17.07.2013 13:53

Tomáš Rafa na Galerii  Artwall  se 7 uměleckými návrhy na ´ fiktivní´ česko-romskou  vlajku aneb komu tím prospějeme?! (The Fine Arts – the czech-gipsy flag)

´Výběrové řízení na česko-romskou vlajku´ - Tomáš Rafa
Galerie Artwall
Nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Praha
Galerie NTK  Praha (Národně technická knihovna)
16. 7. – 16. 9. 2013

S jistými obavami jsme přijali pozváni na tiskovou konferenci a na vernisáž výstavy sedmi návrhů  česko-romské vlajky, které vytvořil slovenský umělec Tomáš Rafa, jež byl také osobně přítomen,  a které ze série několika desítek návrhů vybrala komise složená z odborníků, kteří se  tématikou česko-romského soužití zabývají.  Vše proběhlo v naprostém klidu.  V galerii NTK jsme si mohli prohlédnout  reprodukce originálů umístěných na výstavní zdi Artwall a hlasovat pro námi vybranou vlajku. I tak jsme ihned učinili.

 

Výstavní projekt  ´Výběrové řízení na česko-romskou vlajku´ představuje 7 návrhů na novou česko-romskou vlajku, které  navrhl Tomáš Rafa. 

 Autor vychází z časosběrného projektu „Nový nacionalismus v srdci Evropy“, jehož prostřednictvím Rafa od roku 2009 zkoumá hranice mezi nacionalismem, patriotismem, rasismem a xenofobií. Cílem současného projektu je podle něj vytvoření „otevřené platformy k diskuzi o současném i budoucím soužití majoritního obyvatelstva a menšin v Čechách.“
„Prostřednictvím smíšené vlajky si autor klade otázku, či je původní česká vlajka skutečně stále symbolem obyvatelstva žijícího na českém území, a do jaké míry byla přivlastněna nacionalisty na demonstracích v např. v Duchcově a Českých Budějovicích… smíšená vlajka je symbolem, ne však jednoznačným… můžeme si Rafovo  umělecké gesto  chápat jako ´zneužití´ českého symbolu, na  straně druhé jako ´zneužití´  romského symbolu… „  (vybráno z tiskové zprávy)

Výběr sedmi vítězných návrhů  provedla  komise v tomto  složení:
Kumar Vishwanathan (lidskoprávní aktivista ředitel občanského sdružení Vzájemné soužití)
Lucie Horváthová (sociální antropoložka, členka SZ)
Zdeněk Ryšavý (ředitel Romea o.s.)
Vojta Lavička (hudebník, moderátor Metropol TV)
David Tišer (romista, člen Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny)
V komisi zasedl též odborník na problematiku vlajek, historik Jan Kremer

 

Na výstavě v Galerii NTK můžeme zhlédnout dokumentační video z posledních událostí v Duchcově a v Českých Budějovicích…   které pořídil Tomáš Rafa na demonstracích v pozici reportéra …

 

„Zdůrazňuji politickou  nezávislost  projektu, který žádným způsobem nechce atakovat státo-právní uspořádání Čech.“  (Tomáš Rafa)
 

O vítězném návrhu  hlasujeme jako veřejnost , a  můžeme do 16. 8. 2013:
1) hlasujeme t online na facebookovém profilu galerie Artwall
2) www.aktuálne.cz
3) hlasovací urna v NTK
4) přenosná hlasovací urna na ulicích na různých místech ČR, i v lokalitách se silným romským zastoupením
5) hlasování bude probíhat i přímo na ulici, prostřednictvím přenosné hlasovací urny, se kterou se organizátoři projektu vydají na různá místa ČR, zejména do lokalit se silným romským zastoupením. Vybraná vlajka pak bude předána k užívání Radě vlády pro záležitosti romské menšiny, spadající pod Úřad vlády.
6) výsledky hlasování se dozvíme např. na  www.aktualne.cz -  20. srpna 2013

 

Kurátoři: Lenka Kukurová, Zuzana Štefková, Markéta Dolejšová, Petr Motyčka

 

