Ulice s malebným názvem Na Nivách aneb když podobné objekty přece můžeme najít i jinde!?
Ústí nad Labem - zima 2018
Nic nového v kapitalistickém Česku. Obludné ruiny, které nelze opravit, ani odstranit. Má je pod palcem neviditelná ruka trhu. A trhá je na kusy. Ale když se to vezme do důsledku, tak tu neviditelnou ruku trhu přece někdo vede a má i svůj cíl. Někdo na počátku si totiž umanul, že tam a nikde jinde, než právě tam, bude něco jiného, něco, co tam chce mít on. A začíná jednat. A když to nejde, začíná konat. Tedy v tomto případě nekonat.
Systematicky, prozíravě zakoupený, v popřevratové euforii, téměř za babku, či za podivnou půjčku od podivné banky, vytěsní původní poslání objektu, nájemníky nebo provozovatele a objekt poté však důsledně nevyužívá. Je jeho, tak co je komu do toho!? Udržuje, ba přímo podporuje, jeho chátrání. Spadne, nespadne? Posudky se střídají, ale vesměs shodují ve smyslu objednávky, že objekt je na nic. Není dokonce ani historicky cenný a ani jinak využitelný. A hrozí spadnutím. Tak pozor! Že je to vydírání? Ale někdy ani to nepomáhá. Tak objekt náhle shoří. Tu dílem bezdomovců, tu jiným zapříčiněním, ale rozhodně má ty sirky v ruce ona neviditelná ruka trhu. A máme vystaráno. Zbytek se strhne, nejlépe na náklady obce a developer zase jednou zvítězil na celé čáře. Jeho konání - nekonání je završeno. Na pozemku lze konečně stavět. Zpravidla něco podivného smyslem i architekturou, ale výnosného. A o to šlo. Od začátku. A o to jde neviditelné ruce trhu ostatně vždy. A od počátku.
Velké kulturní objevy v Ústí nad Labem…
Za www.www-kulturaok-eu.cz jsme se zúčastnili novinářského zájezdu do Ústí nad Labem. Kulturního - jak jinak. Navštívili jsme 3 výstavní a kulturní objekty. Staré dávné, historické, a jeden dokonce i pamětihodný. Byly zachráněny. Jsou využity a mají své místo na kulturním místopise Ústí nad Labem.
Prvním navštíveným objektem byla ústecká Galerie Emila Filly, prostor vzniklý z ryze industriálního objektu bývalé Severočeské armaturky. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vybrane-videni-pozice-a-strategie-vytvarne-tvorby-v-procesu-vzdelavani-aneb-kdyz-ve-zrusene-armaturce-kvete-uzite-umeni/ ).
Druhým objektem byl Dům umění Ústí nad Labem, označovaný jako DUUL. Relikt ryze socialistické architektury, bývalá studentská menza, tedy jídelna, objekt umně upravený na výstavní prostor, kde jsme se mohli seznámit i s projektem na jeho citlivou rozšiřující úpravu pro zvýšení polyfunkčnosti. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/tomDUUL/Dům umění Ústí nad Labemislav-gotovac-retrospektiva-anticipator-krize-neptejte-se-kam-jdeme-aneb-kdyz-se-z-jidelny-stane-duul/ ).
A třetím objektem byla naopak budova víc než historická, slavné ústecké kino (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/legendarni-ustecke-kino-hranicar-zije-aneb-kdyz-se-lide-spoji-proti-neviditelne-ruce-trhu/).
Dnes už si svou existenci - snad i na trvalo - uhájilo, díky veřejnosti a různým občanským aktivitám, a tak se zde promítá i konají netradiční výstavy. Jednu z nich, která právě probíhala, jsme samozřejmě také zhlédli. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/stud-aneb-v-ustecke-galerii-hranicar-lze-stud-studovat-beze-studu/).
… a malý kulturní šok tamtéž…
Ano, mnohá česká města nejsou bez kazu. To se dá i pochopit. A do jisté míry jsme si na to navíc zvykli. Ty kazy kazí každé město. Díky špinavému a neviditelnému pařátu trhu. Je jich samozřejmě, a bohužel více, ale ty nejzřetelnější jsou objekty, budovy a domy, zející jako bolavá místa či nevzhledné bradavice na tvářích jinak pohledných měst. A není jich málo.
Dokonce o nich existuje specializovaný web (https://prazdnedomy.cz/ ), který obsahuje aktuálně v celé republice 2 236 evidovaných prázdných chátrajících domů. My v Praze jich podle tohoto webu máme 505. A pro zajímavost, v Ústí nad Labem? Tam jich tento web eviduje 96.
