Tepelná pohoda zimních zahrad aneb použijeme sklo či plast?
Tepelná pohoda zimních zahrad aneb použijeme sklo či plast?
Módní zimní zahrady lze využívat jako obytný prostor k relaxaci, ale i jako skleník s optimálním klimatem pro tropické a teplomilné rostliny.
Zimní zahradu lze využívat i jako spořiče energie, tj. přechodová oblast mezi domem a zahradou. Chceme-li ale obytnou zimní zahradu, kam chodíme odpočívat celoročně a vychutnáváme prosluněné a vytápěné prostředí plného rostlin a květin, pak si pořídíme klasickou obytnou zimní zahradu. Tuto zimní zahradu začleníme nedílně do ostatních prostorů domu a nešetříme místem; vždyť každým metrem čtverečním navíc zvýšíme její obytnou hodnotu. Dbáme na dobře navržený interiér, na tepelnou pohodu a odpovědně vybíráme rostlinný materiál. Zimní zahradu navrhujeme jako přístavbu domu na terase či balkónu, ale i samostatně stojící objekt s vlastním základem.
Tepelnou pohodu zimní zahrady nejvíce ovlivníme kvalitním zasklením a použitím kvalitních okenních rámů, neboť jen tak získáme pěkný výhled do okolí a záruku vysoké odolnosti vůči opotřebení. Na zasklení zimních zahrad volíme buď sklo nebo plasty. U obojího nalézáme klady i zápory. Volbu skla nebo plastu řešíme hlavně z hlediska tepelné pohody, jakou chceme v zimní zahradě mít.
U klasického čirého skla se setkáme se dvěma druhy: plaveným (tzv. float) a taženým. U taženého skla lze v průhledu zjistit místy vlnění obrazu, zatímco u float to nehrozí. Dodejme, že dnes u staveb obytného charakteru jednoznačně jednoduché sklo vytlačuje dokonalejší dvojsklo, což platí zejména z hlediska tepelné izolace. Nepoužijeme-li tedy alespoň dvojsklo - u zimní zahrady s nejobyčejnějším zasklením - budeme cítit chlad, i když budeme prostor vytápět, neboť stěny budou studené. Naopak u dvojskla výměnou vzduchu v dutině izolačního skla za plyn s nízkou tepelnou vodivostí (například argon) dosahujeme u termoizolačního skla stejných tepelně izolačních účinků jako při třiceticentimetrové zdi. Na dvojskla používáme float v kombinaci s jinými druhy skel. Můžeme mít tónovaná do modré, zelené, hnědé či šedé. Důvody jsou ale jen estetické a v jisté míře i mírné útlum slunečního záření hlavně ve střešním zasklení. K výraznému tlumení slunečních paprsků ale slouží sklo zabarvené. Zrcadlí z venkovní strany; a výhodou je, že i když je venku světlo, dovnitř zimní zahrady nevidíme.
Všeobecně můžeme říci, že v některých částech zimních zahrad (svislé stěny) těžko lze sklo nahradit jiným materiálem, zatímco u střešního zasklívání počítáme se sklem s bezpečnostním charakterem. Buď sklo od síly 5 mm, které opatřujeme bezpečnostní fólií (aby nám při rozbití nespadlo na hlavu), nebo rovnou dvojsklo, jež sestává ze dvou tabulí skla, slepených bezpečnostní fólií. Fólie můžeme vybírat z čirých (průhledných), nebo matných (průsvitných). Průhledné fólie volme tehdy, pokud je zaručen zajímavý výhled střechou do okolí. Třetí možností bezpečnostního zasklení je drátosklo, které se nám ale nemusí líbit. Pak se snažíme docílit, aby u vlastní stavby zimní zahrady byl zvolen zajímavý či vtipný tvar, a odůvodnilo se tak záměrné použití drátoskla.
Krátké shrnutí: Tam, kde by nám v létě hrozilo přehřívání, pro střešní zasklení využíváme sklo, jež světlo propouští a současně i odráží velkou část tepelného záření. Naopak na svislé stěny volíme skla tepelně propustnější, abychom i při nízkém zimním slunci měli tepelnou pohodu.
Pokud na střechu zimní zahrady využijeme plast, je to polykarbonát, který se bere za téměř nerozbitný. Vyrábí se jako plný, se vzhledem skla a dále jako komůrkový s vynikajícími izolačními vlastnostmi. Výhodou polykarbonátu je jeho velmi nízká hmotnost, zejména u komůrkového provedení. Nevýhodou - snadné poškození poškrábáním. Přes komůrkový polykarbonát nemáme navíc plný průhled a za deště je hlučný. I při změně teplot se komůrky mlží. Polykarbonát se také vyznačuje značnou dilatační schopností, čili že polykarbonát se působením teploty značně prodlužuje či zkracuje. Asi jedinou jeho výhodou je tedy příznivá cena.
Richard Koníček
Foto: internet