Václav Mach-Koláčný: Ozvěny post-atomové renesance aneb jak si malíř ´krajiny duše´ a ´duše krajin´ představuje?
Galerie 9 – Pra
ha
4. 8. – 27. 8. 2015
Na vernisáži nové výstavy v Galerii 9, kterou připravila Eva Kořánová, jsme si mohli prohlédnout olejomalby z let 2015 – 2015 malíře, výtvarníka a grafika Václava Macha-Koláčného. Autor byl také osobně přítomen. Paní Kořánová ocenila Václava Macha – Koláčného, že jeho výstava olejomaleb ducha Prahy po moravsku pěkně oživí, nejen přítomná čtveřice vynikajících zpěváků a zpěvaček...
Příjmení Koláčný připojuje jako umělecké jméno na stálou památku svého dědečka z matčiny strany Josefa Koláčného, který byl posledním mužským rodu a který pro něho v dětství mnoho znamenal. Proto se koncem minulého tisíciletí rozhodl symbolicky je přenést do nového milénia.
Z díla Václava Macha – Koláčného
Mach má rozsáhlý umělecký repertoár, čemu se věnuje - malbě, kresbě, kombinované technice, digitální grafice a částečně fotografii. Do svých kompozic vnáší svět pocitů, iluzorních invencí a barevných fantazií, a takto osobitým stylem vytváří ´krajiny duše´ a ´duše krajin´.
Ty první představují figurální tvorbu na nejrůznější témata (s převládajícím ústředním motivem ženy), druhé zase krajinu inspirovanou převážně Vysočinou nebo jižní Moravou. Krajinu však nezobrazuje reálně, ale magicky, včetně její ´duše´. Malířovo dílo se nachází na pomezí reality, abstrakce a částečně i surrealismu, zlehka se dotýká renesance i moderny, ale nikoho nekopíruje. Autor tvoří naprosto osobitým stylem, který již léta formuje a rozvíjí podle svých nejniternějších představ.
Dlouhodobě se také zabývá profesionální počítačovou grafikou. Vedle její užité podoby dosáhl značně pozoruhodných výsledků právě ve volné tvorbě. Přetvářením svých vlastních obrazových a kreslených předloh docílil jejich nového grafického ztvárnění prostřednictvím moderních médií dnešní doby. Avšak ani zde nijak nevybočuje ze své původně započaté cesty, pouze nahlíží na skutečnou nebo vysněnou realitu jiným pohledem.
K umělcovým dosud stěžejním dílům patří cykly olejomaleb a grafických listů „O slunovratu“ na motivy veršů Jana Skácela, zhudebněných Jiřím Pavlicou, a dva soubory obrazových křížových cest „Via crucis“. Jeden byl namalován pro kapli Nanebevzetí P. Marie v Ostravě-Výškovicích, grafická verze druhého z nich byla použita pro vizuální doplnění rozsáhlého hudebního projektu nazvaného „Synkretismus“ v provedení jihoafrické-ho dirigenta Rudolfa de Beer na pašijová témata F. Liszta a J. S. Bacha (koncertní síň Endler Hall ve Stellenbosch u Kapského Města, Jihoafrická republika, 2007). 
„Malíř a grafik Václav Mach-Koláčný je dnes hlavním představitelem proudu „post-atomové renesance“ a tvoří sám, bez kompasu. Nosným tématem jeho díla je hudba spojená s myšlenkou a určitou (někdy neurčitou) představou. Autor svým diagnostickým impulsem protáhl volument myšlení a dění ad libitum, přičemž substrát jeho děl transcenduje verbálně artikulovaný horizont ideí, a takto s bravurou sobě vlastní mísí mystické s antroposofickým. Termín „post-atomová renesance“, který vymyslel sám vlastní hlavou, ukazuje cíl jeho cesty nacházející se někde uprostřed mezi filosofií mistrů Leonarda da Vinci a Josefa Lady. Zůstává na pozicích klasického způsobu zobrazování daného tématu, což je v opozici např. ke konceptuálnímu umění (můžeme to směle nazvat antikoncepcí), ale neváhá použít i současné nejmodernější výtvarné prostředky. Ke svému dnešnímu způsobu tvorby, který je nezaměnitelný s jinými umělci, dospěl dlouholetým hledáním vlastního výtvarného výrazu, i díky dalším nepředvídatelným okolnostem. O svých obrazech většinou přemýšlí a propracovává je do detailů, což dnes už možná někoho překvapí. Kdo však nevěří, může se sám přesvědčit na některé z jeho četných každoročních výstav po celé ČR, aby nežil zbytečně... Jazzu mír a smrt levným umělcům! Váš božský kurátor ´Double M´.
(ak. soch. Milan Martiník, Praha, z textů k vernisážím nebo použité pro anonce výstav na Radio Beat, 2010-2011)
Krajinu však malíř Mach zobrazuje nikoliv realisticky, ale magicky, včetně její ´vlastní duše´. Neboť i krajina má svoji duši a každý ji může vnímat po svém. V novém miléniu také výrazněji zvýšil barevnost svých obrazů i grafik oproti tvorbě z 80. a 90. let. Dnes se v nich stále více prolíná malířova ´moravská duše´ s ´moravským koloritem´. My bychom za www.www-kulturaok-eu.cz mohli říci, že Mach v tématu přitvrdil, zejména v portrétech žen tarokových karet (spíše zlatokopek, ne?!)
Velká žďárská rapsodie (Šifry Mistra Santiniho)
(2013)
Malováno jako pocta Janu Blažeji SANTINIMU Aichlovi (1677 - 1723) a jeho ´šifrám Mistra Santiniho´
a opatovi Václavu VEJMLUVOVI (1670 - 1723), za jehož působení nastal největší rozkvět žďárského kláštera (dnešního zámku Kinských) a byl postaven unikátní poutní kostel na Zelené hoře - památka UNESCO
Václav Mach – Koláčný
- 1953 se narodil v Brně
- od 1978 žije ve Žďáru nad Sázavou
- jeho manželka pochází z moravského Slovácka od Kyjova
- soukromé studium kresby a malby, výtvarné fotografie a dějin výtvarného umění
(v průběhu let 1970-87) a počítačové grafiky (1991-93) - mimo volnou tvorbu pracoval jako propagační a reklamní grafik (1993-2013)
- členem:
- 1980-1985 - Svaz českých fotografů
- 1988-1993 - výtvarná skupin AKVA
- 2001-2007 - Klub nezávislých umělců města Žďáru nad Sázavou - tvorba Václava Macha-Koláčného už byla představena na téměř 80 autorských výstavách po celé ČR i na řadě výstav kolektivních
- díla se nacházejí i u sběratelů v zahraničí (v SRN, Anglii, Francii, Nizozemí, USA, Indii)
- mezinárodní ocenění: PREMIO SPECIALE DELLA CRITICA (cena umělecké kritiky na „Premio internazionale d'arte San Crispino 2012“ v Itálii)
Připravované výstavy od r. 2015:
- Karlovice v Jeseníkách (Art Galerie Penzion)
- Praha (Galerie 9)
- Mníšek pod Brdy (výstavní síň v barokním areálu Skalka)
- Tábor (galerie na radnici)
- Slavkov u Brna (Austerlitz - zámecká galerie)
- Brno (galerie Žlutý kopec)
- Praha (Galerie Barrandov)
- Přerov (Galerie města Přerova)
- Žirovnice - zámek (Galerie Eva)
Hodnocení: 60 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková