Úvod > Troju dobili Hrdinové, géniové, symboly a múzy aneb známé i neznámé sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám 1 Hrdinové, géniové, symboly a múzy 25. 4. 2023 – 29. 10. 2023 Galerie hlavního města Prahy Zámek Troja 2 „Výstavou Hrdinové,

Troju dobili Hrdinové, géniové, symboly a múzy aneb známé i neznámé sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám 1 Hrdinové, géniové, symboly a múzy 25. 4. 2023 – 29. 10. 2023 Galerie hlavního města Prahy Zámek Troja 2 „Výstavou Hrdinové,

11.05.2023 17:29

Hrdinové, géniové, symboly a múzy

25. 4. 2023 – 29. 10. 2023

Galerie hlavního města Prahy

Zámek Troja

„Výstavou Hrdinové, géniové, symboly a múzy, jsme se pokusili představit celou řadu skvělých příkladů, které vedly ke vztyčení pomníků, dekorativních plastik nebo děl s volným námětem inspirovaných ženskými půvaby či úctou k obyčejnému řemeslu, ať už známých z našich parků a zahrad, nebo z fasád významných budov.“

PhDr. Magdalena Juříková, ředitelka GHMP

kurátorka Výstavy Hrdinové, géniové, symboly a múzy

Na výstavě Hrdinové, géniové, symboly a múzy v Zámku Troja, se diváci setkají s díly z rozmezí let 1880–1980 a s řadou věhlasných jmen jako:

Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Ladislav Jan Šaloun, Bohumil Kafka, Josef Mařatka,

ale i se jmény autorů, kteří byli privilegováni v období socialismu –

Jan Hána, Josef Malejovský nebo Jiří Kryštůfek.

Známé i přece neznámé sochy ve veřejném prostoru

Sochy zdobí naše parky, náměstí, prostranství, zahrady i portály domů. Míjíme je a ony se na nás dívají, ony nás oslovují, anebo na nás třeba jen shlíží či dokonce pouze ční, ignorující nás, jejich kolemjdoucí. Avšak ani my se k nim nechováme vždy tak, jak by si zasloužily. Tu s úctou, jindy s obdivem, což není totéž, a ještě jindy s povděkem nebo v úžasu. Ne. Míjíme je a ony už vlastně – ač nehybné – míjejí na revanš nás. A je to ve většině případů chyba.

Sochy jsou odkazy našich předků, sochy jsou symboly našich dějin a sochy jsou zhmotněný duch doby a odlesk krásy či poznání. Osobnosti nadčasové, osobnosti dočasné, osobnosti absolutní i osobnosti bizarní. To vše jsou sochy. Jedny poplatné době, vynucené, nucené a vnucené, vyvolávající ve vlnách časoběhu emoce všech odstínů, jiné zrozené z povděku, hrdosti, obdivu, vyvolávající v nás už značně zavátou hrdost a povznášející pocit.

Ale jsou i sochy – „jen“ – krásné, ladné, svůdné a svádějící ke snům, k pocitům štěstí a radosti z čistého ladu tvarů, probouzející v nás krajinu zasnění a – „jen“ – zkrášlující nám a pro nás, náš veřejný prostor.

Nalézáme je v místech, kam vysloveně patří, jako kdyby tam byly odjakživa, jsou už s místem srostlé a do místa a jeho okolí vrostlé. Nacházejí se ale i tam, kam byly vsazeny neuváženě, kam byly mnohé dokonce odsunuty, kam zjevně nepatří, kde ruší místo i jeho okolí, narušují kompozici, kde vadí. Týká se to však zpravidla těch, jež vadí už tím, za co se vydávají nebo dokonce, zač byly kýmsi pouze vydávány.

