Tomáš Tureček/Miroslav Bárta: ´Kolaps neznamená konec´ aneb trojí setkání s archeology
4. 12. 2013: křest knihy: Tomáš Tureček/Miroslav Bárta: ´Kolaps neznamená konec´
V Literární kavárně Knihkupectví Academia, Václavské nám.34, jsme byli přítomni křtu knihy, kterou dali dohromady Tomáš Tureček a prof. Miroslav Bárta: ´Kolaps neznamená konec´ (nakladatelství Vyšehrad).. Osobně se také akce oba autoři zúčastnili. .
Akci zahájila v apartní černé rádiovce stále půvabnější moderátorka Martina Kociánová, ( jež je ženou Tomáše Turečka), kterou však již na televizních obrazovkách nespatříme. Pochválila autory, že kniha je určená široké veřejnosti, přesto že pojednává o zcela odborném tématu jako je archeologie. Ale že si nemáme myslet, že kolaps znamená zánik. Ale ani začátek…A že Bárta je člověk, který v dnešní uspěchané době, i když stále vědecky zkoumá, je schopen řešit problémy , které trápí dnešní svět…A Bárta? Byl v šoku, že na křest nové knihy přišlo tolik lidí…
Jak jsme Miroslava Bártu objevili?
Jak řekl Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic, když před dvěma lety dělal rozhovor s Bártou, jenž ho nadchl na přednášce,… pak oslovil Bártu k sepsání této velmi zajímavé pro čtenáře knihy… .
Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor přináší spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec. Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, vedl Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic (oficiální text).
- Dnešní doba je jakýmsi přechodem
- Včerejší pravdy, zákonitosti a jistoty jako by neplatily
- Dnešku chybí smysl a směr
- Zatímco zítřek se stále ještě ztrácí v mlze
- Rozhodnutí, kterým směrem budeme kráčet,
- může mít zásadní význam pro budoucnost naší civilizace
- (Miroslav Bárta)
Otvíráme knížku…
ve 4 kapitolách (1. Egyptologie není normální práce, 2. Přestaňme kolapsy démonizovat, 3. Již staří Římané věděli, že.., 4. Minulost hovoří k dnešku. A hlavně k zítřku) se dostáváme k rozhovoru dvou osobností mezi prof. Miroslavem Bártou a Tomášem Turečkem, který se ptá… i když se nechce přiznat, že o tématu nic neví…přesto je to rozhovor dvou lidí, kteří si mají co říci.
„Člověk prostě když neví, tak se zeptá, ne?!“ (Tomáš Tureček)
Otvíráme knížku ještě dychtivěji…
… a jsme všichni včetně Tomáše Turečka a fotografa náhle na letišti v Káhiře, v dusném žlutohnědém oparu, který v nás ihned vyvolá atmosféru apokalyptického zhroucení světa. Jsme v Africe! A přátelství Tomáše Turečka a Miroslava Bárty se stále více utužuje! Nejen na konferenci, ale i na cestách do Káhiry, do Japonska.., kdy oba se začínají zamýšlet nad tím, „že lidí, kteří začínají mít nejasný pocit, že „takhle to dál přece nejde“, neustále přibývá…a Mirek Bárta má dar zajímavě a srozumitelně o tomto tématu mluvit…nuže, naslouchejme….
Jsme na světové úrovni v archeologii!
Dozvíme se, že jsme světová jednička! A v čem asi také? No, v archeologii! Čtenáře to jistě potěší.., že? „Egyptologie je výsadou vyspělých zemí…Dnes si myslím, že Praha představuje doslova a do písmene svtové centrum egyptské archeologie 3. tisíciletí před Kristem, na naše konference se sjíždí celý svět…“ prof. M. Bárta
Když vstoupíme do dětství Miroslava Bárty – jak to všechno začalo?!
Malý Mirek jako zlobivé dítě dostal trest naučit se dlouhátánský popisek pod obrázkem staroegyptských pyramid v Híze …dodnes tu knížku vidí,…Bárta prožil mládí v době, kdy bylo problém sehnat o archeologii nějakou kloudnou četbu…již na střední škole na psacím stroji napsal esej o sjednocení Egypta a prvních kultech bohů: Po vstupu na universitu oboru ´Historie a pravěká a raně středověká archeologie´, o rok později již přestoupil na obor ´egyptologie´… byl již osud Miroslava Bárty zpečetěn. Jak se dozvíme, ti lidé tam nic jiného neznali…než tu archeologii…
Příběhy veselé většinou jsou, nemusíme se bát
V Bártových příbězích se octneme se poprvé na vykopávkách v Egyptě. kdy jim např. kromě hojnosti cibule chyběl otvírák na rybí konzervy…o nebezpečích na poušti (hadi, miny z II. sv. války, písečné moře, zřícení se z duny, nebo když přijdeme o zásoby vody, nemožnost rychlého lékařského zásahu) ..vše je podáno humornou formou, no, bodejť by ne, když jsme to všechno přežili…?!
