Úvod > TOMÁŠ RAJLICH – SOCHAŘ / THE SCULPTOR aneb o sochách a obrazech se nemá nic říkat, na sochy i obrazy se má dívat (T. R.)

TOMÁŠ RAJLICH – SOCHAŘ / THE SCULPTOR aneb o sochách a obrazech se nemá nic říkat, na sochy i obrazy se má dívat (T. R.)

18.03.2025 18:36

TOMÁŠ RAJLICH

SOCHAŘ / THE SCULPTOR

8. 2. – 21. 4. 2025

Museum Kampa

Konírna

Tomáš Rajlich je dnes znám hlavně jako minimalistický malíř,

na pražské Akademii výtvarných umění však původně vystudoval sochu.

Výstava v prostoru Musea Kampa – tzv. Konírně - se zaměří na

Rajlichovu sochařskou tvorbu z šedesátých let.

K vidění budou tři desítky jeho kovových a plastových soch

a několik raných geometrických kreseb,

vesměs děl z doby před rokem 1969, kdy autor odešel do exilu do Nizozemska.

Tomáš Rajlich, v průběhu této své výstavy oslaví 85. narozeniny.

Než emigroval, tak se v roce 1967 stal jedním ze zakládajících členů slavného

Klubu konkretistů (spolu s Jiřím Hilmarem, Radkem Kratinou a Arsénem Pohribným).

V emigraci v Nizozemsku, Tomáš – Thomas Rajlich

působil jako pedagog na haagské akademii a

spolupracoval dokonce i s legendární s pařížskou galerií Yvon Lambert.

Do České republiky se Tomáš Rajlich vrátil natrvalo v roce 2010.

Průřezová retrospektiva malířského díla Tomáše Rajlicha v níž se

od černých geometrických rastrů dopracoval k třpytivým monochromům pastelových barev,

se v Museu Kampa konala již v roce 2017.

Ladné tvary názvy nepotřebují…

Detailisty jistě zaujme – možná i poněkud rozhořčí - že značná část vystavených děl bnemá název je tzv. „Bez názvu“. Ale proč vlastně názvy? K čemu se snažit nějakou imaginaci – alespoň z hlediska pojmenování - vnucovat divákům v titulku vyřčenou konkrétní definicí. Ne, k čemu proč vlastně? Tomáš Rajlich svým nepojmenováváním děl, záměrným vypuštěním názvů, či přesněji jejich neprozrazením nám divákům, nechává nás to správné pojmenovat díla hádat, otevírat za tím účelem dokořán svoji fantazii, snít a domýšlet reálné definice daného artefaktu. Rajlich nám tím dopřává možnost stávat se jakýmsi stínovým spolutvůrcem daného díla, které tak v našem – divácky – přiřknutém názvu, zhmotní naši vlastní představu. Tím se nám ale stávají vystavené objekty bližší, přiřazujeme si je vědomě i podvědomě, jak kdo, do svého vlastního vnitřního světa a včleňujeme je do území našeho chápání.

Komentovaná prohlídka zbyla na šéfkurátora

Od počátku zahajovací „komentovky“ k výstavě Tomáš Rajlich – Sochař, určené odborníkům a odborným novinářů, nás šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek varoval, že autor vystavených děl, Tomáš Rajlich, na komentovanou prohlídku asi nedorazí. Uváděl také trpělivě i důvod: Mistr zastává názor, že „o sochách a obrazech se nemá nic říkat, neboť na sochy i obrazy se má dívat“. A tak, že komentovaná prohlídka za jeho přítomnosti není potřeba. Nakonec opravdu nebyla. Na večerní vernisáž, ale samozřejmě Tomáš Rajlich přišel a děkoval všem přítomným, že dorazili, hovořil se zájemci o rozmluvu s ním, ale ke své tvorbě se opět nijak zvlášť vyjadřovat nemínil. A vlastně měl pravdu, jeho díla s námi hovoří kloudně sama i díky tomu, že část je zahalena šifrou - Bez názvu - a otevírá nám tak dveře ke svobodnému vnímání.

„Komentovku“ po kratším, planém čekání, skutečně zahájil a zasvěceně vedl Jan Skřivánek.

Když jím řečené velmi volně zreprodukujeme, tak jsme se dozvěděli, především základní fakta k výstavě Tomáše Rajlicha.

Především vysvětlení, proč sochy, když Rajlich je přece malíř, ne? Zdánlivě to tak vypadá. A kdo se už zúčastnil nějaké z výstav Tomáše Rajlicha, mohl opravdu nabýt představu, že Rajlich je malíř. Navozovala ostatně již jeho předchozí výstava v Museu Kampa z roku 2017, kde byly obrazy. Na současné výstavě, jsou ale sochy, jak už ostatně i název výstavy avizuje - Tomáš Rajlich SOCHAŘ / THE SCULPTOR. Jako malíře ho zná už dávno téměř celý svět, kam se vydal díky své emigraci a kde se výrazně prosadil, byť jako Thomas Rajlich a coby uznávaný malíř.

Na této výstavě jsou však představeny jeho skulptury, jakožto doklad autorovy geneze. Po odchodu do emigrace se převtělil do malíře a spolupracoval i s takovou proslulou belgickou galerií jakou je galerie Lambert.