Z historie galerie  Artwall

• Galerii Artwall nalezneme  na opěrných  zdech Letenských sadů na nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, které jsou oficiálně majetkem Magistrátu hl. m. Prahy.
• Provoz galerie na opěrné zdi Letenských sadů byl inspirován americkou umělkyní Barbarou Benish, která na konci 90. let přišla s nápadem využívat tento prostor k prezentaci současného umění. Zeď, která původně sloužila k propagaci komunistického režimu, po jehož pádu pak několik let zela prázdnotou, tak v roce 2000 ožila jejím projektem „Flower Power“, zrealizovaným s organizační pomocí Centra pro současné umění Praha.
• Projekt Artwall si klade za cíl podporovat pronikání současného umění do mimogalerijního prostředí. Tento cíl vychází z povahy místa, které svou dominantní polohou zaručuje účinnou komunikaci s veřejností. Vzhledem k množství řidičů aut a cestujících, kteří každodenně projíždějí po nábřeží, považujeme  Artwall jednou z nejnavštěvovanějších českých galerií.
• Mezi lety 2005-2008 se v kamenných rámech pod Letnou postupně vystřídalo 15 výstav českých i zahraničních umělců, mezi jinými například Lenky Klodové, Mirelly Bentivoglio, Martina Zet, nebo skupin Podebal a Guma Guar.
• V roce 2008 – 2011 MHMP odstoupil  od smlouvy o výpůjčce zdi, které bylo reakcí na projekt umělecké skupiny Guma Guar  „Kolektivní identita", kriticky parafrázující Magistrátem iniciovanou kampaň za uspořádání Olympijských her v Praze. Tato finančně náročná kampaň zaštítěná sloganem: „Všichni jsme v národním týmu“, měla prostřednictvím zapojení tváří známých českých celebrit veřejnost přesvědčit, že by se Praha měla stát hostitelským městem olympijských her v roce 2016.
• Projekt „Kolektivní identita" pak na stejném vizuálním podkladu a se stejným sloganem zobrazoval portréty českých podnikatelů spojovaných s finanční kriminalitou a korupcí.  Tuto kritiku vedení MHMP neuneslo a s argumentem zneužití oficiálního sloganu a loga následně odstoupilo od smlouvy o výpůjčce zdi, a to i přes ujištění kurátorů výstavy, že se vzhledem k nekomerčnímu kontextu nejedná o porušení zákona 441/2003 Sb., který v § 8 odst. 2 výslovně zakazuje neautorizované použití zaregistrovaného sloganu a loga pouze v obchodním styku. Uzavření Artwall se tak stalo prvním polistopadovým případem, kdy politické rozhodnutí maskované za uplatňování právních předpisů vedlo k faktické likvidaci galerie.
• Přes dlouhodobou snahu kurátorů z Centra pro současné umění Praha a četné protesty ze strany veřejnosti (zahrnující mimo jiné i petici podepsanou více než 1800 podpisy, nebo happening ILEGO ), se galerii po celé tři roky nedařilo obnovit. Magistrátní garnitura ze svého stanoviska odmítala ustoupit a tvrdošíjně se ohrazovala formálními argumenty špatného technického stavu zdi nebo narušení estetických vjemů z památkově chráněného prostředí Letenských sadů. Až po personálních obměnách ve vedení MHMP se kurátorům podařilo navázat konstruktivní dialog a po třech letech mlčení galerii Artwall opět uvést do provozu.
• Od listopadu 2011 tak galerie fungovala pod záštitou primátora hl. m. Prahy MUDr. Bohuslava Svobody, organizační správu nad galerií zajišťuje c2c Kruhu kurátorů a kritiků, o.s. , které funguje s plnou podporou bývalého správce zdi, Centra pro současné umění Praha.
• Více informací na: www.artwallgallery.cz a https://www.facebook.com/events/1394968287385306
 

Závěrem slovo autorky (Ing. O.K.)
´Pochopíme, že se jedná  jen o symboliku?! Proč se zase jitříme?!´

Myslím si, že v době neustále se zhoršujících vztahů mezi  Čechy a Romy je to vskutku závažný, ba přímo kontroverzní  projekt, který prý má poukázat na situaci, kdy Romové nejsou majoritní společností považováni za  Čechy a  ocitají se v nucené izolaci.   No, myslím si, že problém je mnohem složitější, i když jsme si na něj obě strany samy zadělaly…a co s tím?!  Zatím nám slovenský umělec navrhl pěkné vlajky, navrhuje je a bude je navrhovat i jiným národům, kteří mají také problémy se soužitím s Romy?! I když je to myšleno , jak Tomáš Rafa zdůrazňoval jednomu znepokojenému účastníkovi – Romovi, jen symbolicky, kdo  to z čtenářů pochopí, když ´umění´  si přece můžeme vyložit  podle  svých uměleckým dílem vzbuzených emocí ?! Snad to mělo zůstat jen v Galerii NTK, a ne na zdech galerie Artwallu, kolem nichž projíždějí tramvaje i auta plná cestujících, kteří o novém uměleckém projektu nebudou možná ani  vědět, co si o tom myslet…i když autor s tím samozřejmě počítá...

 

Galerie Artwall - Nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Praha
Galerie NTK  Praha (Národně technická knihovna) - Technická 6, Praha 6
Výstava potrvá do 16. 7. – 16. 9. 2013
Hodnocení:  80 %

Ing. Olga Koníčková
Foto: Foto © 2005-6 Martin Polák
 

Pro fajnšmekry:

a) Podoba české vlajky je shodná s vlajkou československou, používanou  od roku 1920 do rozpadu ČSFR v roce 1992 Její barevnost vychází ze znaku českého krále a odkazuje ke stříbrnému lvu na červeném poli. Modrý klín byl zvolen coby symbol Slovenska. V rozporu s dohodami mezi českou a slovenskou politickou reprezentací ústavním zákonem, převzala ČR po rozpadu ČSFR československou vlajku v její původní podobě.  

b) Co  jsme o romské vlajce možná nevěděli ?! Už svou vlajku mají!
Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ Romů. Pruhy symbolizují kočovný  život na zelené zemi pod modrým nebem. Tato vlajka byla přijata na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Londýně v roce 1971.