Úvod > TATA 30JS: Vizuálně-hudební pře(ds)tavení historie jedné kapely aneb Kluci kde ste?

TATA 30JS: Vizuálně-hudební pře(ds)tavení historie jedné kapely aneb Kluci kde ste?

05.12.2018 14:14

Centrum současného umění DOX - Praha

30. 11. 2018 - 4. 3. 2019

Na vernisáži nové výstavy TATA30JS: Vizuálně-hudební pře(ds)tavení historie jedné kapely, kde se oblíbená hudební skupina Tata Bojs v Centru DOX ohlédla za 30 lety své existence, byla skupina Tata Bojs přítomna.

Pro tuto příležitost zvolila formát výstavy, který jedinečným způsobem propojuje její hudební tvorbu s neméně významnou rovinou vizuální. Tu představuje především dílo jednoho ze zakladatelů skupiny, vizuálního umělce Milana Caise, který také stojí za konceptem výstavy. Pro výstavu vznikla řada nových děl reflektujících historii kapely současným pohledem. Projekt, který by v takovém rozsahu a tak specifickou formou propojoval hudební a výtvarný žánr, přitom nemá v českém kontextu obdoby.

V Čechách zná skupinu Tata Bojs snad každý: na konci 80. let 20. století začínali jako školáci z Hanspaulky, kteří nešetřili originalitou a humorem. Velmi rychle si získali oblibu u širokého publika. V roce 2000 podepsali smlouvu u společnosti Warner Music a dnes vydávají pod hlavičkou legendární české značky Supraphon.

Hudební tvorba Tata Bojs je

úzce propojená s dalšími uměleckými žánry:

výtvarným, literárním, filmovým, ale i s baletem.

Fungování skupiny od jejího vzniku na konci 80. let 20. století až po současnost

v rámci výstavy rekonstruováno jazykem současného vizuálního umění.

Základní myšlenkou celé expozice je nahlížení minulosti optikou současnosti. Výstava je rozdělena do 10 kapitol, které vždy reflektují určité časové období.

Minulé okamžiky jsou vtělené do nově vytvořených soch, multimediálních objektů a instalací. Autorem většiny z nich je právě Milan Cais, který některá díla vytvořil speciálně pro výstavu v DOXu a který k tomu dodal:

„Ohlížení se zpátky je vždycky trochu nebezpečná věc. Je s tím většinou spojeno dost patosu. Minulost je past, jak zpíváme v jedné písničce, ale máme rádi pohyb na hraně. Primárně jsme se snažili vytvořit dojem zábavné, aktuální a pestré výstavy plné nových instalací, které můžou fungovat i samy za sebe. To, že vedle nich má divák možnost sledovat ještě historii jedné kapely, je další příjemnej bonus.“

Každému z 9 alb, které skupina vydala v letech 1988 -2018, je věnován samostatný prostor. Vystavená díla vždy představují symbolický průnik základní vizuální myšlenky alba, jeho konceptu, okolnosti vzniku, nebo se třeba jen tematicky a časově zařazují do období, ve kterém jednotlivá alba vznikala. Například jejich koncepčně a výtvarně zřejmě nejucelenější projekt Nanoalbum, Nanobook a Nanotour je představen od originálních Caisových kreseb a 3D vizualizací, přes působivou zvukovou instalaci, až po nově vzniklé velkoformátové obrazy a skleněné plastiky. Ty byly podle návrhů Milana Caise vytvořeny sklářským mistrem Martinem Janeckým a ztvárňují podobu všech hlavních postav příběhu.

Moje duše zpuchřelá, zas na něco najela…

Autentickou atmosféru jednotlivých etap tvorby Tata Bojs výstavě dodávají dobové materiály - fotografie, obaly alb či záznamy z koncertů - i pečlivě provedené rekonstrukce prostor a prostředí, ve kterých hudebníci tvořili (zkušebna, nahrávací studio).

„Chtěli jsme dát lidem možnost zažít si na vlastní kůži stísněný prostor naší první zkušebny,

a tak jsme zrekonstruovali prostor suterénu na Hanspaulce se všemi detaily podle dobových fotek,“

doplnil Milan Cais.

V expozici, která je instalována ve 4., 3. a 2. patře a v auditoriu, je toho ovšem ještě spousta zajímavého. Zhlédneme např. kostýmy z filmu Hrátky s čertem, v nichž kapela 1993 pokřtila své Ladovské album, či projdeme Časovou osu 1983 - 2019, či se zastavíme u nesčetných asambláží Milana Caise. Kapela Tata Bojs nás rovněž pozvala na koncerty, které se budou v rámci doprovodného programu konat rovněž v DOXu. Nudit se rozhodně nebudeme…to slibujeme...

Koncept výstavy: MgA. Milan Cais