Odměnou za všechny tyto útrapy na Bártových výpravách je mu pocit zadostiučinění, že se čas zastavil…ticho…a uvědomění si faktu, že kolaps v poušti stál také vlastně u zrodu staroegyptské civilizace…..
A jak je to v současnosti?
Dozvíme se o úsporách, které na Karlově universitě zasáhly i obor egyptologie, které trápí vědce ..a to všech oborů……“ale jak podotkl profesor Václav Klaus, vědec by měl být chudý…“ (pozn. autorky O. K. - no, proč ne? hlavně že nejsme chudí duchem, to je horší, to už bychom si ani bohatství neužili). Dále se mimo jiné dozvíme o politické situaci v Egyptě, že není totiž důležitý jen archeologický nález, ale že je důležité, jak jej zpracujeme…vyhodnotíme a interpretujeme…
A tak jsme u kolapsu civilizací jako tématu velice širokého
Bárta studuje, jak říká podle svých slov, pouze kolapsy, které můžeme vypozorovat v rámci „nenarušeného ´vývojového cyklu´. Ale i studia kolapsů s e vyvíjejí…“ a že archeologům se také . podařilo prokázat, že úbytek populace např. na Velikonočním ostrově nastal až po vstupu bílého muže na jeho půdu ostrova po roce 1750…
Jaké jsou plány prof. Miroslava Bárty?
M. Bárta se chystá pokračovat v projektu Kolapsů, chystá třetí díl, který zaměří na úlohu osobností v dějinách…dozvíme se také, proč Bárta nepovažuje kolaps za nic tragického, protože je součástí vývoje civilizace, že kolaps je naděje na obnovu na lepší zítřek, ve kterém nefukční části společnosti zanikají a postupně se rodí nové, lépe adaptované na nové podmínky…ale potíž je v tom, že tzv. fáze kolapsu může trvat relativně dlouho…jde o zásadní pokles složitosti,sofistikovanosti a kvality životné úrovně…atd.
Impérium, vládce či vládnoucí skupiny - nic není věčně
Přesvědčením impéria, vládce či vládnoucí skupiny je skálopevná idea, že nikdy ze scény neodejdou…?!
Paradoxy
Bárta na základě svých zkušeností z archeologických výzkumů s námi filosofuje o otázkách současných paradoxů (korporativní vlastnictví (kdy nikdo neví, komu co vlastně patří!), ´zázraky´ medicíny´ a jiné , které vedou však k tomu, že dlouhodobě jsou pro společnost zničující a stravující…dozvíme se, jakou úlohu při udržování systému měla v Egyptě např. monumentální architektura… jaké byly náklady na výstavbu pyramidy , jak probíhal úpadek Římské říše..
Kniha je doprovázena unikátními fotografiemi, zejména nás nadchla fotografie zmoženého Bárty během mapování v oáze El-Héz (str. 39), čte se velmi dobře, nenudí nás vůbec, naopak není vůbec o vykopávkách, ale o historickém a filosofickém pohledu …na dějiny Egypta, Římské říše i na současný svět ´v neklidu´… dozvíme se, co jsme dosud jistě nevěděli o životě egyptologů…kdy je nutná často i improvizace, když např.nemáme žebřík, převrátíme si železnou postel a ejhle, máme žebřík!
Závěrem
Prof. M. Bárta nám sděluje, co mu v našem systému vadí, že dochází k fanatickému zjednodušování školství a vzdělávacíhoho oboru, kdy budeme něco o něčem vědět, ale skutečně vzdělaných lidí bude málo…doba je již jen pouze informační…málokdo vyrábí…není důležité, co umíte, ale s kým se znáte…působí i nestabilita klimatu .. pokračuje rozpad rodiny… a součin těchto různých faktorů má děsivý potenciál.. ale kde je řešení?!