Sochy ale – ať chcem, či nechcem - jsou. A mají být. V podstatě všechny. Nesuďme totiž sochy jako takové, nemohou za to, co je jim dáváno do vínku. Ale vlastně ani tak moc nesuďme jejich tvůrce. Alespoň ne „šmahem“, známe osud Otakara Švece a neznáme osudy dalších…

I když zde už je jen tenká čára mezi svědomím a nesvědomitostí. Mnohé socha jsou zkrátka odrazem doby. Smutným, výmluvným, varujícím i symbolickým. Jak kdy. Ale za to ony nemohou…

Daleko větší vadou je, že je míjíme ze všednosti denního míjení, ze spěchu za svými cíly, v zaslepenosti svými starostmi, strastmi i radostmi. A že bychom je míjet neměli. Alespoň ne stále. Měli bychom se – třeba jen tu a tam – u nich zastavit, spočinout na nich zrakem, pobýt s nimi, zahledět se na ně, vnímat je a snažit se pochopit nebo si alespoň loknout jejich odrazu. A to je to, co nám výstava v Trojském zámku, nazvaná Hrdinové, géniové, symboly a múzy, v míře bohaté nabízí a umožňuje. Využijme toho. Věnujeme čas, mysl, pozornost sochám, jež po jejich spatření ve zmenšené podobě poznáme, nebo budeme mít alespoň pocit, jako že už jsme je někdy někde viděli. Uvědomme si je tedy. A ke konkretizaci, kdybychom snad tápaly, nám poslouží i manuál, který si vyzvedneme spolu se vstupenkou. Je to jakýsi návod k ozřejmění viděných soch.

Dejme slovo paní Magdaleně Juříkové

Zahájení výstavy nemělo tentokrát tradiční formu „tribuna – lavice“. Odehrálo se velmi prozíravě přímo mezi vystavenými sochami.

Po úvodním slově a potřebných informacích, přednesených pečlivou vedoucí Oddělení komunikace, programů a ediční činnosti, paní Mgr. Michaelou Vrchotovou, tiskovou mluvčí GHMP, se ujala slova kurátorka výstavy, ředitelka GHMP, PhDr. Magdalena Juříková. Svůj vstup ale proměnila v komentovanou prohlídku a osobně nás provedla jednotlivým sály. Komentovala při tom jednak vystavené exponáty, ale také důvod proč právě ony byly vybrány na tuto výstavu. Ukázalo se to jako mimořádně vhodné řešení, neboť z řad přítomných odborníků a novinářů zaznělo dostatek dotazů, které mohla paní ředitelka, rovnou vysvětlit.

Kurátorka výstavy Hrdinové, géniové, symboly a múzy, Magdalena Juříková, tedy připravila v sálech Trojského zámku přehlídku soch, jež by nás měly oslovit a s nimiž bychom se na výstavě měli – jaksi osobně, face to face – seznámit.

Výstava volně navazuje na předchozí výstavu z roku 2017, nazvanou „Kámen, štuk a terakota/Sochařská díla z pražských zahrad“.

Ale teď již raději citujme kurátorku výstavy, Magdalenu Juříkovu:

„Galerie hlavního města Prahy (GHMP) se v programu pro Zámek Troja opět prezentuje tematickou výstavou ze svých sbírek. Tentokrát půjde o sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám ve veřejném prostoru.

Sbírky GHMP disponují řadou z nich, některé mají k definitivní realizaci velice blízko, jiné jsou viditelně pouhým prvním krokem k hledání celkového výrazu. Najdeme zde také některé studie, které nebyly nikdy realizovány, protože vznikly pro pomníkové soutěže, ve kterých byly překonány prací některého ze soupeřů, nebo – jak už to u nás bývá – sehrála svou roli přízeň mocných.

Výstava představuje celou řadu skvělých příkladů, které vedly ke vztyčení pomníků, dekorativních plastik nebo děl s volným námětem inspirovaných ženskými půvaby či úctou k obyčejnému řemeslu, ať už známých z našich parků a zahrad, nebo z fasád významných budov. Diváci se setkají s díly z rozmezí let 1880–1980 a s řadou věhlasných jmen jako Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Ladislav Jan Šaloun, Bohumil Kafka nebo Josef Mařatka, ale i s autory, kteří patřili k nejprivilegovanějším tvůrcům v období socialismu – Josef Malejovský, Jan Hána nebo Jiří Kryštůfek.

