START UP VII: JIŘÍ HÖLZEL /„UGBADQ“ aneb jak zachytit fenomén „glitche“ – chyb a nepřesností ve virtuálním obraze
Galerie hlavního města Prahy/Colloredo-Mansfeldský palác, přízemí – Start Up
30. 11. 2017 - 21. 1. 2018
Na vernisáži nové výstavy v přízemí – Start Up v Colloredo-Mansfeldském paláci, výstavy ústeckého multimediálního umělce Jiřího Hölzela, jež byla pro návštěvníky zcela náročná na pochopení a nepříliš však pochopena, byl autor osobně přítomen. Akci zahájily kurátorky Olga Malá a Jitka Hlaváčková, a poté promluvil i sám autor výstavy Jiří Hölzel.
Jedná se již o 7. cyklus GHMP pro mladé umělce – Start Up. Koncepce série následujících 5 výstav má ambici zprostředkovat introspektivní sondu do nelehké pozice nastupující generace, jejíž životy se pozvolna přesouvají do prostředí nehmotné reality sociálních sítí, která se stává dominantním komunikačním a sociálním nástrojem.
#„UGBADQ“
Tvorba Jiřího Hölzela je v prostředí virtuální reality, kam čím dál ochotněji transponujeme více a více svých sociálních aktivit, pevně ukotvena.
Zabývá se mechanismy těchto přesunů a s nimi spojenými deformacemi v nových médiích, ale také těmi, které vznikají při zpětném procesu v naší materiální realitě, v našich fyzických životech. Také v aktuálním díle „UGBADQ“ usiluje Jiří Hölzel o zpřítomnění důsledků deformativního vlivu sociálních sítí a obecně všech virtuálních médií zejména na nejmladší generaci jejich uživatelů. S nástupem nových technologií se přirozeně setkáváme se situacemi, ve kterých je přímo vyžadována znalost určitých kódů a mechanismů, bez kterých bychom byli zcela dezorientováni. Název výstavy je odkazem na jeden z typických mechanismů, který si internetová generace již dávno zautomatizovala (v případě pochybností je první volbou vždy Google).
#manipulace
Navazujícím tématem, které je rovněž přítomné ve všech tvůrčích výstupech Jiřího Hölzela, je manipulace v umění jakožto obraz určitých společenských procesů, spočívajících v latentním ovlivňování našeho chování různými druhy mocenských struktur. Autor k tomu ve své diplomové práci uvádí:
„Vždy mě fascinovalo, jak nemožné je odhalit, rozpoznat a dekódovat špatně fungující systém, když nemáte možnost porovnání. Jak snadné je se těmto manipulacím podřídit a smířit se s nimi,
a přistoupit tak na mocenskou hru a dodržovat podivná pravidla, se kterými jako dítě nemůžete nic udělat.“
Dále Jiří Hölzel zmiňuje základní mechanismy, které na uživatele sociálních sítí působí manipulativně a adiktivně,
neboť je neustále udržují ve stresujícím pocitu, že jim něco uniká:
„gamifikace“ (herní prvky),
„ranking“ (systém hodnocení známý také jako „lajkování“)
a „non-stop notifikace“ (bezodkladné upozornění na novou zprávu, událost či příspěvek).
V díle „UGBADQ“, se médiem/technologickým nástrojem stává fenomén „glitche“ – chyb a nepřesností ve virtuálním obraze.
Glitch v této situaci vzniká samovolně coby vedlejší produkt nedokonalého vykreslování trojrozměrných dat
při tvorbě 3D modelu prostoru galerie ze záznamu pořízeného běžnou aplikací z mobilního telefonu.
3D model galerijního prostoru je umístěn do virtuálního prostředí Google Maps.
Tyto (výpočetní) chyby přenáší autor zpět do fyzické reality galerie.
Tyto glitche – šmouhy, nepřesnosti v architektuře, zkroucené zářivky apod. –
převedené do reálného prostředí tvoří jakýsi průsak této virtuální deformace do reálného světa.
Výstavu doprovodil filosof Miroslav Petříček svou glosou o existenci umělce jakožto „chyby v programu“.
Jiří Hölzel
- letos absolvoval studium na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- v Ateliéru interaktivních médií Pavla Kopřivy
- žije a pracuje v Ústí nad Labem
Kurátorka výstavy: Jitka Hlaváčková
Texty: Jitka Hlaváčková, Miroslav Petříček
Grafické řešení: Marek Fanta
Redakce textů: Vladimíra Šefranka Žáková
Překlad: Stephan von Pohl
Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová
PR a marketing, vedoucí: Michaela Vrchotová
Vzdělávací program, vedoucí: Lucie Haškovcová
Hodnocení: 59 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková