Úvod > SVĚT HRAČEK BAŤA aneb firma Baťa nešila jenom boty, uměla také hračky a opět na světové úrovni

SVĚT HRAČEK BAŤA aneb firma Baťa nešila jenom boty, uměla také hračky a opět na světové úrovni

23.07.2024 18:23

SVĚT HRAČEK BAŤA

3. 5. - 1. 9. 2024

budova 14 – 1. podlaží

Baťův institut

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Výstava přibližuje jeden z řady výrobků firmy Baťa – hračky.

Především pryžové, ze sbírky Michala Widenského

z Muzea technických hraček.

Exponáty tvoří dioramata i scenérie a představují různé výjevy z první republiky

- baťovskou prodejnu, vojenské cvičení, skautský tábor a další.

Tuto část doplňují hračky německé a americké

a také

hračky z produkce n. p. Fatra Napajedla.

Co prozradil kurátor výstavy Michal Heindrich…

„Baťa zahájil v roce 1934 výrobu hraček z pryže, lidově nazývané guma, jako první v Československu. Cílil na dětské zákazníky zaměstnanců. Brzy si tyto hračky ale získaly výsadní postavení mezi tímto druhem zboží. Nejdříve se vyráběly ve Zlíně a v roce 1938 se výroba přesunula do Napajedel.

Většina exponátů pochází se sbírky Michala Widenského (61) z Pardubic. Baťovské hračky sbírá od roku 1998 a vlastní zřejmě největší sbírku na světě.

Přibyla i pískací zvířátka. Nechyběl vlk se sundavací hlavou či Karkulka a mnoho postaviček. Koncem roku 1936 firma začala vyrábět i pryžová autíčka na pérový pohon.“

… a co doplnil sběratel Michal Widenský

„Tenkrát jich bylo 80 % k dostání na našem území. Už 10 let je ale sháním po celém světě a taky opravuji. Mnohé jsou v dioramatech.

Kluci si vždy hráli s vojáčky, ti proto patřily mezi první typy hraček. Celý soubor byl vyhrazen i příslušníkům československé armády. A díky své bytelnosti se v dobové reklamě dočkal označení nezranitelná armáda.“

Sortiment byl pestrý a lákavý

Na výstavě si zájemci mohou prohlédnout mimo mnohé jiné, třeba figurky Parádnice a Kocoura Felixe v obchodě z let 1936 – 1938, Tenisový turnaj juniorů či Betlém z roku 1937 anebo dioráma jednoho z posledních skautských táborů zaplněného figurkami z roku 1938.

Pozoruhodné jsou figurky vesničanů v dobových malovaných krojích, které patřily k těm nejdražším v nabídce firmy Baťa. Stáli od 15 do 19 korun. Ale ostatní figurky se prodávaly levněji. Nejlevnější, včetně oblíbených vojáčků „nezranitelné armády“ bylo možné pořídit i za jednu Kć. Také ostatní figurky a různá zvířátka vyšly zákazníka na pár korun.

Hračky se vyráběly i po znárodnění

To už ale nebyly Baťovy závody, ale Fatra Napajedla a nebyly z pryže, tedy gumy, ale hitu doby, z PVC. Jednalo se o nafukovací zvířátka a šli na odbyt po celém světě. Zejména hračky od legendární návrhářky Libuše Niklové, zvířátka s harmonikovým tělem sestavené z hadic do splachovačů. A úplně nejúspěšnější byl neopakovatelný Černý kocour, který získal nejedno národní i mezinárodní ocenění.

O Libuši Niklové, matce významné multimediální osobnosti současnosti, Petra Nikla, píšeme i na jiném místě (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/zlinsky-mrakodrap-aneb-jak-to-udelat-aby-vam-velkolepy-zlin-lezel-cely-u-nohou/ ) v souvislosti s naší Zlínskou návštěvou v Baťově Mrakodrapu, v pasáži věnované portrétu architekta tohoto architektonického unikátu Vladimíra Karfíka, který při jeho návratu do Zlína, vytvořil právě Petr Nikl, a který zdobí vstupní halu Mrakodrapu.

Text připravil z tiskových materiálů: Richard Koníček

Ilustrace: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín a internet