Úvod > Through The Needle´s Eye As A Frame - Veronika Holcová

Through The Needle´s Eye As A Frame - Veronika Holcová

17.03.2013 15:19

Through The Needle´s Eye As A Frame

Veronika Holcová

21. 9. – 28. 10. 2012

Galerie 35M2 – Praha

´Neměnnost přírodních zákonů je naší jedinou ochranou před ataky chaosu a démonů nesmírného kosmu.´ H. P. Lovecraft

Setkáme-li se poprvé s kresbami Veroniky Holcové v galerii, kde obvykle vystavujeme zejména studenty a čerstvé absolventy uměleckých škol, pak kdo ji známe z prostornějších a honosnějších výstavních síní, můžeme být překvapeni silou, se kterou na nás její obrazy Holcové i v tak malém prostoru přesto velmi silně působí. Galerie 35M2 se rozhodla vystavit její práce Holcové od 21. září do 28. října 2012.

´Deníkové kresby´

Veronika Holcová absolvovala střední umělecko-průmyslovou školu, a tak se začala naplňovat svůj dětský sen: stát se malířkou. Dnes ji považujeme za jednu z našich nejtalentovanějších a nejprodávanější umělců. Poslední dekádu tvorby této malířky zásadním způsobem ovlivnila spolupráce se soukromou galeríí, které se dařilo prosazovat Holcovou spíše v zahraničí, takže na domácí scéně její práce spíše neznáme. Její tvorba se pak uzavírá do sebe, plna tápání dokonale překrytého malířskými efekty a stereotypy, které komerční galerie a jejich klienti žádají.

Erotické fantazie a apokalyptické vize silné malířky

V roce 2009 navazuje na své dřívější pokusy s ručním papírem a vytváří volný cyklus ´deníkových kreseb´´, kde spontánním způsobem zobrazuje své velmi odvážné erotické sny a fantazie a svůj poněkud komplikovaný citový život, a využívá přitom metodu jemné korekce volných asociací, často vycházejících přímo z víceméně náhodných barevných skvrn. A protože erotické obrazy jsou velmi osobní až intimní, nemáme vůbec problém jí porozumět. Malířka se inspirovala zřejmě jeskynními malbami pravěkých lovců, protože její obrazy snových či halucinačních vizí miniaturní výstavní prostor Galerie 35M2 dokonale zútulňuje, takže máme hned chuť si je přivlastnit. Malířka se nevyhýbá ohnivým barvám, v jejich používání je velmi svébytná a její individuální pohled do našich duší nás může dokonce i šokovat. Její obrazy jsou prostě nezapomenutelné. Síla obrazů Veroniky Holcové spočívá v hloubce, do které nás jako diváka vtáhne. Je to hloubka, ze které dostáváme závrať, ale jsme přitom uspokojeni. Výrazným rysem jejích obrazů je, že přes svou neurčitou tajemnost nás vybízejí k tápání, které nás znepokojuje a současně potěší. Přes veškerý chaos v nich existuje řád. Magie Veroničina malování je tudíž blahodárná – léčivá.

Veronika Holcová své obrazy téměř „chrlí“. A jak říká sama malířka:

„Malovala jsem obraz, ještě ani nebyl hotový, a už mi jej brali. Někdy se stávalo, že jsem ho po výstavě ještě domalovávala. Teď už mám nad svými díly větší moc, skrývám je, dokud si nejsem definitivně jistá, že je mohu dát z ruky.“

Přetlaky Veroniky Holcové

Vystavovala také v Muzeu moderního umění ve francouzském Saint–Étienne, vystavovala zde společně s korejským umělcem Chung Sang Hwa, již zesnulým Američanem Dennisem Oppenheimem a Italem Giannim Dessim. „Bylo to velkolepé,“ vzpomíná a vysvětluje, proč vlastně velká plátna střídá s malými intimními kresbami. Jako by byla rozvětveným stromem. „Kresby jsou pro mne stejně důležité jako malby, ale mají zase úplně jiný charakter. Nejsou to skicy, je to samostatný žánr, pro mě takový ’pročišťovací deníček‘. Když maluji obrazy, musím se na práci hodně soustředit, je to dlouhý proces. Kresby vznikají spontánně, rychleji, a – když mám přetlak a potřebuji si vyčistit hlavu – umožňují mi se uklidnit.“

Literární večírky

Veronika Holcová se několik let snaží o propojení dvou uměleckých světů – literárního a malířského. Před lety iniciovala v Galerii Jiří Švestka tzv. Literární sklony, což jsou umělecké večery, během nichž spisovatelé hovoří o svých oblíbených dílech a umělcích.

O malířce v kostce

Veronika Holcová se narodila 1973 v Praze, kde také dnes žije a pracuje. Její obrazy jsou součástí soukromých sbírek v USA, Itálii, Švýcarsku a Německu. Má dvě děti, dceru Julii a syna Bruna.