Ano, už se nedivíme. Už jsme si zvykli. Je to tragické konstatování, ale jsme už zvyklí. Domy duchů jsou všude. Čekají, chátrají a jsou předmětem taktizování. Zde chci stavět cosi, co chci já. A bourání je problém? „No problem“. Nechme to zpustnout a ono to spadne samo, nebo se to už nebude dát opravit a bude se muset stavba strhnout. A jestli bude hodně odolná, tak jí pomohou sběrači kovů, bezdomovci a narkomani a nakonec stejně lehne popelem.
„Po převratu jsem to koupil za nízkou cenu (tehdy ještě platnou), dnes to nemá cenu žádnou, ale pozemek, ten pozemek, to je teď zlatý důl, že ano?! To je ta pravá bonanza pro mé podnikatelské aktivity. Tak hurá do chátrání. Bude kšeft jako, jako, no, jako dům… “.
Malebné jméno, odporná realita
Cestou od Galerie Emila Filly k Domu umění jsme zahlédli apokalypsu. Také se tam často podobné filmy točí. Ulice Na Nivách. Ulice! Celá ulice! Ne jeden dům, troska a vedle třeba procovsky upravená jiná. Jak to tak bývá. Ne, ne! Žádné troškaření! Tady mají celou ulici s oboustrannou domovní zástavbou. Domů už neobyvatelných, až strašidelných.
Ulice odnikud nikam, ulice na nic. Kdysi dělnická zástavba, a pak lidská obydlí. A pak? Kam asi ti lidé zmizeli? Asi si všichni pořídili dům vlastní, že…ulice Na Nivách.
Zapamatovali jsme si jméno té ulice a doma zasurfovali internetem.
Článek první ze dne 20. 5. 2014:
TAJEMNÁ ULICE v Ústí nad Labem: Je plná opuštěných domů!
Hyzdí vaše okolí prázdný chátrající dům? V Ústí nad Labem se nachází celá ulice opuštěných a zdevastovaných domů, jejichž budoucnost je značně nejistá.
Ústecká ulice Na Nivách je pro místní obyvatele pojem. Prázdné domy zde chátrají již několik let, přitahují bezdomovce a narkomany a hrozí zřícením.
V srpnu 2007 na svou chamtivost mále
m doplatil mladý muž, který zde rozřezával traverzy a dům se na něho zřítil.
Přestože je na konci ulice služebna městské policie, mezi domy se povalují v odpadcích i použité injekční stříkačky. Ulice není uzavřená, ale vstup do ní je na vlastní nebezpečí. Většina domů má propadlé podlahy i střechu a zborcení hrozí takřka neustále.
Majitelem všech prázdných budov v ulici Na Nivách byl podnikatel Jan David Horsky, ten ale v roce 2012 zemře (všech 18 budov koupil od ústecké radnice za 400 tisíc Kč). Co s nimi bude dál, nikdo neví. Nejspíš je ale dříve nebo později čeká demolice.
Článek druhý ze dne 12. 4. 2017…
V Ústí nad Labem konečně padlo rozhodnutí. Problematickou ulici Na Nivách město koupí a nechá zbourat.
Zdevastovanou ulici Na Nivách čekají velké změny. Zastupitelé rozhodli, že město nemovitosti na této ulici koupí zpět. Vedení města se podařilo dojednat kupní cenu 400 tisíc Kč.
Město tak získá více než 11 tisíc metrů čtverečních pozemků s 18 rozpadajícími se domy. Jejich statický stav je tak špatný, že není jiná možnost, než je nechat zbourat. Odhady nákladů demolice přesahují 100 milionů Kč.
„Snížení kupní ceny byl úkol, který jsem dostal od zastupitelstva a splnil. Z původně nabízené částky 3,5 milionu korun se cenu podařilo snížit na 400 000 korun. Tím, že jsme nemovitost v ulici koupili, jsme jen zahájili cestu k proměně této části města. Budeme žádat o dotace z různých zdrojů,“ uvedl náměstek primátorky Pavel Dufek.
Podle územního plánu jsou pozemky využitelné pro bytovou výstavbu. Nejbližší využití bude záležet na podmínkách dotací, o které město bude žádat. Nicméně v budoucnu může město tuto plochu vydefinovat v nově vznikajícím územním plánu podle svých potřeb a rozvojových priorit, mohly by zde vyrůst například viladomy s parkem, dětským hřištěm a sportovištěm.
„Zdroje pro financování demolice bude město intenzivně hledat. Naději v pozitivní změny pro Ústí nad Labem vidíme právě ve schválení Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého kraje. Torzo v ulici Na Nivách vnímáme jako pozůstatek minulosti, který snižuje atraktivitu města, ohrožuje sociální integritu a bezpečnost občanů. I to je tedy jednou z priorit při tvorbě akčního plánu, na kterém spolupracujeme s vládní zmocněnkyní pro Ústecký kraj, a v němž budeme hledat finanční zdroje. Žádat chceme o výjimku pro tento mimořádný výdaj i v případě vyhlášení 2. kola dotací na demolice z MMR,“ doplnila primátorka Věra Nechybová.