Po roce 1989 se však vracel ihned, jak to šlo, do vlasti a posléze se k nám vrátil už natrvalo. Asi jako první se ho ujala legendární Galerie Klenová, kde vystavoval. Ale pak už vystavoval i v Malé Dvoraně Veletržního paláce a v roce 2017 se konala zmíněná výstava obrazů v Museu Kampa.

Jako kdyby se s návratem do vlasti vrátil i ke svým kořenům. Vystavené sochy jsou totiž z jeho předemigračního tvůrčího období. Ty na výstavě jsou bohužel už vesměs kopie, neboť zub času a nedobré zacházení s nimi udělaly své. Všechny jsou však naprosto věrnými napodobeninami dle původní zachované dokumentace. Ale je i vzácná výjimka. Je jí objekt nazvaný Květ, který se dochoval, jak byl v celé své kráse a je proto samozřejmě také součástí výstavy.

Kombinace světově uznávaného malíře a sochaře, je tak dána historicky. Rajlich na akademii totiž vystudoval sochařství. A v malbě, jak nás upozornil Jan Skřivánek, Rajlich nezapře své původní - sochařské - zázemí. A naopak se dá říci, že sochy jsou v jeho pojetí vlastně jako barvy.

Ale teď už raději nahlédněme do tiskové zprávy

„Tomáš Rajlich je jedním z našich kmenových autorů, velkou retrospektivu jeho obrazů jsme hostili před osmi lety. Jeho dílo patří hned do několika programových linií, které Museum Kampa sleduje dlouhodobě. Mám na mysli jednak náš zájem o konstruktivní tendence v českém poválečném a současném umění, snahu seznamovat veřejnost s tvorbou exilových autorů a systematické mapování bílých míst českých dějin umění. Rajlichova sochařská tvorba bude objevem nejen pro širokou veřejnost, ale jistě i pro řadu odborníků.“

ředitel Musea Kampa, Jan Smetana

Tomáš Rajlich, který počátkem března oslavil své 85. narozeniny, je dnes znám hlavně jako

minimalistický malíř. Uměleckou kariéru v druhé polovině 60. let zahájil jako sochař.

Výstava se proto zaměřuje na Rajlichovu tvorbu z let 1964 až 1969.

První letopočet odkazuje k roku, kdy absolvoval pražskou akademii, druhé je rokem, kdy s manželkou odešli do exilu v Nizozemí.

„Tomáš Rajlich má za sebou velice úspěšnou mezinárodní kariéru a je zastoupen v předních

světových sbírkách, jako je pařížské Centre Georges Pompidou nebo MoMA v New Yorku. V českémprostředí však jeho dílo není příliš známo a reflektováno. O jeho raných sochách to platí dvojnásob. Nynější výstava v tzv. konírně v areálu Sovových mlýnů je ostatně Rajlichovou první samostatnou výstavou zaměřenou výhradně na sochy.“

šéfkurátor Musea Kampa, Jan Skřivánek

Tomáš Rajlich byl v roce 1967 jedním ze čtyř zakládajících členů vlivného Klubu konkretistů,

volného uměleckého sdružení, které na konci 60. let fungovalo jako zastřešující organizace pro umělce vycházející z konstruktivismu a geometrické abstrakce.

Z mosazných a plexisklových soch, kterými se Rajlich prezentoval na klubových výstavách, se jich dochovalo jen několik, zničené sochy proto byly pro současnou výstavu nově realizovány na základě dobové dokumentace.

I když výstava mapuje období pouhých pěti let, můžeme ve vystavených sochách sledovat výrazný stylový vývoj, jehož leitmotivem je postupná dematerializace sochy. Rajlich po celou dobu zůstává věrný několika málo motivům, zejména stylizovaným hlavám, figurám a květům, v materiálu i formě se však jeho sochy postupně proměňují od hmotných objektů v transparentní kompozice a prostorové kresby. Tento posun předznamenává dynamiku, se kterou se setkáváme též v Rajlichových malbách, totiž napětí mezi kresebností a geometrickým řádem a fascinací materiálními kvalitami vlastní malby. Konstantou je také jeho zájem o barvu. A jak to sám Tomáš Rajlich označuje, hovoří o „barvách v prostoru“.

Tomáš Rajlich

· Tomáš Rajlich se narodil v březnu 1940 v Jankově v jižních Čechách.

· Pražskou akademii absolvoval v letech 1958–64.

· V létě 1969 spolu s manželkou Jitkou emigrovali do Nizozemí, jako záminka k vycestování jim posloužila putovní výstava Klubu konkretistů, kterou pomáhali zorganizovat.

· Rajlich si zprvu vydělával jako pomocný dělník v rotterdamských loděnicích, záhy začal působit jako asistent, později docent na Vrije Academii v Haagu.

· První samostatnou výstavu měl v roce 1971 v Stedelijk Museu v Schiedamu.

· Má za sebou dlouhodobé tvůrčí pobyty ve Francii, Itálii nebo v USA.

· Do České republiky se natrvalo vrátil v roce 2010.

· Je také autorem monumentálních obrazů pro zasedací síň státní rady v Haagu nebo výzdoby nizozemské ambasády v Ghaně.

Text a foto: Richard Koníček (+ foto Tomáše Rajlicha ze zahájení - Museum Kampa)