Staša Fleischmannová &/Olga Housková: Foto Oko/Photo Eye aneb proč pod svými vzpomínkami již nebledneme?!
Leica Gallery Prague - Praha
10. 4. – 14. 6. 2015
Zúčastnili jsme se předvernisáže společné výstavy jedinečných dokumentů i volné tvorby (fotografií a koláží) Staši Fleischmannové a Olgy Houskové, kterou uspořádala Leica Gallery Prague.
Výstava je podle slov kurátora Josefa Mouchy koncipována tak, že je rozdělena do tří částí: v první části jsme vystavili rodinné fotografie - dokumenty, v druhé části koláže Staši Fleischmannové a ve třetí části zhlédneme divadelní fotografie Olgy Houskové.
Bylo to příjemně se rozvíjející osobní setkání s oběma, i přes svůj pokročilý věk humor nepostrádajícími, fotografkami Sašou Fleichmannovou a Olgou Houskovou. Ale také s kurátorem Josefem Mouchou a syny Staši Fleischmannové - Petrem a Michelem Fleischmannovými. Vyslechli jsme od obou fotografek, vůbec ne zapšklé, vzpomínky na jejich mládí, jejich maminku, na blízké, ale také třeba na politickou situaci kolem Pražského povstání, na Vlasovce, či na propouštění vězňů z Pankráce …
Obě význačné osobnosti československé fotografie ale neopomněly vzpomínat ani na svou uměleckou dráhu.
(Na foto zleva: Josef Moucha, Petr Fleischmann, Staša Fleischmannová, Olga Housková)
- Olga Housková (matka tří dcer) fotografovala (1952 – 1974) především herce a divadelní inscenace v pražském Divadle na Vinohradech, kde byla zaměstnána. Její fotografie vznikaly především tak, aby byly již před premiérou hotové. Autorka ale také připomněla tehdejší omezené možnosti fotografické techniky – kdy se ve fotoaparátu musel po několika (8 !) snímcích vyměňovat film. Aby to Housková v pohodě zvládla, pomáhal jí za zády její manžel (herec), který měl připravený druhý fotoaparát s nasazeným filmem a zatímco fotila nasazoval dalčí do druhého aparátu. Na závěr nám paní Housková prozradila, že jdouc kolem tohoto divadla, je stále znovu zvědavá, zda tam nemá třeba vystavené některé své divadelní fotografie...
- Staša Fleischmannová (matka tří synů) emigrovala po roce 1949 do Francie. Tehdy se životní cesty obou sester na čas rozdělily. Staša vytvářela v Paříži surrealistické koláže z vlastních snímků, i když - jak nám na tomto setkání prozradila, i když je nikdo nekupoval, dělala je ráda. A tak je aspoň rozdávala svým známým…JInak měla svoji práci ve zdravotním středisku, kde to aspoň kolem ní žilo pestrým životem pacientů…. Fotografovat začala od 70. let a od roku 1982 vystavuje.
Jeden snímek prý prodala "za dvě facky", a ten se nyní nachází v Muzeu surrealismu v Tel Avivu.
Proslavila se i svým surrealistickým snímkem Andrého Bretona, který má na něm prý rozbité boty…Ten si můžeme na této výstavě také prohlédnout.
Proč jsme nazvali výstavu - Foto Oko?!
Moderní ateliér, pojmenovaný roku 1939 výtvarníkem a spisovatelem Adolfem Hoffmeisterem Fotografie OKO, založily na podzim 1938 dcery Staši a Rudolfa Jílovských, vystavující pod současnými jmény Staša Fleischmannová a Olga Housková.
Z historie rodiny Jílovských
Rodina patřila k intelektuální elitě a intenzivně se podílela na kulturním a společenském dění. Do okruhu přátel a známých se řadili vedle zmíněného Adolfa Hoffmeistera i Franz Kafka, Milena Jesenská, Josef Šíma, Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek, Jindřich Štyrský, Toyen, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Jaroslav Fragner, Vincenc Makovský, Karel Teige, S. K. Neumann, Ferdinand Peroutka, František Halas či Vladimír Clementis.
- Rudolf Jílovský spoluzaložil kabaret Červená sedma (1909) a proslavil se svým pěveckým uměním
- za 1. republiky byl nakladatelským manažerem
- Staša Jílovská spolupracovala jako moderní překladatelka s předními redakcemi. Byla spřízněná s Devětsilem i SVU Mánes a udržovala kontakty s představiteli evropské avantgardy, jmenovitě s Louisem Aragonem, Iljou Erenburgem, Tristanem Tzarou, Philippem Soupaultem anebo Paulem Éluardem
Je libo sérii našeho děťátka?
Obě sestry jsou někdejší žačky Jaromíra Funkeho. Obě sestry tíhly zvláště k prostředí Osvobozeného divadla a záhy se začaly věnovat vlastní tvůrčí práci. Jejich studio Fotografie OKO sídlilo v centru Prahy, v mansardě Topičova nakladatelského domu. Úspěchu dosáhlo jak v portrétním, tak v dětském žánru, kde nabízely dobovou novinku – sérii fotografií malých dětí, což v té době nebylo obvyklé. Zákazníci vcházeli malou předsíní do prostoru s šikmým střešním oknem, kde se nejen fotografovalo, ale také retušovalo, paspartovalo a občas i úřadovalo. V temné komoře zpočátku vždy jedna ze sester zvětšovala, zatímco druhá vyvolávala.
Olga a Staša Jílovské, 1929 Foto: Rudolf Jílovský
Dvojčata (narozená roku 1919) patří ke generaci těžce poznamenané totalitními režimy. Aniž se to dalo předvídat, z jejich zájmu vznikaly (mnohdy žel nadobro ztracené) podobizny budoucích obětí nacistické zvůle: Mileny Jesenské, Josefa Taussiga, Julia Fučíka, Bedřicha Sterna. Ačkoli sestrám nešlo o nic menšího než o život, přece v ateliéru pokračovaly až do konce války v ilegální činnosti.
Ze závěru 40. let 20. stol. pochází snímek Vladimíra Clementise, zavražděného pro změnu komunisty.
Po 10 letech existence ateliéru, roku 1949, bylo soukromé podnikání zapovězeno
Někdejší žačky Jaromíra Funkeho na Státní grafické škole v Praze patří k předním osobnostem české kultury jak vlastním pojetím fotografování, tak svědeckou hodnotou tvorby. Studium jim dalo solidní řemeslné základy, hlavně ovšem pomohlo zvednout stavidla osobní a osobité imaginaci.
Společné ohlédnutí tak 
připomíná jedinečné dokumenty, rozdílné poválečné osudy obou autorek, volnou tvorbu i zakázky.
Poděkování za vstřícnost a cennou pomoc během příprav výstavy a identifikace exponátů patří jednak potomkům fotografek Anně Houskové a Petrovi a Michelovi Fleischmannovým, jednak Tomáši Vrbovi, editorovi memoárů Staši Fleischmannové, publikovaných nakladatelstvím Torst pod titulem ´Vrstvami´. (Josef Moucha, kurátor výstavy)
110 00 Praha 1
Školská 28
Vstupné: plné 70 Kč, snížené 40 Kč
Máme otevřeno: pondělí/pátek: 10.00 – 21.00 hodin, sobota + neděle: 14.00 –20.00 hodin
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková