Unikátní výstava ´The Best of Akt´ aneb víme, co máme v Česku skvělých fotografů aktů!

28.04.2013 14:03

Czech Photo Gallery/Praha - Újezd

24. 4. – 9. 6. 2013

 

Pražská Czech Photo Gallery s podporou společnosti NIKON spol. s r.o. připravila od 24. dubna 2013 unikátní výstavu nazvanou ´The Best of Akt, na níž můžeme poprvé zhlédnout fotografie  svérázných osobností, jako jsou Taras Kuščynskyj,  Jan Saudek,  Pavel  Brunclík, Robert  Vano a Antonín Tesař. Všechny fotografie (s výjimkou zapůjčených ze soukromých sbírek) si můžeme zakoupit. Výstava je  zajímavá rovněž tím, že je první ze série výstav, kde  se budeme věnovat jednotlivým žánrům.

 

Na vernisáži plné dychtivých návštěvníků jsem si uvědomila, že fotografie aktů Tarase Kuščynského jsem vyhledávala již v dobách před sametovou revolucí. Sháněla jsem jeho fotografie plné poezie  např.  v jednom časopise, abych se mimo jiné nechtěně dozvěděla o brněnských veletrzích, a za odměnu jsem na stránkách časopisu našla publikovanou aspoň jednu fotografii od  Tarase Kuščynského.  A tu jsme si vždy pečlivě uschovávala. Již dlouho jsme bohužel o něm neslyšeli, a tak jsem ráda, že fotografie Tarase K. se dočkaly zaslouženého comebacku…   

 

František Drtikol  - klasik fotografie aktu  

Fotografie aktu má v historii české fotografie své nezastupitelné místo. Od počátku20. století, kdy se bez aktů českého umělce Františka Drtikola neobešla žádná významná světová výstava,  prošla fotografie aktu zásadní proměnou: Ve fotografii nahoty už dávno nehledáme pouze ladné křivky těl a jejich modelaci světlem, samotný objekt a jeho výtvarnou transformaci, nýbrž i životní pocity a myšlenková sdělení.   František Drtikol, první moderní český fotograf dokázal tak svými fotografiemi  aktů vyjádřit i proměňující se životní styl své doby.

 

Fotografie nahého těla se pak čím dál víc stávala reakcí na realitu života – realitu plnou nesplněných tužeb, romantických snů, agrese, strachu i nejistoty. A samozřejmě i erotické fantazie.

 

Pět osobností české fotografie

Výstavou ´The Best of Akt´ záměrně prezentujeme pět odlišných autorských přístupů k fotografování nahoty. Míníme tím dnes už téměř klasika Tarase Kuščynského,  věčně mládnoucího Jana Saudka, romantického Roberta Vana, racionálního precisionistu Pavla Brunclíka a dekadentního skandalistu Antonína Tesaře. Každý z nich originálně přispěl k proměně fotografie aktu, přičemž  fotografie  každého z nich v sobě nesou specifické znaky české fotografie – smysl pro lyrismus a něžnou ironii, komiku a absurditu světa.

 

Taras  Kuščynskyj (1932–1983)

Dokázal mistrně propojit ženskou krásu a erotiku s psychologickým portrétem ženy. Jeho akty jako součást volné přírody působily v letech komunistické totality jako zjevení. Byly symbolem lidské svobody. Jejich silné působení, zejména na mladou generaci, je dovedlo i do tvorby užité (časopiseckých ilustrací, plakátů, kalendářů, gramofonových přebalů).

 

 

 

Jan Saudek (1935)

Považujeme ho stále za nejkontroverznější osobnost české fotografie. Geniální tvůrce „divadla života“ si sám dodnes nemůže být jist, zda svůj vlastní život formoval podle snů, které inscenoval a fotografoval, anebo zda jsou jeho fotografie odrazem či dokonce způsobem života, který žije. Jeho dílo jako celek je vzrušující i šokující drama o údělu člověka, od narození až po umírání. Lidská komedie i tragédie, kde vášně hrají klíčovou roli. Své černobílé fotografie od r. 1977 koloruje.

 

Robert Vano (1948)

Dokázal v oblasti mužského aktu vytvořit unikátní portrét homosexuality a naplnit jej zvláštní citovou intimitou, radostí a hravostí. Na působivosti jeho snímků se podílí nejen jeho zkušenost s módní a portrétní fotografií, ale i historická technika platinotypie, kterou užívá.

 

 

 

 

Pavel Brunclík (1950)

Svým souborem ´Geometrie nahoty´´dovedl svou touhu po dokonalosti formy k vrcholu. Spatříme dokonalá těla v tanečních pózách i pohybu, která jsou oslavou krásy, tvarů a energie člověka.

 

Antonín Tesař (1963)

 Svými inscenacemi bizarních výjevů putuje do sfér rozpolcenosti, hybridnosti a perverze dnešního světa. Koketuje s dekadentními představami o lásce a smrti, dotýká se podvědomých podob úzkostí a šílenství, odkazuje k popkultuře s její devalvací tradiční etiky i estetiky, k masové adoraci sexu. Budí pochopení i znechucení. Své fotografie koloruje.

 

 

Co možná nevíme o díle Antonína Tesaře

Od roku 1989 se Antonín T . věnuje inscenované fotografii, tj. portrétu, zátiší. Na svět se dívá   dekadentním způsobem… z dekadence čerpá své představy o podobách lásky, šílenství, bolesti a smrtii. Devalvuje lidskou intimitu a spojuje ji s masovou popularitou sexu. Zpochybňuje mnohé, např. možnost neposkvrněného početí a hledá současnou analogii  pro utrpení světců a světic. Motivy spojuje s pornografií, fetišem, slastí i různými druhy závislostí. Autorovými barevně kolorovanými fotografiemi můžeme být okouzleni, šokováni,  najdeme v nich prvky surrealislmu i popsurrealismu.

 

„K vytváření těch nejlepších lží je zapotřebí pozoruhodné dovednosti. “ Štěpánka Bieleszová

 

Antonín Tesař akvarelové barvy nanáší a míchá na samotném pozitivu.

Jeho fotografie jsou sběrateli velmi vyhledávané a ceněné.

 

 

 

 

Újezd 19, Praha 1 - Malá Strana

Máme otevřeno:  úterý - neděle od   12.00 –19.00 hodin

Vstupné:  zdarma

Hodnocení: 100 %

www.czechphotogallery.cz

Ing. Olga Koníčková

Foto: internet