Jako instituce, která spravuje více než dvě stovky plastik ve veřejném prostoru, hodláme tomuto tématu věnovat stále intenzivnější pozornost, abychom prohloubili povědomí o historii vzniku soch, které nás na veřejných prostranstvích obklopují. Říká si o to náš poměrně bohatý archiv s řadou faktů a zajímavostí k významným realizacím. Považujeme tuto výstavu za malý start k širokému tématu, které nabízí nejen zajímavé informace, ale i mnohé analogie mezi minulostí a současností, neboť kolem soch s reprezentativní a komemorativní tématikou byly a budou vždy rušné debaty a kontroverze.

Mezi třicítkou exponátů je několik předloh k důvěrně známým realizacím, jako například ke sv. Václavovi od J. V. Myslbeka, dále k jeho pomníku Karlu Hynku Máchovi i dalším dílům pro architekturu. Je zde zastoupen např. pomník Jiřího z Poděbrad od Myslbekova konkurenta Bohuslava Schnircha nebo drobné náčrty k monumentálním skupinám Humanita a Práce pro Hlávkův most od Jana Štursy.

Vedle těchto ikonických děl jsou zde také studie k sochám z našich parků a sídlišť, u nichž je kvalita výsledných prací někdy více či méně diskutabilní. Pokud jde o studie k pomníkům ztělesňujícím koryfeje a státníky minulého režimu, záměrně jsme se jim tentokrát vyhnuli, abychom příliš nekontaminovali noblesní atmosféru Zámku Troja. V této konfrontaci by totiž byla ještě patrnější umělecká nemohoucnost a povrchnost, se kterými tyto úkoly jejich autoři z valné většiny zvládali. Vybraná díla jsou přeci jenom alespoň dokladem zralého výtvarného názoru a zvládnutého sochařského řemesla.“

Magdalena Juříková

EDUKAČNÍ PROGRAMY spojené s výstavou

· Sobotní výtvarné workshopy

V rámci výtvarných workshopů se budeme inspirovat formálně i obsahově prezentovanými modely a studiemi pro pomníky od významných autorů (Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Ladislav Jan Šaloun, Bohumil Kafka, Josef Mařatka, Jaroslav Horejc atd.) – především jejich tématy jako jsou personifikace abstraktnějších pojmů (Inteligence, Hudba, Oddanost, Jaro), emocí (Smutek, Žal) a živlů (Vltava), dále vyobrazení osobností z české historie (Jiří z Poděbrad, sv. Václav, František Ladislav Rieger) i kultury (Svatopluk Čech, Božena Němcová), postav z mytologie (Libuše a Přemysl, Ctirad a Šárka), námětu ženy (Odpočívající, Žena s amforou) atd. Pro návštěvníky zde budou k dispozici reprodukce fotografií nejen prezentovaných studií, ale i finálních realizovaných pomníků v rámci jejich aktuálního umístění ve veřejném prostoru. Bude možné je nejen porovnávat, ale navrhovat i vlastní verze a variace na tato témata – a to i přímo pro místa jejich současného osazení – kresbou do reprodukcí i prostřednictvím klíčování (fotomontáží) jejich 3D výtvorů (z keramické hlíny nebo modelovací hmoty) do projekcí těchto fotografií. Tyto malé modely nafotíme také přímo v zahradě Zámku Troja s využitím optických efektů, kdy z různých úhlů pohledu bude dílo působit jako monumentální socha umístěná přímo do zahrady. Zajímavým experimentem budou i záměny soch – testování a průzkum toho, jak by stávající pomníky fungovaly a působily jinak, kdyby byly umístěné v jiném prostředí nebo realizované v jiném měřítku. Podnětné budou i hry s názvy prezentovaných soch – jejich vlastní kresebné a prostorové interpretace, přiřazování správných, vytváření nových. Budeme realizovat také tzv. „živé sochy“ – návštěvníci se budou stylizovat do kompozic vystavených sochařských děl a vytvářet i jejich různé variace, parafráze a interpretace. Bude možné také dokreslovat reprodukce fotografií jednotlivých soch, zasazovat je do nových kontextů, posouvat je do současné doby, hledat paralely k aktuálním situacím z politického a společenského života, doplňovat k nim nejrůznější atributy příznačné pro současnost. Formou koláží a fotomontáží z těchto reprodukcí budeme propojovat postavy a prolínat náměty, spojovat zdánlivě nespojitelné motivy.