A nakonec ještě článek třetí ze dne 13. 5. 2018…
S povolením na demolici zchátralé ulice Na Nivách finišuje ústecký magistrát. Jak uvedla na posledním jednání zastupitelstva primátorka Věra Nechybová (UFO), město zbourá vybydlené činžáky za své peníze.
TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY
„Narážíme sice na nějaké technické překážky typu živých přípojek plynu, ale ještě v průběhu letošního roku vyhlásíme veřejnou zakázku na demolici těchto domů,“ nastínila primátorka.
Prvotní odhady mluví o tom, že zbourání ulice hrůzy může městskou kasu přijít na více než 100 milionů korun. Podle slov primátorky to ale může být nakonec mnohem méně.
„U demolice domu v Marxově ulici v Předlicích nám rozpočet také říkal, že náklady budou 3,6 milionu Kč. Konečná částka je kolem 680 tisíc Kč. Nelze tedy dopředu říct, že demolice vyjde na 100 milionů Kč, dostaneme se třeba na 50 milionů Kč,“ podotkla Nechybová.
Peníze ovšem nabízel také stát. Ústečtí zastupitelé tak už v lednu měli na stole návrh podání žádosti o dotaci do státního programu na demolici opuštěných domů. S pozemky by ale město nemohlo 10 let nakládat, a to se zastupitelům nelíbilo.
„Vedení města nemůže za to, že návrh nebyl přijat, to způsobili samotní zastupitelé,“
řekla Nechybová, do které se následně opřel opoziční zastupitel David Daduč (nezařazený).
„Vy jste zodpovědná za to, že to v koalici šlape.
Ulice se koupila s vašimi falešnými nadějemi na dotaci,
ale pak se zjistilo, že žádné přijatelné nejsou. Nedávejte to tedy za vinu zastupitelstvu,“
reagoval Daduč.
„V tomto městě není žádná koalice.
Jsme v další fázi, kdy předkládáme návrhy vládní zmocněnkyni, a
by se podmínky dotace upravily,“
dodala primátorka.
NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN
Původně vyhlášená ulice s alejí stromů vznikala v několika vlnách v letech 1911 a 1926. Domy před více než deseti lety koupil od města česko-rakouský podnikatel Jan David Horsky. Přestože avizoval, že čtvrť nechá zrekonstruovat, od záměru ustoupil a rozsáhlé objekty tak chátraly dál.
Město koupilo ulici od jeho syna loni v dubnu, mladík na opravu ani demolici neměl peníze. Městskou kasu nákup vyšel na 400 tisíc korun. Vládní zmocněnkyně pro Ústecký kraj Gabriela Nekolová nastiňuje, jaký postup v otázce státních dotací mohlo Ústí posléze zvolit.
„Město mohlo postupně žádat o celou částku zhruba během tří let. Jedna dotace je až 10 milionů korun, kdy podmínkou je, že město nesmí toto území 10 let prodat. Nicméně rozhodnutí města respektujeme už proto, že nabízíme i jiné možnosti řešení, jako je program na podnikatelské využití brownfieldů, který má podmínky jiné,“ zmínila Nekolová.
Jak už dříve informoval náměstek primátorky Pavel Dufek (UFO), město vytváří nový územní plán, kde může ulici vymezit podle potřeb a přání města. „Jedna z variant, kterou předložil městský architekt, počítá například s vytvořením bytových domů včetně dětského hřiště, komunitní zahrady a parkovací plochy,“ uvedl Dufek.
Město se nechce vydat cestou budování sociálního bydlení. „Šlo by spíše o startovací byty pro mladé rodiny,“ dodal Dufek.
Vedle městských budov hrůzy je v Ústí nad Labem taktéž velké procento ruin, které jsou v rukou soukromých vlastníků.
„V některých programech spolu s ministerstvy výkupy takových objektů řešíme, ale například u obytných domů to zatím nebylo možné. I proto, že města je před lety sama rozprodala a nyní by čerpala dotace na odkup,“ poznamenala Nekolová.
Nejsme zdejší, nic nám do toho není, ale…
Jsme odjinud, tak neposoudíme, jak se věci v Ústí nad Labem mají. Byli jsme ale návštěvníky města, mířili za kulturou a potkali nekulturnost. A vleklost. Ale ohromilo nás jen to, že jde o celou ulici činžovních domů. To se zase až tak moc nevidí. Jinak nic nového pod sluncem. Bohužel. Život je takový, doba je taková, lidé jsou takoví. Anomálie, která toho vypovídá hodně o naší době a daleko méně o té své… Škoda.
Richard Koníček
Foto: © Wenca NiKoníček
www.facebook.com/wenca.nikonicek