Transfigurace aneb Jeden úhel pohledu na současné makedonské umění
České centrum - Praha
27. 11. 2014 – 10. 1. 2015
Na vernisáži výstavy současného umění Makedonie Transfiguring jsme byli přítomni zahájení výstavy, jež společně uskutečnili Daniel Herman - ministr kultury České republiky a ministryně kultury Makedonie Elizabeta Kančeska-Milevska.
Výstava vznikla při příležitosti 20. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Makedonií a Českou republikou a představuje tvorbu mladých makedonských umělců zachycující esenciální proces ´proměny´ prostřednictvím malby, kresby, fotografie či videa.
„Posláním kulturní spolupráce mezi státy je spojování národů, vytváření mostů mezi lidmi a podpora kulturní vzájemnosti. Proto i tato výstava bude dalším kamínkem do mozaiky poznání současného makedonského výtvarného umění a jeho tvůrců,“ poznamenal ve svém úvodním projevu ministr Daniel Herman.
Reciproční výstava mladé makedonské tvorby navazuje na přehlídku dvojice českých umělců Petry Jovanovské a Jiřího Kovandy, která se letos na podzim konala ve Skopji. Současnou nejrozsáhlejší přehlídku makedonské tvorby v ČR připravila Česká centra ve spolupráci s Národní galerií ve Skopji, s Velvyslanectvím České republiky ve Skopji a Velvyslanectvím Makedonie v České republice.
(zdroj: tisková zpráva - PhDr. Helena Markusová)
Jeden pohled
Průřez tvorbou 21 mladých makedonských umělců, jež vyzvala kurátorka výstavy Ana Frangovská (má na svém kontě více než 80 výstav, od roku 2006 působí jako kurátorka národní galerie ve Skopji), kdy každý umělec volí vlastní cestu, tj. nástrojem k sebevyjádření je prostorová instalace, kresba, digitální tisk nebo malba. Zdánlivá nesourodost je ve skutečnosti záměrem. Roztříštěnost se ve výsledku sama ´promění´ v celek.
Dáme slovo kurátorce (Ana Frangovská)
Slovo transfigurace může být definováno jako přeměna jedné věci v jinou, změna, metamorfóza, transmutace, modifikace, předefinování, přepracování, variace atd. Tyto promluvy i mnoho dalších jim velmi podobných jsou všudypřítomné v každodenní práci umělců jako sociálně uvědomělých jedinců a mohou být snadno podřízeny tvořivým průzkumům mnoha současných makedonských umělců bez ohledu na to, zda se jejich zkoumání dotýká osobního, sociálního nebo myšlenkového mapování platformy trans/figurace.
V teorii umění se vždy objevovaly pokusy označit umění jako transformaci. Počínaje Danteho teorií chápání umění jako artefaktu, který naplňuje určitý význam spojený s uměleckým záměrem, jeho vizí světa, kdy je umění výsledkem umělecké interpretace „příčiny věcí“, tzn. transfigurovaného předmětu; přes Shustermana, který vidí transfiguraci jako otázku transformace vnímání, významu, užitečnosti a přístupu, přenášející realitu do veřejného oka. Zde bychom se měli zmínit také o odkazu na „opravdovou transfiguraci“ s křesťanským významem, což je proměna Ježíše Krista před apoštoly, která je metaforou pro „uměleckou, jemnou, zázračnou přeměnu předmětů a situací z našeho okolí do uměleckých děl.“
Příkladem transfigurace v umění je také rozhodnutí umělce nebo kritiků prohlásit něco za umělecké dílo, a to kvůli prostředku, konceptu, ontologické nebo epistemologické povaze díla.
V současném smyslu a v makedonském kontextu může být transfigurace v uměleckých dílech určena na několika úrovních: v první řadě je zakódována v samotném umělci, což způsobuje jeho osobní cítění nebo jeho pojetí vlastní sociální existence (osobní pocit, introverze); dále jako čistě estetická a vizuální transformace, tzn. formálně (změna je dána využitím čistě uměleckých prvků) a koncepčně pojatý odkaz (přeinterpretování, předefinování starých historických uměleckých příkladů); a jako pozorování a osobní pohled na sociální změnu, v níž hraje neuvěřitelně velkou roli sociální prvek (dominance sociálních sítí jako prostředku komunikace). Mezi tyto parametry se řadí také aspekty osobní transfigurace, rozpoznatelné přechodnosti (pocit, že umělec někam patří), estetické a čistě formální změny, sociální transformace, sexuální, zvukové, smyslové, ironické a jiné transfigurace.
Kurátorka a autorka textu: Ana Frangovská
Vystavující umělci
Jovan Shumkovski, Gjorgje Jovanovic, Irena Paskali, Velimir Zhernovski, Mirna Arsova, Marija Sotirovska, Igor Toshevski, Nada Prlja, Igor Sekovski, Antoni Maznevski, Boris Shemov, OPA, Iskra Dimitrova, Aleksandar Spasoski, Atanas Botev, Zhaneta Vangeli, Vana Uroshevic, Aleksandar Stankovski, Dijana Bogdanovska, Blagoja Manevski, Slavica Janeshlieva
110 00 Praha 1
Rytířská 31
Máme otevřeno:
pondělí – pátek: 11.00 – 18.00 hodin
sobota: 11.00 – 17.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková