Tereza Kotek: Brutální něžnosti aneb když se vnitřní energie na rej barev přemění …
Galerie Malostranská beseda - Praha
14. 2. - 6. 3. 2020
Na www.www-kulturaok-eu.cz dostáváme řadu pozvánek. Vesměs od galerií. Vážíme si jich, značí zájem o náš web.A stihneme-li to, pozvání přijmeme. Přicházejí ale i pozvání tvůrců. To se cítíme poctěni ještě víc. Jsme zváni nejen za web, ale i jako osoby. Takové pozvání jsme dostali i od mimořádné malířky Terezy Kotek, a to do neopakovatelné atmosféry galerie Malostranská beseda. Kontakt zprostředkoval umělecký ředitel David Hanzlík. Co si víc přát…
O dost jiná galerie
Galerie Malostranská beseda působí v zrekonstruovaném renesančním podkroví. Svébytný interiér je sám o sobě výzvou vystavujícím. Jak tento specifický prostor skloubit s díly? Umělecký ředitel David Hanzlík to také při zahájení výstavy, jež uváděl, zdůraznil. Když se Tereze Kotek rozhodl nabídnout výstavní prostor galerie, její tvorba ho sice - tak jako nás a mnoho na zahájení přítomných - nadchla, ale byl zvědav, jak se autorčiny obrazy srovnají s masivními trámy a členitostí galerie. Čeká to každého zde vystavujícího a všech 27 předchozích autorů se s tím muselo také vypořádat. Takto uspořádané podkroví je skoro proti smyslu běžné galerie. Avšak, Tereza Kotek se s tím vším vypořádala - podle jeho slov - snad vůbec nejlépe ze všech. A měl pravdu. Sami jsme už nejednu výstavu v galerii Malostranská beseda absolvovali. A Tereziny obrazy se opravdu nijak nerušily s prostorem a jeho nezvyklostí, naopak vhodně souzněly s výhledy z podest, jež jsou zajímavou součástí této galerie, dovnitř i ven okny na Malostranské náměstí, na prejzové střechy okolní zástavby a na neběžné panorama Pražského hradu. Snad i pro tuhle výzvu spolupracuje galerie výhradně s umělci mladé a střední generace.
Tereza Kotek (* 11. 11. 1983) a její obrazy
Atraktivní mladá dáma nás osobně uvítala při vstupu a dál poletovala mezi četnými hosty jak svěží jarní motýlek. Tu se pozdravila se známými, tu vysvětlila cosi k jimi obdivovanému obrazu. Byla všude. Nezachytitelná, neunavitelná a velmi příjemně osobní vůči všem. Známým i neznámým. Inu platí, jako vždy, že kdo umí, hodně umí, ten se nemusí předvádět. Je a vyzařuje. Stejně jako Tereza, jež se při zahájení a nejen při něm šťastně usmívala. Hovořit o své práci ale skromně odmítla. Ať za ni o ní vypovídají její obrazy. A vypovídaly.
Především svou expresivitou a autenticitou osobitého rukopisu. Ku prospěchu věci. Tereza Kotek totiž není ovlivněna školou nějakého pedagoga, který svým žákům, chtě nechtě, vtiskuje i část svého rukopisu. Tereza Kotek je autodidakt. Její obrazy jsou především velkoformátová plátna a použitá technika je její vlastní receptura. Při své tvorbě kombinuje akrylové barvy, spreje a voskové pastely. Tereza Kotek se na témže obraze nebojí umístit jemné tahy štětců se silně a přiznaně vystupujícími stopami po špachtli. K tomu patří i nepřehlédnutelně výrazná a odvážná barevnost. To vše vyvolává v divákovi emoce. Což je, či má být i smysl malířství vůbec.
Dominujícím tématem obrazů jsou ženské portréty, ženské postavy, ženské akty. Žádný z obrazů ale není takříkajíc obyčejný, o žádném nemůžeme říci, že už jsme něco takového někde viděli. Ne, obrazy Terezy Kotek jsou nezaměnitelné. A přesto, že vždy zachycuje konkrétní, jasně poznatelné objekty (i neženské, a třeba zcela obyčejné) kombinací abstrakce s realitou, vnáší do mysli a duše diváka pocit, že jde o obrazy fantaskní, zneklidňující, evokující. Ale životné. Jednoznačně životné. Což nás na nich zneklidňuje nejvíc. Ale nestraší nás, ten neklid není negativní, je pozitivní, oživující, vzbouzející. Fantazii i city.