so 15. 7. 2023, 13.00–18.00, Úhly pohledu, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

so 2. 9. 2023, 13.00–18.00, Posuny kontextů, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

· Výtvarné dílny pro dospělé a seniory / integrační a mezigenerační programy

Inspiračním zdrojem pro cyklus interaktivních workshopů se stanou umělecké práce vystavujících autorů ze sbírek GHMP. Zaměříme se na prezentované sochařské skici a studie umělecky ztvárněných objektů, jako jsou pomníky, památníky a sochy ve veřejném prostoru. Vyzkoušíme si skicování jako formu rychlého a bezprostředního záznamu nebo detailní studijní charakter výtvarného projevu. Podněty pro kresebné práce budeme nacházet v zahradě zámku Troja. Prostřednictvím kresebného média se budeme seznamovat s vybranými sochařskými objekty ze zámecké zahrady a pozornost zaměříme také na zahradní dekorace a architektonické prvky. Během výtvarných dílen uplatníme médium kresby a experimentování s výtvarnými pomůckami. V rámci úvodní série dílen s názvem Kresebné skici a studie budeme pracovat s tradičními materiály, jako jsou tužka, rudka nebo uhel. V druhém cyklu workshopů pod názvem Lavírovaná kresba si vyzkoušíme kombinovanou techniku – lavírovanou kresbu, kdy budeme na podkladovou kresbu nanášet rozmývanou barvu (tuš, akvarel). V další části dílen Experimenty s pastelem si vyzkoušíme kresbu barevným pastelem, kdy se zaměříme na modelaci pomocí šrafur, na překrývání nebo roztírání pigmentu na papíře. Pro výtvarné setkání bude také k dispozici zázemí eko-ateliéru v oranžérii zámku Troja, které poskytuje příjemný prostor pro výtvarnou tvorbu nebo i pro odpočinek.

út 16. 5. 2023, 15.00–18.00, Kresebné skici a studie I,Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

ne 28. 5. 2023, 11.00–14.00, Kresebné skici a studie II, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

ne 28. 5. 2023, 15.00–18.00, Kresebné skici a studie III, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

út 6. 6. 2023, 15.00–18.00, Lavírovaná kresba I,Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

čt 8. 6. 2023, 11.00–14.00, Lavírovaná kresba II,Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

čt 8. 6. 2023, 15.00–18.00, Lavírovaná kresba III,Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

út 13. 6. 2023, 15.00–18.00, Experimenty s pastelem I,Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

čt 22. 6. 2023, 11.00–14.00, Experimenty s pastelem II, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

čt 22. 6. 2023, 15.00–18.00, Experimenty s pastelem III,Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

· Mimořádné akce

ne 11. 6. 2023, 10.00–19.00

výtvarný workshop v rámci Víkendu otevřených zahrad, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

so 9. 9. 2023, 11.00–19.00

výtvarný workshop v rámci Trojského vinobraní, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

so 16. 9. + ne 17. 9. 2023, 10.00–19.00

výtvarné workshopy v rámci Art Book Fair, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

červenec + srpen 2023, út-ne 10.00–18.00 (pá 13.00–18.00)

Letní výtvarné dílny pro veřejnost, Eko-ateliér GHMP v Zámku Troja

Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.

Kontakt: edukace@ghmp.cz

Pozor!

Pro termíny workshopů a nabídku dalších edukačních aktivit zaměřených na ostatní cílové skupiny, jako jsou například znevýhodnění návštěvníci nebo rodiče s dětmi na rodičovské dovolené, sledujte www.ghmp.cz/edukace .

Text s využitím tiskových materiálů připravil: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček