hladinu. Jsou-li stále v lidských životech přítomny. Umění a sport nejsou jen činnosti, jimiž se zabýváme, jsou způsobem života, jenž žijeme…“

Co ještě dodat?

Snad jen divácký vzkaz pro kurátorku celé SmetanaQ Gallery, paní Markétu Musilovou. Opět se podařilo zařadit do dramaturgie galerie na břehu Vltavy, z jejíchž oken je vidět, ne zrovna město veliké, ale ona nikdy nikde opakovatelná dominanta Prahy - Hradčany a Petřín a za okny galerie, uvnitř, v jejích sálech, zase cílevědomá koncepce a vždy zajímavé výstavy. Například výstava Paralelní dimenze…