Zkrátka a dobře, výtvarný rukopis Terezy Kotek je výrazný a její. Barevné velkoformátové akryly svým rozmáchlým formálním projevem vzbouzejí pocit harmonie a radosti.
U figurálních obrazů převládají portréty žen, klade se důraz na oči a jejich podmanivý pohled. Tereza Kotek se ale nevyhýbá ani motivům fauny či flóry. Vše umocňuje zmíněná osobitost malířské techniky - ony zdánlivě neuspořádané tahy a vrstvení, čímž dodává obrazům dynamiku, navýšenou živě jasnou barevností na sytě nápadných podkladech, z nichž pak zobrazené vystupuje téměř po vzoru dávné techniky šerosvitu.
Odborníci navíc dodávají, v souladu s psychology a interiérovými architekty, že obrazy Terezy Kotek „jsou ideální volbou do moderních obytných interiérů, protože prezentují průnik kvalitní malířské techniky s přitažlivým výrazem a jsou přesným vyjádřením těch uměleckých děl, která dokáží zpříjemnit a zútulnit živé prostředí.“
Tereza Kotek - moderní žena
Vývoj člověka je vždy formován peripetiemi, jimiž se od narození proplétá. Tereza Kotek se narodila v Čechách, ale dětství a část mládí prožila s rodiči v Dánsku. Pak se opět vrátila k nám - pro nás, pro její diváky, je to výhra. Aktuálně žije a tvoří mimo poněkud snobské a vřící umělecké epicentrum, jímž je Praha, v relativně poklidnější atmosféře města Slaného u Prahy. Dodejme, že vystudovala anglistiku na univerzitě v Ústí nad Labem a tvoří pod pseudonymem By Kotek.
K malbě na plátno se Tereza Kotek dostala až na mateřské dovolené.
„Odpadla škola, práce. Najednou byl čas a hlavně obrovská chuť…“.
Dnes se počet jejích obrazů blíží stovce…
Sama na sebe na svém internetovém profilu (https://www.facebook.com/ByKotekPaintings/ ) prozrazuje pouze:
"Barvy mě vždy fascinovaly..., a to jak pohled na ně, tak i přímý kontakt s nimi. Je v nich těžko popsatelná síla, která mě vede k tomu, abych malovala zas a znova a objevovala je tak vždy o něco více.
V poslední době dělám převážně portréty - výraz tváře... hlavně oči... dokáže vyjádřit více než slova a mě baví tyto okamžiky zachycovat a kombinovat přitom abstrakci s realitou.
Za mými obrazy není konkrétní příběh, spíše do nich dávám energie a momentální rozpoložení.
Pozorování lidí, jejich chování a pozorování malých detailů ve výrazech obličeje jsou často inspirací pro mé obrazy.“
A v rozhovoru k této výstavě přidala i pár vhledů do svého malířského zákulisí.
„Formáty jsem zvětšovala postupně. Zalíbilo se mi, že se u velkých plátem můžu s barvami pořádně uvolnit a užít si to. Doma nebo na cestách si kreslím do skicáku, ale to je jediná výjimka, kdy mi malý formát přijde fajn.
Do obrazů dávám hodně energie a radosti, která se mi z nich vrací - lépe se pak daří vypořádat se s chmurnějšími dny, když přijdou.“
Nezbývá než dodat, že chmury, zvláště nyní, přicházejí i na nás všechny, a tak jako jednu z ´únikových cest před chmurami´ lze doporučit galerii Malostranská beseda a výstavu Terezy Kotek: Brutální něžnosti. Garantujeme, že té něžnosti tam najdete víc a brutálně si ji užijete.
110 00 Praha 1 - Malá Strana
Malostranské nám.
Máme otevřeno denně: kromě pondělí 10.00 - 18.00 hodin
Vstupné: běžné 120 Kč, snížené 80 Kč
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková,
© Richard Koníček