No, skončíme, začteme se do útlé knihy sami, je fakt prima…Miroslav Bárta udělal touto knihou hodně pro popularizaci egyptologie, a nás také nadchl…přejeme mu hodně dalších objevů nejen na poli archeologickém…
Fotografie: Martin Frouz, Kamil Voděra,d Milan Zemina, Vladimír Brůna, Veronika Dulíková, Ludvík Hegrlík, archiv Miroslava Bárty a archiv Českého egyptologického ústavu FF Uk
Počet stran: 144
Hodnocení: 90 %
Cena: 248 Kč
e-mail: distribuce@ivysehrad.cz
Hodnocení: 100 %
9. 1. – 28. 2. 2014: Výstava fotografií ´Nejstarší umění´ - Martin Frouz
Byli jsme pozváni za nepředstavitelného množství návštěvníků na vernisáž výstavy fotografií Martina Frouze - ´Nejstarší umění´, která se konala v Mediálním centru ORBIS, Vinohradská 46, Praha 2. Akce se zúčastnil osobně fotograf Martin Frouz i prof. Miroslav Bárta - ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK a nositel koncese na lokalitě Abúsírs v Egyptě. Výstavu zahájil Pavel Klicpera - vedoucí programového centra ORBIS agentury CzechTourism.
Na výstavě jsme si prohlédli velkoformátové fotografie pocházející ze spolupráce s vědeckými pracovišti, zejména Českým Egyptologickým ústavem FF UK Praha a Archeologickým ústavem Brno – pracovištěm v Dolních Věstonicích. Fotografie z unikátních objektů a výzkumů z posledních let jsou dílem Martina Frouze, který byl osobně přítomen archeologickým výzkumům. Ale nemylme se, archeologem však Frouz není, jen archeologii fotografuje.
K nejvýznamnějším a nejznámějším patří výzkum komplexu princezny Šeretnebtej, který obsahoval i množství vzácných staroegyptských soch, či nález místa posledního odpočinku šéflékaře Horního a Dolního Egypta, hrobní komplex lékaře Šepseskafancha z podzimu roku 2013. Podíváme se ale i k nám domů v ukázkách z projektu sledujících paleolitické umění v Dolních Věstonicích, Pavlově či Milovicích.
Kromě fotografií Martina Frouze jsme si mohli prohlédnout knihy, časopisy a kompletní kolekce překrásných velkoformátových kalendářů.
Co nevíme o Martinovi Frouzovi
Spolupracuje s řadou médií a nakladatelství, ať již jako fotograf či spoluautor celých, převážně popularizačních projektů. Jeho novinářská fotografie byla opakovaně oceněna v soutěži Czech Press Photo cenou ´Zlaté oko´. V poslední době zpracoval do knižní podoby např. obrazovou publikaci ´Kostel Nejsvětějšího srdce Páně´. I přes výrazné pracovní nasazení se věnuje i volné výtvarné tvorbě, která však vychází převážně z fotografie, ale často se jedná o fantazijní a intermediální projev.
ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU – CZECHTOURISM
120 41 Praha 2 – Královské Vinohrady
Vinohradská třída 46
tel.: 420 221 580 221 (111)
e-mail: orbis@czechtourism.cz ; media@czechtourism.cz
zastávka TRAM č. 11, Vinohradská tržnice (oba směry)
stanice METRA -A- , Náměstí Míru (5 min. pěšky)
- 22. 1. 2014: Výstava plakátů a fotografií: ´Civilizace na Nilu.
- Nejnovější české archeologické objevy v Egyptě a Súdánu´
- ve foyer hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha.
Panelovou výstavu připravil Český egyptologický ústav FF UK. Můžeme se seznámit s výsledky práce expedic Českého egyptologického ústavu FF UK, které se uskutečnily na jeho archeologických koncesích v Egyptě a Súdánu v letech 2011–2013. Fotografie a doprovodné texty dokumentují šíři nových poznatků, které se ústavu podařilo získat archeologickým, historickým a religionistickým výzkumem i studiem změn životního prostředí.
Jedná se zejména o výzkumy v jižním Abúsíru: výzkum pohřebního komplexu rodiny princezny Šeretnebtej a hrobky lékaře Šepseskafancha, a také výzkum hrobky velmože Kakaibaefa v královském Abúsíru. Významné jsou také výsledky výzkumů na koncesi Českého egyptologického ústavu FF UK na 6. nilském kataraktu v Súdánu.
Fotografie jsou převážně od Martina Frouze a Vladimíra Brůny.
Jmenujme názvy některých panelů:
- Jižní Abúsír
- České výzkumy v Egyptě a Sudánu
- Komplex hrobek kněze Neferinpua a princezny Šeretnebtej
- Pyramidové pohřebiště v Abúsíru
- Moderní technologie ve službách archeologie
- Egyptologie a její postavení v moderním vědeckém výzkumu
- Objev hrobky vrchního lékaře Horního a Dolního Egypta
- Český objev v egyptské západní poušti
- Civilizace na Nilu: nejnovější české archeologické objevy v Egyptě a Súdánu
- Abúsír – šachtové hrobky
- Náboženské texty v Iufaově šachtové hrobce
- Výzkum pravěkého osídlení pohoří Sabaloko
- Výzkum přírodního prostředí a jeho vývoje
Hodnocení: 85 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka