Tušová malba dnes aneb netušený svět současné české a japonské tušové malby
Tušová malba dnes
8. 7. – 1. 8. 2021
Galerie Kritiků
Japonská kultura je ve všem jiná než ta naše. Jednou ze specifik výtvarného umění země vycházejícího slunce je i tzv. Tušové malířství, tušová malba, či jak tuto techniku označují symbolisticky, a přece naprosto precizně, sami Japonci - „malířství vody a tuše“. Poezie mistrovského umění…
Zázraky tušové malby se dějí „jen“ za pomoci tuše a štětce. Tato technika malby prapůvodně pochází z dávné Číny, ale za svou ji přijali také v Koreji, ve Vietnamu a především v Japonsku. V této kategorii výtvarného vyjadřování nikdy nejde o reálné zobrazení čehokoli, ale potlačením všech zbytných detailů se obraz stává zachycením podstaty zobrazované předlohy. Odborníci tušovou malbu kvalifikují jako expresionistické zachycení toho, co je vlastně na zobrazovaném námětu a jeho předloze reálně neviditelné. Typické pro japonské vnímání světa a jeho prvků, ale zcela mimo náš středoevropský náhled na malbu. A přece je řada tvůrců z české kotliny, kteří to dovedou srovnatelně s japonskými tvůrci. A o tom je výstava Tušová malba.
Přátelský duel? Ne, duet souznění
Česko-japonská výstava je ke zhlédnutí do 1. 8. v prestižní Galerii kritiků v pražském Paláci Adria. Výstava dokazuje, že obě kultury mohou souznít na stejné vlně vnímání a že ani čeští umělci nejsou odkázání pouze do role diváků, ale že se s pomocí vody a tuše, správným tahem štětce mohou vyrovnat svým japonským vzorům. Proto kurátorka společné výstavy dvou čtveřic umělců, Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro, Ph.D., dokázala v prostorách galerie vytvořit přehlídku zcela srovnatelné tušové malby české i japonské. A vystavené práce rozhodně nepůsobí jako pomyslný duel, jako soutěž kdo to umí lépe, ale duet, dokazující, že štětce namočené v tuši, mohou souznít z obou konců naší planety. Japonskou tvorbu na výstavě představuje čtveřice japonských umělkyň ze Sdružení kaligrafie HATAI, Kyoen Inoue, Kyokuho Ota, Shoun Takagi a Karyu Watanabe. Z české strany se prezentují svými tušovými malbami Petra Vitásková, Karel Adamus, Patrik Hábl a Jiří Straka.
Cit autorů, vedení štětce a divák má hned o čem přemítat
Tušové malířství tedy používá čínskou tuš. Tabulky tuši se nejprve roztírají na speciálním kameni s vodou. A pak už je to na citu a vedení štětce. Rozdíly v hustotě tuše spolu s citlivostí štětce na tlak a pohyb to jsou taje, které dělají obraz obrazem. Už jen systost a stínování tahu je cesta k filigránskému mistrovství. Už jen sama sytost tuše dokáže nabídnout umělci celou škálu odstínů od sytě černé až po stříbrošedou.
Náměty jsou vlastně jako u nás. Jenže když zvíře, tak ne jeho tělesná konstituce, ale jeho vlastnosti. Když květina, tak jejich svěžest a skoro až uvědomění si vůně. Když krajina, tak její imaginace. Evokace atmosféry místa. A to vše, asi přece jen hodně subjektivně, ale to není na škodu, můžeme hledat a nacházet na výstavě Tušová malba. Něžná, citlivá, pocitová díla, u nichž je dobré se zastavit a spočinout na nich nejen zrakem, ale také myslí a naší probuzenou fantazií.
Text a foto: Richard Koníček
Tušová malba dnes
8. 7. – 1. 8. 2021
Galerie Kritiků
Palác Adria 1 p., Jungmannova 31, 110 00 Praha 1
Výstava potrvá do 1.8. 2021, otevřena je denně od 11 do 18 hodin, kromě pondělí a státních svátků.
Koná se ve spolupráci s Toyo Shodó Geijutsu Gakkai (Asociací orientálního umění kaligrafie) v Tokiu, pod záštitou Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury České republiky, Hlavního města Prahy, dále Velvyslanectví Japonska v České republice, Česko-japonské společnosti a Nadace Zdeňka Sklenáře.
